Paní Dallowayová
Virginia Woolf
Román Pani Dallowayová, ktorý sa pokladá za prvé majstrovské dielo Virginie Woolfovej, vyšiel prvý raz v roku 1925. Dej sa odohrá za jediný deň, no za neveľký časový úsek sa rozprávanie rozbieha do nekonečných hlbín ľudského vedomia. Hlavná hrdinka, bohatá Londýnčanka Clarissa Dallowayová, pripravuje večernú párty pre svojich priateľov. V jej detailných reflexiách okolitého sveta a v spomienkach sa súčasný príbeh prelína s minulosťou. Strhujúci, novátorský štýl autorky postupne odkrýva vnútorný život postáv, ktorých poprepájané osudy sú podobenstvom o tragickom údele moderného človeka v odcudzenom svete. Román, prostredníctvom ktorého autorka „načrela do najspodnejších zákutí svojej mysle“, patrí medzi najvýznamnejšie diela európskej literárnej moderny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Ikar (SK)Originální název:
Mrs Dalloway, 1925
více info...
Přidat komentář
Táto pani nepíše (nepísala) pre tuctového čitateľa. Navyše je k nemu prísna, vyžaduje si ho celého, telom i duchom. Takže čítanie jej kníh určite nie je odpočinkové, ale pomerne tvrdá práca. Odmena za trpezlivosť však nie malicherná záležitosť. Kto ju pochopí, pripúta si ho natrvalo. Aspon taký pocit mám z jej zarytých obdivovateľov. Mne sa to zrejme zatiaľ celkom nepodarilo (hlavne pri jej Orlandovi).. Snáď,keď budem "väčšia".. No v prípade Pani Dallowayovej ma okúzlila originalitou štýlu, s ktorým som sa v literarúre zatiaľ nestretla. Treba uznať, že je to geniálne napísané, plynulé prelínanie v čase a postupné spájanie všetkých spočiatku samostatne sa rozvíjajúcich línií pôsobí ako nádherná symfónia, akoby niekde v pozadí textu znela hudba. Človek sa musí spisovateľom narodiť, aby dokázat písať tak, ako ona.
Bylo to něco úplně jiného, než čtu obvykle. Především popisy a myšlenkové pochody mě vtáhly do děje, dokonalá přirovnání. Znovu jsem pochopila léto, přestože venku nyní existuje jen chlad a studený vítr a podivná ospalost zimy. Těžko se o tom mluví, stejně jako se těžko mluví o abstraktních obrazech. Byla to změť pocitů, volně běžících myšlenek, všech smíchaných dohromady. A bylo to letní. A bylo to bezútěšné. A já se těším, že si to za pár let přečtu znovu.
Možná to je významné dílo modernistické literatury, mě se to ale moc nedotklo. Příběh zůstal nepochopen a jsem ráda, že nebyl obsáhlejší.
Četl jsem asi před dvěma lety. Anglicky. Nepochopil. Česky. Nepochopil. Tak možná zkusím za pár lety znovu.
Obdivuji Woolfovou kvůli tomu,že měla odvahu jít za to,co říkáme slovy,popsat všechny ty situace,krásu a zmar a radost a nepatřičnost a neklouzala po povrchu-lépe se asi nedokážu vyjádřit.
Na tenhle druh psaní a tedy i čtení je zapotřebí dost trpělivosti a prožitek se pak dostaví.
Autorovy další knížky
2008 | Paní Dallowayová |
2004 | K majáku |
1994 | Orlando |
2006 | Deníky |
1998 | Vlastní pokoj |
Zkoušela jsem číst před lety, ale nepovedlo se. Nemohla jsem se prokousat dál než na 20. stranu. Chystám se to zkusit znovu. Třeba bude na knihu lepší konstalace.