Paní jezera
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422764/mid_pani-jezera-9xs-422764.jpg
4
3540
3540
Had Uroboros se zakousl do vlastního ocasu. Něco končí, něco začíná.Také příběh zaklínačova hledání dospěl k závěru. Ciri, Geralt i Yennefer se na pozadí krvavého válečného konfliktu konečně setkají, ovšem podobně jako v předchozích dílech ságy nelze očekávat, že věci půjdou tak snadno, jak byly naplánovány. Příběh Dítěte Překvapení, zlověstné věštby, lásky, krutosti a událostí, měnících tvář světa, se uzavírá v mohutném finále, v gejzíru imaginace, aby jednou provždy změnil fantastickou literaturu. Had Uroboros drží v zubech vlastní ocas, něco skončilo a cosi začíná...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2012
,
Leonardo
Originální název:
Pani Jeziora, 1999
více info...
Přidat komentář
Musím upřímně říct, že celou sérii jsem byla spíše zklamaná. Tento díl byl rozhodně nejlepší, ale jinak je celá série lehce nadprůměrná. Zbytečně mnoho politiky. Sérii jsem asi 2krát odložila. Přečíst ji celou mě donutila až hra, a to Zaklínač 3: Divoký hon. Řeknu Vám, že hra je mnohem, mnohem lepší, i co se týče děje :-D Tady se jen naznačuje nějaký konec světa, nějaká zmínka o divokém honu, jinak samá válka, kde koho z jakého vojska potkali atd. Vzhledem k mé lásce k Divokému honu si přečtu i Bouřkovou sezónu, ale jedná se u mě spíše o povinnost.
A to je konec, přátelé. Nelituji jediné minuty strávené u celé ságy a stydím se, že jsem se k ní nedokopal dřív.
Dovolím si každopádně poznatek směrem k hernímu zaklínači. Všechny 3 hry jsem hrál předtím, než jsem si přečetl knihy, ačkoliv nějaké základní povědomí o Sapkowského světě a důležitých figurách v něm jsem měl. Velká chyba! Když o tom totiž přemýšlím, nevybaví se mi moc postav z celé herní série, které by nevytvořil už Sapkowski v knihách. Tohle všechno vědět, hned by ten herní příběh dával úplně jiný smysl :)
Něco končí a něco začíná... Geralt je asi moje nejoblíbenější postava ale i přesto bych celou ságu hodnotil 4/5. Dle mého někde nadbytek politické pletichy která prostě patří do ságy ledu a ohně a né sem. Geralt jako takový je nejlepší na cestách ve společnosti svých různorodých kolegů. Tam tkví jeho síla. Když zbavuje svět monster...Lidé si rádi vymýšlejí různá monstra a strašidla, sami si pak....:)
Moc jsem si ji užila. byla velice napínavá a i kyž opčasná politika trochu pro mě zbytečná tak nelituji ani jedné hodiny strávené u této knihy.
A je tu koniec jednej éry pre mňa. Záverečný diel je strhujúci, napínavý a mne sa len veľmi ťažko lúčilo s hrdinami, ktorých som si za tých 9 mesiacov, čo som čítal 7 dielne Sapkowskeho fantasy veľdielo, veľmi obľúbil. Ale nezúfajme, ešte nás čaká Búrková sezóna! :)
Zaklínače mám rád, abych se ve všech královstvích a městech vyznal sehnal jsem si raději mapu. Myslím, že jsou lepší fantasy, i když jen pár. Celý příběh mě bavil až na konec. To je ale něco čím se autor těžko zavděčí. Každý čtenář má rád něco a je těžké knihu zakončit tak aby se to líbilo všem. Ovšem konec této série mi přijde hodně ujetý...
Po nějaké době se vracím, abych se k poslednímu dílu Zaklínače vyjádřil... hlavně taky proto, že všemu dávám 5 hvězdiček, protože mě prostě vše baví... 4, když mi na tom přijde něco.... že to není ono.
Ale tady jsem prostě musel dát 3.
Proč?
Co já vím? Je to už skoro rok, co jsem to četl - což je pro moji paměť věčnost. :-/
Ale sepíšu dojmy, které na mě působily tak, že si je pamatuji ještě teď - tak obecně bych k Zaklínači řekl, že jsem četl i lepší fantasy. Mám Zaklínače rád, ale... zas tak moc mi k srdci nepřirostl, prostě jen další dobré fantasy.
Bylo pro mě dost obtížné orientovat se v té spoustě postav, jejich funkcí, hodně královstvích... možná je to o to realističtější, ale abych si pomalu dělal výpisky a poznámky u čtení - k čemuž by mě nedonutila ani pistole u hlavy. Stejně bych se pak ztrácel i v těch poznámkách, protože by jich bylo tolik... ale to je asi převážně chyba mé děravé hlavy plné sena.
