Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
Klasická humoristická kniha o středoevropském vystěhovalci, který se úporně prodírá úskalím angličtiny ve večerní přípravce pro dospělé v New Yorku. Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih tohoto století v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Humor je postaven především na zápase přistěhovalců do USA s angličtinou a na urputné vážnosti, se kterou ke svému vzdělávání přistupují. V roce 1963 autor svou již legendární knihu přepracoval a doplnil o další epizody a postavy, aniž by narušil neopakovatelnou atmosféru díla, které baví již několik čtenářských generací. Po čtyřiceti letech od prvního českého vydání to byla i příležitost pro překladatele Antonína Přidala, který se svého úkolu zhostil s chutí a fantazií a ukázal široké možnosti i mnohé záludnosti češtiny vynikajícím způsobem.... celý text
Literatura světová Humor Příběhy
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
O Kaplan! My Kaplan!, 1976
více info...
Přidat komentář
Výborně napsáno, výborně přeloženo. Nestává se to často, ale tentokrát jsem se smál snad u každé stránky, kdo nečetl, toho lituji... :-)
Musím vzdát obdiv překladateli, který v podstatě částečně vytvořil novou knihu. Kniha je rozdělena do nezávislých kapitol. Některé jsou výborné (zejména, když se učili ř), jiné slabší. Ze začátku mě žvatlání studenta Kaplana docela rozčilovalo, ale pak jsem v něm našla kouzlo a některé jeho zkomoleniny mě příjemně pobavily. Myslím, že je to jedna z těch knih, ke které se člověk rád časem vrátí.
Hodnotím maximálním počtem hvězdiček a kdyby to bylo možné, ještě bych nějakou přidala... Kniha je prostě úžasná, vtipná... Při čtení jsem měla takové nečekané výbuchy smíchu, že i děti mně vždycky přišly zkontrolovat, co se děje...
Obdivuji nejen autora knihy, ale i překladatele. Vždyť ten ji vlastně celou znovu napsal! Děj a postavy samozřejmě přeložil, ale všechny nástrahy jazyka musel vymyslet úplně od začátku a v češtině!
Tahle kniha je prostě pro spravení špatné nálady. Umění pana Kaplana dostat se z ledajaké jazykové šlamastyky je opravdu podivuhodné a velmi vtipné, až mi bylo někdy pana profesora Parkhilla líto. Pan Kaplan je postava s opravdu osobitým stylem:)
Pán Kaplan je nádherná postava, ktorá dokáže zhovadiť čokoľvek. Ale v tomto prípade nie je dôležité čo robí, ale ako to robí. Pretože to robí najmä dobre. Robí to s gráciou a šarmom a zároveň so zápalom husitu. Jeho jazykové cvičenia to nie sú obyčajné potknutia, brebty etc. To nie sú prvoplánové myšlienky, to sú jazykové klenoty, ktoré vykazujú prekvapivú jazykovú konzistenciu. Sú to priam lingvistické cvičenia. Je to systém, pán Kaplan je tvorcom nového jazyka a ten sa riadi vlastnými pravidlami, má svoju syntax, lexiku aj gramatiku. Tak ako Tolkien vytvoril nový svet a stvoril k nemu v Silmarillione aj celú mytológiu, tak aj pán Kaplan vytvoril nový svet jazyka. Ak vychádzame z onoho výroku Wittgensteina, že hranice môjho jazyka sú hranicami môjho sveta, tak sa pri čítaní pana Kaplana pohybujeme po novej neprebádanej zemi. Terra nova v ktorej je napriek tomu pri čítaní božsky príjemne a dôverne známo.
Je to roztomilý. Jako když žvatlaj malý caparti :-). Nápad skvělej a odborná jazykovědná úroveň nezpochybnitelná. Nezbývá než vysmeknout pochvalu autorovi. Nemohl to psát z plezíru. O jazykovědě musel mít širové povědomí. To se cení !!
Nádherná kniha, taky se u ní směji od začátku až do konce. Jen mne mrazí, že většinu z nás takto slyší cizinci. No, co naděláme, snad to mladší generace napraví. Souhlasím s "modrankou", tiež mi neide dobre rozprávať po slovenski (nebo -y? - ve slovenské gramatice "plavu"), ač čtení knih ve slovenštině mi nečiní problémy.
