Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29753/mid_hobit-aneb-cesta-tam-a-zase-zpatky-XJp-29753.jpg
5
10626
10626
Knihu s nezvyklým názvem Hobit vydal Tolkien v roce 1937 – vcelku bez většího zájmu. Ani on sám nejspíš netušil, že se pro něj i pro budoucí čtenáře stane vstupní branou do fascinujícího světa Středozemě, který se o dvacet let později stane dějištěm mytického souboje Dobra a Zla, války o Prsten moci, již zachytil v eposu Pán prstenů. Ten si získal miliony oddaných čtenářů, zprvu hlavně mezi mladými lidmi, a díky němu přišel ke cti i neprávem opomíjený Hobit. Svět Středozemě během těch dvaceti let získával celistvější a přesnější podobu, historii, mytologii, jazyky a písmo, písně a vyprávění, oživily ho národy i nárůdky rozličných plemen. A přece u kořenů tohoto tajemného i kouzelného světa stojí příběh, který se tváří jako pohádka: příběh o usedlém a požitkářském hobitovi jménem Bilbo, jehož život jednoho dne rozvrátí kouzelník Gandalf. Spolu s družinou trpaslíků ho pošle na výpravu, na níž pohodlného Bilba čeká to, čeho by se dobrovolně nidky nezúčastnil: dobrodružství mezi obry, elfy a skřety, o nichž do té doby jen slýchal. Malý, nenápadný, podceňovaný hobit na této cestě nejen získá pohádkové bohatství, kterým bude udivovat sousedy, ale k vlastnímu překvapení dokáže všem, že není takový budižkničemu – zachrání své druhy, unikne krvežízivým nepřátelům, oklame draka a dokonce zažehná hrozící válku. Barvité vyprávění, předehra k Pánu prstenů, která ale obstojí i jako samostatný příběh, a to nejen pro děti, ve svém strhujícím líčení činů a zážitků pohádkových bytostí nese i poselství platné i pro nás lidi: každý, i ten zdánlivě méně schopný, má na světě své místo a dostane příležitost ukázat, že je v něm víc, než se na první pohled zdá.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1994 , Mladá frontaOriginální název:
The Hobbit, or There and Back Again, 1937
více info...
Přidat komentář
Naprosto odpočinkové čtení, které je pečlivě citlivě napsáno. Mohlo by se zdát, že kniha je určená především pro děti, ale obsahuje náznaky většího celku a ve chvíly, kdy se zdá, že by měl děj skončit se odehraje ta nejduležitější část.
Jedinou výtku bych měl ke zmínce o vánocích, pro svět, který je naprosto mimo ten náš to působí pro mě nepatřičně, přišly mi zajímavé také náznaky ve vyprávění, které skoro jakoby naznačovali, že svět má s tím naším nějakou spojitost.
"Svět není v těch vašich knihách, je tam venku." - vcelku ironické, nemyslíte? :)
Kniha mě dokonce vedla k pořízení stolní hry, ale nějak jsem jí docela nepropadl, i z toho důvodu Tolkien čeká, až se k jeho dalším dílům dostanu.
Přiznám se, že když jsem otevřel knihu a setkal se s Bilbem Pytlíkem v jeho útulném hobitím noru, pocítil jsem nostalgii a radost z návratu do dětství. Tolkienova schopnost vykreslit středozem tak živě a barvitě je ohromující - při čtení jsem cítil vůni lesů, slyšel šum potoků a cítil napětí při setkání s drakem Šmakem. Pokud hledáte únik z reality a toužíte po dobrodružství, Hobit vám nabídne více než jen příběh - je to zážitek, který zůstane v srdci na vždy. Moc doporučuji!
Na mé poměry jsem knihu dokázala přelouskat za zhruba dva dny. Příběhu už jsem dříve dávala šanci, ale délka první kapitoly mě vždy spolehlivě odradila. Nyní mám takovou "tolkienovskou" mánii, takže když chci přečíst Pána prstenů, musím přeci přečíst i Hobita. A rozhodně je to za mě jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Škoda, že jsem si k tomuto příběhu pro děti našla cestu tak pozdě, ale jsem ráda, že vůbec někdy. Nebude to určitě příběh pro každého - rozhodně ne pro toho, kdo nemá rád fantasy, ale je to v celku krásný příběh o dobrodružství, dobru, zlu, chamtivosti, důvěře a navíc se odehrává v jedním z nejlépe propracovaných fantasy světů, který byl kdy vytvořen.
Prostě Tolkien. Hobit je už taková klasika, ke které se jednou za čas vracím. Nádherná pohádka plná dobrodružství. Čekám až mi do ní doroste dcera. Zatím viděla filmy a louskáme spolu komiks.
Pán Prstenů mě nadchnul, Silmarillion ještě více, ale Hobitovi jsem na chuť nikdy nepřišel. Na to, jak je to útlá knížka, jsem měl velkou potíž se jí prokousat. A dodnes mi přijde neuvěřitelné, že někdo ten jednoduchý příběh dokázal roztáhnout na devět hodin ubíjející filmové nudy.
