Papírová města
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/230528/bmid_papirova-mesta-230528.jpg
4
3739
3739
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Yoli (ČR)Originální název:
Paper Towns, 2008
více info...
Přidat komentář
Nerozumím zdejšímu nízkému hodnocení. Ta kniha je skvělá a pro mě daleko lepší než Hvězdy nám nepřály (možná je důvodem to, že přes vnější dojem příběhu o teenagerech pro teenagery je vlastně kniha cílena na trochu vyzrálejší publikum a pointou románu není detektivní/dobrodružné pátrání po zmizelé kamarádce). Strašně se mi líbil přerod hlavního hrdiny - to, jak postupně během hledání Margo dospívá a mění se mu pohled na svět, na lidi a na sebe. Jak přestává snít a začíná věci okolo sebe doopravdy brát takové, jaké jsou. Závěrečná cesta dodávkou je vtipnou a příjemnou tečkou za hodně čtivě a inteligentně napsaným románem.
Ke knize jsem se dostala vlivem velkého ohlasu na ni. Velice obdivuji pana Greena za výběr Margo a jejích vlastností. Hlavně proto, že mezi jejími vlastnostmi přebývá hlavně dobrodružnost. Takoví lidé bývají často nevypočitatelní a tak je velice těžké je v příběhu zachytit. S potěšením musím konstatovat, že se mu to povedlo. Konec mě ovšem zklamal. Nemám ráda spoilery ale tady musím napsat (SPOILER!!!) že bych radši aby Margo našli mrtvou. Jestli to nechápete, tak vás můžu ujistit, že já taky ne :D ale mám prostě takový pocit.
Kniha se dobře četla, ale čekala jsem od ní malinko víc.
Kniha mě z počátku moc nechytla (když už byli na střední). Když začalo pátrání, začalo to být napínavé, opravdu jsem se bála, že ji najdou někde mrtvou. A tak jsem postupem času přečtení knihy oddalovala... Bála jsem se špatného konce. Ale i tak mi to nedalo. Každé další hledání bylo napínavé, ale nějak jsem tušila, že ji najdou až v úplném závěru (pak by asi nebylo o čem psát..). Závěr knihy jsem hltala o stošest a bylo mi celkem jedno, že bych se měla věnovat učení na zkoušky.
A Greenovi jsem slyšela, že píše pouze knihy se špatným koncem. Ale takhle kniha podle mě nemá špatný konec. Spíše otevřený. Vždyť kdo ví, jak jednou dopadnou. Já jsem optimista.
Po precitani recenzcii som sa na knihu vcelku tesila. Prva tretina knihy sa ako tak dala, ale do zvysku som sa musela vyslovene nutit. Poslednych 50 stran som citala nasilu, narychlo s preskakovanim riadkov. Koniec nicim nevynikol, kniha nezanechala vo mne ziadnu stopu.
Rozhodně to není stejně dojemné jako Hvězdy nám nepřály, ale je to hezká, čtivá kniha a mě osobně nadchla víc, než Hledání Aljašky (tam mi nesedělo prostředí a příběh se mi nelíbil natolik, aby to vyvážil). Myslím, že stojí za přečtení.
Margo rozhodně měla lézt na nervy. Ale tak nějak přitažlivě. Jenže u mě tuhle hranici přesáhla, tudíž mi pěkný dojem ze čtení nezachránila ani super vymyšlená návštěva benzínky
Moje druhá kniha od Greena a hrdinové opět takoví prapodivní a opět se to točí kolem jedné knížky. V Hvězdy nám nepřály to bylo samý Císařský neduh, tady zas Stébla trávy. Od poloviny knížky jsem si říkala ať už jí proboha najde a je konec. Knížka mi přinesla aspoň informaci o falešných městech v mapách, což jsem netušila.
Knihy od Johna Greena mi tak nějak nesedí. Četla jsem předtím jednu knížku, kterou jsem nedokázala dočíst, protože se mi zdála moc stereotypní, ale dala jsem mu šanci a začala číst Papírová města. Udělala jsem dobře. Nejdřív mi to přišlo tak nějak nudný, ale jak začali jezdit po městě, začalo to být tak nějak.. Nevím, jak to popsat :). Margo mi dala brouka do hlavy, jak Quentinovi popisovala, co je papírové město. Ta myšlenka mě uchvátila a dala mi nový směr uvažování. Když se podívám do svého okolí, vlastně ji chápu, protože podobné pocity mám i já.. Každopádně Greenovi knížky už nikdy číst raději nebudu.. Po jejich rozloučení po dobrodružství příběh dostal stejný nádech všednosti, jako kniha, kterou jsem četla předtím. Kniha pro mě není nijak zvlášť zajímavá, proto hodnotím, jako průměrnou knihu.
