Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151943/pan-prstenu-i-spolecenstvo-prstenu-151943.jpg
5
9132
9132
Pán prstenů série
< 1. díl >
Je tomu již více než půl století od chvíle, kdy poprvé vyšel Tolkienův Pán prstenů. První díl se objevil roku 1954, poslední vyšel v Anglii roku 1956. Dočkal se vesměs pochvalných recenzí, ale čtenářský úspěch přišel až v uvolněných šedesátých letech, kterým snad více konvenovala fantazie, s jakou profesor Tolkien jakoby odnikud vyčaroval svou Středozemi. Pán prstenů je sága volně navazující na Hobita, který vyšel už v roce 1937. Teprve v této fascinující trilogii autor odkryl, kolik toho vlastně ví o tajemném světě, který tolik připomíná ten náš, a přece je něčím zvláštní. Dramatická historie spjatá s prstenem temné Moci by asi nebyla tak účinná, kdyby se neodehrávala ve světě s vlastní historií, osídleném mnoha národy s vlastními jazyky, s osobitým viděním světa, a především vlastními příběhy. „Historie války o prsten", tvrdí stvořitel Středozemě, „je jen jedním z těchto příběhů, sice důležitým, ale přesto zůstává jen epizodou v tisíciletých dějinách světa, v němž lidé ještě nehrají tak podstatnou roli a dělí se o historický i životní prostor s elfy, trpaslíky, hobity, skřety..." Snad právě tušení hloubky Tolkienova světa čtenáře na jeho knihách tak fascinuje. Do nového tisíciletí sice vstoupil Pán prstenů ve velkorysé filmové podobě, která však nemohla zachytit důkladnost, s jakou autor svůj svět vybudoval, ani jeho hloubku. Ovšem čtenářům Hobita, Pána prstenů i Silmarillionu tato možnost zůstává. Nechme se tedy pohltit Středozemí, obdivujme se zoufalému hrdinství malého hobita, který jediný se může pokusit donést temný prsten tam, kde bude možné ho zničit, strachujme se, že by snad svůj úkol splnit nedokázal a nezachránil Středozemi před přílivem tmy, která by její obyvatele uvrhla do otroctví a beznaděje. Nechme se okouzlit - Pán prstenů nám tu možnost dává, nezávisle na tom, jestli jsme seriózní dospělci nebo dychtivé a naivní děti.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
The Fellowship of the Rings, 1954
více info...
Přidat komentář
Povinnost pro každého fanouška fantasy...výborné a s ohledem na to, kdy to tvořil - excelentní.
Co napsat a neopakovat se? Tak raději pomlčím a znovu si knížku vezmu, pohladím a přečtu :)
Knihu jsem četla po Hobitovi, který patří k mým nejoblíbenějším knihám. Nedosahuje jeho kvalit, ale i tak se m moc líbila. Děj je místy nudný - co si budeme povídat - ale prostředí to všechno vynahrazuje.
Do knihy jsem se nikdy nechtěl pouštět, stačil mi film, navíc zfilmované společenstvo je nejnudnější, teda krom bitev v Morii a se skuruty. Nakonec mě přesvědčili známí abych si to přečetl, že to stojí za to! A měli pravdu, už od začátku se děj malinkato liší, v knize se oběvuje spousta nových postav, hlavně borec Tom Bombadil, který mě komicky bavil " poběžte hošíci, hola hou, hola hej " a spousta nových míst a příběhů. Místy se četla trošku hůře, je napsána nějakou starosvětštinou, ale z knihy mám skvělý pocit a dnes se na toto dílo dívám úplně jinak.
Tato kniha je tak líbezná! Krásně se při ní usínalo a skvěle se stávalo při myšlence, že z ní budu opět číst. Milé je zde vše. Ať už to je malý hobit nebo obrovitánské Mlžné hory. Přeci mě ale jedno mrzí... omezená kapacita mé vlastní představivosti. Autor vytvořil nádherný svět, který je promyšlený do nejmenších detailů a právě tam jsem narazila na kámen úrazu. Přespříliš jmen a historie bylo, dá se říct, nad moje síly... o neschopnosti pojmout prostor popisovaný na cestách ani nemluvě. Možná to byl ale záměr, zkrátka svět, který nedokážeme zachytit. Autor by možná řekl: svět, který nemá začátek ani konec... A mně se v tomto světe moc líbilo a chci se do něj opět vrátil. Jsem tak ráda že mohu, tak hurá za dalším putováním. ;))
No nevím. Po čase mi došlo, že to musím číst trochu s rezervou. Autor je místy až zbytečně popisný, některé odstavce lze skoro přeskočit, množství (ale opravdu obrovské množství) názvů si vůbec nemusím pamatovat. Je to bohužel svět, kdy má každý kámen či kopeček své jméno a bohatou historii. Ano je to krásné povídání, ale všeho moc škodí.
