Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
Příběh o jednom hrdinském činu, který změnil osud několika generací Dvě mladé ženy, každá v jiných nesnázích, v jiné době, a přesto mají tolik společného. Tereza, přezdívaná Panda, se po rozchodu vrací domů. Kromě složitého vztahu s mámou, psychických potíží a mindráků má těžkou hlavu z diplomové práce. Píše o neznámé hrdince Marii, člence třetího odboje, která si v padesátých letech vedla deníky a skrývala u sebe Terezina pradědečka. Tereza tak zjišťuje, že jeho útěk přes hranice byl mnohem dramatičtější…... celý text
Přidat komentář
Já mám prostě ty obyčejné životy od paní Lukáškové moc ráda.
Je to prostě tak, život takový je.
Kniha byla velmi čtivá. Jinak moc nevím. Loni se mi autorčin styl psaní, ale ty děje moc ne. U linie z let 19521953 mi její vyprávění přijde jako znevažování všech lidí, kteří si něčím podobným opravdu prošli. V ději Terezy bylo zase příliš mnoho myšlenek a nemohla jsem se začíst. Příběh jejích rodičů byl super. Knížku si asi nikdy nepřečtu znovu.
Nebylo to špatné, nicméně losos bavil víc uvidíme co se mnou udělá majonéza a vlaštovka =)
Zábavné, není to nic objevného, děj není překvapivý, postavy jsou lehce dementní, ale bavilo mě to. Knížka na odpoledne.
Kniha mi ležela už delší dobu v knihovně, tak jsem jí vyvezla na dovolenou. Kniha byla čtivá, ale pro mě naprostý průměr. Ačkoliv svým tématem se dotýká velmi komplikované doby, autorka ve mně nedokázala vzbudit emoce ani sympatie s postavami. Celé to bylo takové ploché.
Musím přiznat, že se českých autorů pořád trochu obávám, i když vím, že se mi taky čtou dobře. S autorkou jsem se setkala poprvé letos, toto je má druhá přečtená kniha od ní a musím přiznat, že mi její styl vyhovuje a že si od ní určitě přečtu další knihy. Panda v nesnázích je plná života, až z toho mrazí...
Uf!
Boží. Dokonalé.
Hurá!
Našla jsem novou Simonu Monyovou.
Jsem naprosto uchvácena stylem, jakým autorka píše. Ty metaforické procesy...
Ta dlouhá a dokonalá souvětí dávající smysl.
Emocemi nabitá kniha. Chvíli slzy na krajíčku, pak nezadržitelný smích.
Má to spád. Grády. Uvěřitelnost.
Jen ten konec mě trochu zmátl.
Dlouho jsem kolem ní chodila, ostatně ta podoba jména... Monogram...
Teď nastal ten správný čas. A já ji slupla jak malinu.
První a určitě ne poslední kniha od M. L.
Určitě doporučuji všem.
5*****
24/2023
Styl, jakým autorka píše, mě prostě baví. Je to nespisovný, trefný, vtipný (někdy se opravdu směju nahlas).
Příběh mě naprosto pohltil, líbilo se mi to, ponořila jsem se do obou dějových linek a jen s velkou nelibostí jsem dočítala, protože jsem chtěla víc!
Panda boží, Marie hustá, maminka toxická až běda, táta k pohledání :-)
Děkuji i za tuhle, vlaštovka už čeká!
Možná spoiler! :-)
Pandu v nesnázích jsem stejně jako Lososa v kaluži četla podruhé, protože jsem si koupila Vlaštovku v bublině a Majonézu k snídani. A dobře jsem udělala. Teď když jsem rozečetla Vlaštovku mi došlo celé to skvělé propojení knih, za které autorce tleskám.
V Pandě se mi opět líbilo střídání vyprávění pandy Terezy a statečné Marie, které jsem neskutečně fandila.
A jak píšu na začátku teprve se začátkem Vlaštovky, kterou jsem rozečetla včera večer mi došlo, že Marie je prababička Bárky z Lososa. Hustý :-).
