Pátá minuta je o nás
Eva Pospíšilová , Klára Pospíšilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/473220/mid_pata-minuta-je-o-nas-s3a-473220.jpg
5
265
265
Dva kluci, které spojuje moře. Jeden ho nenávidí a druhý miluje. Dva různé světy, které se prolnou, a je to láska na první… ránu pěstí! Ethan má rád vysoké budovy, lezení na staré balkóny, šplhání na místa, odkud je vidět celý svět. V moře nemá důvěru, protože v něm něco důležitého ztratil. Dost možná by se s tím dokázal vyrovnat snáz, kdyby tu nebyla matka, která volá uprostřed noci, otec, který nemá tušení, jak s ním mluvit, a jedny zavřené dveře, kterým se Ethan obloukem vyhýbá. (2. vydání)... celý text
Přidat komentář
Autorky prostě umí. Nejsem určitě cílová skupina, ale knihu jsem si moc užila a přemýšlím, že si ji koupím do své knihovny. Určitě si přečtu i jejich další knížky.
Naprosto jsem klukům propadla. To jakým způsobem se autorkám povedlo kluky vykreslit je neskutečné. Opravdu jsem měla pocit že čtu příběh skutečných osob. To co si zažil Ethan a jaký přesně problém má s matkou, mě až do konce nenapadlo. A Kaiův bratr mě taky překvapil. Jeho tajemství jsem odhadla úplně jinak, s reakcí na Kaiovu orientaci jsem se ale trefila.
Chápala jsem přístup obou kluků, i když ten Ethanův mi byl bližší. Proč by se měl člověk bát ukázat koho má rád? Basketový západ byl podle mě trošku moc přestřelený, obzvlášť Kaiovo chování.
Celý příběh je protkaný neskutečně silnými emocemi, které ve vás budou ještě dlouho přetrvávat. Především scéna u Ethana v obýváku pro mě byla něčím co ve mě navždy zanechalo stopu.
Skvělý, čtivý a plný emocí.
Jsem v úžasu co holky dokážou stvořit... Je to neskutečně obohacující dar... Děkuji!
Doporučuji :)
Třetí kniha od autorek, a třetí kniha za plný počet! Neuvěřitelné, pro mě osobně z hlediska českých autorů science fiction. Nepochopím, že holky vždycky vezmou naprosto obyčejný příběh a udělají z něj neobyčejný! Jak? Všechny ty detaily, co kluci vždycky dělají, jedí, čím se zabývají to vždycky dohromady složí tak dokonalý příběh. Přišlo mi to něco mezi Letními bouřkami a Neexistencí. Takový zlatý střed. Pokud jste tyhle dvě knihy četli, musíte si dát i tuto. Vztah mezi klukama je vždycky dokonalí, a vždycky si prostě musíte zamilovat oba. Zvířata v jejich knihách jsou vždycky šťastná a opečovávaná. Kdy vaše knihy uvidím zfilmované? Z toho chce udělat něco víc! Jsem nadšená, prožila jsem si u toho veškeré pocity, co v sobě snad člověk může mít, a jako každá jejich kniha ve mě bude i tahle dlouho rezonovat. Doporučuji!
(SPOILER)
4,5*
Od autorek mám připravenou ke čtení knihu Letní bouřky, ale z nějakého důvodu na mě tahle při procházení kolem knihovny zamrkala a já sáhla po ní.
V první řadě chci říct tohle - fakt mě ku*va štve, že se musí řešit něco jako coming out. Což není kritika knihy, ale společnosti, jen pro jistotu. Ale tohle téma tu nebudu otevírat, zbytečně bych se naštvala. Nicméně k tématu.
Kniha se mi moc líbila, postavy sympatické, byť jsem předpokládala, že si spíš oblíbím Kaie, ale Ethan ten si získal moje srdce o kousíček víc. Máme tu i vážnější témata (Kaiova bratra bych moc ráda dostala do ruky). Původně jsem myslela, že kniha dostane pět hvězd, protože se to četlo vážně skvěle - fandila jsem jim moc. Souhlasila jsem s Ethanovým přístupem, že se nechce schovávat a mít jen ukradené chvilky "po tmě". Přesto mi tam ke konci přišlo, že je tam trochu moc dramatu (hlavně tedy zápas v basketu, kde se Kai za mě zachoval úplně mimo), proto jsem ubrala tu půl hvězdičku.
