Paní jezera
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537692/bmid_pani-jezera-6634994c87824.jpg
4
3567
3567
5. část Ságy o Zaklínači Had Uroboros se zakousl do vlastního ocasu. Něco končí, něco začíná... Také příběh Zaklínačova hledání dospěl k závěru, Ciri, Geralt i Yennefer se na pozadí krvavého válečného konfliktu konečně setkají, ovšem podobně jako v předchozích dílech ságy nelze očekávat, že věci půjdou tak snadno, jak byly naplánovány. Příběh Dítěte Překvapení, zlověstné věštby, lásky, krutosti a událostí, měnících tvář světa, se uzavírá v mohutném finále, v gejzíru imaginace, aby jednou provždy změnil fantastickou literaturu. Andrzej Sapkowski (1948) Nekorunovaný král současné slovanské fantasy se narodil v polské Lodži. Svou první povídku publikoval v roce 1986 v časopise Fantastyka a o pouhých šest let později už jeho napínavé příběhy putovaly k českým čtenářům. Jeho nejznámějším dílem jsou povídky a pětidílná sága o zaklínači Geraltovi z Rivie, muži-mutantovi, který chrání svět před magickými nestvůrami. Sapkowského Zaklínač byl také zfilmován a stal se námětem počítačové hry The Witcher. Na audioknihu Bouřková sezóna navazuje Sapkowského pětidílná Sága o Geraltovi a Ciri, kterou Tympanum začalo vydávat na podzim 2015. Martin Finger (1970) Český divadelní, filmový, televizní a rozhlasový herec. Byl významným představitelem éry Pražského komorního divadla v letech 2002-2012, kde pod vedením u nás i v zahraničí oceňovaného režiséra Dušana D. Pařízka získal dvakrát Cenu Alfréda Radoka za hlavní role v inscenaci Světanápravce od Thomase Bernharda a v Kafkově Procesu. Od roku 2012 je členem hereckého souboru Činoherního klubu v Praze. V televizi například ztvárnil roli Edvarda Beneše v cyklu České století. Za herecký výkon ve filmu Jana Hřebejka Odpad město smrt byl nominován na Českého lva. Obdržel Cenu české filmové kritiky za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Ondřeje Sokola Krásno. Pro Tympanum načetl audioknihy Michal přes noc, Zaklínač: Bouřková sezóna a pětidílnou ságu o Geraltovi a Ciri.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2017
,
Tympanum
Originální název:
Pani Jeziora, 1999
Interpreti: Martin Finger
více info...
Přidat komentář
Pro jednou vynechám komentář k postavám a ději a zaměřím se na celé dílo.
Poslední díl mi jen potvrdil, že celá sága o Zaklínači je přeceňována. První dvě románové knihy byly moc dobré a krásně celý příběh rozběhly, ale postupem času jakoby se Autor u psaní střídavě nudil a vymýšlel absurdity. Některé dějové linky jsou zcela zbytečné nebo nedotažené a těžko se s tím smiřuje. Je hodně složité nechat správným způsobem na čtenářově fantazii nenapsané a zde to moc elegantně řešené není.
Můj názor je ten, že kult Zaklínače je více tvořen převážně fanoušky, počítačovými hrami a seriály než samotnou předlohou.
Vzhledem k všeobecné oblíbenosti tohoto světa mi to nehodnotí snadno, ale zde se k dobrým hodnocením nepřidám. Nakonec se přiznám, že už Paní jezera jsem začínal trochu z povinnosti, po velmi slabé Věži vlaštovky mi nevadilo, že je to poslední kniha série.
Vůbec se mi s tím vším nechce rozloučit. Brala bych ještě tak tři čtyři díly.
Každopádně, s Paní jezera jsem si musela dát v půlce pauzu. Protože!! Jsem byla tak neskutečně vytočená a smutná, že buď bylo na místě dát si pauzu nebo knihu hodit z balkonu. Kdo četl, asi ví.
Ale jinak zase skvělé čtení. Celý ten vystavěný svět, osudy tolika postav, z nichž o každou jsem se bála a zajímala. Líbilo se mi i to, že v druhé polovině nebyl vynechám osud i méně důležitých postav a bylo popsáno co se s nimi stalo. A takhle zpětně musím uznat že se mi líbil i konec, i když přiznávám, že hned po dočtení jsem zuřila. Pak jsem si ale přečetla poslední povídku z knihy Meč osudu a to mi ten kruh už více méně uzavřelo.
