Pán zlodějů
Cornelia Funke
Na zábradlí kolem benátských kanálů pomalu usedá první zimní jinovatka, když soukromý detektiv Viktor dostává poněkud zvláštní zakázku: pro bohatou německou dámu má vypátrat její dva osiřelé synovce, dvanáctiletého Prospera a jeho pětiletého brášku Boa. Chlapci utekli z domova poté, co je po smrti matky chtěli příbuzní rozdělit. Teta má zájem jenom o roztomilého blonďatého andílka Boa; Prosper má putovat do dětského domova... Oba bratři přežívají ve městě ve starém zchátralém kině s partou dalších dětí, které jsou podobně jako oni na útěku před sirotčincem nebo krutým zacházením rodičů - Vosičkou, Moskou a Ricciem. Celou partu živí tajemný Pán zlodějů - patnáctiletý Scipio, který přichází a odchází uprostřed noci a vypráví historky o svých loupežích v benátských palácích... ----------------------------------- Ukázka z textu Dogy na ostrově před nimi štěkaly stále rozčileněji. Do štěkotu se mísil ženský hlas, hlasitý a zlostný, a pak - padl výstřel. Prosper se přikrčil a stáhl Scipia s sebou dolů, když se zableskl oheň z hlavně. Riccio se rozvzlykal. "Giaco!" Idin hlas zněl ostře. "Otoč! Ihned!" Giaco bez jediného slova nahodil motor. "A co s tím kolotočem?" Scipio se chtěl napřímit, ale Prosper ho opět strhl k sobě. "Ten kolotoč nedokáže vzbudit k životu mrtvé!" zvolala Ida. "Přidej plyn, Giaco! A ty, Pane zlodějů, nech hlavu dole!" Hluk motorů jim hučel v uších a voda stříkala, když Giaco nechával Isola Segreta za sebou. Ostrov se neustále zmenšoval, až ho pohltila noc.... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2003 , Knižní klubOriginální název:
Herr der Diebe; The Thief Lord, 2000
více info...
Přidat komentář
V naší školní knihovně leží tato knížka bez valného zájmu dětí. To znamená, že je něco špatně - možná je poselství o dětství pro děti příliš zašifrováno. Jinak jsou základní ingredience namíchány dobře: dobrodružství, humor, prostředí, hrdinové, život bez dospělých, poklad...
Někdy před deseti lety, obklopen několika svými dětmi, jsem po večerech předčítal a zároveň prožíval tohle napínavé novodobé dobrodružství v benátské laguně. Od té doby se tam chystám. Dnes mám konečně sbaleno, následující čtyři dny toho moc nepřečtu. Čeká mě jiný druh kultury.
80 % (aktuálně 69 hodnotících s průměrem 86 %).
První knížka, u které jsem zůstala vzhůru dlouho do noci, protože mě děj naprosto uchvátil a nedokázala jsem se odtrhnout. Bylo mi tehdy myslím dvanáct. Teď, o pět let později, z ní sice nejsem už tak moc unesená jako tehdy, ale pořád ji mám ráda a hodně pro mě znamená.
aj ked je kniha urcena skor pre mladez, myslim ze ju mozu citat aj dospeli. kniha sa mi velmi pacila.
Nádherná, velmi čtivá, dobrodružná, fantasy knížka, která nezklame. Vřele doporučuji ;)
Možná bych dala plný počet, kdybych už před přečtením neznala v podstatě celý příběh. I přes to ale dávám 4*, protože tahle kniha si je zaslouží. Mám ráda Corneliin styl a to, jak snadno uvěřitelné a živé jsou její postavy :).
Začátek byl trochu zdlouhavý a vůbec mě to nebavilo. Začalo mě to bavit asi až od 80.stránky. Pak příběh krásně utíkal, bylo to napínavé a zajímavé s nevšedním příběhem.
Obsahuje spoiler. Přiznám se, že jsem do příběhu čekala něco jiného. Začátek se mi zdál poněkud táhlý a chvílemi mě nudil. Rozhodně se to nevyrovná Inkoustovému světu, to ale asi zatím žádná jiná od Cornelie napsaná kniha, ale i přes to, se mi to líbilo. Je to takové oddychové čtení, kde opět nechybí něco kouzelného. Musím uznat, že Cornelia je v tomto směru velice originální. Kouzelný kolotoč, co vás omladí...no koho by to napadlo?:) Rozzuzlení, které tu Cornelia vymyslela, mě opravdu překvapilo. Nic takového jsem rozhodně nečekala. A možná právě proto mám Cornelii jako spisovatelku velmi ráda. Ale i přes to, je pro mě Pán zlodějů zatím nejslabší knížka z její tvorby.
Od příběhu Pán zlodějů jsem čekala trochu něco jiného podle názvu a Inkoustovému světu se to podle mého nevyrovná, ale i tak to bylo pěkné. Nejvíc se mi líbilo prostředí, do kterého autorka příběh umístila. Benátky a všechna jejich zákoutí… Nejvíc jsem si asi oblíbila Moscu. Jinak to byla typická Cornelia Funke a to je jedině dobře.
Precizně a chytlavě popsaný děj. Kniha mě vždycky vtáhla do děje a já plul na vlnách vzrušení a nadšení z dobrodružného příběhu. Děkuji za takovéto krásné knihy!
Autorovy další knížky
2005 | Inkoustové srdce |
2010 | Inkoustová krev |
2011 | Inkoustová smrt |
2003 | Dračí jezdec |
2003 | Pán zlodějů |
S předchozím komentářem mi nezbývá než souhlasit :) Kotel na míchání zafungoval dobře - vařecha byla dobrým sluhou a dobrou směs napětí, detektivky pro děti, kapku strachu a lahev dobrodružství větší knihomolové ocenili v dobrém