Filmové zpracování hobita jsem si prostě zamilovala a jsem ráda, že jsem se konečně ke čtení knihy dostala. Jde vidět, že kniha je napsána více pohádkovým stylem v porovnání s filmem. I tak bylo skvělé zažívat dobrodružství společně s výpravou Thorina Pavézy. Knihu si klidně mohou přečíst i mladší čtenáři, a tak je pro všechny věkové kategorie.
Hobita jsem četla kdysi dávno v češtině, asi na gymplu, a vcelku mne to tehdy bavilo. Pak jsem viděla samozřejmě filmové zpracování (Martin Freeman jako Bilbo je fantastickej a Benedict Cumberbatch v roli draka taky). A tak jsem si říkala, že bych si mohla zopáknout tištěnou předlohu - tentokrát ale v angličtině.
Na rovinu přiznávám, že mi to čtení v originále dalo docela zabrat, angličtina v tomhle případě není úplně nejsnadnější. Docela dlouhá souvětí, pokročilá slovní zásoba a ty kapitoly jsou navíc docela obsáhlé. Pro čtenáře, jejichž rodným jazykem není angličtina, to tak může být ve výsledku celkem výzva. Já to měla rozečtené několik měsíců...
Nicméně příběh je to skvělý. Střídají se tu popisy dlouhého putování, krajiny (krásné i chmurné), s akčnějšími scénami a s delšími rozhovory. Zápletka sama o sobě je docela jednoduchá, ale to, jak je ten svět vystavěný, je prostě dech beroucí. Zajímavý mi tu přijde ponor do psychologie postav a určitý kontrast. Na jedné straně tu jsou drsně se tvářící trpaslíci, kteří ale některé svízelné úkoly raději svěří maličkému nezkušenému hobitovi. Na druhé straně tu je pak hobit, který v nečekaných chvílích dokáže najít v sobě dost odvahy, o které nevěděl, že ji v sobě má...
Některé pasáže byly na mne možná trochu moc ukecané, proto také nedávám plný počet hvězd. Nicméně Hobit a vůbec celý tenhle svět už je klasikou a zaslouží si to svoji pozornost.
Kniha plna dobrodružství. Na pohádku až moc složitý jazyk, 8 letého syna to moc nebavilo.
Hobit má podtitul "aneb Cesta tam a zase zpátky", ale jakmile se pustíte do čtení jakékoliv Tolkienovy knihy, už není žádné cesty zpět. Pána prstenů jsem přečetl až poté, co jsem viděl filmy, ale u Hobita se mi to podařilo v opačném sledu a jsem za to nesmírně rád. Zatímco filmy Pána prstenů jsou excelentní (raději tu nebudu uvádět žádnou dlouhou esej, proč, protože by to bylo na hodně dlouho), jelikož ctí předlohu, ducha díla a stěžejní myšlenky Tolkienovy práce, u Hobita je problém v tom, že filmy ducha díla nedrží, neboť Hobit je sice fantasy, ale de facto je to pohádka, která se od mnohem vážnějšího a propracovanějšího světa Pána prstenů svým stylem liší, jakkoliv Tolkien samozřejmě i zde vyzdvihuje tytéž hodnoty jako v celém svém díle (přátelství, dobro zvítězí nad zlem, odvaha, nikdy si nezoufat apod.). Filmová zpracování Hobita však knižní předlohu procedila "pánoprstenovským" filtrem, aby jejich vyznění zapadala do již existujících filmů Pána prstenů, jenže kniha je mnohem prostší a jednodušší, což samozřejmě myslím v tom nejlepším slova smyslu. Nechci tu nějak moc rozebírat filmy, ale kouzlo Tolkiena spočívá v tom, jak ohromné a hluboké myšlenky dokáže vyjádřit milionem slov, zrovna tak jako jen prostřednictvím několika (ostatně, byl to lingvista). A přesto, jak prostý je knižní Hobit, je to jedna z nejkrásnějších pohádek, kterou znám a obsahuje všechno - dobrodružství, přátelství, nebezpečí, odvahu, odhodlání, dobro a zlo, naději, význam domova, touhu po klidu a míru... a to ve filmech bylo vidět minimálně, místo toho jsme raději dostali bezduché akce (v knize je bitva pěti armád na několika stranách, zatímco zde má svůj celý film). Hobit je pro mě přesně tím příkladem, kdy i méně může znamenat více a je škoda, že to u filmů nevyšlo.