Závěrečný díl a opět je to něco, co vybočuje z řady. Musím říct, že se mi styl psaní (respektive poskládání knihy do jednotlivých epizod, pokrývajících dějové linie) líbil. Obzvláště zajímavé bylo putování Ciry po rozličných, avšak blíže neurčených „časoprostorech“, z nichž (ne)jeden byl naznačen velmi těsně a musím říct, že to dost podráždilo fantazii! Jenom mi z toho všeho nějako vypadl samotný Geralt. Víceméně celé se to točí právě kolem Ciry. To, že se chování onoho světa až extrémně odráží od našeho vlastního (obzvláště je to svázané s 2WW), to snad ani nemá smysl zmiňovat.
Velkolepé zakončení celé ságy. Nečekaně mnoho dějových i časových rovin, překvapivý hlavní záporák a konec, který má daleko k nějakému happy endu. Co víc si přát? Co víc říci? Snad jen to, že mých očích je to právě sedmá kniha, která dělá z celé ságy něco hodně výjimečného a pozdviženého nad "běžnou fantasy".
Nemôžem si pomôcť, Sapkowského štýl písania a rozprávania mi veľmi sedí, páči sa mi to ako vsunie do príbehu iný príbeh, ktorý zdanlivo nesúvisí s hlavným dejom a predstaví nové, zaujímavé postavy, hoc len na chvíľu, ktoré oživia Cirin príbeh. A čo sa tohto týka, tak posledný diel nesklamal. Pani jazera priniesla aj pár prekvapení, príjemných aj nepríjemných, ale nemôžem si pomôcť s jednou vecou a asi tou najhlavnejšou. Napriek tomu, že túto sériu považujem za veľmi dobrú, musím sa priznať, že mi ani jedna postava nejako neprirástla k srdcu, čo je zvláštne asi najviac Cahir a možno čiastočne aj Geralt. Pri čítaní tejto knihy som sa pristihla skôr pri tom, že čím skôr dočítať, lebo už chcem čítať iné knihy. Takže odo mňa momentálne toľko k tejto sérii.
PS: Som zvedavá ako sa s touto sériou popasuje Netflix dalej :)
I tento díl se mi vryl do paměti a doufám, že na něj nikdy nezapomenu. Had uroboros se zakousl do svého ocasu, něco končí, něco začíná.
Trochu slabší díl oproti 5 a 6 dílu. Rozhodovala jsem se mezi 4 a 5 ☆. Nakonec jsem dala plný počet. Byly tam místa kdy jsem knihu hltala plnými doušky, ale bohužel i místa, kdy jsem se nudila. Těch míst kdy mě to bavilo bylo ale víc proto 5 ☆. A jen si teď přemýšlím, k čemu vznikla bouřková sezóna. A jestli to bude stát za to, když série se uzavřela. Proč to bude uměle natahovat. No ale když už jsem došla až sem, tak musím přečíst i poslední knihu i když už není značená jako 8 díl.
Upřímně nechápu zdejší komentáře. Mně se Sapkowského styl vyprávění z retrospektivy a z pohledu třetích osob líbil. Zaklínač je prostě parádní dílo i díky tomu, že se nevěnuje pouze Geraltovi nebo Ciri, ale i dalším méně či více významným postavám. Popis politiky, bitev, obchodních záležitostí. To všechno dává světu Zaklínače zcela jiný rozměr. Jediné co se Sapkowskému trochu míchá je období srovnatelné s naší historií. Dílo by se mělo odehrávat ve středověku, ale některé věci, vymoženosti, vynálezy, finančnictví a občas i oblečení dle popisu patří spíše někam do novověku. Vojska, zbraně a styl válčení je zase ryze středověký.
