Paní jezera
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422764/mid_pani-jezera-9xs-422764.jpg
4
3540
3540
Had Uroboros se zakousl do vlastního ocasu. Něco končí, něco začíná.Také příběh zaklínačova hledání dospěl k závěru. Ciri, Geralt i Yennefer se na pozadí krvavého válečného konfliktu konečně setkají, ovšem podobně jako v předchozích dílech ságy nelze očekávat, že věci půjdou tak snadno, jak byly naplánovány. Příběh Dítěte Překvapení, zlověstné věštby, lásky, krutosti a událostí, měnících tvář světa, se uzavírá v mohutném finále, v gejzíru imaginace, aby jednou provždy změnil fantastickou literaturu. Had Uroboros drží v zubech vlastní ocas, něco skončilo a cosi začíná...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2012
,
Leonardo
Originální název:
Pani Jeziora, 1999
více info...
Přidat komentář
Krásné zakončení strhující ságy. Sapkowski na vrcholu tvůrčích sil.
Zajímavé knihy, občas jsem to nemohl odložit, jak to bylo dobré, ale některé další pasáže zas naopak, obrovská, natahovaná nuda. Pak to divné skákání časem a konec nic moc.
Neuvěřitelně obdivuji tohoto autora, protože vymyslet něco tak skvělého, jako je tahle knižní série, muselo dát zabrat. Jediný důvod proč jsem většinu knih musela hodnotit pouze 4* byl ten, že jsem se občas ztrácela, obzvláště v politických pasáží. Prostě na tohle má hlava nemá.
Po dočtení této série se už ale asi nikdy nebudu na svět dívat stejnýma očima.
Po tom Sapkowského "vyprávění oklikou" se mi bude stýskat. Mám rád, když si čtenář musí/může domyslet co a jak bylo a jak to třeba bude.
Finále plné strhujících pasáží, jsem si trochu ke konci šetřil abych ho neshltl naráz. A kdybych měl vyzvednout jednu věc, tak to bude jednoznačně Cirino bloudění časy a dimenzemi. Tam se odehraje tolik věcí majících vliv na budoucnost i minulost až se tají dech.
Supeer kniha, zde je vidět jak se autor vyvinul o kus dál. :D Jen jedna pasáž mě celkem nudila, jedná se o válečný střet. Popis bitvy moc dobrý, ale neustálí zabíhání do detailů v polní nemocnici mě celkem nudil. Ano trochu i toho nemocničního adrenalinu v polní bitvě bomba myšlenka, jen to příště nenatahovat. A to jak pak přesně umřeli i ti hrdinové z té nemocnice, to asi bych taky vynechal.
Chápu rozporuplné hodnocení jednotlivých dílů ságy. Ale po přečtení všech částí nelze jinak než dát plný počet. Ono by totiž bylo uplně ideální kdyby celá sága vyšla v jedné jediné knize, nanejvýš tak ve dvou. Tím dělením a ještě tím Sapkowského stylem, kdy píše v krátkých epizodách se totiž hodně tříští celkový dojem. Ale ten dojem, pokud si přečtete všechny díly hned za sebou, je zkrátka skvělý.
Naprosto překvapivé a dokonalé finále. Zajímavá forma vyprávění, nevadili mi skoky mezi postavami, časem a prostorem, čímž se dostávám k přeskokům Ciri, z kterých jsem byla velmi unešená a takový závěr knihy jsem opravdu nečekala! Bylo mi líto osudu některých hrdinů, ale co mě opravdu rozhodilo, byla skutečnost, že se hrdinka musela zpovídat lóži a všichni pro ní chtěli prakticky to stejné.
Začátek knihy mě trochu vyděsil svým stylem vyprávění. Moc mě to nebavilo a doufala jsem, že takto nebude probíhat celý děj. Naštěstí se tak nestalo a vše se rozeběhlo tak, jak jsem si zvykla v předchozích dílech.
Ciriiny přenosy mezi světy, Ciri u Elfů, průběh války - to byly části knihy, které srazily jednu hvězdičku z hodnocení.
Čekala jsem, jak se autor z toho všeho vymotá, když přihlédnu k posledním kapitolám II. dílu série. Takový konec jsem ovšem nečekala a musím smeknout - popasoval se s tím dost dobře. Jen si musím ten druhý díl znovu vypůjčit a svatbu si přečíst znovu, protože teprve nyní budu vědět, kdo všechno se jí zúčastnil a jaké nepředloženosti v její předvečer vyváděl :-)
Série jako celek se mě bavila a opravdu jsem nerada, že vše skončilo.