Líbilo se mi však chování kamarádů, když vyšlo najevo, že jsou kluci spolu. Ne všichni se samozřejmě zachovali dobře, ale nejlepší kamarád Jude mě bavil, když se rozhodl též stát gayem. A potěšil mě Danny scénou ve třídě též se týkající basketu.
Rozhodně knihu doporučuji. :)
Drsné čtení plné emocí a nevyřešených osobních vztahů. Oproti této knížce jsou Letní bouřky růžová pohádka. Postupně dávkována pravda o hlavních hrdinech vás nenechá knížku jen tak odložit, takže stránky rychle mizí. Určitě všem doporučuji, ve mě příběh bude ještě nějakou dobu doznívat.
Pátá minúta je o nás predstavuje moje druhé, respektíve tretie stretnutie (ak rátame aj poviedku) s tvorbou týchto mladých českých autoriek. Jedná sa opäť o YA adult heavy contemporary zachytávajúce vzťah dvoch stredoškolákov. Už dávno som nemal taký problém ohodnotiť nejakú knihu ako túto. Na jednej strane sa celou knihou nesie taká zvláštna melancholická atmosféra, ktorá sa mi strašne páčila. Obaja hlavný hrdinovia na mňa pôsobili veľmi reálne a sympaticky. Je tu strašne veľa emócií. Celkovo by som povedal, že táto kniha je hlavne o emóciách a psychike postáv. Autorky do knihy zapracovali zložité rodinné vzťahy, homofóbiu, úzkosti a hľadanie samého seba. Toto sú všetko veci, ktoré si nesmierne cením. Potom je tu však tá druhá strana. Niekedy som sa pri čítaní strácal. Na môj vkus by to vyžadovalo viac opisov miesta. Ten priestor, asi Anglicko, na mňa nepôsobil dôveryhodne. Vyskytovali sa momenty, ktoré ma z príbehu vytrhávali. Škoda, že sa príbeh neodohrával v Česku, (chápem, nie je tu more), ale pôsobilo by to autentickejšie. Záver knihy ma v prvom momente naštval. Prišlo mi, že to vôbec nedáva zmysel. Potom som si však vypočul podcast, kde ho autorky vysvetľujú a zmenil som názor. Suma sumarum, krásne ale miestami boľavé čítanie, ktoré má drobné muchy, ale určite odporúčam.
Citlivé, dramatické a často bolestivé vyprávění o dvou klucích, kteří se do sebe zamilují. Avšak jejich okolí je odlišné, stejně tak jako vnímání okolností jejich coming outu.
(SPOILER)
Přiznám se - já podle anotace nepochopila, že půjde o romantický příběh. Na druhou stranu jsem byla mile překvapena, jelikož jsem po dlouhé době narazila na knihu, kde jsou hlavními hrdiny (i hrdličkami) dva kluci a jejich příběh je zajímavý a čtivý.
Co se mi na knize líbilo:
- kapitoly vždy byly z pohledu Ethana/Kaie
- nenásilně zakomponované vulgarismy a sexuální scény (dává smysl, aby to tam bylo, ale nebylo toho moc)
- citlivým způsobem zpracovaná otázka - uvědomění si své orientace
- těžké osudy obou rodin - ty vztahy, problémy - myslím si, že dost čtenářů se v tom může poznat a zjistit, že všechno má nějaké řešení
Určitě bych se nebála knihu dát do třídní knihovničky žáků/studentů 15-18 let. Kdybych měla říct, co mi na knize vadilo nejvíce - tak to byl formát (ta cihla se špatně držela).
Děkuji autorkám za recenzní výtisk.
Ráda bych nejdřív poděkovala autorkám @szabi.writers za poskytnutí recenzního výtisku.
Zamilovala jsem se. Dlouho se mi nestalo, že bych se tak ponořila do pocitů hlavních protagonistů. Všechny karamboly, všechny šťastné chvíle, všechny frustrace, to a ještě více jsem zažívala s nimi.
Příběh jako takový mi přišel surový a snad díky tomu byl pro mě tak reálný a skutečný, protože je napsán skvěle (doufám, že vás neodradí styl psaní v er formě, já mám radši ich formu, ale zvykla jsem si a příběh stojí za to delší začtení se). Příběh samotný není žádná velká věda, je to příběh o dvou klucích, kteří se nejdříve nemají rádi, ale nakonec to s tou nenávistí nebude tak horké. Jenže to není jen prvoplánová romance. Je to mnohem víc.