Mě se tenhle díl vždycky líbil nejvíc ze všech. Ani nevím proč, děj není tak strhující a takové to "uzavírání" příběhu nemám o knižních ság ráda, ale tady mě bavilo. A můj názor se nemění, když tak knihu odkládám dočtenou potřetí, vzpomínám s nostalgií na časy, kdy jsem ji vždy četla. Poprvé na gymplu ve třeťáku pod lavicí na hodinách semináře z němčiny. Podruhé mám zasutou vzpomínku z McDonald´s na Florenci, kdy jsem si četla při čekání na rande a radši četla dál, než abych na to rande šla včas. Potřetí hezky v klidu dospělý s dětmi v karanténě. Víte, s dvěma dětmi si člověk pořád stěžuje, jak nemá čas. Taková dobrý kniha vám ukáže názorně, jak je ale čas relativní. Vyznačuje se totiž tím, že ten čas na čtení vám najde sama. Jinak se nedá vysvětlit, jak se stane,že člověk stále žehrá na nedostatek času na čtení a jen začne číst Zaklínače, najedou je kniha přečtená rychleji, než by si sám přál.
Zaklínače jsem si zamilovala. Bohužel Paní jezera byla slabá. A konec se mi vůbec nelíbil, čekala jsem něco smysluplnějšího. Nicméně, příběh zaklínače celkově má za mě 5*.
Co k tomu říct? Korektor by za všechny ty překlepy zasloužil… Nakladatelství za to, že to ani v letošním dotisku u osm let starého překladu neopravilo, by zasloužilo snad ještě víc.
Očekávání velkého grand finále se nenaplnilo. Už od poloviny předchozího dílu - Věže vlaštovky, konkrétně od parodické jízdy na klepáčovi, převládl pocit, že autor je placen od stránky, nikoliv za dílo.
Forma, již Sapkowski zvolil pro poslední díl ságy, mě neoslovila. Hledání pravdy o legendě ve snech, neustálé přeskakování v čase a ději... Ano, pár vynikajících postřehů, vtipů a gagů tu bylo, a dokonce mé české srdce zajásalo, když se objevila parafráze slavného výroku ve znění: „Toho bohdá nebude, aby nilfgaardský maršál z boje utíkal.“ Nicméně snaha popasovat se s povídkou Něco končí, něco začíná byla nakonec křeč ze všech největší, i když pana Andrzeje chápu, chápu, že chtěl překvapit.
Paní jezera ukončuje příběh o Geraltovi a Ciri, v současné době je předposlední knihou o zaklínači vůbec a mně přijde jako nejslabší ze všech. Už v předchozích dílech byla vidět snaha postupně knihy nafukovat „vatou“. Zde je zbytečného tolik, že třetina knihy mohla být v klidu vynechána a nic by nechybělo. Po všech knihách už mně přestalo bavit číst, jak chce každý Ciri znásilnit či jinak využít její pohlavní orgány. Návštěva našeho světa mně také nenadchla, ale v jejím důsledku jsme se dozvěděli zajímavost, že ve světě zaklínače se mluví Německy...
Tři, ale slabé. Už chápu, proč známý tvrdil, že samostatné povídky jsou lepší než celých pět dílu ságy. Být redaktorem vyškrtla bych 50% zbytečného balastu, jak kde a kdy jaká nepodstatná postava, o které tam někdy předtím byl stejně zbytečný štěk, a získala bych tak napínavý, akční, vtipný a bohatý příběh. A přitom by čtenář vůbec o nic nepřišel. Maximálně o několik hodin uspávající nudy.
Nebudu moc plýtvat slovy, protože kdo dočetl celou ságu, pozná, že tohle je skvost.
U první knihy jsem psal, že je to jedna z nejlepších knih, kterou jsem četl, tohle .... ne, všechny díly jsou ohromující.
Zaklínač vstoupil do mého podvědomí, a už nikdy neodejde.
Jak člověk čte jeden díl za druhým bez přestávky, začně mu splývat děj. Aspoň mě tak trochu ano. Pokaždé se stane tolik situací a čtenář se dozví tolik nových informací... Pokud byl toto dřív konec celé ságy, tak by mě takový závěr upřímně naštval. V podstatě tam závěr není, ovšem pokud chcete věřit, že tam je, je to taky možné... Záleží na úhlu pohledu. No nic, jdu na poslední díl, tak jsem zvědavá...
