Papírové domky
Jiří Klečka
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551727/bmid_papirove-domky.jpg
4
151
151
Petr, divadelní herec, přijímá životní roli Fausta, která je podmíněna přestěhováním do Ostravy. S manželkou Annou a synem Vašíkem se usídlují v domě, který je nejen splněním Petrova snu, ale i místem skrývajícím temná tajemství. Dům, patřící kdysi hudebníkovi Richardu Roučnému, postupně zasahuje do jejich života. Petr podává na jevišti ohromující výkony, zároveň se však propadá do víru pokušení a osobních démonů. Petr a Anna mají za sebou komplikovanou minulost. Oba vyrostli v dětském domově, kde se poprvé potkali. Jejich pouto přetrvalo roky a překonalo četné výzvy, teď je však zkouší něco silnějšího. Zatímco Anna bojuje s vlastními zdravotními problémy a obavami z podivné atmosféry domu, Petr čelí emocionálnímu zmatku a pokušení ze strany své kolegyně. Dům se stává zrcadlem jejich tužeb i obav, zatímco nevyřčené otázky o jeho minulosti zůstávají nezodpovězené. Nezvyklé události, jako podivná úmrtí zvířat v okolí obydlí, začínají nabírat na intenzitě. Příběh klade důraz na téma svodů a jejich ceny. Kde končí touha po úspěchu a začíná cesta do záhuby? Podaří se Anně a Petrovi překonat výzvy, které jim dům a jejich vlastní rozhodnutí kladou do cesty?... celý text
Horory Romány Literatura česká
Vydáno:
2024
,
Kanopa
Interpreti: Vasil Fridrich , Nina Horáková
více info...
Přidat komentář
Velice originální téma a nádherné grafické zpracování knihy. Ale nějak mi nešlo se do příběhu dostat. Nebyla jsem jeho součástí, ale pouze pozorovatel.
Originálně pojaté faustovské téma, napsané svižně a úderně vás naprosto pohltí. Knížka se totiž nejdříve tváří jako společenský román s těžkými tématy, ten se ale brzy díky mysteriózním prvkům přehoupne do úplně jiné a nečekané roviny. Je tu spoustu zajímavých odboček, mně osobně se moc líbila třeba folklórní linka romské komunity.
Je tu perfektně vybudovaná atmosféra, která je lepkavá, tíživá a postupně houstne. Navíc ji podtrhuje i skvělá grafika celé knihy.
“Bylo to neskutečné, ale přesto se to dělo."
Kniha mě nadchla. Obálkou počínaje a mystikou konče. Vůbec jsem tento směr v příběhu neočekávala a tím víc jsem byla mile překvapena. Od druhé poloviny jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Vykreslení prostředí a příjemné napětí vám nedovolí přestat číst. Netradiční hnědý tisk s vloženými ilustracemi jen podtrhl celkový dojem. Doporučuji k přečtení
Trochu jsem se nutila do cteni, ale druhou pulku jsem diky paradni gradaci pribehu zhltla... Presto mi na tom.. neco nejak nesedi, prijde mi, ze spoustu zajimavych napadu tak nejak prislo vnivec a i mi nektery veci prisly hodne nelogicky ci zbytecny. Taky me hodne bilo do oci neustaly oslovovani syna "mistre" a Anny "devce"..
Příběhy o záhadných a strašidelných domech mám ráda, ale tento je jiný. Dům je spíš jen vábnička, která má nalákat ty správné obyvatele.
Atmosféra, ze začátku téměř idylická, se postupně mění, nahlížíme do minulosti obyvatel domu i do stále podivnější současnosti.
Gradace příběhu i pointa jsou skvěle vystavěné, velmi příjemné překvapení.
Pro mě trochu náročnější čtení ,přišlo mi to jako když se spojí Faust a Dorian Grey. Vlastně se mi to docela líbilo ,ale nečetlo se mi to až zas tak lehce .
Nemám ve zvyku odložit rozečtenou knihu, která mě nebaví. Ale u Papírových domků jsem se musela hodně nutit, abych dočetla. Vůbec jsem se nemohla začíst, na můj vkus bylo až moc fantaskních prvků, které se mi kolikrát zdály nelogické.
Začátek pro mě takový rozpačitý - nevěděla jsem, co od knihy čekat. O to víc mě druhá polovina knihy vcelku mile překvapila. Hodně mě vytáčelo oslovování syna mistře:).
