Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 1. díl >
Je tomu již více než půl století od chvíle, kdy poprvé vyšel Tolkienův Pán prstenů. První díl se objevil roku 1954, poslední vyšel v Anglii roku 1956. Dočkal se vesměs pochvalných recenzí, ale čtenářský úspěch přišel až v uvolněných šedesátých letech, kterým snad více konvenovala fantazie, s jakou profesor Tolkien jakoby odnikud vyčaroval svou Středozemi. Pán prstenů je sága volně navazující na Hobita, který vyšel už v roce 1937. Teprve v této fascinující trilogii autor odkryl, kolik toho vlastně ví o tajemném světě, který tolik připomíná ten náš, a přece je něčím zvláštní. Dramatická historie spjatá s prstenem temné Moci by asi nebyla tak účinná, kdyby se neodehrávala ve světě s vlastní historií, osídleném mnoha národy s vlastními jazyky, s osobitým viděním světa, a především vlastními příběhy. „Historie války o prsten", tvrdí stvořitel Středozemě, „je jen jedním z těchto příběhů, sice důležitým, ale přesto zůstává jen epizodou v tisíciletých dějinách světa, v němž lidé ještě nehrají tak podstatnou roli a dělí se o historický i životní prostor s elfy, trpaslíky, hobity, skřety..." Snad právě tušení hloubky Tolkienova světa čtenáře na jeho knihách tak fascinuje. Do nového tisíciletí sice vstoupil Pán prstenů ve velkorysé filmové podobě, která však nemohla zachytit důkladnost, s jakou autor svůj svět vybudoval, ani jeho hloubku. Ovšem čtenářům Hobita, Pána prstenů i Silmarillionu tato možnost zůstává. Nechme se tedy pohltit Středozemí, obdivujme se zoufalému hrdinství malého hobita, který jediný se může pokusit donést temný prsten tam, kde bude možné ho zničit, strachujme se, že by snad svůj úkol splnit nedokázal a nezachránil Středozemi před přílivem tmy, která by její obyvatele uvrhla do otroctví a beznaděje. Nechme se okouzlit - Pán prstenů nám tu možnost dává, nezávisle na tom, jestli jsme seriózní dospělci nebo dychtivé a naivní děti.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
The Fellowship of the Rings, 1954
více info...
Přidat komentář
Opravdu čtivé, ale místy hrozně zdlouhavé. Tolkienův styl je milý a často jsem z něho byla nadšená, ale taky jsem se docela často nudila. Kniha je dlouhá a já bych uvítala kratší některé pasáže. I tak dám ale čtyři hvězdy i když jsem uvažovala nad třemi- je to mistrovské dílo a vykoplo mnohé skvělé autory k psaní. I mě v mnohém inspirovala. Hrdinové jsou ale moc milí a nejvíc jsme si oblíbila asi pasáže s Pipinem a Smíškem. Škoda jen že jsem to nečetla před filmem, zajímal by mě můj názor při neobeznámenosti s příběhem :)
Ty jeden Tolkiene, u mě jsi byl minimálně ve Společenstvu převálcován Jacksonem. Na to, jak je tvoje dílo slavný, to byla chvílema slušná nuda. Bavit mě to začalo až s příchodem Aragorna na scénu a třeba tu pasáž s Bombadilem jsem vyloženě přetrpěl. Zdlouhavý začátek je naštěstí vynahrazen velmi slušnou druhou polovinou, i tak bych ale čekal, že budu tímhle daleko víc pohlcen.
Doslova nádherná kniha. To, co jsme viděli ve filmech bylo skvělé, ale kniha je ještě lepší. Vnese vás do naprosto jiného světa a dá vám možnost nadechnout se čiré přírody :-)
Skvělá kniha, po Hobitovi Tolkien rozhodně nezklamal. Doporučil bych ji komukoliv kdo má rád zajímavé čtení, trochu fantasy a hlavně tak trochu pohádkový příběh, který Vám vtáhne do děje!
Podle mého názoru nejlepší díl celé trilogie. Vždycky po ní hrábnu, když se chci zasnít a oddychnout si.
