Dvě věže
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29873/bmid_dve-veze-mz3-29873.jpg
5
7609
7609
Pán prstenů série
< 2. díl >
V prvním díle trilogie Pán prstenů jsme sledovali, jak se z hlubin zapomenuté minulosti vynořuje nebezpečí ohrožující všechny pokojně žijící obyvatele Středozemě, a vytvoření Společenstva, aliance složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů. Jejich spojenectví je symbolické: musí zapomenout na to, že jejich cesty se v minulosti mnohdy rozcházely, aby mohli čelit ohrožení nekonečně silnějšímu, než je jedinec či jednotlivý národ. Společenstvo je vysláno, aby zničilo Prsten temné noci, avšak jeho působením se nakonec samo rozpadá... Ve Dvou věžích vyprávění sleduje cesty jednotlivých členů Společenstva po jeho rozdělení. Procházíme s nimi neznámými kraji Středozemě, setkáváme se s jejími obyvateli, kteří dosud žili v skrytu a stranou velkých dění, objevujeme zasunutou minulost. Na scénu se vrací starý známý z Hobita, Glum, a stává se průvodcem hobitů nesoucích Prsten k Hoře osudu. Text se jakoby rozděluje mezi osamělé putování skupiny hobitů na jedné straně a velkolepé boje a přesuny celých armád na straně druhé. Malé i velké děje však směřují ke stejnému cíli: konečnému střetu sil dobra a zla. Téměř na prahu tohoto střetu děj Dvou věží končí, aby si čtenář mohl vydechnout, než se nechá pohltit strhujícím finále v Návratu krále, poslední části Tolkienova vyprávění.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
The Two Towers, 1954
více info...
Přidat komentář
Dvě věže je velmi zdařilé pokračování. Společenstvo se rozpadlo a kniha je tak rozdělena na dvě poloviny. Ta první sleduje osudy Aragorna, Legolase, Gimliho a Smíška s Pipinem, zatímco druhá se věnuje putování Froda se Samem.
Příběh nabírá rychlost počátkem války, které se věnuje první kniha. Samotného mě však překvapilo, že se mi více líbily kapitoly sledující osudy toho jenž nese prsten. Ty byly správně temné a napínavé, přesně jak jsem si to představoval.
Dvě věže mi přišly zhruba srovnatelné s prvním dílem. Zkrátka velkolepá záležitost.
Není co psát, co dodávat - neskutečné veledílo, promyšlené co do charakterů postav, celkového děje, atmosféry. V určitém věku by s Frodem měl, alespoň na stránkách knihy, putovat každý.
Stejně jako předchozí díl, mě i tento plně pohltil. Je pravda, že jsem hodně ovlivněn filmy a neubránil jsem se neustálému srovnávání rozdílů. Možná mě to bavilo více než kniha samotná. Tento díl mi přišel nejvíce odlišný od filmu (když nepočítám Hobita), ale to je dle mě jenom dobře. Jak kniha tak film nabízí trošku něco jiného, nejvíce mě překvapila jednoduchost popisu bitev. Čekal jsem něco trošku akčnějšího. To však nebylo na škodu, od té akčnější stránky tu jsou právě filmy.
O maličký kousíček lepší než Společenstvo...Nejvíc oceňuju, že se nestřídá děj Froda a Sama s událostmi zbytku společenstva. Dost mi to pomohlo se konečně pořádně zorientovat ve všech postavách.
Na začátku jsem se do knihy nemohla nějak dostat takže první tři kapitoly pro mě byli trochu těžší, ale poté mě kniha zase zaujala a já se od ní nedokázala odtrhnout. Je skvělé jak je kniha rozdělena na příběh Sama a Froda a poté Aragorna a ostatních. Je to mnohem lepší když je celá část věnovaná jedné dějové lince než aby se v tom člověk motal. Za mě rozhodně kniha opět sklidila úspěch. Snad se brzy dostanu k poslednímu dílu.