Je tady toho spousta co Kai i Ethan musí řešit a s čím se musí smířit. Je to o hledání své podstaty, o tom, jak nás ovlivňují názory jiných lidí, jak se bojíme být sami sebou, aby to někoho nenaštvalo, neurazilo nebo nedejbože “neznechutilo (tady mě některé postavy přímo vytáčeli ), i když do toho nemá co mluvit. Kniha nepojednává jen o coming outu, ale také tu naleznete téma smrti, strachu, úzkosti, obviňování nebo důvěry. Ale nebojte, není to jen to zlé a v knize je spoustu vtipných, milých a roztomilých a i úplně běžných momentů.
Kai i Ethan byli skvělí. Líbilo se mi, jak byl Ethan pohodový, i když se vypořádával se svými démony, tak věděl, že to je jeho život a ten si musí žít podle toho, jak sám uzná za vhodné. Kai se tohle teprve učil, ale taky to neměl zrovna jednoduché. Kluci se skvěle doplňovali a já jsem jim neskutečně fandila. Nebylo vše růžové, každý z kluků dokázal něco pokazit, ale nakonec se se vším snažili poprat. Navíc se mi líbilo i prostředí basketu (pro mě blízké).
Btw. jsou tady i nějaké sexuální scény a vulgarismy, ale to vše k dospívání patří, klukům je přece jen kolem 17-18 let, tak ať s tím kdyžtak počítáte. :)
Skvělá kniha. Mé doporučení.
Jakto, že jsem na tuhle knihu nenarazila dřív?
Pátá minuta je kniha o nalezení sama sebe, o boji s tím, kdo vlastně jste, o vztazích v rodině, o vztazích ke sportu a mnoho další.
Málem jsem se bála, že se happyendu nedočkám.
Klasický zamilovaný příběh z nenávisti láska jako tisíce jiných, a stejně mě bavilo ho číst. Díky tomu, že autorky píší každá za jednoho hlavního hrdinu, text krásně odsýpá a mezi kluky to jiskří. Nenudila jsem se ani chvilku, je to skvěle napsané a vnitřní pochody i přímá řeč kluků na počátku dospělosti jsou dokonale uvěřitelné. Jenom na mně po dočtení ulpěl lehký závoj smutku, a nedokážu říct proč. To samozřejmě nevyčítám autorkám, obě jsou skvělé. Sleduji jejich web, kde pravidelně zveřejňují své povídky a jsem z nich nadšená.
Krásný lgbt román o dvou klucích kteři se ze začátku nemůžou vystát, následně vzniká přátelství a nakonec láska. Kai a Ethan každý má svou vlastní originální osobnost a identitu já jsem si hned od začátku zamiloval černovlasého Ethana, hlavně jeho upřímnost kdy neřeší to co si o něm kdo myslí. Celkem je zde asi 41 kapitol, kdy se pokaždé střídá kapitola o Kaii a pak Ethanovi můžeme tak vidět různé situace z pohledu obou chlapců a taky jejich myšlenkové pochody. Knížka je delší ale to mi vůbec nevadilo byla hrozně čtivá a za pár nocí jsem ji měl přečtenou. Také se mi líbil "surový" jazyk autorek který tomu všemu dodával realičnost. Romantická linka byla prostě úžasná a hlavně uvěřitelná, na nic si nehrála a vy jako čtenář to jen hltáte a nevíte kdy knížku odložit. Rivalita a nevraživost mezi oběma týmy se dala chvílema krájet moc pěkné zpracované. Zároveň další důležité téma knihy je bohužel i hnusná homofobie... člověk by řekl že v této době už se s ni setkáme zřídka kdy ale faktem je, že v tomto je kniha zrcadlem skutečných poměru z našich základních/středních školách a mladí se s tim i dnes často setkávají....