Ale k tomuto dílu - vážně bylo nutné takhle skákat v realitách? Nebo čase, či co to bylo? To bylo fakt divný... a nudný. Aspoň pro mě.
A ten konec... přišel mi uspěchaný, možná trošku megalomanský... po všech těch skvělých povídkách tohle? Mno, stejně jsem měl ty povídky raději než tu dějovou linii.
Neuvěřitelně komplexní sága. Maniakálně promyšlené politické podhoubí, intriky čarodějnic, sobecké motivy a spousta obyčejné lidské malosti. Postavy z masa a kostí, které nepronášejí otřepané fantasy fráze ale působí dojmem živého, originální povahou vybaveného, sobeckými zájmy zmítaného člověka. Země zbídačená válkou, útrapy jeho obyvatel, strašidla, xenofobie, děsivá lidská povaha. Všechny dějové linky uvázané v kompaktní spletenec pestrý tvarů i barev. Yennefer, Regisy, Ciri, Geralte.. zůstaňte!
Jsem z konce hodně zklamaná, nejde ani tak o to, že konec je dost neuchopitelný a já takové konce nemám v oblibě, protože potřebuju mít jasno a nerada si domýšlím, ale nejvíc mě zklamala ta část s Emhyrem. Už z věže vlaštovky jsem byla dosti rozpačitá.
SPOILER! Napíšu to trochu neurvale asi, ale strašně mi přišlo postavené na hlavu, že Emhyr v podstatě zpustoší celou zemi válkou, aby měl dítě s vlastní dcerou a pak se holka rozbrečí, v něm se cosi probudí a nechá ji jít a zachrání dalěší lidi, kteří znají celé jeho tajemství? Prostě tohle jsem nezvládla a dočetla jsem knihu strašně naštvaná. Mimo to mě štve ta svatební povídka. Chci to mít komplexní, tohle tu milou povídku snižuje na fan-fiction.
Konečné zakončení této zaklínačské cesty, která mi tolik přirostla k srdci. Paní Jezera se mi knižně velmi líbila, nebyla podle mě tak dobrá jako Věž Vlaštovky, ale po přemítání jsem se ji rozhodl udělit 5/5 jakožto poklonu celé sérii. Konec mi přišel podivný, přesto se mi líbil, teď si stačí přečíst už jen Epilog: Něco Končí a Něco Začíná z Meče Osudu a jsem opravdu rád, že dobrodružství Geralta, Yennefer a Ciri dopadlo tak jak dopadlo. Už jen s nostalgií a slzou v oku vzpomínám na skvělé povídky Menší Zlo, Hlas Rozumu a Poslední Přání, trhá mi srdce vzpomínat na brilantní Trochu se obětovat, vzpomínám na Meč Osudu a Geraltovo setkání s Ciri. A na všechna románová dobrodružství zvláštně na Potkany, na Geraltovu suitu, která hledá Ciri. Na Triss, Yennefer, Coena, Vesemira a další. Jedna z nejlepších knižných sérií a jedno z mála fantasy, které jsem četl s takovou láskou. Hodně jsem se toho při četbě naučil a odnesl si. Jsem rád, že se Bílý Vlk stal tak velkou součástí mého života. A svoje sentimentální vzpomínání ukončím citátem z povídky Menší zlo - "Zlo je zlo, Stregobore, ... Menší, větší, střední, všechno jedno, proporce jsou relativní, hranice nejasné. Nejsem zbožný poustevník, nečinil jsem v životě jen dobro. Mám-li však volit mezi dvěma zly, nevolím raději vůbec."
Sapkowski zakončil svou sérii knih s grácií. A to i přes konec, jenž nemusí každému vyhovovat. Mně osobně docela sedl do zaklínačského světa, kdy nic není černobílé, a ne vše dopadne jak v pohádce. Je to čtivé, dojemné, napínavé, pochmurné i vtipné, s různorodým světem a postavami... Jednoduše povinnost každého milovníka fantasy. Plný počet bez váhání – 5*
Kdyby to tady šlo, dám 4 a půl hvězdičky. Takhle ale dávám se zavřeným očíčkem 5. Závěr série to byl do jisté míry nečekaný, ale stále v Sapkowskiho osobitém stylu. První polovina knihy, když nepočítám Cirino působení u elfů, za klidné... ovšem ne nudné. Bylo fajn se s Geraltem zastavit v Toussaintu a nasávat atmosféru tohoto pohádkového knížectví. Popis velké bitvy mohl trochu nudit, druhá polovina knihy už jede ale jak po másle a nemůžete tu knihu prostě zavřít. Závěr trochu zvláštní a záleží na čitateli jak si ho přebere. Nicméně nakonec i slzička ukápla a jsem na konci tohoto velkého Geraltova putování. Pro mě je rozhodně top předcházející díl. Ne že by mě tento díl vyloženě zklamal, ale pomalejší rozjezd a prapodivná "Artušovská mlha" přelévající se přes stránky mi sem zas tak moc neseděla. Na druhou stranu proč ne, však to měl autor určitě dobře promyšlené. Tahle série se pro mě stala výjimečnou a řadím ji v žánru fantasy za jednu z nejlepších.