Po Společenstvu prstenu jsem neotálela a otevřela dvojku. Další skvělý díl, nabitý akcí, napětím a odvahou. A tu všechny postavy bezesporu mají. Líbí se mi, že je děj rozdělen na dvě části, kdy se prvně podíváme za Aragornem, Legolasem a Gimlim, kteří stíhají skřety a následně bojují. Neustálé pošťuchování mezi Legolasem a Gimlim mě vždy rozesměje a když se k nim přidají Smíšek s Pipinem, je to o hodně veselejší. Druhá půlka zase vypráví o putování Froda a Sama. Jejich cesta je smutná, trýznivá a hodně nebezpečná. Gluma mi bylo trochu líto, ale přesto je v něm patrná zlomyslnost. Když to shrnu, opět skvěle napsané a opět jsem se dokázala vžít do postav a více to prožívala. Těším se na poslední díl.
Dvě věže jsou o poznání lepší, než první díl. Děj je svižnější, zábavnější a temnější. První půlka knihy je skvělá. Enti, Rohan, Gandalf, hobiti v zajetí, Theodén... a další a další úžasné věci, které dělají ze "Knihy třetí"", to proč je tak úžasná. Jako negativní určitě vidím Bitvu u Helmova Žlebu, která je ve filmu mnohem lepší, než v knize. Ve filmu jde o naprosto epickou, špičkovou akci s dokonalou atmosférou. Je tam cítit strach žen v jeskyních, mužů na hradbách, v knize to není tak cítit. Pořád jen popisují a říkají, jak moc špatný to je, ale mě jako čtenáře to vůbec nezasáhlo. Ale jinak je první půlka Dvou vězí skvělá četba. Příběh má atmosféru a je zábavný.
Z druhé půlky knihy jsem měl trošku obavy, ve filmu mám Frodovu linku rád o dost méně, než tu Aragornovu a spol. Ale v knize je linka Toho, jež nese Prsten skvělá. Atmosféra je mnohem temnější, což se mi velmi líbilo, ale bylo to možná pořád stejný, na jedno brdo. Naši hobití dobrodruhové byli pořád ve větší a větší kaši a krom části s Faragornem si pořád jen stěžovali. Ono se jim ale nejde divit. Tolkien to ale určitě takto zamýšlel a popsal Mordor a jeho okolí vskutku perfektně. Nejvíce jsem si oblíbil za celou knihu Gluma, největší sympaťák. Pro mě možná i nejlepší postava celkové literatury. O jeho vztahu k Prstenu nebo jeho osobnosti by šly bez větších potíží psát slohovky.
Dvě věže hodnotím určitě kladněji, než Společenstvo prstenu, jehož první polovina byla doopravdy nezáživná. Dvě věže jsou nezapomenutelné originální dílo, které by si jistě měl přečíst každý. Tolkien byl pan Spisovatel a jeho přínos pro fantasy literaturu je ohromný. Skvělá knížka, doporučuji. 93%, tedy plný počet.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Podle mě nejslabší kniha trilogie. Jediné co mě opravdu bavilo byla linie Pipina a Smíška. Ne, že by ostatní bylo o moc slabší, ale tahle je taková jediná ze které cítím nadšení a autorovu chuť psát. Neříkám, že tam není, ale necítil jsem ji tam.
Dvě věže mají stejný problém jako první díl. Jakoby obě poloviny psali různí autoři. Zatímco u jedničky byla k nepřežití první polovina a druhá už bylo to správné fantasy, tady je tomu naopak. První polovina, která sleduje partu okolo Aragorna a vše pomalu graduje k bitvě v Helmově žlebu je skvělá. Děj má spád, sympatické postavy atd. Ale druhá polovina popisující putování Froda, Sama a Gluma je čiré utrpení a nuda. Vyloženě jsem se modlil abych už to měl za sebou(podobně jako oni, takže to možná byl záměr autora jak čtenáři přiblížit nehostinost Mordoru)
Kniha krásně popisuje záměrně filmově nerozpracované pasáže jako je samotné setkání se Stromovousem ve Fargornu, souboj s Odulou nebo spjatý osud Hobitů s Glumem. Bitva u Helmova žlebu je naopak lépe vyobrazená ve filmech. Druhý díl má určitě lepší spád a akčnost a stejně jako první díl je rozdělen do dvou knih. Na druhou stranu únavnost zbytečného a neustálého popisování terénu brání delšímu čtení v kuse. = Pro mě opět 4 z 5 =
Jak bylo Společenstvo prstenu dějově pozvolné a rozvážné v pozitivním slova smyslu, u Dvou věží jsem měl pocit svižnějšího a akčnějšího děje, hlavně tedy v první části knihy. Druhá část byla sice úplně jiná, ale bavila také. Jen ten Frodo... Jak to jen říct. On je to prostě takový moula a i když nese prsten on, tím kdo zajišťuje, aby byl stále nesen a nespatřen je Sam. Opravdu si nedokážu představit, co by Frodo dělal sám bez svého zahradníka, protože Sam je prostě ten, kdo drží naději pro celou Středozemi na živu.