Jediné co mě nakonec na knize trochu mrzí je poslední třetina, (SPOILER) kluci jsou rozhádaní a vy si každou chvíli myslite že se už už dají dohromady ale né oni se pořád dohadují až mě přišla škoda na to vypsat "zbytečně" tolik stránek a kapitol a když se konečně daji dohromady a dojde k zásadnímu coming outu jednoho z kluků a vy jste zvědaví jak to bude dál všechno pokračovat ve škole a v rodině a prostě najednou je KONEC....pravda moc knížek zase nečtu ale toto je už druha knížka po sobě který má prostě pro mě neuzavřený a ještě ke všemu asi tragický konec? Nevím co si o něm mám do teď myslet měl to být jako happy end mě to rozhodně tak nepřišlo a ještě po tom všem co spolu nakonec prožili? Kdo ví co autorky zamýšleli fakt netuším a to jsem si pustil již zmiňovaný podcast autorek věnovaný této kníže... snad někdy bude pokračování? Knihu každopádně doporučuji všema deseti!
PS: Dle mého nejlepší citát z knížky který jsem v poslední době četl "Nejhorší je, že žadnej příběh nemá šťastněj konec. Nakonec to totiž vždycky jeden z těch dvou posere. Můžeš jen doufat, že to nebudeš ty. A když je po všem, sere tě, žes to nebyl ty.."
To byla taková nádhera....chtěla jsem se vrhnout na další knížku, ale prostě nemůžu, protože mám tuhle pod kůží.
Z popisku jsem čekala oddechovku a ono vůbec!
Hlavní postavy jsou neskutečně reálné, uvěřitelné a chytnou vás za srdce. U románů se mi pravidelně stává, že nad chováním postav protáčím oči a mám pocit, že autor za každou cenu tlačí na pilu a aby byly postavy zajímavé - na sílu jim přidává životní drama/pohnutou minulost. Tady se to jako u jedné z mála knih neděje, nebo ne tak, aby to cynika jako jsem já rozčilovalo. Právě naopak. Osudy kluků jsou podány citlivě, neagresivně a člověk prahne potom, abych se o nich mohl dozvědět úplně všechno.
První 2/3 jsou úplně neskutečné - popsání pocitů, míst a postav...zvládla bych toho ještě dalších 440 stran, protože jsem měla pocit že s Kainem i Ethanem prožívám každou jejich radost i bolest, rozumím jejich povahám, mám pocit, že je znám odjakživa, prostě a jednoduše dýchám stejný vzduch.
Konec byl možná trošku rychlý, ale v mých očích rozhodně jako happy end, díkybohu(autorkám) za to!
Už teď vím, že si ji budu muset brzy přečíst znovu.
Dámy a pánové, právě se díváte na moji nejoblíbenější knihu.
Zabíjela a umřela bych pro ni. Pro Kaie a Ethana.
Brečím, když tohle píšu a doufám, že se mi podaří správně usměrnit všechny svoje pocity a myšlenky, aby to dávalo smysl.
Hrozně bych si přála, aby se o téhle knížce víc mluvilo. Proč se o ní víc nemluví? Je totiž dokonalá. Nesmírně dokonalá a já vám ji doporučuju z celého srdíčka.
Upřímně, trochu jsem se zprvu bála té tloušťky, ale ve finále bych chtěla dalších 1000 stran navíc. Nebo alespoň jednu, dvě, tři. Prostě číst o něco déle a ještě se nemuset pouštět a vracet se do reality.
Už dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká knížka takhle moc pohltila. Nedokázala jsem myslet na nic jiného, jen na čtení. Když jsem nečetla, stresovalo mě to, a když jsem četla, tak mě to taky stresovalo, (i když o něco míň), že se nedokážu odtrhnout, a že se nezastavitelně blížím ke konci.
Nenávratně jsem se zamilovala hned na první stránce a už po první kapitole jsem věděla, že tohle bude ONO a že po dočtení to bude opravdu hodně bolet. Co by mělo být to ono? Prostě ono. Něco, knížka, příběh, který budu milovat.
A taky že vážně ano, považuji to za nejlepší knihu, kterou jsem za život přečetla.
Kai a Ethan jsou moje děti. Nekonečně je oba dva, počínaje jejich jmény, miluju a dala bych za ně ruku do ohně. A jsou to asi ty nejreálnější postavy, o kterých jsem kdy četla.
Nedokážu říct, koho z nich mám radši, protože to je nesmírně těžká otázka. Miluju je oba stejně, oba se stali mými comfort knižními postavami a každý je tak trochu kousek mě. A miluju, když tohle můžu říct, protože pocit, že se můžete s nějakou knižní postavou ztotožnit, je k nezaplacení, vždycky pak ta kniha dostane úplně jiné rozměry.