Tak i já se přidám k tak trochu zklamaným čtenářům, ne ovšem celé ságy, to ani zdaleka, pouze posledního dílu. Jak strašně nadšená jsem byla z Věže vlaštovky, kde mě vůbec ale vůbec nic nenudilo, několikrát jsem se opravdu od srdce zasmála a říkala si, že autor si očividně i připravuje půdu pro naprosto epický konec, tak jsem možná až příliš očekávala od posledního dílu, kde jsem se těšila, že navzdory obvyklým pomalým úvodním rozjezdům, na to autor vlítne a všechno hezky dokončí. No, Artušův svět mi hned na úvod trochu vyrazil dech. Postupné objevování střípků legendy v podání Nimue a její společnice mě taktéž trochu zarazilo, nicméně jsem si řekla, že je to vlastně pěkná změna formy vyprávění a i když to na můj vkus trochu zdržovalo, přetrpěla jsem to. Později, když se Nimue splnil její sen z mladých let, tak mě to i dost dojalo a tuto linku v mých očích ospravedlnilo.
Ovšem jak již bylo zmíněno, putování Ciri po všech možných světech a časech byl i pro mě trochu maglajz, připadala jsem si jako na tenisovém utkání, doprava, doleva, doprava, doleva... Říkala jsem si, že jestli se ještě jednou přenese někam blbě, tak přestávám číst, protože mi z toho hrábne... No, přenesla se ještě asi tak 3x a já číst nepřestala, tohle zase Sapkowskimu nikdo neupře, ví, jak připoutat ke knize čtenáře řetězem.
Honba za Ciri a jejími... ehm, určitými orgány... Taky už toho na mě bylo trochu moc, hlavně u elfů mi to přišlo obzvlášť úchylný. Říkala jsem si, že by už taky mohli dát tý holce pokoj, je to fakt chudák. Bitva mě zase tak moc nefascinovala, ačkoliv byla podána jistě mistrně, přeci jen jsem holka a ten popis byl na mě až vyčerpávajícně podrobný. Politika... oproti jiným dílům, kde z těchto konverzací většinou vyplývaly nějaké důležité, pro děj podstatné události, zde byla opravdu místa, kde jsem četla a neodnesla si z toho nic než změť jmen, titulů, oblastí a tak dále...
SPOILER
No a konec? Tak ten je pro mě temný se vším všudy, počínaje už pomordováním Gearltovy party. Doufala jsem, že Cahir Bonhartovi aspoň pořádně zavaří, když už se konečně ke své vysněné Ciri dostal, že překvapí... Takovejhle předem prohranej souboj, do kterýho ho autor poslal bezmocnýho jak nemluvně, to mě fakt naštvalo, takovej bojovník a hrdina a on s ním zamete ani ne za minutu snad... Sebevražedná Milwa, zničehožnic vykrvácející Angouleme... A Regis... Přijde mi, že takový konec si nezasloužili. Ale osudu holt neutečeš, jak ví i Geralt. :/ Smrt fakt k naštvání. Musím ale říct, že pogromy a hony na nelidi mě "nadchly" ve své pravdivosti. Podobnosti můžeme vidět i v tom našem světě... Konec s Geraltem a Yennefer vlastně nevím, jak si mám vyložit. Tedy tuším, ale nejspíš nechci. A možná to je účel, aby si každý mohl vyložit to, co je mu předkládáno, po svém. No a co se týče Ciri... Pro mě je to sice smutné, že to takhle skončilo, ale na druhou stranu mi přijde, že pro ni to vlastně bylo to nejlepší řešení. Zde ji nikdo nezná, nikdo se za ní nepožene kvůli dítěti, krvi, odměně, politice... Má šanci se doopravdy zamilovat do někoho, kdo ji bude milovat na oplátku a nebude ji chtít zneužít. (Jinak ten šok s Emhyrem ala Ježkem... tak to mi dobře vyrazilo dech, nečekala jsem to ani náhodou!! Už jsem jen čekala, odkud vyleze chaluhama obrostlá Pavetta, která přežila na dně Sedny a přidá se do děje. P.S. V tý rodině jsou fakt zvrácenýýýý. Tohle byla zdaleka ta nejnechutnější představa v celé knize. Ble.)
Zkrátka a dobře, Zaklínačská sága mě nadchla, určitě se k ní s radostí vrátím, svět a příběh je to vynikající. Poslednímu dílu vyčítám jen zdlouhavé (i oproti ostatním dílům opravdu zdlouhavé) pasáže, které by zde na můj vkus mohly být v kratší podobě, a v podstatě to, že trochu nesplnil má očekávání. Nicméně i tak určitě stojí za to ho přečíst až do konce.
