Paní jezera
Andrzej Sapkowski
Had Uroboros se zakousl do vlastního ocasu. Něco končí, něco začíná.Také příběh zaklínačova hledání dospěl k závěru. Ciri, Geralt i Yennefer se na pozadí krvavého válečného konfliktu konečně setkají, ovšem podobně jako v předchozích dílech ságy nelze očekávat, že věci půjdou tak snadno, jak byly naplánovány. Příběh Dítěte Překvapení, zlověstné věštby, lásky, krutosti a událostí, měnících tvář světa, se uzavírá v mohutném finále, v gejzíru imaginace, aby jednou provždy změnil fantastickou literaturu. Had Uroboros drží v zubech vlastní ocas, něco skončilo a cosi začíná...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , LeonardoOriginální název:
Pani Jeziora, 1999
více info...
Přidat komentář
I při prvním čtení na mě kdysi zapůsobila Paní jezera jako nejslabší z celé pentalogie. Náhle se začly objevovat podivné náhody, které neseděly do tak reálného Geraltova světa. Tohle autorovo vypomáhání v ději mi přišlo hloupé a zbytečné. Vadilo mi to poprvé i nyní. Nemůžu však upřít, že v knize se nalézají naprosto úžasné momenty. Bohužel odděleny nudnými pasážemi v ději. Třeba část hledání správné cesty, kterou urazila Ciri by šlo napsat do pár stránek, ale je to rozepsáno na 40 stran. Hrozná škoda. Některé dějové linky mi přišly nadbytečné, protože hlavní část příběhu v závěru knihy přebila vše ostatní. Celou ságu tedy vnímám asi tak za šest hvězdiček, protože si myslím, že tohle hned tak někdo nepřekoná. Jednotlivé knihy se tak nedají hodnotit samostatně, protože se vlastně jedná o jeden velký epický příběh. Příběh o tom jak to dopadne, když se jeden vyškolený zmutovaný zabiják vydá na cestu proti všem. Ve stokrát nebezpečnějším světě než byl ten náš za doby vrcholného středověku. Jenže je to vědmák. Řezník z Blavikenu.
Po přečtení ságy mám takový ten pocit: "Nevěřím tomu, že si to Sapkowski vymyslel, v některém paralelním vesmíru se to prostě muselo stát. :) " Celkový dojem ze ságy je úžasný, takže je škoda, že kniha má dost zbytečných nedostatků a proto jen 80%
Hodnocení povídek a ságy 100%
Povedené zakončení ságy, ale osobně by mi přišlo skvělé a perfektně dotažené, kdyby Sapkowski skončil zhruba o 100 stránek dřív. (Možný spoiler →) Zápletka s Nimue a paní Tilly, které skládají pokračování Ciriina příběhu je nápadité a příjemně snové, pohled do světa Lidu Olší, který vede k tomu, aby Ciri plně probudila svou moc a následně se přidala k finálnímu střetu na hradě, má svůj smysl. Dlouhé prodlévání v Toussaintu zase pohodovou atmosféru. Bitva u Brenny a úsilí Rustyho, Shani, Ioly a Marti - vynikající! S hořkou lítostí a zuřivým povzdechem lze překonat definitivní masakr oblíbených postav na hradě. Pak dochází k decentnímu, snad až mile sentimentálnímu zakončení s Emhyrem. Zůstat u něj, nechat ústřední trojici, ať putuje krajem a rovná poslední účty - to by tvořilo i přirozený most k předem napsané povídce "Něco končí, něco začíná". Mrzí mě ten závěrečný pogrom a rozmělnění příběhu do neuchopitelné legendy. Přesto, zůstává ve čtenáři bolestně živá a intenzivní, s lehce rozháraným dojmem, který ty správné, osudové ságy zanechávají...
Dechberoucí vyvrcholení celé pentalogie. Vše do sebe zapadlo, jak mělo, přesto o překvapení není nouze. Povinná četba nejen pro fantasy nadšence, nejen kvůli skvěle propracovaným postavám a jejich interakci, ale i kvůli humanistickému poselství, ze kterého mrazí.
Paní jezera! Myslela jsem, že nejlepší je Věž vlaštovky, ale tenhle díl mě dostal nejvíc.. absolutně zatáhl do děje a nešlo přestat číst.. prostě úžasný!
