Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35511/bmid_pan-kaplan-ma-stale-tridu-rad-IYy-35511.jpg
4
1269
1269
Klasická humoristická kniha o středoevropském vystěhovalci, který se úporně prodírá úskalím angličtiny ve večerní přípravce pro dospělé v New Yorku. Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih tohoto století v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Humor je postaven především na zápase přistěhovalců do USA s angličtinou a na urputné vážnosti, se kterou ke svému vzdělávání přistupují. V roce 1963 autor svou již legendární knihu přepracoval a doplnil o další epizody a postavy, aniž by narušil neopakovatelnou atmosféru díla, které baví již několik čtenářských generací. Po čtyřiceti letech od prvního českého vydání to byla i příležitost pro překladatele Antonína Přidala, který se svého úkolu zhostil s chutí a fantazií a ukázal široké možnosti i mnohé záludnosti češtiny vynikajícím způsobem.... celý text
Literatura světová Humor Příběhy
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
O Kaplan! My Kaplan!, 1976
více info...
Přidat komentář
Super knížka, která nenásilnou a vtipnou formou ukazuje bohatost naší mateřštiny. Pan Rosten to jistě napsal dobře, ale Antonín Přidal vlastně celou knihu musel vytvořit a napasovat na češtinu, všechny slovní hříčky a omyly, kterých se dopouštěl pan Kaplan a jeho spolužáci. Smekám nejen před autorem originálu, ale hlavně před tvůrcem české verze příběhu.
Nádherná kniha. I když ji musel překladatel asi vlastně napsat znovu. Tady by jen překlad nešel. A CD s Donutilem a Golflamem je nezapomenutelné, několikrát jsme ho poslouchali na dlouhých cestách na dovolenou a smáli se....
Mně osobně se pámpresor moc nelíbil, protože to hrozně hrotil a viděl problémy tam, kde nebyly.
Já bych je pořád neopravovala, ale nechala bych je debatovat a proto se mi líbila ta druhá půlka s novými žáky.
Hádky a ústní úlohy byly ultramega nej... totiž pardon, řiká se ŠPÍČKOVÝ.
Mně se Kaplan jako osobnost líbil a chodila bych s ním na kafe a nutila ho, aby mi pořád něco vyprávěl.
Přepsala bych sem nějaký hlášky, ale to by bylo nadlouho...
Tak jen kousek rozhořčeného Kaplana vůči své spolužačce:
" Třída muzi byt jako chrop! Ani netutat ! Mitnicková, ztratila jazyk?? Proplácněte jí obličej! Ona píše jako když výšivkuje - pámpresor ji nechá v čídě čeba padesát let ! Mitnick, já z vás prospim noci beze spánku !! "
Prostě to přečtěte a pokud nejste suchaři, tak se vám to líbit prostě musí.
Vyrostla jsem na Přidalově překladu. Po třiceti letech jsem usoudila, že chci znát i Eisnera. Ale mám pocit, že Přidal je mi mnohem bližší a srozumitelnější. Pro mě je to jedna z nejúžasnějších knih.
Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem se nebavila. Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem se nenasmála.
Na druhou stranu opakování stále stejného mě někdy již nudilo. Přesto jsem dočetla.
Z mého pohledu jde o výjimečnou knihu spíše díky českému překladu - díky hrátkám s jazykem, které mě mnohdy skutečně oslňovaly. Pro mě v knize chyběl děj, ale u takového typu literatury to je celkem logické.
Mojí třešinkou na dortu bylo stejnojmenné divadelní představení - brilantní výkon herců. Královsky jsem se pobavila a díky tomu přidávám jednu hvězdu.
P.S: Poslech audioknihy možná ještě změní moje celkové hodnocení :-)
Bezelstný a naprosto neotřesitelný pan Kaplan třídu přímo miluje. Spolužáci i vyučující představují obecentstvo, jsou (často nechtěnými) svědky jeho krkolomných jazykových eskapád. Nemůžu si pomoci, ale mám rád tento druh humoru, ale i rozšafnou osobnost Hymana Kaplana.
Pan překladatel, myslím, spíše než překlad musel vytvořit novou knihu na motivy anglické předlohy.
Chodím do kurzu angličtiny a panu Kaplanovi jsem neudělala ostudu, jelikož jsem paní lektorce řekla, že jsme si pořídili štěně a to mne pořád kouše. Paní lektorka se okamžitě ohradila, že ona mne určitě nekouše a doporučila mi, ať si zopakuji osobní zájmena. TO byla ostuda!!!
Znám ty, kteří knihu milují i ty, kteří jí pohrdají. Záleží na tom, jak se na Kaplana dívají. Ti kdo vidí příběh přistěhovalců do Júesej a tedy žáků Večerní školy pro dospělé a sledují jejich peripetie, budou dost možná zklamaní, kniha pro ně bude nezáživná, příběhy příliš jednoduché a často se opakující. Ti, kdo při čtení ale vidí oslavu nádhery jazyka, jeho barvitosti, zákrutů, laskavých zákoutí i temných uliček, budou nadšeni. Bylo by zbytečné rozptylovat se soustředěním se na děj, krása se skrývá někde jinde.