Výborná dobrodružná fantasy se vším všudy. Obsahuje veškeré potřebné ingredience: mocný čaroděj Gandalf, sympatický hobit Bilbo Pytlík a skupinka neohrožených trpaslíků na cestě za obrovským pokladem bedlivě střeženým drakem Šmakem. To celé zasazené do prostředí Středozemě. Co víc si přát.
půvabná pohádka se vším všudy (tedy ehm, není tam jediná ženská hrdinka z masa a krve, ale ta ostatně není v žádné tolkienovce). dětský čtenář zaplesá. měl jsem to štěstí, že se mi v mých devíti letech dostalo do ruky to první české vydání (byla to děsně těžko dostupná podpultovka).
vůbec nechápu, co koho proč napadlo z toho udělat třídílný film, řečeno s Tolkienem je to "pokus namazat malý kousek másla na příliš velký krajíc".
a audiokniha, kde Bilba mluví Stanislav Zindulka je naprostá srdcovka, občas si to na dlouhou cestu autem pustím.
Parádní fantasy dobrodružná pohádka. Oproti filmům, které těmi cca 9 hodinami jsou nekonečné, je tohle fakt příjemné čtení.
Krásná kniha, hezky napsaná. Oproti filmu, který je spíš taková fantasy bláznivina je tohle krásná klidná pohádka.
Četla jsem k maturitě a byla to kniha kterou jsem si opravdu vychutnala.
Někdy určitě přečtu znovu.
knížka, kterou budu číst příští školní rok s dětmi ve čtenářské dílně a kvůli které jsem vlastně ten kroužek i zakládal (myšlenka číst Hobita mě láká už tak tři roky). Ani si nepamatuju, kdy jsem Hobita četl naposledy, ale někde v paměti jsem ho měl zafixovaného především jako pohádku, kterou samozřejmě je, ale zároveň je tam něco navíc (což jsem viděl díky rozečtené sekundární literatuře - Sloužím tajnému ohni od Pavla Hoška např.). Hobit je vedle pohádky především cesta k vnitní proměně od páprdy s nohama v teple k dobrodruhovi s čistým srdcem vyznávajícího správné hodnoty. Tolkien jakoby vybízí k pohybu, k akci, dravosti a odchodu z civilizace do přírody, kterou na jednu stranu obdivuje skrze elfy - sám Bilbo se označuje za mouchu se žihadlem během komunikace se Šmakem), na druhou stranu skrz obyvatelé Temného hvozdu ukazuje, jak je nebezpečná. A zároveň ukazuje, kam civilizace zastoupena trpaslíky (jejich výtvory a touhou po bohatství, která zaslepuje a kazí vztahy) dokáže člověka zavést na špatnou cestu. PS. všimli jste si někdy, že v té knize není ani jednou použito slovo Středozemě?
Dohnal jsem jeden z největších fantasy restů a... nejsem zklamán. I přes to, že jsem nejdříve zhlédl filmovou trilogii (která se mi nelíbila), na čtení jsem se těšil a dost jsem si ho užil (a filmy po přečtení nenávidím ještě víc :D ).
Tolkien se zde očividně ještě rozehřívá, některé vedlejší postavy (později dost důležité v prstenovské trilogii) se zde vyloženě jen mihnou, ale i tak se už jako čtenáři setkáváme s typickými ingrediencemi Tolkienova stylu:
- popisy lokací a postav jsou důležitější než popisy akce (které je zde spíše poskrovnu)
- historické nástřely předchozích událostí
- nástřely příbuzenských vztahů u některých postav (které později nabydou na komplikovanosti v Pánovi prstenů a pravděpodobně ještě více v Silmarillionu - obojí jsem však ještě nečetl, takže trochu fabuluji)
- písničky se zpívají na každém rohu
Zápletka mi místy lehce připomínala Bouřkovou sezonu Sapkowského Zaklínače - přesunujeme se z bodu A do bodu B, přičemž se něco stane / někoho potkáme, a jdeme zase o kus dál, a to vše v rámci jedné dějové linky (a sem tam malé vysvětlující odbočky nebo retrospektivy), která se mi místy zdála spíše epizodická než jednolitá (což ale není výtka).
Jakmile si na totiž na onen Tolkienův (z dnešní perspektivy trochu zdlouhavý) styl vyprávění zvyknete, máte vyhráno.
A já jsem vyhrál.
Miluji příběhy od Tolkiena a právě Hobit se z nich čte nejlépe. Pán prstenů je trochu zdlouhavý zatímco Hobit poměrně hezky plyne, jsou tam krásne postavy a já osobně mám nejradši ten svět a při představě návštěvy osamělé hory dostanu husí kůži. Moc se mi líbí že v knize je i mapa středozemě a že můžete sledovat jejich cestu na mapě. Tuhle knihu naprosto upřímně doporučuji všem!
Štítky knihy
draci elfové kouzla zfilmováno trpaslíci anglická literatura putování Středozem, Středozemě (Tolkien) fantasy hobiti
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Jak jsem se čtení Tolkiena bála, tak mě velmi mile překvapil. Bylo to úžasné pohodové čtení. Viděla jsem film x krát, kniha je skvělá. A musím říct, že mě mrzí že tak krátká. Brzo se pustím do čtení LOTRa.