Po prvním, vleklém díle jsem čekal, jak bude vypadat díl druhý. Musím říct, že první část s Aragornem a spol. měla celkem tempo. Bohužel jinak to nebyl žádný zázrak. Dost mi chyběla gradace děje… všechno mi přišlo tak nějak moc lineární. Nebyl jsme napjatý, co se bude dít ( i když děj pochopitelně jako velký fanoušek filmů dobře znám, dost věcí ve filmu není ). Nebýt entů, bylo to ještě horší. Ti se opravdu povedli.
Druhá část byla dle očekávání pomalejší, ale musím říct, že jsem ji čekal daleko horší a rozhodně to bylo značně zábavnější, než putování Froda v prvním díle.
Tak či onak, kniha se dá přečíst, ale rozhodně po jejím dočtení neprahnu po tom, přečíst si ji v příštích 10ti letech znovu. Dal bych ***1/2, na 4* to není. Uvidíme co poslední díl.
Co se týče celé trilogie, rozepsal jsem se u Společenstva prstenu. A teď k Dvěma věžím:
Pokračování legendy. Je to dlouhé, protože se dějové linie musí někde zaplétat a někde jen volně plynout vedle sebe, aby pak vyvrcholily v Návratu krále. Ale toto zaplétání a plynutí je napínavé. Stále žasnu, jak se Tolkienovi povedlo poměrně jednoduchý námět (donést kouzelný předmět na určité místo) tak rozvinout a mnoha barvitými epizodami z něj udělat toto ohromné dobrodružství.
Pozor, dále jsou spoilery!
Tento díl je můj oblíbený - jsou tady enti! Enti!!! A Rohan, neohrožení koňáci! Napětí se stupňuje a dílčí vítězství jsou nádherná (bitva o Helmův žleb, pád Železného pasu). Dále kupříkladu Faramirova moudrost a Frodovo uvědomování nesmírnosti jeho poslání.
"Kam jinam mě však pošleš?" řekl Frodo. "Nemůžeš mě sám, jak říkáš, dovést k horám ani přes ně. Přes hory ovšem musím, vázán slibem Radě: buď najdu cestu, nebo při hledání zahynu. A obrátím-li se nazpět, odmítnu-li cestu na jejím hořkém konci, kam se poděju mezi elfy a lidmi? Chtěl bys, abych s tou věcí přišel do Gondoru, s věcí, která tvého bratra dohnala k šílenství? Jaká kouzla by provedla s Minas Tirith? Mají tu být dvě Minas Morgul a šklebit se na sebe přes mrtvou zemi plnou hniloby?"
Nelze také zapomenout na Samovu statečnost před Odulou.
Celkově prostě klasika.
První část knihy je úžasná a čte se sama. Ovšem putování Froda a Sama mě strašně nebavilo a několikrát jsem kvůli této části knihu odložil.
Čtyři hvězdičky, protože musím udělat nějaký rozdíl mezi prvním dílem a tímto. Některé pasáže se mi četly obzvlášť těžce, nicméně poslední kapitola mě nechala s otevřenou pusou a těším se na Návrat krále.
Zajímavé, že nejvíce z všech postav jsem se vžila do Gluma...
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
No musím říct, že mě to fakt baví,a to jsem se do takovéhle fantasy vůbec nechtěla dávat.. Stále se něco děje, není chvilka, kdy by člověk vydechl.. Spokojenost