Celá kniha obsahuje z 90% popis cesty party dobrodruhů. Snad bude dvojka lepší.
Krásné, čtivé, okouzlující :-) Není nic lepšího na utrapenou duši, že se nechat vtáhnout do světa Pána prstenů a užívat si světa fantazie :-)
J.R.R.Tolkien, o kterém dnes mohu s klidným srdcem říct, že to byl opravdový génius, mě přenesl do svého úžasného světa. Společenstvo byla první knížka, kterou jsem od něj četl, a jsem rád, že to bylo ještě před zhlédnutím filmu (i když i ten je super). Sice mě z trilogie bavila nejmíň, i tak je to ale nádherná knížka.
Pána prstenů jsem poprvé viděla jako film a byla jsem zvědavá i na knížku. Ta se mi dostala do rukou od mé babičky. Podle ní to je pohádka pro dospělé. Možná má pravdu, ale vždycky si to ráda přečtu. Líbí se mi propracovanost Středozemě, elfština, mapky, postavy. Prostě všechno.
Díky Čtenářské výzvě jsem se ke společenstvu Prstenu konečně dokopala, a teda... něco takového jsem ještě nečetla.
Ráda bych tady napsala komentář rozdělený na "Co se mi líbilo" a "Co se mi nelíbilo", ale v tomhle případě to nejde. Tady všechny věci, které mi vadily, mi k téhle knize prostě seděly.
Takže, co se mi líbilo?
- Postavy. Byly tan nádherně vykreslené. Nebyly černobílé. Byla na nich vidět nedokonalost, strach. Ze začátku jsem obdivovala Sama pro jeho oddanost Frodovi, postupem času mi ale přijde víc zajímavý Legolas. U něj jsem nejvíc zvědavá na jeho vývoj. (Odchod z Lórienu a Gimli mě taky velice překvapily.)
- Tady je ta věc, která mi "vadila", a to styl psaní, na jaký nejsem zvyklá. Vždycky, když jsem si chtěla začít číst, musela jsem se uklidit někam, kde nebyl hluk, abych se mohla dostatečně soustředit, takže se nekonalo žádné čtení o přestávkách ve škole nebo v hudebce, což byla škoda. Nebylo to ale tak, že bych se s textem prala a neuměla se do něj vžít. Jakmile jsem se začetla, četla jsem a neměla jsem chuť knihu odložit. Tenhle styl psaní prostě k tomuhle příběhu sedí má podle mě velký podíl na třetí a podle mě nejdůležitější a nejkrásnější věci.
- Atmosféra. Společenstvo mělo tu nejnádhernější, nejkouzelnější a nejneobvyklejší atmosféru, na kterou jsem kdy u knihy narazila, a to už od předmluvy autora. Takové pocity, jako jsem měla při čtení Společenstva jsem neměla u žádné knihy. To je to, co dělá tuhle knihu tak úžasnou. Alespoň pro mě.
Nádhera, jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla :).
https://podzimnislunce.wordpress.com/2016/04/16/pan-prstenu-spolecenstvo-prstenu/
Nádhera! Vrátila som sa k Tolkienovi po rokoch (v poriadnom českom preklade, nie nevydarenom slovenskom, v ktorom som čítala Pána prsteňov predtým) a opäť som v Stredozemi až po uši. :)
Tie pokojné opisy prírody, dynamický a napínavý príbeh, krásne úctivé dialógy, množstvo postáv, ktoré si nemôžete nezamilovať, Tolkienov nádherný spôsob rozprávania, no a samozrejme, zrná, zrnká a zrniečka právd nenápadne vsunuté kde-kade, raz ich čuť z úst Gandalfa, raz Legolasa, inokedy Aragorna, Froda, Sama...
Výtečné, halvně ty "vedlejší" části příběhu typu básní a odboček do historie. První část knihy je lepší - například setkání s mohylovým duchem či tajuplná postava Toma Bombadila (která není v žádném případě dětinská) jsou v jistém ohledu vrcholem trilogie. Nádherné.
Krásný, dnes jistě pro všechny známý, příběh, jen popisy krajiny byly místy trošku rozvleklé (na můj vkus, někdo to má rád). Každopádně se vrhám na soupeření Dvou věží :)
Řekl bych, že to je skoro povinnost každého fanouška fantasy. Film rozhodně nestačí.
Trošku jsem se obával, že si mi to netrefí do vkusu, ale nakonec přečteno jedním dechem. Perfektní čtivo.
Štítky knihy
elfové magie zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
K Pánu prstenů snad není ani co dodat...