(SPOILER) SPOILERY. U mě se teda kruh tak úplně neuzavřel, protože pro mě bylo chvílemi v příběhu příliš náznaků a zmatků. Takže jsem to s tím hadem, kterej si kouše vlastní ocas, v tomhle případě úplně nepochopila, proč do toho zapadala katastrofa v Rivii na konci? Další vývoj ale celkem chápu, dostali se díky koníkovi a Ciri do jinýho světa, dopadli dost dobře, ne? Konečně jsem díky tomuhle dílu tak nějak pobrala konjunkci sfér. A vůbec se mi ta roztříštěnost líbila, vyprávění z pohledu různých postav, vysoká úroveň se opět střídala s tlacháním... Pořád nevím, jestli být fascinovaná autorovou odvahou, chválit ho za to, nebo nesnášet. Jak může tak sugestivně a příšerně (v tom "nejlepším" slova smyslu) popisovat válku, utrpení obyčejných lidí během ní a po ní, vyhnání obyvatel z jejich domovů proto, že patří k poraženým... A pak se přenést do jakési lóže, kde několik kvočen tlachá a podle svého mínění se tím starají o příští uspořádání světa. Je to výsměch ženským dýchánkům? O. k., ale to stačilo v jednom díle. Celkově mě ale Paní jezera bavila snad nejvíc ze všech románových Zaklínačů, nebo soupeřila se třetím dílem.
Právě jsem dočetla celou sérii poměrně v krátkém čase a nějak si ten závěr nedokážu přebrat. Na konci druhého dílu je epilog Něco končí, něco začíná, kde se píšou úplně jiné věci než v závěrečném díle Paní jezera. Například o Ciriině meči, o hradu, kde proběhla bitva s čarodějem. Navíc si svatbu nedokážu nikam zařadit. Sice o ní Ciri na konci mluví, ale kam tedy Geralta s Yen přenesla, když se vlastně nic nezměnilo? Prostě si to nedokážu poskládat a na to, jak jsem celou sérii hltala, jsem tím závěrem zklamaná. Jinak poslední díl za mě nejslabší, sice obdiv autorovi, ale pro čtenáře je to částečné vyprávění příběhu různými osobami poměrně složité. A velké zklamání byl konec Geraltových přátel, kteří ho doprovázeli ve dvou knihách, v několika větách.
Všetko do seba zapadlo, kruh sa uzavrel.....a nechýbali prekvapenia.
Séria začínala rozprávkovo - neohrozený zaklínač, ktorý zabíja obludy. K tomu čarodejnice, trpaslíci, elfovia a iné postavy zo sveta fantasy. Ale postupne ďalšie časti naberajú na vážnosti (aj keď veľa krát sarkastickými, vtipnými hláškami), dochádza k dramatickým situáciám, neočakávaným zvratom. Nechýba krutosť, nevraživosť, boj o moc,...a veľa zamyslení nad správaním sa "sveta". Aj napriek nejakým "nedostatkom" v deji, ktoré mi vôbec nevadili, ide o skvele prepracovanú sériu.
Oproti Věži vlaštovky je to šok. Za mne jednoznačně nejhorší díl z celé série. Řada nedotažeností a nadbytečných postav. Kniha mohla být poloviční a na ději by se to nijak nepodepsalo. Přesto v celkovém hodnocení se jedná o luxusní knižní sérii, kterou by měl mít doma každý fanoušek fantasy : )
Štítky knihy
magie polská literatura jiné světy zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
(SPOILER) !!!SPOILERY!!!
tak..a jsem na konci..i když, jak se ten Uroboros kouše do ocasu, možná stále jedu smyčku..každopádně, konec série, konec jednoho dobrodružství, pravda mírnou útěchu skýtá, že se blíží Bouřková sezóna, takže chviličku s Geraltem a spol. pobudu...
S přibývajícími díly lehce kleslo moje nadšení.Od 5.dílu série konkrétně..a zakončení velmi složitého, zamotaného a mnohovrstevného příběhu mě taky moc nesedlo. Respektive, zůstala jsem chvíli v nejistotě, jak to teda vlastně dopadlo ? Místy mi to celé přišlo hodně ujeté..jako by autor už zabloudil až moc ve fantazii...
Zmátlo mě seznamování Ciri s Galahadem v povídce "Neco končí, něco začíná"..a přitom se seznámili u jiného jezera v jiné smyčce za jiných okolností ? a nebo jsem to prostě nepochopila.