To bylo... něco. Nečekala jsem, že mi Zaklínač přirostl k srdci až tolik, ale teď si připadám naprosto ztracená. Vážně už je po všem?
Co se čtivosti a přehlednosti týče, Věž vlaštovky mi přišla o trochu lepší. Nicméně abych pravdu řekla, nedovedu si představit, že by závěr této série mohl být napsán lépe. Konec je lehce otevřený, ale o to větší má - dle mého názoru - kouzlo.
Ještě že tu je i Bouřková sezóna :-) .
Posledná kniha heptalógie ako jediná dostala odomňa za 4 hviezdy. Toto hodnotenie nemením ani po druhom prečítaní. Kniha je skvelá, autorov štýl je nezameniteľný a dobre čitateľný. Dokonca mám taký pocit, že krátke formy mu idú lepšie než dlhé. Zamrzelo ma, že v poslednej knižke to trochu zabalastil a nadstavil. Menej je niekedy viac. Záver klasicky bolestný, človeku sa ťažko lúči s postavami, ktoré prirastú k srdcu. A že ich nebolo málo... Avšak zážitok úžasný, celá sága je jedna skvelá jazda a určite si to dám, za nejaký čas, s radosťou znovu :)
I při prvním čtení na mě kdysi zapůsobila Paní jezera jako nejslabší z celé pentalogie. Náhle se začly objevovat podivné náhody, které neseděly do tak reálného Geraltova světa. Tohle autorovo vypomáhání v ději mi přišlo hloupé a zbytečné. Vadilo mi to poprvé i nyní. Nemůžu však upřít, že v knize se nalézají naprosto úžasné momenty. Bohužel odděleny nudnými pasážemi v ději. Třeba část hledání správné cesty, kterou urazila Ciri by šlo napsat do pár stránek, ale je to rozepsáno na 40 stran. Hrozná škoda. Některé dějové linky mi přišly nadbytečné, protože hlavní část příběhu v závěru knihy přebila vše ostatní. Celou ságu tedy vnímám asi tak za šest hvězdiček, protože si myslím, že tohle hned tak někdo nepřekoná. Jednotlivé knihy se tak nedají hodnotit samostatně, protože se vlastně jedná o jeden velký epický příběh. Příběh o tom jak to dopadne, když se jeden vyškolený zmutovaný zabiják vydá na cestu proti všem. Ve stokrát nebezpečnějším světě než byl ten náš za doby vrcholného středověku. Jenže je to vědmák. Řezník z Blavikenu.
Po přečtení ságy mám takový ten pocit: "Nevěřím tomu, že si to Sapkowski vymyslel, v některém paralelním vesmíru se to prostě muselo stát. :) " Celkový dojem ze ságy je úžasný, takže je škoda, že kniha má dost zbytečných nedostatků a proto jen 80%
Hodnocení povídek a ságy 100%
Povedené zakončení ságy, ale osobně by mi přišlo skvělé a perfektně dotažené, kdyby Sapkowski skončil zhruba o 100 stránek dřív. (Možný spoiler →) Zápletka s Nimue a paní Tilly, které skládají pokračování Ciriina příběhu je nápadité a příjemně snové, pohled do světa Lidu Olší, který vede k tomu, aby Ciri plně probudila svou moc a následně se přidala k finálnímu střetu na hradě, má svůj smysl. Dlouhé prodlévání v Toussaintu zase pohodovou atmosféru. Bitva u Brenny a úsilí Rustyho, Shani, Ioly a Marti - vynikající! S hořkou lítostí a zuřivým povzdechem lze překonat definitivní masakr oblíbených postav na hradě. Pak dochází k decentnímu, snad až mile sentimentálnímu zakončení s Emhyrem. Zůstat u něj, nechat ústřední trojici, ať putuje krajem a rovná poslední účty - to by tvořilo i přirozený most k předem napsané povídce "Něco končí, něco začíná". Mrzí mě ten závěrečný pogrom a rozmělnění příběhu do neuchopitelné legendy. Přesto, zůstává ve čtenáři bolestně živá a intenzivní, s lehce rozháraným dojmem, který ty správné, osudové ságy zanechávají...
Štítky knihy
magie polská literatura jiné světy zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Skvělé uzavření téhle série. Nemám co vytknout, příběh jsem si užívala plnými doušky. Bylo to čtivé, zábavné, napínavé. Ale až po druhém přečtení jsem dokázala ocenit závěr knihy.