Takže jsem celá napnutá, jak se to vše dál vyvine...
Moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední. Knížku jsem zhltla za dva dny. Bavilo mě střídání minulosti a líčení osudu Marie s přítomností a popisem životního trable Terezy. Obě mladé a přesto v jiné době a povahově zcela odlišné. Obdivovala jsem odvahu a nezlomnost Marie. Výstižně byla popsána Terezy porucha, i když mi někdy to věčné analyzování přišlo k smíchu. Autorka se s líčením charakteru postav příliš nepáře. Někdy sáhne i po hrubším slovníku, který je v daný moment velmi výstižný.
Jen ten konec byl poněkud uspěchaný, ale kruh se tak uzavřel.
Mně je to jako líto, ale to byla hrozně otravná knížka. Jsem (no, vlastně asi ani ne) velmi překvapená, že tady lidé píšou, že díky tomu pochopíte úzkosti vašich blízkých. Mně to naopak nepřišlo dobře napsaný a spíš jak z manuálu vycucaný, ale absolutně nepochopený a nezažitý. No, hlavní hrdinka mě akorát srala. Příběh z minulosti ok. Průměrné, nezajímavé. Ale lidem se to líbí, tak si to asi přečíst můžete :D
Na celé knížce se mi nejvíce líbilo to, jak je realisticky popsaný Terezin boj s úzkostmi. Pokud máte ve svém okolí někoho takového a chcete mu lépe porozumět a pochopit, co ten člověk prožívá, myslím, že vám ty pasáže mohou docela pomoci.
Moje první pěti(šesti)hvězdičkové hodnocení. Už první dojem z knihy byl díky originální a pohledné obálce velmi dobrý, potvrzen byl po prvních pár kapitolách. Ze začátku jsem si, zblblý všemi těmi detektivkami, připadal jako hroznej frajer, když jsem odhalil, že Jaroslav bude autorčin pradědeček, pak mi ovšem došlo, že se jednalo o zcela přiznané a nepodstatné odhalení. Knihu jsem četl na dvě poloviny, netušil jsem, že bude její čtení tak veselou záležitostí a tak mi bylo během zhruba tříhodinové cesty vlakem stydno před ostatními cestujícími, když jsem se nad knihou smál jako blázen. Už po první polovině na mě působila jako vhodný adept na plné hodnocení, tak jsem ji na 4 dny odložil, abych dal stranou emoce a měl na druhou polovinu čistou hlavu. Dneska ráno jsem ji opět otevřel a jako bych ji zavřel před půl hodinou. Do děje jsem se opět bleskově dostal, tentokrát jsem se smál nahlas, protože jsem se neměl před kým stydět, na straně 200 přišel nečekaný zvrat hodný severských detektivek a na konci jsem musel kvůli dojemnému konci uronit slzu. Moc příjemný objev a určitě si do příští objednávky od autorky zase něco přidám.
Uz je to tedy delsi doba, co jsem knizku cetla, ale zadny zasadni dojem na me neudelala, jelikoz mi dela ponekud problem si vybavit detaily. Knizka se cetla velmi dobre, ale vadilo mi to prolinani deje, ktere bylo z meho pohledu velmi nelogicke. Hlavni postavy, Marie a Tereza, mi nijak k srdci neprirostly a rozhodne se nechovaly na svou dobu. Bohuzel me knizka prilis neuchvatila, i presto, ze na autorku slysim jen chvalu. Zkusim jeste neco priste a treba se zadari.
Moc hezké mám ráda střídání dějových linek a tady to bylo úžasné udělané. Moje první beletrie od autorky a pravděpodobně ne poslední. Dějová linka s Marií byla moc zajímavá. Do poslední chvíle jsem byla napjatá, jak to dopadne. Tereziny úzkostné stavy byly skvěle vyjádřené a doktorka Eva byla výborná postava!
Velmi čtivá kniha, ze začátku mi vadilo střídání dějových linek (kdyby ty kapitoly byly aspoň delší...), ale zvykla jsem si.