Sapkowského svět se mi moc líbí, každou z knih jsem přečetl skoro jedním dechem.
Že je tento díl hodnocen o 3% hůř, než jeho předchozí kolegyně? Pro mne teda ne. Přečtěte si tu bitvu ještě jednou, ano?
Vše musí někdy skončit. Úplně vše.
To docela časté přeskakování v čase mi dalo zabrat, ale musím uznat, že celkově byl závěr vydařený. Zaklínače zařazuji mezi své srdcovky
Dočteno a spokojenost :) jen jednu hvězdičku ubírám za to, jak se neustále někdo pokoušel se Ciri mít dítě ;) to bylo až moc už na mě asi :/ ale jinak jsem ráda, že jsem dočetla. Rozhodně mě konec dostal.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec...
Ach joooo, já nechciiiiiii!!! Byl to neuvěřitelně fantastický příběh. Geralt, Ciri a Yennefer se stali za tu dobu mou knižní rodinou. Zamilovala jsem si je a myslím, že dlouho na ně nezapomenu. Bylo mi s vámi krásně! Díky Sapkowski :)
"Něco končí, něco začíná."
Tak, a ságu o Zaklínači mám přečtenou, tohle by si zasloužilo další díly, škoda že pan Sapkowski se sérií skončil... Kniha je určitě důstojným zakončením této skvělé série, ale podle mě je ten konec trošičku divný. Až na konec nemám k finále série žádné výtky, všechny dějové linky byly důstojně ukončeny. Devátá kapitola knihy je podle mě tou úplně nejlepší kapitolou celé série (vůbec jsem nemohl odtrhnout oči od příběhu). Bitva u Brenny taky byla hodně zajímavá, ale mohlo zde být větší zapojení hl. postav. Tak teď když jsem přečetl všechny Zaklínačské knihy, si zahraji všechny Zaklínačské hry, které prý předčily tuto sérii.
Za finální knihu 9/10. Za celou ságu 11/10.
EDIT: Kdybych měl tedy zhodnotit hry - Zaklínač 1 - 9/10 (milé ale i drsné překvapení), Zaklínač 2: Vrahové králů - 9/10 (důstojné pokračování prvního dílu a předehra k finální hře), Zaklínač 3: Divoký hon - 11/10 (Tak u hlavního příběhu i DLC musím říct, že tahle hra je geniální, nemám dalších slov, je to možná i nejlepší hra co byla kdy stvořena)
Již nesčetněkrát jsem si ve své fantazii představoval, že jsem cestovatelem mezi světy. Na místech plných různorodých ras a stvoření jsem poznával obyvatele těchto světů. Na konci každého dne, když slunce začalo ustupovat noci, rozděláme oheň a vyprávíme si příběhy. Od dnešního dne bude jeden z příběh zasvěcen i zaklínači Geraltovi z Rivie.
To byl tak úžasný konec ságy. Jedině Sapkowski dokáže dělat takové dějové vlny, kdy je to lepší, lepší, horší, ještě horší, trošku lepší, zase horší, nejlepší a konec :D
Příběh měl asi největší vývoj, kdy se vlastně ze skoro ničeho stane všechno. Postavy, staré i nové, byly jako vždy super. Cestování světy a časy bylo parádní, všechny bitvy, ať už velké nebo malé, byly strhující. Dost se mi znechutila Lóže, ale to se dalo čekat. Vyřešilo se sice hodně otázek, ale pár hlavních se zase vynořilo. No a ten konec... Skoro jsem u toho fňukal :D
Já tam taky byl, víno a medovinu pil... a bylo to krásné :)
Štítky knihy
magie polská literatura jiné světy zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Spoilery :).
Nikdy jsem nečetl knihu, která by kvalitativně tak skákala. Linka Nimue a tý snílky byla otřesná, část Ciri u těch elfů byla nudná a část v Toussaintu nezáživná, za to osmá kapitola (bitva u Brenny) a devátá (na tom Vilgefortzově hradu) byly dokonalý.. pak už to bylo zase slabší. Po Křestu ohněm nejhorší knížka série (Bouřkovou sezónu jsem tedy nečetl..). Hodně negativně hodnotím smrt Milwy, Cahira a Regise, to že zemřeli by mi zase tak nevadilo, ale z mého úhlu pohledu to vypadá, že se jich Sapkowski prostě chtěl zbavit.. Smrt Geralta mohla být více emotivní, na to, že zemřela postava, která nás provázela sedm knih jsem z toho moc smutný nebyl. Smrt Milwy mě zasáhla více. Spokojený moc nejsem, na poměry Zaklínače dost slabé. 80%.