Pro mě osobně je Kaplan do jisté míry čtivější variantou na Chrám i tvrz Pavla Eisnera, což je o to zajímavější, že Kaplan ožívá především díky překladu Antonína Přidala, zatímco překlad samotného Eisnera je nám dnes již trochu cizí.
Pokud milujete Češtinu, poctivě a úspěšně jste bojovali s alespoň s jedním cizím jazykem a nutně nevyžadujete strhující akci, budete knihu pravděpodobně milovat. V opačném případě, těžko říct….
Pět hvězdiček nedávám příliš často, ale u této knihy je dám, protože jinak bych ukřivdil panu Přidalovi. Totiž minimálně polovina z nich patří překladateli. I když se v tomto případě asi nedá mluvit o překladu. Přesnější je snad použít termínu převod. Pochopitelně neznám originál, ale je mi jasné, že slovní hříčky, brepty, neuvěřitelné novotvary a naopak vysvětlování stávajících slov žáky večerní školy nebylo možné získat pouhým překladem. Do českého jazyka musely být doslova vymyšleny, aby měly smysl a vtip v jiném jazyce, než ve kterém tvořil autor knihy. Myslím, že čeština je k tomu velmi vhodná a pan Přidal to dokázal. Takže platí to, co jsem napsal v úvodu a "překladatele" v tomto smyslu beru spíše jako spoluautora.
na knížce se mi nejvíc líbil geniální překlad Antonína Přidala, před kterým smekám.
Jinak to ale není můj šálek humoru. Jako divadelní hru jsme na to omylem šli s mužem a bylo to asi jediné představení, odkud bychom i odešli o přestávce, ale tuším to nějak nešlo, asi tam nebyla přestávka nebo tak něco...
Ospravedlnujem sa, ale nezaujala ma tato kniha, prislo mi to stale to iste dokola.
Budu se opakovat v hodnocení, protože se jedná o přepracovanou verzi "Pan Kaplan má třídu rád":
Tohle je zcela výjimečná kniha. Nejde o příběh, ale o hrátky s jazykem. Nabité originálními hláškami, které by člověk jen tak nevymyslel a které z většiny vznikly díky genialitě překladu.
Pan Kaplan je tak trochu antihrdina a snaží se přechytračit svého učitele, kterého mi bylo vždy trochu líto, ale jak jsem uvedl, zde nejde o příběh.
Těm, kteří třeba váhají s přečtením pod vlivem zdejších rozporuplných komentářů, doporučuji začít číst, v nejhorším můžete vždy přestat. Ovšem věřím, že se začtete. Ty hlášky fakt stojí za to.
A čtěte nejlépe na nějakém místě, kde jste sami. Kniha totiž způsobuje nekontrolovatelné výbuchy smíchu, které např. v tramvaji nebo autobuse nepůsobí moc dobře.
Zasloužených pět hvězd.
Perla mezi knihami. Asi si budu muset knihu přečíst ještě několikrát, vždy s nějakým časovým odstupem. Obávám se totiž, že mi dost slovních hříček tzv. uteklo, a to z neznalosti souvislostí. Ale to vůbec nevadí, mám tak ve své knihovničce zásobu vtipu do budoucna. Pane Přidale, mockrát děkuji.
P.S. Potvrzuji, v MHD se to číst dá, ale počítejte s tím, že v ranním spoji obdržíte káravé pohledy podřimujících spolucestujících, když se znenadání začnete nahlas smát...
Jak si tak projíždím komenty, ještě nikdo zde asi necitoval jeden z nejvymazlenějších objevů pana Kaplana:
"Manželka od ducha je duchna."
Po x-té se složena v záchvatech smíchu válím pod stolem. Šišbardón!!
Miluji tuto knihu již od základky, kdy jsem ji poprvé četla a pravidelně se k ní vracím, více asi netřeba dodávat :-)
Hluboce smekám před českým překladem Antonína Přidala. Kniha vás rozveselí, doporučuji k přečtení.
Můžu se jen opakovat a řict, co už bylo řečeno. Kniha, potažmo překlad Je nádhera, koncert, jemně vybroušený diamant. Než jsem přečetl, nevěřil jsem, že lze anglické slovní hříčky a přebrety převést na češtinu. Díky naší slovní zásobě to ovšem lze a dokonce bez ztráty květinky. Chechtal a to doslova chechtal jsem se od začátku do konce. Obdivuji pámpresora zamiloval jsem si pana Kaplana i když, vyučovat bych ho nechtěl a i ostatní persóny ve mně zanechaly hluboké zážitky.
Knihu můžu jen doporučit!
Štítky knihy
humor americká literatura emigrace přistěhovalci, imigranti spolužáci cizinci
Autorovy další knížky
| 1970 |  Pan Kaplan má třídu rád |
| 1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
| 1998 | Jidiš pro radost |
| 2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
Pan Rosten po letech přepracoval a doplnil svou první knihu a dopsal další kapitoly. Tak vzniklo další krásné dílo. Po letech vyšlo také v novém překladu Antonína Přidala a opět klobouk dolů. Pro milovníky slovního humoru je to úžasná četba. Dál bych mohl jen chválit a chválit… Tuhle knížku si okamžitě kupuji, protože se dá kdykoli otevřít a skvěle se bavit.
VRCHOLNĚ USPOKOJIVÉ!