Všechno je tak nádherně, reálně a uvěřitelně napsané.
Postavy se chovají a vyjadřují na svůj věk a kromě toho všeho také dělají věci, které lidi jejich věku dělají, ale o kterých se v jiných knihách nikdo nezmiňuje, a za to autorky miluju ještě víc.
Co se romantické linky týče... i cannot breath. Byla tak nádherná a přirozená a "přirozená" to celé vystihuje tak dokonale, že není třeba už nic dodávat.
Musím ale také něco vytknout. Ze začátku jsem si kluky maličko pletla a často jsem se musela vracet, abych si ověřila, jestli je tenhleten a tamten opravdu kamarád Kaie, i když bych řekla, že jsem si pamatovala, že to byl kamarád Ethana.
Taky mě úplně neoslovila obálka, která to bohužel trochu kazí, například tím, že polovina názvu ani není čitelná.
A konec? Já nevím, ale poslední kapitola mi po tom všem připadala děsivě cizí. Jako kdyby ji psal někdo úplně jiný, kdo se autorkám vloupal do domu Jednoduše řečeno se mi úplný konec nelíbil, protože po příjemném pocitu, který mi přinesly předposlední kapitoly- že je všechno už konečně v pořádku (teda, skoro všechno)- se opět přihnal stres.
Nevěděla jsem, jak si to vyložit a odmítala se smířit s variantou, kterou můj mozek vyhodnotil jako nejpravděpodobnější.
Zachránil mě ale podcast autorek, kde v jednom díle mluví o Páté minutě a rozebírají také konec. Úplný klid na duši ale nemám, ten konec mi hodně poházel pohled na celou knížku, ale nic s tím neudělám...
Cítím se prázdně, když už teď nemám co číst. Nechci tu knihu opustit a založit ji zpátky do knihovničky, protože ve mně zanechala tolik pocitů a já ji tak moc miluju. Na pár dní se stala mým kyslíkem, celým mým životem a bolí mě to všechno nechat jít.
Možná, že si ji někdy přečtu znovu, a tentokrát budu lepíkovat, psát a podtrhávat, protože jsem během čtení měla několikrát chuť si něco zvýraznit, ale neudělala jsem to...
Příběh, všechny ty myšlenky, Kai a Ethan... mi budou ještě hodně dlouho ležet v hlavě. Miluju to tak moc, až to bolí. A děkuju všehomíru za ten impulz, díky kterému jsem si knížku úplně, ale úplně náhodně, neplánovaně koupila.
(SPOILER)
Miluju more, ale soucasne z nej mam neskutecny respekt a strach, co se v nem muze stat. Jsem takovou kombinaci obou :) a vysky teda nemam vvlasce stejne jako Kai.
S klukama jsem prozivala kazdou stranku. Ani nejsem schopna rict, kdo me oslovil vic, kdo me vic okouzlil a naprosto dostal.
Ale asi by sve prvenstvi doslova o pid ziskal Ethan. Mozna tim, ze bych byla stejny posera jako Kai a tim padem by me Ethan nesmirne pritahoval tim, ze nic ze strachu neresil (pokud nepocitam more).
Nej scena? Jak lovil Kaie z more. To bylo naprosto TOP.
A podle me to nekonci spatne. Nerikal nahodou Ethan, ze by si pral skocit na vlak a odjet a poznavat svet? Proc by skakali pod vlak? To by byla blbost ne?
Za me odjeli spolu. Prala bych jim to.
,,Nejhorší je, že žadnej příběh nemá šťastněj konec. Nakonec to totiž vždycky jeden z těch dvou posere. Můžeš jen doufat, že to nebudeš ty. A když je po všem, sere tě, žes to nebyl ty.,,
Ethan a Kai. Oheň a voda. Liška a Káně. Strach z moře a láska k výškám. Hrůza z výšek a závislost na plavání za bójku. Dva kluci ze znepřátelených škol. Mezi týmy vládne nevraživost a seznámení těch dvou neproběhne zrovna hladce. Respektive skončí pěstí Kaie ve tváři Ethana.
Postupem času se ti dva začnou sbližovat, jenže protože ani jeden z nich přeci není buzna, potlačují své pocity. A začne to mezi nimi vřít. Neví, co sami se sebou, natož s tím druhým.