Jedna z mála knih, kterou jsem měla problém dočíst. Příběh mě bohužel absolutně neoslovil a zakončení příběhu spíše rozčílilo, knihu jsem dočetla pouze proto, abych se dozvěděla, co se tedy s tou skvělou Margo stalo. Bylo to tam. A ona nestála za to hledání. Škoda.
Velmi zajímavá kniha. U Greena se mi líbí jak skvěle dokáže vykreslit charaktery postav. Takovou pečlivost u mnoha spisovatelů nevidím a přijde mi to pro něj typické. Margo jsem si opravdu živě dokázala představit a u Quentina jsem měla pocit jako bych ho znala. Líbí se mi ty přemýšlivé pasáže, kdy mluví o papírových městech i lidech a o provázcích. Člověku pak zůstane takový divný pocit a začne o svém okolí přemýšlet jestlipak také není ,,papírové "...... vážně stojí za přečtení. Ale chápu, že některým ta kniha přijde nudná. V těch úvahách totiž musíte hledat i hlubší smysl. A nebrat to jen jako jednoduchý příběh o trhlé holce a naivním klukovi...; )
Z počátku se mi zdála kniha dost nudná a to tím způsobem že jsem každou kapitolu četla hrozně dlouho.Poté mě začal příběh více bavit ale stejně to nebyla žádná sláva.
Během prvních 50 stránek vypadala kniha zajímavě, poté byl děj už nezajímavý a konec zklamáním. Na film se nejspíše ani dívat nebudu:)
Dle mého názoru nejlepší kniha od Greena :). Velmi doporučuji...knihu jsem četla už velmi dávno néli už minulé Vánoce. A stále občas nad Margo přemýšlím. Film jsem neviděla a ani nechci :)
Ještě dlouho budu o Margo přemýšlet, i když to nebyl vypravěč, i když není jednoduché se do jejího nitra dostat a porozumět, přesto chápu a rozumím. Kousek Margo je v každém z nás. (Aspoň doufám.)
První dvě třetiny knihy se táhly jako žvýkačka. Nebýt toho, že jsem si ji s sebou vzala na dovolenou a neměla jsem co jiného číst, nedostala bych se na konec... Což by ale byla škoda. Road trip byla rozhodně nejlepší část celé knihy, ale nudnější začátek mi to nevynahradilo.
Margo mě jako postava absolutně nezajímala, přišla mi nesympatická a sobecká, ale to už jen můj osobní dodatek.
Příjemné čtení, to celkem ano, ale žádný srdcervoucí čtenářský zážitek to není. A stejně tak to rozhodně není jeho nejlepší dílo.
Já nějak nevím...
Od prvních stránek mi kniha moc nesedla. Potom se tam začaly objevovat hrozně zřetelné podobnosti s jeho ostatníma knížkama. Hledání Aljašky mi přišlo podobné, ale o hodně lepší.
Hlavním, občas ani vedlejším, postavám jsem moc nerozuměla a nechápala jsem je. Působilo to na mě. jako by měl John Green nějakou tabulku a pokaždé jen změnil jména v knize a místo děje. Protože Margo byla kopií Aljašky. Ale mě Margo vůbec neokouzlila a nebyla mi vůbec sympatická. Její uvažování s provázky bylo zajímavé, ale k ní se mi to nehodilo.
Přijde mi, že takový ten první dojem z Greenových knížek už opadá, a po Hvězdách a Aljašce už asi nic lepšího nepřijde.
Teď mám doma ještě Příliš mnoho Kateřin, tak nevím, zda se mám těšit nebo obávat...
Námět knihy by nebyl špatný, kdyby nepůsobil tak okopírovaně. Hlavní postavy mi nebyly sympatické.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední škola škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Asi jsem od děje knížky čekala trochu něco jiného než mi bylo nabídnuto, ale i tak se četla velmi rychle a snadno jsem se do děje položila, že ani nevím jak jsem byla v půlce. Občas mi chování kluků spíše připomínalo chování holek ( příprava na ples nebo řešení líbání), ale aspoň se bylo čemu smát. Quentinova posedlost Margo byla místy dosti šílená.