Beren a Lúthien

18.01.2024

Až mi slza ukápla, ehm hned v prologu.

Nádherný příběh, nádherný překlad. Zpracování předčilo má očekávání, až mám chuť všechny knihy odložit, ponořit se opět a na dlouhou dobu pouze do příběhů pana Tolkiena.

Co dodat, i kdyby to mělo nějakou chybu, nikdy bych ji nepřiznala, sobě ani druhým, o to lepší, že nemá. Děkuji.

31.12.2023

Někteří čtenáři vyjadřují v komentářích mírné zklamání z toho, že kniha nepřináší k příběhu Beren a Lúthien, tak jak ho už známe, nic nového. S tím rozhodně nesouhlasím, protože to hlavní, co přináší, je básnická síla výrazu. Některé reflexivní pasáže, třeba ta, jak se Beren loučí s Beleriandem při pohledu na Anflauglith a v tušení smrti v Angbandu, jakož i mnohé jiné, jsou prostě skvostné. Skvostný je celý překlad básnické části, za to dlouhé čekání to opravdu stálo! Některé strofy jsem si četl nahlas a vychutnával jsem si je jako literární bonbónek. Škoda, že nemáme možnost rovnou porovnat s originálem, ale chápu, že by tím kniha neúměrně narostla. Druhou věc, kterou kniha přináší, je vývoj příběhu od v podstatě pohádkového Příběhu o Tinúviel, zarámovaného Ztracenými příběhy (kde se Tolkien pokusil pozoruhodně propojit své budoucí legendárium s anglosaskou Británií), přes básnický Zpěv Leithian a shrnutí v Quentě a v Quentě Noldorinwa až po verzi, jak ji známe ze Silmarillionu. Souhlasím s tím, že editor Christopher tuhle návaznost jednotlivých fragmentů občas nepodává dostatečně zřetelně a srozumitelně, nicméně vývoj je jasný. Jak řekl sám Tolkien, nemá tu jít ani tak o nahrazení a definitivní předělávky, jako spíš o rekonstrukci vývoje příběhu, jak se mohl odehrávat a předávat v mnoha lidských myslích a vyprávěních napříč generacemi (s. 11-12). S tím rozdílem, že zatímco v lidové slovesnosti se většinou hrdinské eposy časem zjednodušují v pohádky, tady je to přesně naopak. Od pohádky až k tomu nejsložitějšímu, nejvrstevnatějšímu a nejsilnějšímu příběhu, jak jej známe ze Silmarillionu. Ano, tato poslední verze je úplně nejlepší, ale i ta cesta k ní je nesmírně obohacující a oživující. A části, které se dochovaly ve verších, jí dávají o to větší sílu. Chybičkou na kráse knihy je absence mapy, nicméně použil jsem vloženou mapku ze Silmarillionu a s pomocí poznámek na konci, které vysvětlují občasné starší verze zeměpisných názvů, jsem se zorientoval. Jinak mám čím dál tím silnější pocit zklamání z toho, že nejslavnější Hobit a Pán prstenů tak trochu ukradly Tolkienův čas a pozornost nad dokončením Prvního a Druhého věku, a tedy díla, které bylo pro něj nejpodstatnější. Takže je velká škoda, že se musíme prodírat fragmenty, ale i tak má tato "literární archeologie" něco do sebe. Není to úplně zadarmo, chce to spolupracujícího čtenáře. A čím větší dřina, tím občas i dlouhodobější čtenářský zážitek. Nicméně teď už máme vše podstatné z Tolkienova legendária přeloženo a rád bych se těšil třeba i na jeho převyprávění Béowulfa, Bitvy u Maldonu nebo jiné další exkurzy do anglosaské literární historie.

24.12.2023

Jsem rád, že kniha po letech odkladů a změn konečně vyšla. Vyplatilo se počkat neboť Martin Světlík odvedl na překladu ústředních básní excelentní práci. Překlad roku bez nejmenších pochybností!

"Ať přítelem jsi, nebo protivníkem,
ať elfem věčným, nebo smrtelníkem,
či démonem snad, jemuž Morgoth velí,
zlý osud stihne všechny, kdo by chtěli
mám upřít silmaril, a neochrání
je ani zákon, přízeň, zaklínání,
ni božská moc, ni hordy pekelné,
neb Fëanorův syn zná právo své.
Kouzelný klenot, trojí drahokam,
po právu patřit může jenom nám."

