Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151943/pan-prstenu-i-spolecenstvo-prstenu-151943.jpg
5
9090
9090
Pán prstenů série
< 1. díl >
Je tomu již více než půl století od chvíle, kdy poprvé vyšel Tolkienův Pán prstenů. První díl se objevil roku 1954, poslední vyšel v Anglii roku 1956. Dočkal se vesměs pochvalných recenzí, ale čtenářský úspěch přišel až v uvolněných šedesátých letech, kterým snad více konvenovala fantazie, s jakou profesor Tolkien jakoby odnikud vyčaroval svou Středozemi. Pán prstenů je sága volně navazující na Hobita, který vyšel už v roce 1937. Teprve v této fascinující trilogii autor odkryl, kolik toho vlastně ví o tajemném světě, který tolik připomíná ten náš, a přece je něčím zvláštní. Dramatická historie spjatá s prstenem temné Moci by asi nebyla tak účinná, kdyby se neodehrávala ve světě s vlastní historií, osídleném mnoha národy s vlastními jazyky, s osobitým viděním světa, a především vlastními příběhy. „Historie války o prsten", tvrdí stvořitel Středozemě, „je jen jedním z těchto příběhů, sice důležitým, ale přesto zůstává jen epizodou v tisíciletých dějinách světa, v němž lidé ještě nehrají tak podstatnou roli a dělí se o historický i životní prostor s elfy, trpaslíky, hobity, skřety..." Snad právě tušení hloubky Tolkienova světa čtenáře na jeho knihách tak fascinuje. Do nového tisíciletí sice vstoupil Pán prstenů ve velkorysé filmové podobě, která však nemohla zachytit důkladnost, s jakou autor svůj svět vybudoval, ani jeho hloubku. Ovšem čtenářům Hobita, Pána prstenů i Silmarillionu tato možnost zůstává. Nechme se tedy pohltit Středozemí, obdivujme se zoufalému hrdinství malého hobita, který jediný se může pokusit donést temný prsten tam, kde bude možné ho zničit, strachujme se, že by snad svůj úkol splnit nedokázal a nezachránil Středozemi před přílivem tmy, která by její obyvatele uvrhla do otroctví a beznaděje. Nechme se okouzlit - Pán prstenů nám tu možnost dává, nezávisle na tom, jestli jsme seriózní dospělci nebo dychtivé a naivní děti.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
The Fellowship of the Rings, 1954
více info...
Přidat komentář
Je to už devatenáct let, co jsem od rodičů dostal Pána prstenů a dnes to považuji za jednu z událostí, které nejvýrazněji změnily můj život. Tenkrát jsem knihu během líčení pobytu v Roklince a Elrondovy rady málem odložil. Přece jenom byly tyto pasáže, kdy se "nic neděje" pro jedenáctiletého kluka dost náročné a nezáživné. Naštěstí pak vyšel film, a já se díky němu nadšeně vrhnul do čtení. Od té doby jsem ten úžasný příběh četl spoustukrát, ale vždycky se jím, jako třeba teď, nechám pohltit. A teď už otvírám první stránky Dvou věží, protože příběh musí pokračovat.
Děj se mi moc líbil. Kniha je plná hlubokých myšlenek. Kdyby nebylo až moc podrobných a někdy příliš zdlouhavých popisů doplňující historie - vedlejší děj - a příliš mnoho zvláštních jmen a názvů, kniha by byla dokonalá.
Musím říci že za mě nejhorší z celé série počítám i Hobita. Nejde ani tak o popisnost dané knihy kterou jsem upřímně moc nezaznamenal, ale spíše jde o to, že je toho na první knihu trochu moc informací které ne vždy jdou dobře a na poprvé pochopit. Kdybych neviděl předtím filmy tuto knihu bych byl nucen odložit. Jinak pokračování je alespoň za mě tak 10krát lepší. Mé seřazení knih by bylo Dvě věže, Návrat krále, Hobit, Společenstvo prstenů. Pokud bych měl, ale zařadit i Silmarillion tak ten by byl úplně ve spod mého řazení. Jeli někdo nadšenec a bude ho bavit spíše knihu studovat nežli číst prosím za mě musím říci ne.
Neskutečně dlouho jsem s Pánem prstenů otálela. Filmy miluju a mohla bych se na ně dívat pořád, ale knih jsem se bála. Měla jsem strach, že se budu u delších popisů nudit, budu ji chtít odložit a trvalo by dlouho, než bych ji vůbec dočetla. Tak jsem se rozhodla pro audioknihu a bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí vůbec.
Společenstvo prstenu se mi moc líbilo i v knižní podobě. Nemusím vám říkat, že je tam pár věcí jinak, to je případ každého filmu natočeného podle předlohy. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací a celkově to bylo moc příjemné - vrátit se zpátky do Středozemě, ponořit se do toho samého příběhu, který již dávno znám, ale přitom to všechno působilo nově, jako kdybych o Frodovi slyšela úplně poprvé.