5/5
Celou trilogii jsem četla až poté, co jsem asi stokrát viděla všechny filmy - i přesto mě čtení převážně bavilo, některé věci se mi ujasnily. Nejhezčí pro mě asi byla pasáž s Tomem Bombadilem :)
Pán prstenů je prostě nejklasičtější klasika fantasy a propracovanost světa, v němž se vše odehrává (včetně mapy!), je obdivuhodná. Vyprávění příběhu je pojaté velkolepě, je to skoro, jako byste četli o osudech velkých starověkých nebo středověkých hrdinů. A přitom ten největší hrdina je maličký hobit... Díky postavám „obyčejných“ půlčíků je tak putující družina čtenáři téměř důvěrně blízká. Vždyť hybatelé dějin (i těch smyšlených světů) jsou často právě ti malí a na pohled nepodstatní...
Společenstvo prstenu je tak trochu horor, tak trochu pohádka – provede vás temnotou Morie i elfím lesem zářivých barev, to vše podáno krásnými slovy, která prostředí i samotný děj vykreslují s neskutečnou plasticitou.
85 %
Pán prsteňov je najlepší horor, aký som kedy čítala. :) Pri prvom raze mi takmer celú knihu behal mráz po chrbte. Teraz ju už čítavam hlavne vtedy, keď prežívam menej šťastné obdobia, pretože pre mňa je to kniha o nádeji napísaná mimoriadnym a pôsobivým jazykom.
Mistr Tolkien je mým nejoblíbenějším spisovatelem a trilogii Pána prstenů považuji za nejzdařilejší dílo fantasy v historii. Poprvé jsem četl v cca. 10 letech, kdy mne tato kniha tolik nezaujala, ale naštěstí jsem se k ní později vrátil a byl jsem unešen. Od té doby jsem ji četl mnohokrát a vždy se mi líbí snad ještě víc než při předchozím čtení :-) Jako plus připočítám i skvělé zfilmování celé trilogie. Takže jako skalní fanoušek Tolkienových děl musím dát plný počet.
Čtu knihu podruhé a je to mnohem lepší než poprvé! Knihu si naprosto užívám a vidím v ní krásu, kterou jsem při prvním čtení neviděla. :)
Jedno ze stěžejních děl fantasy. K celé trilogii se s nadšením vracím a neznám lepší knihu než je Pán Prstenů. Tak úžasné líčení krajiny v jiné knize nenaleznete.
Strhující úvod do nejlepší knižní trilogie, a do nejlepšího knižního příběhu vůbec. Tolkien je nejen mistr jazyka, ale i mistr vyprávění, takže od samotného začátku dokáže vzbudit čtenářovu zvědavost a udržet si ji po celou dobu. Navzdory obecnému přesvědčení, nejsou v knize prakticky žádné nudné dlouhé popisné pasáže, Tolkien dokáže popsat krajinu a situaci stručně a přitom dostatečně výstižně, tak aby čtenářova fantasie jednak měla nějaké vodítko a jednak dostatek prostoru pro vlastní invenci.
Příběh sám mistrně střídá pasáže kdy čtenář spolu s postavami zažívá dočasné pocity hřejivého bezpečí a pasáže krajního nebezpečí, kdy čtenář ani nedýchá a hltá text jen aby se dozvěděl jak to dopadlo. Tolkien začal psát Pána prstenů nedlouho poté co Hobit zaznamenal úspěch a čtenáři se dožadovali dalších příběhů ze Středozemě. Je zajímavé sledovat, jak to co započal jako pokračování Hobita, které se mělo nést ve stejném žertovně dobrodružném duchu, postupem času nabralo úplně jiný směr, než sám autor zamýšlel, mnohem temnější a vážnější.
Jednu výtku tomuto jinak takřka dokonalému dílu bych ale přece jenom měl - na můj vkus příliš moc poezie.
První díl Pána prstenů jsem četla skoro tři měsíce- nejprve mi nešlo překousat se přes nudný začátek plný popisů rodin a míst. Druhou polovinu knížky však hodnotím velice kladně a záživně :). Chystám se hned na druhý díl, tak jsem zvědavá, a doufám, že mě pohltí hned od začátku.
Štítky knihy
elfové magie zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Občasně velmi pěkné, jinak nuda. Teď ovšem si budu číst Silmarilion a pak, až pochopím podstatu jeho světa, možná změním i hodnocení :-)