19.12.2023

Čekal jsem 5 let(!), pět let od oznámení českého překladu, pět let odkladů, pět let změn překladatelů..
Ale konečně jsem se ke konci roku 2023 dočkal..
Nemohu říct, že jsem zklamaný, asi si za to můžu i sám, ale rok za rokem odkladů jsem si sám vybudoval k Berenovi a Lúthien téměř vztah alá "Vichry Zimy "
O to mě ve výsledku mrzí, že nemůžu dát 5*, i když nebýt šílených očekávání bych i dal, ale asi jsem se těšil až moc na něco co bylo ve výsledku parádní, opět překrásně napsané, detailně popsané, ale bohužel nic přelomového na co bychom u Tolkiena byli zvyklí, rád bych řekl, že třeba zase příště, ale nevím kolik toho u nás ještě od legendy fantasy může vyjít

01.12.2023

Kvalita textu je opět výborná a i ten český překlad ústřední básně se povedl. Nějakou tu výtku bych ale měl k celkové koncepci a i určité roztříštěnosti. Taky chybí již tradiční mapka, to je velká škoda. Jasně, trpaslíci a elfové nosí ty mapy v hlavě, ale co my, obyčejní smrtelníci?

Je to ve své podstatě jeden z nejsilnější a nejbarvitějších příběhů ze všech, ale bohužel Tolkien ho nebyl schopen dotáhnout do nějaké ucelenější románové podoby jako třeba Húrinovi děti. Zbylo jen spousta střípků a dlouhá báseň. Kdo četl příběh o Berenovi a Lúthien v Silmarillionu, ten bude možná lehce zklamán z toho, co najde zde. Dějové rozšíření samotného prozaického příběhu ze Silmarillionu tu prakticky nenajdete. Je to spíš o nelehké genezi příběhu.

Ta ústřední básnická skladba je ale vynikající, skoro škoda, že nevyšla samostatně bez těch prozaických vsuvek. Závěrem tak musím lehce s lítostí konstatovat, že pro mě zůstává příběh ze Silmarillionu asi tím nejucelenějším a nejlépe zpracovaným podáním příběhu Berena a Lúthien, i když ta báseň je skvostná a je to určitě aspirant na překlad roku. Doporučuji.

29.11.2023

Na knihu se vyplatilo počkat, protože
a) vizuálu není co vytknout
b) obsah je perfektní po všech stránkách


Christopher se s námi podělí o několik "podob" příběhu, který se v průběhu Tolkienova života několikrát měnil, než dosáhl té podoby, kterou známe ze Silmarillionu. Sledovat postupný vývoj příběhu bylo velmi zajímavé. Ze stylu, jakým to Christopher podává, jsem byla velmi nadšená, protože vše bylo velmi čtivé, nebylo to náročné a zbytečně popisné (jak občas mívá ve zvyku) a byly připomenuty i související příběhy, či události. (Tento vývoj se mi sledoval daleko snadněji než například v knize Pád Gondolinu.)

No a naprosté labůžo přichází ve chvíli, kdy se dostáváte k rýmovaným částem. Jsem nadšená, rýmy mají svou vlastní melodii, jsou libozvučné i když je čte člověk, který naposledy recitoval básně na základní škole (a ještě k tomu špatně) a ano, miluju, jak zní i v mém podání.
(Musím podotknout, že stejně libozvučné jsou i v angličtině, ale na druhou stránku nerozumím všemu, takže jsem za český VELMI POVEDENÝ překlad neskutečně ráda).

Musím se Argu omluvit. Byla jsem skeptická, protože knihu slibují už několik let a stále se jen vymlouvali a omlouvali, proč ještě není.
Když jsem ji prvně vzala do ruky, okamžitě jsem věděla, že ji ještě v ten den musím přečíst. Byla jsem velmi mile překvapená. Je to dokonalé. Některé ty verše bych si nejraději nechala vytetovat do kůže, nebo alespoň vypsala do speciálního deníku. Jsou opravdu dokonalé!

V ponuré šero vykotlané tmou,
v němž ticho mrtvolné zní ozvěnou,
jak v pyramidě bludných slojí plné
a chodeb, kde až srdce hrůzou trne,
neboť tu věčná smrt již v skrytu číhá
a nad vším visí zloby temná tíha,
až k samotným základům šech hor a skal,
jež rozryl, zhyzdil, naskrz provrtal
ohavné havěti houf neurvalý,
dál v hloubi o samotě putovali...

Překladatelům: ohýbám svůj starý hřbet a skláním špičatý klobouk. Nemám výtek, naopak, škoda že neumím složit chvalozpěv. Zasloužili byste si ho!

Miluji to ze všech naposledy vydaných věcí úplně nejvíc.