Zpočátku se děj rozjíždí pomalu. Hrdinové se stěhují do domu, rozkoukávají se v novém prostředí, také v náznacích zjišťujeme, že za sebou mají nepěkné věci. Ačkoliv se nic zvláštního neděje, přesto je cítit předzvěst něčeho znepokojivého. Atmosféra postupně zhoustne. Chvílemi jsem četla opravdu se zatajeným dechem.
Pokud máte rádi příběhy s mysteriózní zápletkou, u kterých se budete i trochu bát, zkuste Papírové domky. Já jsem byla vcelku spokojená. Líbila se mi atmosféra, úplně jsem to viděla na filmovém plátně. Trochu mi vadilo, že jsem nedostala odpovědi na všechny otázky, resp. pár nedotažených věcí. To se ale u podobných příběhů stává.
České autory nevyhledávám a moc nečtu, ale tenhle dle mého prvního úsudku horor, jsem chtěla zkusit; jakmile se jedná o duchařské scény na pozadí domů starobylých nebo novostaveb (nicméně pod nimi se může nacházet základ staré stavby nebo pohřebiště), jsem k neudržení. Vyjadřování autor zvládá s přehledem, barvitá pointa a hlavně nápad se starou promítačkou v návaznosti na Roučného se v příběhu dobře uchytily (možná tady jsem čekala hororové zážitky a zde podle mého názoru autor trochu zaškobrtal, protože nevyužil dobře rozehraný potenciál, který do příběhu vložil).
Je to jemně napínavé mysteriózní čtení s nádechem chiméry a jakéhosi absolutna, které cítíte za Dveřmi.
Opona. Dveře. Za Dveřmi. Sousedé/sousedka s proměnlivou osobností.
Ačkoliv jsem očekávala hororové ladění, mysteriózní román s prvky fantasy obstál a já ho pro lehčí čtení doporučuji.
Opět kniha, kterou jsem si půjčil jen tak na slepo, a opět velká spokojenost. Nečekal jsem vůbec ,kam bude příběh směřovat, ale to ,že se bude příběh ubírat na mysteriózní vlně, tak to mě hodně překvapilo.
Celkově jsem s knihou velmi spokojen. Doporučuji.
(SPOILER)
Kniha mne velmi bavila. Anna a Petr se se synem Vašíkem stěhují z Hradce do Ostravy, protože Petr získal angažmá v ostravském divadla. A rovnou v roli Fausta. Ne nadarmo se o této roli říká, že je prokletá...
Anna i Petr mají za s sebou krušné dětství sirotků v dětském domově. Právě tam se Petr seznámí s písničkami polozapomenutého ostravského zpěváka Richarda Roučného. A jaká je to šťastná náhoda, když si může pronajmout dům, v kterém Roučný tvořil.
Je to zvláštní dům, se zvláštními schopnostmi, s tajemnou komnatou. Ale to, co poskytne těm, kteří jeho tajemství odhalí si bere zpátky i s úroky. Ne dům, ale nečisté síly, které dům používají jako návnadu na lapání duší.
*****
Motiv tajemných dveří jako portálu se objevuje v Alence v kraji divů, tajemnými dveřmi se dá vstoupit do Narnie, motiv dveří je i ve filmu Faunův labyrint.
Také tajemný dům, který v pravidelných intervalech krade duše, není úplně originální, objevuje se třeba v knize Dům za zdí od Davida Mitchella.
V příběhu Jiřího Klečky se motiv tajemného domu propojuje s faustovskou pověstí. Zároveň je pěkně využitá folklórní cikánská linka, líbí se mi i zasazení děje do Ostravy.
A jedna hvězdička je za opět velmi zdařilou grafickou úpravu z nakladatelství Vyšehrad.
Tahle knížka je past. V dobrým.
Prvních padesát stránek predikuje sociální román o lidech, se kterejma se život nemazal. Jenomže pak se z Domků vyklube regulérní zástupce českýho hororu. Tempo je skvělý - uprostřed knížky, když se záhada začíná obnažovat - skoro vražedný. A ačkoli jsem ke konci (když už dojde na lámání chleba a všechno je odhaleno) už pozornost trochu ztrácel, elegantní vyústění i odhalení 'padoucha' mě potěšilo moc. Zapojení romský komunity dobře sedí nejen k ostravskýmu geniu loci, ale fajnově osvěžuje mysteriózní mustr. Vašík je coby nehrdina románu navíc parádním zrcadlem lidskýho sobectví. A těšilo mě, jak nenásilně a nenápadně s tímhle zrcadlem Klečka hýbe.
