Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388685/bmid_panda-v-nesnazich-kmF-388685.jpg
4
1289
1289
Dvě mladé ženy, každá v jiných nesnázích, v jiné době, a přesto mají tolik společného. Tereza, přezdívaná Panda, prožívá v současnosti rozchod a vrací se do svého starého dětského pokojíčku. Kromě složitého vztahu s mámou, psychických potíží a mindráků z vlastního vzhledu má těžkou hlavu z diplomové práce. Píše o neznámé hrdince Marii, člence třetího odboje, která si na začátku padesátých let minulého století vedla podrobné deníky a přechovávala u sebe jejího pradědečka Jaroslava. Tereza tak zjišťuje, že jeho útěk přes hranice byl mnohem dramatičtější než v jejích nejdivočejších představách…... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem začal číst z nedostatku jiného čtiva na dovolené. Z počátku mne bavila víc část z let 1952 ( částečně zachycena nálada, myšlení a atmosféra té doby). Ke konci se dají číst obě linie příběhu, ale zdá se mi vše rychle ukončené - tak jako nedodělané.
Nejdříve jsem si říkala, že příběhy tolika postav bude moc, příběh Ivana a Lenky mě nezaujal a nudil, naopak Marie byla skvělá. Ani ne v polovině knihy jsem přehodnotila a Ivan s Lenkou začali být nejzajímavější a naopak Tereza nic moc. Ke konci knihy si mě, ale získali všichni. Zhltla jsem ji jak malinu a konec jsem opět nečekala. Parádní kniha!
Na muj vkus tuzsi zacatek, zejmena pasaze z padesatych let. Pak uz knizka slusne rozjela. Docteno jednim dechem :)
Milé překvapení, nic jsem neočekávala a doporučuji....vtipné, čtivé, obě časové roviny vtahovali do děje stejnoměrně a hlavně mi přišly uvěřitelné a živé, navíc měly spád...budu se těšit na další knihu od této autorky
Napřed mě nezaujala.
Po-válečný téma mě nebralo, bylo tam příliš mnoho kydů a rýpanců do režimu a neustálé jakože postihy a sledovačky byly přehnané.
Moderní děj té flekaté holky mě nebral už vůbec, přesně jak píšete bylo to divný a rádoby vtipný, ale jakože nebylo no.
A děj rodičů, kteří se k sobě v padesáti vášnivě tisknou na koupáku a div se neojedou, přičemž se na sebe vrhnou doma a sténají tiše do hrudi toho druhého, protože maj přece dospělou dceru doma, mě taky nebralo.
Líbila se mi poznámka o tom, že by si mamča z roku 2017 ráda koupila plavky, ale nemůže, protože nemá peníze. Ach ano, učitelky mají málo peněz a nemají proto ani plavky, že? Áchjo.
Čtivý to bylo, podruhé mě spíš zaujal ten nejstarší děj.
Nebylo to špatné. Takový okořeněný román pro ženy. Je určitě fajn čtenářům přiblížit boj s úzkostmi, ale postupem čtení se mi zdálo, že hlavní hrdinka nic jiného neřeší a přišlo mi to trochu otravné. Příběh Marie mi nepřišel tak napínavý, jak by mohl být. Milé propojení s Lososem, proč ne.
Opravdu příjemné překvapení, čekala jsem spíš nějaké lehké letní čtení, ale příběh z dob komunismu se mnou docela slušně mával. Příběh ze současnosti už mi přišel trochu víc na pubertální vlně, byť pocity úzkosti autorka popisuje naprosto sugestivně. Ale celá zápletka mi už připomínala spíš červenou knihovnu. Díky části z minulosti se ale kniha posouvá o level výš a určitě stojí za povšimnutí.
Plný počet hnězdiček nedávám jen kvůli tomu už tolikrát zmiňovanému konci. Jinak mi přišlo, jako by autorka v mnoha případech popisovala mou vlastní osobnost - byť ve větší intenzitě úzkostí. Lukášková podle mého psát umí a doufám, že v tom bude pokračovat. Jan/Tomáš mi zpočátku přišel jako docela velká chyba (myslím ta záměna jména), ale jak už tady někdo psal - co když to byl záměr? Pak mě jenom štve, že jsem pořád nepřišla na to jaký. :-)
Panda mi připadá lepší než předchozí autorčina kniha, ale porad mi tam něco chybí... Nevím, co. Možná hlavní postava...