Knihu jsem si zakoupil na základě častých zmínek čtenářů o této knize.Jelikož jsem zaměřen na jiné žánry jako je krimi,thriller či dobrodružné,tak jsem přistupoval ke knize s obavou ,abych nebyl zklamán. Podobně jsem kdysi šel do kina na film Vesničko má středisková,protože z něho byli všichni velmi nadšení a velké očekávání se u mě nějak nedostavilo.(dnes mi již film přijde velmi vtipný).Začal jsem tedy číst,řekl jsem si ,že když mě to do 50 stránky nechytne ,tak už dál číst nebudu. U padesáté stránky jsem se nemohl rozhodnout,stále mě to nějak dvakrát nepřesvědčilo a tak jsem si řekl,že to "dám" do sté stránky. U sté stránky jsem si říkal,že to není špatné ,ale stále mi něco chybělo a tak jsem si stanovil novou metu a to dvoustou stránku a ta bude rozhodující. No a tak se stalo,dvoustá již byla dávno za mnou a já musel číst stále dál a dál,až byl náhle konec a já byl zklamán,že již nebudou následovat další a další dny,ve kterých pan Kaplan bude skvostně chrlit jednu perlu za druhou či bude "hrát" slovní šarvátky se svými spolužáky a že už neuslyším,pardon!, nebudu číst " Tamyjapanóve,pamprésor " Pan Kaplan je Múzou i postrachem profesorů a pro čtenáře "Bohem". "Já se jednou vrátím pane Kaplane a přečtu si Vás znovu" :)
Moc pěkná kniha. Překladatel s ní měl hodně práce. Některé výrazy se nedaly přeložit. Pan Přidal musel najít nové - prostě je "vytvořit". Kniha mne nádherně pohladila a od srdce jsem se zasmál.
Tato kniha mě pravidelně rozesmávala v tramvaji a spolucestující na mě pak koukali jak na utečence z Bohnic :) Skvělé, doporučuju!
Už dlouho jsem se tak od srdce nezasmála :-)Výborně napsaná kniha v českém jazyce, ta rozmanitost slov je bezbřehá :-)Pan H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N je prostě hvězda a celá třída s jejich diskuzemi a hádkami...opravdu skvělá knížka :-)))DOPORUČUJI VŠEM! :-)
Jsem do té knížky zamilovaná....:-)
Včil si uvědomuji, že díky této knize, jmenovitě díky omylu pana Nathana P. Nathana, se mi podařilo pochopit jedno dávné angličtinové neporozumění: lektor angličtiny se mne kdysi asi v roce 1995 ptal, jestli znám Henrika Ibsena. Místo „Henrik Ibsen“ jsem rozuměl „Henry Gibson“, tak povídám, že ne, že jsem o něm jen četl v knížce Pan Kaplan má třídu rád. A můj učitel, Američan, povídá, že tu zase nezná on. Tak jestli ho potkám, musím mu říct, že jsem záhadného pana Gibsona už rozklíčoval, a doporučit mu, ať si pana Kaplana přečte.
Úžasná knížka plná skvělého slovního humoru, smála jsem se téměř od začátku do konce. Vřele doporučuju!
Především – slovy Eisnerovými – „úlitba na oltáři Češtiny". Fenomenální kniha, u nás, to si troufnu tvrdit, mnohem slavnější než v anglicky mluvících zemích. Oba překlady jsou skvělé a zajímavé; osobně dávám přednost Přidalovu, protože 1. byl první, který jsem četl, 2. překládal rozšířenou a upravenou knihu, která je lepší (nehledě na to, že i o polovinu delší) než púvodní. Fantastická zábava – když pan Kaplan překřtil Karla I. na „Kódla Jedna", málem jsem spadl ze židle. Július Kajzr, Mojše Lančelo, Šanghajštěk...; člověk si uvědomí, jak nesamozřejmý vlastně jazyk je – proč říkáme „skočil" a ne „skokl", a proč pan Kaplan použil slovo „superlativní"?; a navíc, což v tom gejzíru (knihu je mimochodem nutno číst opakovaně, myslím, to abyste se ujistili, že vám nic neušlo) slovní komiky maličko zaniká, je to kniha krásná, ba místy dojímavá, a krásně napsaná – nejlépe je to vidět v kapitole „Narozeniny pana profesora".
Moje nejoblíbenější postava je Peter Ignatius Studniczka, který, přestože není ani Japonec, ani účetní, přistupuje ke svému novému jazyku vertikálně.
To je překladatelské dílo prvního řádu! Originál neznám (neumím tak dobře anglicky, abych to mohl přelouskat...), ale překlad je tak skvělý, že knížku musím číst opatrně, abych si nepřivodil úraz na bránici... nemohu se tomu smíchu ubránit... a navíc, je to tak chytře přeložené, že až nechápu, jak to mistr Antonín Přidal dokázal!!!
Mojí maličkosti se kniha moc líbila, přečetla jsem si ji na doporučení a když jsem pak natrefila na ni v knihkupectví, mám ji i já ve svém kníhovně.. a ráda ji doporučuji. Je těžké potýkat se v určitém věku s cizím jazykem a zde to je popsáno laskavě a s humorem.
Štítky knihy
humor americká literatura emigrace přistěhovalci, imigranti spolužáci cizinci
Autorovy další knížky
1970 | Pan Kaplan má třídu rád |
1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
1998 | Jidiš pro radost |
2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
Tu knihu čtu spíše z povinnosti, abych ji dočetl. Nezajímavá, nudná, NEVTIPNÁ!