Při čtení o Marii jsem byla napjatá a bála se, co ji za takové odvážné protirežimní činy může potkat. Krásně byla vyjádřená její láska k dceři Milince.
A u Terezy se mi líbilo, jak popisuje své úzkostné stavy - ačkoliv to není žádná legrace v takových stavech žít, mnohokrát jsem se při jejích myšlenkových pochodech zasmála.
No a Lenka... Nemám slov... Jasný příklad toho, jak vám rodiče můžou pos*at celej život...
Jde o čtivý příběh studentky Terezy “Pandy”, která přes deníky poznává část života odbojářky Marie. Kapitoly věnované Tereze se střídají s kapitoly o Marii, čímž se stupňuje čtenářova zvědavost. Autorka přináší ještě pohled do života Tereziných rodičů, jiné generace, kteří svými činy ovlivňují rodinné vztahy.
Konec mi přišel uspěchaný, kdy se Mariininu příběhu nevěnovalo tolik prostoru, i když snové propojení Terezy a Marie bylo zajímavě pojaté. Celkově nejsem se závěrem úplně spokojená, některé části by si zasloužily více rozvést, ale celkově hodnotím Pandu v nesnázích jako pohodové čtení o lidském osudu ženy snažící bojovat proti režimu po svém, o mladé holce s úzkostmi snažící získat sebevědomí a šťastný život a trochu i o rodičích, které staré tajemství a sobeckost dokáže pořádně semlít.
Jsem opět nadšená.. kniha mě pohltila a musela jsem číst a číst.. krásné spojení 2 životních příběhů..osud Marie byl mrazivý, ale Terezka to taky neměla lehké i když srovnávat se to nedá.. těším se na další knihu
(SPOILER)
Kniha se moc pěkně čte, je zde napětí, humor, laskavost, smutek.
Jen je opět konec takový uspěchaný – spousta věcí zůstala nedořešená. Jako třeba, jak to bylo opravdu s Marií – je to zmíněné ve dvou větách. Když už měla Tereza k dispozici deníky od Báry, proč není věnovaný větší prostor pro vysvětlení toho, jak to bylo skutečně? Myslím, že by si to Marie zasloužila. Kde byla po tu dobu Milada, a v jaké fázi se pokazil jejich vztah s Marií? Jo, a za co se dostala Marie do pekla??
Marie mi byla sympatická, jen si neumím představit, že by po tom, jak přišla o všechny blízké, riskovala osud své jediné dcery tím, že se nechá zatknout.
Tereza mi naopak už po pár stránkách lezla neskutečně krkem. Její porucha byla krásně popsaná, to zase jo, jen bylo toho věčného analyzování na mě moc. Ale vlastně je dobře, když postava budí ve čtenáři nějaké emoce, stává se tak uvěřitelnější.
Štítky knihy
ženy humor rodina tajemství vztahy psychické problémy pátrání v minulosti odvaha
Autorovy další knížky
2017 | Losos v kaluži |
2018 | Panda v nesnázích |
2021 | Majonéza k snídani |
2020 | Vlaštovka v bublině |
2019 | InTyMně |
Markéta si mě získala minulý rok, kdy jsem byla na její besedě. Ne že bych žádné její knihy předtím nečetla, ale najednou pro mě dostaly ještě úplně jiný rozměr. Panda je dle mého pro ni dost osobní téma, stačí si o ní najít nějaké informace. Nejvíc povedená mi proto přišla postava Terezy, jelikož autorka asi čerpala hodně z vlastní zkušenosti. Za což si mimochodem zaslouží velký obdiv. A celkově se kniha četla fantasticky. Mám její styl psaní opravdu hodně ráda. Co mi ale moc nesedlo, byla linka z 50. let. Jako napsaná byla výborně, ovšem moc se mi do děje nehodila. A jak autorka přišla na postavu Lenky? Nuže, nikdo nemá být souzen a posuzován, takže jen napíšu, že každý jsme nějaký, ale ztotožnit se s ní nejspíš nedokážu. 88%