Hezká knížka od české autorky. Obdivuji, že na mladý věk spisovatelky, se mi kniha líbila a četla se rychle.
Kniha mě velice mile překvapila. Celou dobu jsem čekala jak se všechno vyvine a propojí. Neskutečně jsem se začetla a příběh mi přišel velice osvěžující a nápaditý. Do knihy jsem šla skoro naslepo a nečekala jsem tam například tak dobře popsány úzkostné poruchy. Vážně ji velice doporučuji, až na ten konec, který mi přišel trochu uspěchaný a zvláštně utnutý, ale jinak opravdu fajn kniha.
Knížka se mi opravdu moc líbila. Spojení vyprávění dvou žen z jiné doby bylo opravdu zajímavé a rychle posouvalo děj kupředu.
Na knížce se mi líbilo, jak se Tereza postupně vyvíjí, popis manželství jejích rodičů a taky líčení života Marie v 50. letech. Některé věci se daly předvídat a asi jako všem ostatním mi byla značně nesympatická Lenka.
Kniha se mi velice líbila a čím déle jsem četla, tím větší problém bylo knihu odložit. Příběh byl velice poutavý a zajímavý. Krátké kapitoly, které střídaly dvě dějové linie mě udržovaly v napětí. V Terezce jsem se občas poznávala, něco málo jsme měly i společného. Postava Lenky mi byla nesympatická. Opravdu dobře zvolené a zpracované téma zajímavým způsobem. Určitě doporučuji k přečtení.
Nejvíce se mi líbila věta: "V životě mě trápila spousta věcí, z nichž většina se nikdy nestala." (Mark Twain)
Možná mi zpočátku trochu vadil styl psaní alá čecháčství. Na druhou stranu ta nespisovnost jazyka dává knize jiný rozměr. Dá se na to zvyknout.
Ze začátku mě knížka hodně bavila, byla vtipná, výstižná, zajímalo mě, jak bude pokračovat. Bavilo mě střídání dějů (i když mi něčím Mariin příběh, resp. její pohled na svět přišel příliš moderní, nějak mi to do 50.let minulého století nesedělo), líbilo se mi i zakomponování pohledu Tereziných rodičů (ale zase jsem měla trochu pocit, že to není tak úplně pohled na svět očima padesátníků, ale nevím, nemůžu posoudit, je mi třicet :)). Ale postupně mi začaly být v podstatě všechny postavy protivné a od odjezdu matky do Itálie jsem měla chuť knihu zavřít a už neotevřít. Děj začal být strašně předvídatelný a trošku mi to připomínalo scénář k Ulici nebo něčemu podobnému...Autorka je mladá (jako já :)) a psát rozhodně umí, určitě ji nezavrhuji a určitě si počkám na další knihy. První jsem nečetla, nicméně z komentářů chápu, že druhou knihou se posunula zase o kus dál. Tak uvidím, jaká bude ta třetí...Tuhle bych za sebe asi s čistým svědomím nemohla doporučit, ale na druhou stranu jsem ji dočetla, což u mě není automatika :)
Já vážně chtěla dát víc hvězdiček, opravdu. Styl, jakým autorka píše své postavy a ukazuje čtenáři jejich myšlení se mi líbí už od Lososa v kaluži a celá kniha byla příjemné čtení. A určitě si přečtu další knihu, bude-li. Ale ten konec, ten konec...spíše to podivným překombinováním ještě více zamotal než rozuzlil. Dojem při zavírání dočtené knihy byl...divný.
Nicméně, palec nahoru za letmé a moc hezky zakomponované setkání se "starými známými" :)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Po Lososu v kaluži je laťka hodně vysoko. Nejsem ale zklamaná. Opět se střídají dvě linie, tentokrát časové. Dva příběhy, které se prolínají, někdy tak úzce, že je těžké je rozeznat. Je tu o něco míň zábavných frků, ale nedivím se, že má autorka po Lososu tak trochu vystříleno. Pořád je to ale psané s nadhledem, humorem, který mi je dost sympatický. Názorově a myšlenkově není co vytknout. Až Lukášková napíše (a já doufám, že napíše) další knihu, naprosto beze strachu a bez přemýšlení si ji pořídím.