Každopádně, díl jsem si užila. Dílečky skládačky, posbírané cestou, do sebe pozapadaly..od morové Catriony až po Ciřino bloudění časem..Velkolepé finále v boji u Brenny. Hrdinové padají, aby noví povstali. Konečné vypořádání s Vilgefortzem a Bonhartem. Setřela jsem slzu za Regise, Cahira, ba i za Milwu a Angouleme...nakonec mi vlezli pod kůži. Získal si mě taky Jarre, a kolega od fochu Milo "Rusty" Vanderbeck, Shani, Iola druhá a Marti Sodergren..umím si jejich peklo živě představit. A smekám.
Marigold nedostal tolik prostoru, Geralt pořád tak nejak vyčpělý, ale přeci lepší, než ve Věži vlaštovky. Avantýra s Fringillou -- pořád zbytečné. Konvent čarodějek - nevyspytatelný, místy svým kutím piklů s prominutím nudil překombinovaností. Ciri se smrskla na dělohu a matku nadějě..co kdyby to ale vypálilo úplně jinak ? Jak si můžou být jistí výsledkem ? co když už Ciri je maximum ?? a nebo síla narůstá geomerickou řadou ?? dost otázek...
Emhyr var Emreis -- to byla taková rána mezi oči, že jsem uvažovala, zda autor taky nešňupnul trochu fisstechu, nebo to přehnal s mandragorou nebo čím...a jeho setkání s Ciri a vycouvání z pole taky nabízí otázky, co tam teda vlastně proběhlo...chci to vědět !!!
Po Brenně (Svobodná kompánie rulezz !!!) jsem očekávala zklidnění..a nepřišlo. Závěr diametrálně odlišný od "slaďárny" a vymýcení Kraje u Tolkiena..Závěr Zaklínače přinesl bolest, zmar. A naději. A spoustu dalších emocí..
Tento díl mi taky přinesl nejodpornější, nejděsivější moment celé série - setkání Ciri s Lesním dědou...uaaaa. Tak z toho budu mít husí kůži ještě dlouho, fuj. Byly spousty nechutných, drastických i dramatických scén, ale tahle mě teda dorazila.
Potěšilo zapojení jednorožců, elfové nadále vystupují povětšinou v roli hochů z Temné strany síly (pasáž Jezerní paní byla taky tak nějak psychedelická)
A ještě se musím vrátit k Ciri - v předchozích dílech více lidí komentovalo její "terminátorské" schopnosti..ty má stále..a já už několik dílů uvažuji taky nad tím, jak ji zaklínači stačili tak rychle vycvičit - vždyť na Kaer Morhem pobyla 2-3roky max...oni byli cvičení mnohem déle.....
Ať je to jak chce, Andrej Sapkowski stvořil úžasný paralelní svět. Stvořil Legendu o zaklínači a čarodějce, o Překvapení a Sudbě. I když ke konci sme se již trochu míjeli, a měla jsem pocit, že na něčem fičí, přeci to byla jízda. A já se ráda do zaklínačova světa budu vracet...(i když možná raději do toho povídkového)
P.s. Kopřivnici mám taky ráda :D i duby...
Doporučuji !
a pár citátů na závěr :
"S láskou,"promluvila zvolna Fringilla,"je to jako s ledvinovou kolikou.DOkud tě nepostihne záchvat, nedokážeš si něco takového představit. A když ti o tom někdo vypráví, nevěříš..." (a zrova ta Fringilla, že ??)
"Milujte se, neválčete."
"A serte pravidelně každé ráno..."
"Změnila opatrně polohu, opatrně osvobodila paži spod jeho hlavy a ulehla do trávy tak, aby se mu mohla dívat do očí. Dívala se na něj , jako by se nedokázala nasytit, jako by si tento pohled chtěla uložit do paměti na celou věčnost. On se na ni také díval a stesk mu svíral hrdlo."
"zamířili k zapadajícímu slunci. Za sebou nechali dolinu, do níž už padaly stíny, začarované jezero, modré jako leštěný safír a hladké jako zrcadlo, balvany na jeho břehu, borovice na svazích. To nechali za sebou. A všechno ostatní bylo před nimi."