První kniha od tohoto autora, co jsem četla a velká spokojenost. Příběhy, kde figuruje nějaké tajemno, záhady, tajemství, s tím, že se toto mystérium postupně mění, mě baví. Zajímá mě, jak se bude příběh vyvíjet, kam se posune a jak bude tajemno ovlivňovat postavy z příběhu. Nápad s Faustovým domem zasazeným do Ostravy považuji za skvělý. A taky se mi moc líbilo, že celý příběh dopadl tak, jak dopadl. Proč ne.
Pro čtenáře, kteří mají rádi záhady, je tato kniha dobrou volbou.
Velmi zajímavý mysteriózní příběh s faustovským motivem zasazený do prostředí Ostravy. Je netradičně pojatý, věnuje se několika závažným tématům a obsahuje několik nečekaných zvratů. Samotná anotace je mistrně napsána - je jen dobře, že neprozrazuje úplně všechno, neboť některé podrobnosti by mohly potenciální zájemce o četbu tohoto románu odradit, což by bylo škoda. I já osobně jsem byl tedy zaskočen a připadal jsem si být oklamán jako nová ostravská sousedka hlavních hrdinů, ale v danou chvíli jsem byl již natolik sžit s příběhem a postavami v románu, že jsem musel zpracovat jen své rozpaky nad pro mě nečekanou skutečností. Kniha rozhodně stojí za pozornost i za přečtení. Oku lahodí i její nádherný design a netradiční zpracování - tiskařské písmo i samotné ilustrace jsou laděny v podmanivém hnědém tónu.
Vizuální stránka knihy se k příběhu v Ostravě výborně hodí. Fakt skvělý nápad použit hnědou barvu na písmo i na velmi vydařené ilustrace od Sylvie Svobodové. Dotváří to pocit tajemna, který prostupuje celou knihou. Nic a nikdo tu není v pořádku. Autor nám postupně dávkuje informace o dětství hlavních hrdinů a my jen doufáme, ze budoucnost bude lepší. Konec se zdá být odfláknutý, jenže co víc psát? Je prostě konec. A plíce máte zasviněné sazemi.
Nejde o žánr, který bych zcela běžně četla, navzdory tomu mě však příběh (kolik a co jsme ochotni zaplatit za úspěch, uznání) zaujal natolik, že jsem knihu přečetla velmi rychle. K prostředí průmyslové Ostravy se temnota skrývající se v domě hodila.
Knížku v pohodě zvládnete za jedno odpoledne, je opravdu čtivá. Tajemno sympaticky nadávkované, ačkoliv mě spíš lákaly otazníky kolem dětství Anny a Petra, než to, co se dělo v domě. Postava i role Fausta se hezky příběhem prolíná. Co mě nebavilo, byl poslední "akční" úsek a konec.
Papírové domky, má první přečtená kniha od autora Jiřího Klečky.
Musím se přiznat, že miluji příběhy, kde figuruje tajemno, a troufám si říct, že na české scéně mnoho příběhů s tímto obsahem nemáme. Proto, když jsem si přečetla anotaci Papírových domků, prakticky hned jak se na čtení těšila!
Děj byl nejen tajemný, ale i velice originální. S ničím podobným jsem se v minulosti nesetkala. Přitažlivost a tajemnost domu, mrtvá zvířata, rozepře mezi sousedy, Faust a vlastně celkové napětí v příběhu na Vás zapůsobí i kdybyste nechtěli. Společně s hlavními hrdiny příběhu zažíváme situace, kdy dům zahojí staré popáleniny, dokáže plnit skrytá přání, ale i spoustu dalšího..
V knize mi sedlo, dá se říct, všechno. Styl psaní autora, délky kapitol, délka celé knihy, nemůžu nezmínit nádherné ilustrace a samozřejmě postupně dávkované napětí, které mě nutilo číst stále dál a dál! Tohle všechno mě nadchlo, autora si přidávám k oblíbeným autorům a jeho další knihu Pět ročních období, si v blízké budoucnosti rozhodně přečtu. (Hned, jak vyrazím na výlet do knihovny!).
Štítky knihy
Ostrava tajemství divadlo herci strašidelné domy mysteriózní, mystéria české horory české rományAutorovy další knížky
| 2022 |  Papírové domky |
| 2019 | Pět ročních období |
| 2023 |  Zapomenutá |
Tohoto českého autora jsem neznala, ale kniha, i její provedení, mě uchvátila. Určitě vyhledám i jeho další knihy.