Zaklínače jsem četl souběžně s Písní ledu a ohně (přiznávám, že nedočetl), a tak se srovnání samo nabízelo. Jestliže se první vyznačuje vtipem, sarkasmem, lehkostí a nadhledem, pak druhé pouze oplývá neskutečným množstvím slov bez důvodu a významu. Pakliže první je prodchnuto myšlenkou humanismu, pak druhé je bez jakékoli myšlenky, pouze uměle (neplést s umně) pospojované části destrukce; troufám si říct, že autor od začátku do konce nevěděl, co chce vlastně napsat. Resumé za tento díl i celou sérii Zaklínače tedy vyznívá jednoznačně: 100% - 5*; doporučuji.
Naprosto skvělé zakončení o kterém budete ještě chvíli přemýšlet. Člověk čte, čte a najednou je konec. Na célé sérii je nejlepší Geraltova kompanyje, tolik jiných, výborných lidí se sejde. Jen je škoda, že ne všichni došli až do cíle, to mi bylo opravdu velmi líto. Nejlepší fantasy poslední doby. :)
Po štyroch rokoch od prečítania celej ságy môžem skonštatovať, že nesúhlasím s názormi ohľadom rapídneho zhoršenia oproti predchádzajúcim dielom. Pre mňa bol jednoznačne najsilnejší piaty a šiesty, ale to neznamená, že zvyšok poznateľne zaostáva. Dej bol síce o niečo rozvláčenejší ako jeho predchodcovia, avšak Sapkowski je ozajstným pánom pera s dvoma obrovskými P a bravúrne zvládol vykorčuľovať aj zo zamotaných situácií. Musím sa priznať, že knihu som čítala neuveriteľne dlho. Jedným dychom som prišla asi do troch štvrtín knihy kedy som si uvedomila, že táto úžasná séria končí a knihu som odmietala dočítať. Keď na to prišlo, moje pocity boli zmiešané. Na jednej strane bolo obrovské nadšenie z perfektného ukončenia Zaklínača, na druhej pocit prázdna, ako keby zo mňa niečo odišlo. Pre mňa jednoznačne neprekonateľná séria kníh od legendy fantasy žánru! :-)
Nejslabší díl z celé ságy, tak trochu ušitý horkou jehlou. Ale i přesto byla celá sága skvělá a bude se mi stýskat. A mimochodem, nacpat vedle sebe vinice Pomerol a Vermentino je barbarství..:)
no co, už ho to nebavilo psát, tak tomu dal rychlý konec :-) (to je samozřejmě velká ironie, já to zas tak neprožívala)
Trochu slabší koniec inak nezabudnuteľnej ságy. Autor na konci príbehu o Geraltovy a Ciri ako by stratil dych a zabudol ako písal knihy predtým. Ale napriek tomu som si tú knihu z radosťou prečítal. Mala isté svetlé momenty pri ktorých som si vravel že to bude už len lepšie ale potom prišiel záver a všetkým nádejám bol koniec. Môj záver 3 a pol hviezdy preto lebo my svet zaklínača bude veľmi chýbať.
Hořké zklamání na závěr ságy. Sapkowski omezil své vyprávění o nám známých postavách na minimum a bohužel také často sklouzl k rozvláčným dějovým linkám, které nezaujaly. Hlavní linie se točí okolo Ciri, které dal autor naprosto dominující prostor. Ten ale využil k cestování mezi světy, nehodícími se odbočkami se spoustou nedomyšlených a nedořešených detailů a místy až příliš uměle vraženými dějovými posuny. Naprosto otřesný byl podle mě i konec. Abych jen nekritizoval, tak musím uznat, že dějová linka Geralta, souboj na hradě i jiné kapitoly měly své původní kouzlo a dějově knihu posouvaly dále. I tak se však nemůžu zbavit pocitu, že se autor vyčerpal a zbytečně děj nadstavoval.
A je tu konec. Po DOKONALÉM šestém díle nastupuje závěr, který není tak kulervoucí, jak by si sága zasloužila, ale nesouhlasím s názory že je neuctivý. Opět tu pokračuje Sapkowského experimentování s časem a dějovými linkami, ale je to prostě zrychlené a ten Artušovský závěr se sice dá ospravedlnit, ale chápu že spoustě lidem nesedí, ani já s ním nebyl úplně spokojen. Co mě ale opravdu nasralo byl osud GeraltGangu na nejmenovaném hradě, to nebylo... správné. A úplný závěr v Rivii? Byl odfláklý nebo prostě Jiný? Ale i tak, děkuji za skvělou ságu, za něco jiného. Za něco víc. 8/10 za díl a 9.2/10 za celou ságu.
Konec bez návratu, ale tak to má být, není nic horšího než nastavovaná kaše. Tento díl už i tak nedosahoval úrovně těch předcházejících.
Naštěstí je tu Husitská trilogie a ta je taky skvělá.
