Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388685/bmid_panda-v-nesnazich-kmF-388685.jpg
4
1289
1289
Dvě mladé ženy, každá v jiných nesnázích, v jiné době, a přesto mají tolik společného. Tereza, přezdívaná Panda, prožívá v současnosti rozchod a vrací se do svého starého dětského pokojíčku. Kromě složitého vztahu s mámou, psychických potíží a mindráků z vlastního vzhledu má těžkou hlavu z diplomové práce. Píše o neznámé hrdince Marii, člence třetího odboje, která si na začátku padesátých let minulého století vedla podrobné deníky a přechovávala u sebe jejího pradědečka Jaroslava. Tereza tak zjišťuje, že jeho útěk přes hranice byl mnohem dramatičtější než v jejích nejdivočejších představách…... celý text
Přidat komentář
Asi patřím mezi výjimky, ale autorka mě neoslovila, její styl psaní mě do děje neumí vtáhnout a její knihy se mi zdají bez jiskry.
Po zkušenosti s knihou Losos v kaluži, kterou jsem nedočetla, jsem zkusila další. Panda v nesnázích mě bavila především střídáním mezi rokem 1952-3 a 2017. Postavy v knize jsou zajímavé, všechny mají podobný uzkostný vzorec, ale jinak jsou zcela rozdílné. Hlavní problém se mi zdál v tom, že se tam vlastně nedělo nic moc podstatného (tedy až na konec plný zvratů). Knihu bych hodnotila kladně, ale více jak 3,5 hvězdy si nezaslouží.
Moje první knížka od této autorky. Četla se moc hezky. Jen mě neuvěřitelně rozčilovala maminka Terezy. Příběh z roku 1952 pro mě byl hodně zajímavý. O této době toho moc nevím. Určitě zkusím nějakou další knížku od paní Lukáškové.
Zaujmout čtenáře dějovou linkou je umění, ale zaujmout třemi linkami naráz, to tedy tleskám. V každém tom příběhu se mě něco osobně dotklo, našla jsem tam situace a myšlenkové pochody, které znám ze svého života, až se mi nechtělo věřit. A samozřejmě nechyběl ani, pro Markét typický, sarkasmus. Za mě super.
Ač mě kniha nezaujala anotací, pustila jsem se do ní. Přečteno během pár dní a musím říct, že se mi líbila že všech autorčiných knih nejvíce. A nemůžu jí nepřiznat, že vtáhne do děje a nepustí. Není to sice čtení na velké odborné úrovni (což od románu ani neočekávám), ale oceňuji tématiku padesátých let, se kterou se v knihách zase tak často nesetkáváme a celkově nápaditost celého příběhu. Bohužel mi čtení docela dost kazily gramatické, ale hlavně obsahové chyby, které opravdu bijí do očí, a to v těchto případech většinou přimhouřím oči.
Knížka se četla velmi snadno, zhltla jsem ji asi za dva dny. Zpočátku jsem byla nadšená, mám ráda, když jeden příběh vyprávějí různé postavy. Postupně mi ale dějová linka rodičů začínala vadit a psychologie zejména některých postav mi přišla nedotažená a trochu moc černobílá.
Nicméně knížku určitě mohu doporučit jako takovou jednohubku na dvě odpoledne, ledacos je velmi trefně popsané, kolikrát se i zasmějete, od autorky si určitě ještě něco přečtu.
Opět skvělá kniha od českého autora. Skvělé skloubení tří dějových linek, byly čtivé, nechyběly zvraty ani humorné části. Určitě sáhnu i po další knize od této autorky.
Byla jsem k Markétě Lukáškové trochu skeptická a po knize jsem sáhla, protože jsem byla na nádraží ve čtenářské nouzi a tahle knížka se mi akorát hodila velikostí do kabelky (spolu s Michaelem Třeštíkem), tak jsem ji koupila. A dobře jsem udělala a omlouvám se za svou nedůvěru. Skvělé propojení tří příběhů napomáhá spádu knížky a graduje až do finále. Když mi zbývalo asi 80 stran do konce, musela jsem to prostě dočíst na jeden zátah, neexistovalo knihu odložit a nechat na druhý den.
Rozhodně skvělá knihy, kde jsou precizně propracované tři příběhy. Tři příběhy, ze kterého se stane jeden. Kniha je zábavní, čtivá, dojemná, napínavá. Přesně taková, kdy si říkáte "Tak dočtu tu kapitolu a jdu něco dělat," jenže ono to nejde, ji odložit. Nemám co vytknout!
Kniha se mi nelíbila, do konce jsem docela jen ze zvědavosti, příběh a styl psaní mi úplně nesedl
Já jsem to bohužel nedala. Nelíbí se mi obálka ( to by se hodilo do CV), ale hlavně mi vadí nespisovné výrazy - pěknej místo pěkný apod. Možná, ze to mělo podtrhnout autentičnost ....