Hlas Aleše Procházky působil velice klidným dojmem. Tak moc mě vtáhl do příběhu, že jsem si ani jednou nevzpomněla na Severuse Snapea. Nemůžu ho zatím s nikým jiným porovnávat, ale pro mě to byl neskutečný zážitek a naopak mě více a více utvrzoval v tom, že jsem se s audioknihou rozhodla správně.
V mém soukromém žebříčku nejlepších knih, které jsem kdy četla, je Pán prstenů číslo jedna.
Důvodů proč je mnoho, tak uvádím jen ten nejpodstatnější - opravdu neznám jinou knihu s tak jasným, zásadním poselstvím. Proti zlu musíme bojovat, a i když je něco takového proti naší povaze, tak v tomto případě neexistuje jiná volba.
A ještě něco. Nepodceňujme se. I ten zdánlivě nejmenší může změnit svět, ve kterém žijeme.
Knihu jsem cetla uz potreti a pomalu se z toho stava tradice, ktera je pro me spojena s podzimni a predvanocni atmosferou. Je to velkolepe dilo a take zjistuji, ze me pokazde nejvice bavi jina cast. Tentokrat to byly kapitoly o Lorienu a zaverecna kapitola o rozpadu Spolecenstva. Sama a Froda poji i v literarnim svete nevidane pratelstvi. Aragorn je samozrejme moje oblibena postava, ale prekvapive je moji dalsi oblibenou postavou prave knizni Sam, nikoliv ten filmovy. Navic je kniha psana skutecne uslechtilym jazykem. To se pozna predevsim na originalni anglictine, kdy je vypraveni velice vytribene a na urovni. Asi proto se nektere postavy zdaji byt trochu vzdalenejsi nez ve filmu (Pipin, Smisek, Gimli), protoze v knize mluvi velmi vytribene a spisovne.
Zřejmě budu patřit k menšině, ale pro mne Pán prstenů nebyl ničím tak úžasným, jak mi tvrdilo mé okolí. Je mi to líto, ale plný počet hvězd si za mě prostě nezaslouží. Příběh nebyl zas tak špatný a postavy mi byly celkem sympatické, ale fantasy není zrovna můj oblíbený žánr, proto mi četba neubíhala a moc mne nebavila. Některé pasáže byly zdlouhavé, až ve druhé půlce měla četba spád a byla rychlejší. Frodo, jakožto hlavní hrdina, mi byl sympatický a oproti Peregrinovi Bralovi mi přišel i rozumný. Zpětně nemohu říct, že by na mne dílo udělalo nějaký zvláštní dojem. Vím, že se jedná o první díl ze tří, ale upřímně nemám chuť číst další dva díly. Možná časem změním názor a dočtu zbytek trilogie, teď po tom však netoužím. K četbě mě lákal design knihy a také pozitivní ohlasy ostatních čtenářů. Abych jen nekritizovala, tak musím napsat, že i když mne Pán prstenů nenadchl, nic to nemění na tom, že si pana Tolkiena jako autora velmi vážím.
Téměř dokonalá kniha, s několika hluchými místy. Doslova utrpení je ale číst začátek putování z Kraje. 150 stránek je věnováno zdlouhavému pochodu z Kraje s popisy přírody. Teprve od Elrondovy rady začíná strhující příběh, trochu mě teda mrzí, že průchodu Morii je věnováno všehovšudy 15-20 stránek a nudnému popisu cesty z Kraje je věnováno 100 stránek. Jinak dokonalost
Cenit Petera Jacksona, že z tý otravné předlohy dokázal vyextrahovat působivé a epické dílo.
Pán Prstenů je první opravdové fantasy, které jsem četl. Filmovou adaptaci mám rád a říkal jsem si, že je to notoricky známé a přověřené časem. Proto mě překvapilo, jak špatně to na mě působilo.
- Naivní příběh dějem. Hobiti jsou neustále zachraňování. Tolkien je měl napsat schopnější a ne z nich udělat neschopná děcka. Alespoň tak se zprvu jeví.
- Kniha má vyloženě otravné části. Co měl být do hajzlu ten Tom Bombadil?
- Otřesně znějící písníčky a básníčky (až na tu o jednom jediném prstenu, ta je dobrá).
- Obecně se mi obsah stránek nelíbil. Od příběhu po popisy krajiny to mě mne působilo rozvlekle, blbě a nudně.
Soudím, že další díly knižní trilogie budou snesitelnější, ale abych se o tom přesvědčil - to vůbec. Dál s tou unylou hovadinou marnit čas nebudu.