Vlastně jde o banální příběh, trochu prvoplánový, ale naprosto mi učaroval. Oba kluci mi přišli úžasní, jejich pohnuté osudy, se kterými se ale nesvěřovali. Boj zda zvolit to co chtějí, nebo to, co se od nich očekává. Boj se stigmatizací a homofobií a to bohužel i z řad těch nejbližších. Užívala jsem si pohled na děj ze dvou stran. Stejně tak mě bavilo neurčité místo i čas.
Zcela zbytečně jsem se bála rozsahu knihy, holky Pospíšilovy umí psát poutavě od první stránky do poslední. A tato kniha je oproti Neexistenci navíc určena i širšímu čtenářskému publiku, je mnohem jemnější a citlivější. Mrzí mě jediná věc - škoda, že kluci jsou psaní er formou, protože ich forma by byla totální pecka! Ale to je jen drobnost, ve výsledku je kniha přesně tím čtením do těchto parných dní, kdy se vrátíte na střední a připomenete si dilemata, zda volit lásku, či hájit svoje postavení. Za mě 4,5/5. A co vy, četli jste příběh Ethana a Kaie?
,,Kai chutná jako hruškový závin, jako voda, jako ta nejlepší věc na světě. Ethan se vždycky se bál vody. Ale s tím, jak Kai dýchá, by se možná zvládl potopit.,,
Za poskytnutí knihy děkuji autorkám.
Je to milá love story, moc dobře jsou zde propracované otázky sebepřijetí, identity, strachu z okolí... Jinak je to ale celkem běžně vystavěný příběh... Koneckonců jeho velkou část mohl prožívat i Ethanuv kamarád Adam zamilovaný do Nory... Láska je prostě všude stejná, jen s tím odsouzením ze strany okolí to stejné není (i když.....teď nedávno jsem koukala na Normal people a zápletka včetně toho strachu z okolí mi přišla v mnohém podobná). Řekla bych, že jazyk a styl psaní je dost autentický a aspoň pro mě postavy díky tomu působily realisticky. Naopak těžko uvěřitelné je zvolené prostředí... Ani pořádně britské ani americké... Do toho specificky české obraty...
PS:a vůbec si nemyslím, že to skončilo tragicky... Já si teda predstavovala nákladní vlak a typické cestování amerických vandráků, kteří na prázdné vagony někde naskočí a jedou neznámo kam
Ethan miluje lezení na vysoké budovy, odkud může vidět celý svět. Jsou to místa, kde se vyhne matce, které nemůže přijít na jméno a otci, který s ním neumí mluvit.
Kai je kapitán basketbalového týmu, hvězda školy, co je pod přísným dohledem staršího bratra.
Oba spojuje moře, přesto každého jinak. Ethan ho nenávidí a od jisté doby do něj nevkročil. Za to pro Kaie je plavání a potápění únikem od reality a předstíráním, že je někdo jiný. A pak se ti dva potkají. A najednou všechno začne dávat smysl. Možná.
Kniha je vyprávěna v er formě střídavě z pohledu obou hlavních postav. Styl autorek vás polapí na první stránce a nedovolí vám se pustit, dokud nebudete až na té poslední. Je to má druhá přečtená kniha a nechápu, jak to autorky dělají, že vždy vytvoří tak reálné postavy, se kterými prožijete úplně každou emoci. Chcete je obejmout a mít je za přátele a zároveň je profackovat, když začnou dělat blbosti.
Prozření Ethana i Kaie bylo postupné, přirozené a ihned jste jim fandili. Bylo zajímavé sledovat, jak ten, kdo vše první inicioval, najednou dostal strach, když se projevila možnost odhalení. Ale s tím, koho kolem sebe měl, se tomu nešlo nedivit. A pak se na sebe samozřejmě vše nabalovalo. To, co nebylo řečeno, bylo pochopeno jinak a zloba, vztek a žárlivost tu hrály hlavní roli.
Strašně se mi líbily reakce jejich rodičů na ně dva a celkově to jejich rodinné zázemí. S tím vším, co si prožili, dávalo tomuto příběhu ještě větší sílu. Způsob, jakým to mezi nimi prasklo a co se následně odehrálo s Braxem, to byly přesně scény, které v romantikách miluju. Navíc tady to celou dobu mělo takový vibe Romea a Julie, což byla jen výborná třešinka na dortu.
Touto knihou jsem si jen potvrdila, že od autorek přečtu úplně všechno, co jim kdy vyjde.