Dvě různé ženy, v různé době, ale přesto se spoustou společného. Tereza, zvaná Panda, právě prožívá rozchod, vrací se zpět k rodičům. Řeší své psychické problémy a svůj život. Jako svou diplomovou práci píše o Marii, člence odboje, která, mimo jiné, u sebe schovávala Terezina pradědečka, který chtěl utéct přes hranice.
Na knize se mi asi nejvíc líbil příběh Terezy, kdy řeší svoje psychické problémy. To, co tam popisuje, je v dnešní době hodně běžné a mnoho z nás se v ní uvidí.
Určitě zajímavá byla část o životě Tereziných rodičů, kteří prožívají spoustu stejných problémů, jako jejich vrstevníci. Obzvláště pohled otce na svůj život byl udělaný moc pěkně.
Příběh Marie byl fajn, chvílemi opravdu napínavý, ale trochu mě mrzel konec jejího příběhu.
Kniha je napsána nesmírně čtivě a ač se tam probírají závažná témata, bylo tam spoustu situací, kdy jsem se musela smát nahlas.
Pár drobností mi v příběhu vadilo a nesedělo, ale i tak byla kniha moc pěkná a doporučuji k přečtení.
Na druhou knihu jsem se moc těšila. Zcela jiná než Losos. Příběh vás pohltí. Je opravdově vykreslen a popsán a hlavně je uvěřitelný. Každý se určitě v nějakém momentu knihy našel, tak jako já.
Nu, nebylo to špatné, váhám mezi 3 a 4 hvězdami.
Knih, kde se prolíná více rovin vyprávění, jsem v poslední době četla několik, takže už mi to nepřipadá nijak objevné. Ačkoli to závěrečné vyústění mě docela překvapilo. Dvě časové linky mě udržovaly v lehkém napětí, četlo se to kupodivu dobře. Zhruba v polovině knihy příběhu trochu "spadl řetěz", Lenku jsem měla chuť zaškrtit a Tereza už mě taky začala štvát. Ale dočetla jsem až do konce, který už byl opět svižnější.
Příběh ze současnosti není nijak zvlášť nápaditý, zápletka jak z nekonečného seriálu, postavy trochu plytké. Vyprávění o Marii bylo zajímavější, ačkoli v závěru vše jaksi vyšumělo do ztracena. Děj se měl odehrávat v 50.letech, na můj vkus se však hlavní hrdinka vyjadřovala příliš moderně. Bylo to tím, že její příběh vlastně vyprávěla Tereza? Těžko říct, mně to zkrátka chvílemi nesedělo.
Každopádně to není špatné čtení, jazykově ani dějově nic převratného, ale odsýpá to. A nesmím zapomenout na ilustrace, líbily se mi.
Tak tuhle knihu jsem si užila! Jde o příběh " ze života a o životě'', jak s oblibou říkávám - a ty mám nejraději. Setkáte se s Terezou, která po sedmi letech ukončila svůj vztah a vrací se zpět k rodičům do svého dětského pokoje. Zbožňovala jsem její vnitřní monology - nešlo se v nich nenajít :-). Také poznáte Tereziny rodiče a manželství, které halí tajemství a nakonec prababičku Marii, která pomáhala během 50. let ukrývat ty, jež se rozhodli před režimem utéct přes hranice. Láska, odvaha, vztahy, partnerství, manželství, tajemství i nebezpečí. Svižné a čtivé - doporučuju!
Nic jsem nečekala a byla příjemně překvapená. Čtivé dva propletené příběhy a téměř filmové vyústění. Těším se na další knihy autorky...
Když jsem měl loni čtecí krizi, tak se mi dostal do rukou Losos v kaluži a já byl nadšenej. Když jsem pak četl InTyMně, tak jsem věděl, že mě to bude bavit a taky bavilo. Ale Panda v nesnázích? Ou maj god!! Chvilku mi teda trvalo než jsem se začetl, ale přibližně od poloviny jsem se nemohl odtrhnout! Šíleně napínavej děj, kdy od chvíle, co matka Pandy dojela do Itálie, jsem nestíhal ty vole valit voči a měl jsem hrozný nutkání přeskakovat řádky (ale vydržel jsem), jak jsem byl zvědavej. Úplně něco jinýho než jsem od Markéty čekal a hrozně moc doufám, že autorka dodrží tradici a jakmile začne padat ze stromů listí tak Martině Lukášový vyjde nová knížka.
Hodně mě překvapila. Výborná, s úžasnými lidskými postřehy hlavně v kapitolách z roku 1952. Krásně jsou vykresleny současné rádoby problémy ku opravdovým problémům. Pro mě velké příjemné překvapení.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Velmi čtivě zpracovaná dnešní doba žití s nějakým drobným fyzickým i psychickým handicapem, versus doba padesátých let minulého století.