Společenstvo prstenu, kniha která je součástí mistrovského díla J.R.R.Tolkiena. Jde o klasiku, která se těžko komentuje, protože je prostě geniální. Začetla jsem se během chvíle a příběh mě naprosto pohltil. Vyzkoušela jsem i jako audio od Tympanum a taky perfektní (mají komplet nezkrácenou verzi), takže když už jsem měla unavené oči, poslouchala jsem dál a pak zase drapla klasickou knihu. Vřele doporučuji všem ;)
Coby odvěký milovník sci-fi a fantasy mám několik obludných a především ostudných restů. Mezi ty nejvíce zahanbující patří díla J.R.R. Tolkiena, které náctiletá jalovička odložila nedočtené. Nebavilo. Málo udatných, pohledných svalovců, ob stránku kosících nepřátele po tuctech jedním máchnutím mocné paže... Holt puberta, no, vydržela mi dlouho. Po čtvrt století jsem se odhodlala absolvovat s Bilbem Pytlíkem celou cestu tam a zase zpátky, s jeho synovcem za sebou máme zatím třetinu a jsem si jistá, že tentokrát budu svědkem finálního nakopání Sauronových cojones. Už mám trpělivost s nadměrnou popisností, odbíháním od ústředního děje k jiným příběhům, písním a básním (ideálně v jazyce elfů, ať tomu nikdo nerozumí), s občasnou dávkou patosu v jednání i mluvě postav, s hledáním souvislostí. Naladila jsem se na správnou vlnu a nechala se zvolna unášet.
Našla jsem konečně zalíbení v této temné pohádce o síle jedince, síle přátelství a vůbec různých silách, formujících lidi a celý svět. Putování mi téměř konstantně osvětlovala čtveřice hvězd, pátou přidávám jako uznání, kolik inspirace pan Tolkien poskytl dalším autorům a nejen tvůrcům knih. 85%
Nostalgie... to především. V patnácti jsem to četla celé třikrát dokola během snad jen jednoho roku.
Zpětně... ta fantazie je dokonalá, ty popisy jsou naprosto úchvatné (a při čtení Tolkiena člověk musí milovat popisy), svět propracovaný, jednotlivé postavy dokonale vyvážené. Hodnotit něco, co už je dávno legenda, je složité.
Ale když se na to podívám doopravdy objektivně... tak občas se to doopravdy táhne a na dnešní "moderní" pojetí je to přeci jen zdlouhavé a z postav se dalo vytáhnout víc. Ale... to je jedno. Protože Pán Prstenů je KRUCINÁL fantasy, co to dotáhla do čtenářských deníků středních škol!!! A to prostě jeden musí ocenit :D
Obávám se, že svým názorem půjdu asi trochu proti proudu, byť můj počet hvězd je na první pohled vysoký. Váhala jsem, jestli dát 3 nebo 4 hvězdy. Nakonec jsem z respektu k autorovi a jeho dílu dala 4 hvězdy, nicméně za sebe musím říct, že jsem z této knihy poněkud rozpačitá a mrzí mne to.
Příběh sám o sobě je již fenoménem a musím říct, že ta samotná myšlenka mne neskutečně baví. Děj a zápletka obecně se mi moc líbí. Líbí se mi i ten svět, v němž se to odehrává. Všechno je to podrobně propracované a je poznat, že s tím autor strávil opravdu spoustu času a vložil do toho mnoho úsilí, aby všechno promyslel do detailů.
Postavy samotné se mi také líbí, oblíbila jsem si je všechny. A také se mi na knize líbí, že se dozvídáme o hrdinech více než jen to, co nám ukázal film. Přiznávám to na rovinu, filmy jsem viděla první, bavily mne a asi jsem jimi trochu ovlivněna. Pro některé knihomoly je to asi barbarské prohlášení, ale je to tak a lhát o tom nebudu.
Nicméně proč jsem váhala s tím, jak knihu ohodnotit? Faktem totiž je, že některé pasáže knihy mi bohužel připadaly příliš zdlouhavé, natahované a nečetly se mi úplně nejlépe. Párkrát jsem se i přistihla, že mám nutkání trochu přeskakovat. Asi neumím říct, jestli je to opravdu knihou, nebo jen tím, že jsem třeba zrovna nebyla v tom správném rozpoložení. Ale prostě to tak je a fakt mne to mrzí, protože jsem si strašně moc přála, aby se mi to knižní zpracování líbilo.
Každopádně do dalších knih série se určitě pustím a kdoví, třeba mi budou sedět o trochu více než Společenstvo prstenu.
Po dlouhé době jsem znovu sáhla po Společenstvu prstenu a čím jsem starší, tím je to lepší čtení.
I já se musím přidat do dlouhého zástupu obdivovatelů knih pana Tolkiena, když si vezmete, že jsou to skoro 100 let staré knížky, přitom takové pohlazení po duši. Samozřejmě, že nešlo jinak, než hned začít číst další díl, přece se musíme dozvědět, zda Frodo dosáhne svého cíle. Fantastická knížka! (Srpen: 594 str.)
Kdysi moje první setkání s fantasy žánrem. Silná atmosféra a propracovanost. Skvělý začátek trilogie.
Četl jsem ji v roce 1990 několikrát a tehdy bych dal určitě 5 hvězdiček, ale to bylo tím, že nic jiného nebylo. Teď bych už to číst ani nezkoušel, protože po chlednuti filmu a konkurenci jiných autorů je to nuda, nuda a zase jen nuda :-(
Štítky knihy
elfové magie zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Pán Prstenů je klasika, kterou někdo miluje a někdo nesnáší. Já jsem to první.