Nejak nemuzu uverit tomu, ze saga o Zaklinaci je u konce. Zakonceni ve mne vyvolalo trochu rozporuplne pocity, ale jinak bych knihu ohodnotila tak, ze ve me vyvolala vsechny mozne typy emoci, pobaveni, zmatenost, zarmutek, stesti, napeti, vztek a strach, dokonce me nektere casti vyslovene nudily, ale nerekla bych, ze to nejakym zpusobem ubralo na kvalite dila nebo na mem celkovem vnimani pribehu... Sapkowski zrejme povazoval za podstatne zminit v pribehu osudy vedlejsich postav, at sebevice nevyznamnych pro hlavni dejovou linii, mozna jen nechtel, aby tyto postavy upadly v zapomneni a ztratily se ve stinu hlavnich hrdinu. Da se rict, ze mi to dokonce prijde z jeho strany vcelku ohleduplne.
Ale pribeh hradu Stygga... No, jak jsem zminila vyse, kniha mi dala prakticky vse, co jsem od ni ocekavala, sok, vztek a nasledne ukapla i mala nepatrna slza. Aspon v tom hromadnem masakrovani nejlepsich postav z knihy neni G.R.R.Martin sam.
Provolavejme slavu kniznim masovym vrahum... Ale jedno se jim musi uznat, jsou to vazne borci ve svem oboru. Asi ze me mluvi rozhorcenost, ale i presto me kniha nadchla. Mozna bych do deje nemichala Artuse, ale asi kazdy autor ma pravo na nejaky ten ulet, obzvlaste kdyz dal za vznik tak brilantnimu dilu.
Série jako taková je opravdu krásné dílo. Nicméně poslední díl mě upřímně řečeno zdrtil. Už od začátku se mi míchání Artušovského světa do děje vůbec nelíbilo... Co se mi ale nelíbilo ještě víc byla náhlá poprava všech mých oblíbených postav. Doslova mě to znechutilo... kdybych to tušila, asi bych přestala číst... Z úplného konce jsem byla naprosto rozčarovaná. Buď ho dobře nechápu a je tak surově dvojznačný, nebo fakt umřeli?... Na takový konec jsem po předchozích povídkách nebyla prostě připravená. :( Asi budu dělat, že jsem tenhle díl ságy zatím prostě nečetla... a možná se k němu někdy vrátím.
Stejně jako mnozí další, které znám, předstírám, že takhle kniha nikdy nebyla napsána. Série naprosto úchvatná, ale měla skončit čtvrtou knihou. Ke všem ostatním dávám čtyři/pět hvězd, jen k téhle opravdu ne... Sapkowski je jedním z mých nejoblíbenějších autorů, ale tohle byl úlet. Všichni mrtví a rytíři kulatého stolu? To jako vážně? :,(
Nemůžu si pomoci, ale z mého pohledu druhá nejslabší zaklínačovská kniha. Paní jezera působí velice zmateným dojmem, především kvůli neustálému měnění časových rovin a lítání Ciri skrze mnoho různých světů. Masakr u hradu Stygga, kde autor pohřbí na pár řádcích celou Geraltovu výpravu, je pro mě přiliš odfláknuté. Posledních cca 100 stran je vyprávění v podstatě o ničem - je to naprosto zbytečné natahován knihy, po decentním závěru finální bitvy. Kniha jako celek rozhodně nebyla špatná, měla spoustu stále dobře čtivých pasáží, ale méně je někdy více.
Jedním slovem - nádhera! Právě teď jsem dohltala Paní Jezera a ještě dlouho budu vstřebávat vše, co se v celé sérii událo. Zřejmě budu jedna z těch, které Zaklínač pohltil, a tak nemohu nic vytknout. Jediné, co mě mrzí je, že smrt si našla ty, kteří by mohli ještě žít a Ciri by se s nimi zajisté ráda setkala. Ale had Uroboros se zakousl do vlastního ocasu. Něco končí, něco začíná.
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Posledná kniha heptalógie ako jediná dostala odomňa za 4 hviezdy. Toto hodnotenie nemením ani po druhom prečítaní. Kniha je skvelá, autorov štýl je nezameniteľný a dobre čitateľný. Dokonca mám taký pocit, že krátke formy mu idú lepšie než dlhé. Zamrzelo ma, že v poslednej knižke to trochu zabalastil a nadstavil. Menej je niekedy viac. Záver klasicky bolestný, človeku sa ťažko lúči s postavami, ktoré prirastú k srdcu. A že ich nebolo málo... Avšak zážitok úžasný, celá sága je jedna skvelá jazda a určite si to dám, za nejaký čas, s radosťou znovu :)