Pavouk
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528918/bmid_pavouk-658a793ef1470.jpg
4
1383
1383
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 9. díl
Joona Lina se vrací s devátým případem a opět mu jde o krk. Před třemi roky dostala Saga Bauerová pohlednici s výhrůžným textem o pistoli s devíti bílými kulkami, z nichž jedna čeká na Joonu Linnu, a tvrzením, že zachránit ho může jedině Saga. Pohlednici sice Joonovi ukázala, ale čas plynul a hrozba upadla v zapomnění jako bezvýznamná provokace. Až doposud. V Kapellskäru byl nalezen pytel s téměř rozpuštěným tělem. Na místě činu zůstala bílá nábojnice. Bestiální pachatel dává policii možnost zastavit sérii vražd tím, že rozluští složité hádanky. Joona Linna a Saga Bauerová společně usilují o vyřešení zapeklitého případu a o záchranu vyhlédnutých obětí dřív než bude pozdě. Ve svém pronásledování jsou čím dál zoufalejší. Co když se tento sériový vrah nedá zastavit? Co když už jsou sami lapeni v síti?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
Spindeln , 2022
více info...
Přidat komentář
Čtivé, napínavé, propletené, ale čím dál méně uvěřitelné. Sice celkové vyznění je pozitivní ("buď sám sebou a zlo na tebe nemůže"), ale cena za to jsou vlastně velký nešťastný osud (důsledek nadčlověka Jurka Waltra) a jatka v podobě osmi nešťastných, o to zbytečnějších a nechutných, vražd. A co příště? Koho ještě Jurek poznamenal? Ale znovu - čtivé to je.
Další skvělá kniha od Keplera :) Jako všechny předchozí díly je čtivá a napínavá. Bohužel dávám jednu hvězdu dolů za opětovné vykopání Jurka Waltera z hrobu, které bylo za mě úplně zbytečné. Po posledním díle jsem se těšila, že manželé vymyslí konečně něco, co nebude inspirováno nebo nějak spojováno s Jurkem. Snad už o něm v dalším díle neuslyšíme.
Kniha je nabitá stupňovaným napětím. Chvílemi jsem se bála obrátit stránku, abych se "vyhnula" další brutální vraždě. Opravdu mi běhal mráz po zádech!!!
Kniha se dobre cetla, byla napinava ale nijak me neuchvatila. Saga mi prisla celkem nerealisticka postava. prijdou mi ty severske detektivky podobne i kdyz jsem jich cetla jen par a muj nejoblibenejsi zanr to neni.
Kniha byla skvělá, ostatně jako všechny předchozí, nicméněstejně tak, jako zde píšou jiní, musím souhlasit s tím, že téma Jurek bych již opustila. Chápu, že je to stále pandořina skříňka, ale ráda bych dala šanci něčemu zcela novému.
U Keplerů je to vždycky sázka na jistotu, nicméně tento díl řadím k těm slabším v sérii. Možná, že je pro mě téma Jurka již dostatečně vyždímáno a už bych uvítal kdyby už k němu nevedly žádné cestičky.
Larsové Kaplerové v dalším pokračování dobrodružství statečného Joony Linny vystavěli prvoplánově efektní příběh, který ale postrádá emoce a je málo uvěřitelný. Je to jako moderní architektura: barák na první pohled ohromí, ale člověk se ve sterilních místnostech necítí dobře a některé stropy už teď praskají vlastní vahou. Bydlet byste tam nechtěli. Stejně tak s přibývajícími písmenky má člověk pocit, že čte čím dál tím větší kravinu, ale zároveň je vtažen do precizně vyprojektovaného děje, ze kterého se nedá jen tak vystoupit. Malým oživením jsou osobní příběhy Joony a Sagy, i když u prvně jmenovaného je to furt dokola. Když pak ve finále Joona volá šéfovi KGB a on i Saga hravě najdou to, co před nimi přehlédly rojnice policajtů, celá pracně budovaná stavba se řítí a pod troskami zmírají poslední zbytky logiky a naděje na skutečně dobrou detektivku.
Nevím, mě to tedy moc nebavilo. Spousta náhod a hloupého chování postav. Nevěřím, že člověk, který je dopředu informovaný o hrozícím nebezpečí se nechá tak snadno přepadnout..
Kepler opět nezklamal! se čtením nechcete přestat, jak vás to vtáhne, doporučuju začínat číst až když jste si jisti, že před sebou nemáte jiné úkoly :-) jen s tím neustálým vracením se k Jurkovi to doufejme tímto dílem končí
Stále těží s geniálního charakteru Worka. Zde jsem si všiml i sousty nelogického jednání postav (21.století a sociální média) které tak jednají jen proto že se to autorovi tahle prostě hodí. Již dříve jsem vyzdvihoval autorovu schopnost stupňování napětí. Jako slabší stránku hodnotím popisné scény a samozřejmě neumět knihu ukončit ve stylu (hodil to na dvě stránky). Škoda poslední scény kdy záporák promluvil.
Úplně jsem zapomněla jak dobře se mi Keplerovci čtou. Je to prostě boží. Jako jo našla bych tam asi trilion nesrovnalostí a nepochopitelných kravin.Např.a to mě hodně pobavilo, když vrtulník vyzvedával Joonu v zácpě aut. tak to mi přišlo tak přitažené za vlasy, že jsem se opravdu od srdce zasmála. Ale vlastně je mi to jedno, prostě všechny jejich knížky žeru. A ten konec????? jako tvl nemůžeme čekat 2 roky na pokračování.....
Přečteno na jeden nádech cestou vlakem do Prahy a zpátky.
Pokud bych si na opuštěný ostrov měla s sebou vzít jednoho knižního hrdinu, byl by to určitě Joona Linna.
A zase cítím náznak pokračování, budu čekat - 2 roky?
"MÁM KRVAVĚ RUDOU PISTOLI MAKAROV. V ZÁSOBNÍKU JE DEVĚT BÍLÝCH KULEK. JEDNA Z NICH ČEKÁ NA JOONU LINNU. ZACHRÁNIT HO MŮŽEŠ JEDINĚ TY." Mám Keplerovce rád, ale tohle je nejslabší díl. Nejen že je to zbytečně překombinovaný, ale nejvíc mě štve, že se občas chovaj jako idioti. A to v týhle sérii nebejvá zvykem. Jinak je to samo čtivý a dramatický, ale někdy je míň víc...
Pavouk, dlouhé, hodně překomplikované, přesto dramatické, až moc mrtvých, přesto vás to nutí číst dál. Myslím že, jejich předchozí knihy se mně líbily víc.
Byla super akorát je zvláštní, že se i po smrti pořád řeší Jurek dobře napsané už se těším na další
Já nevím, já ty knížky od Keplera nějak nemusím a jejich vysoká hodnocení až tak moc nechápu.
Jediná, co se mi opravdu líbila, byla Svědkyně ohně.
Jinak už v Hypnotizérovi mi připadalo, že i inteligentní hrdinové se dost často chovali jako úplní idioti (ok, uznávám, že v těch extrémně vypjatých životních situacích možná člověk nejedná úplně racionálně, ale když už se čtenář pozastavuje a říká si: "ty voe, seš normální!", je to prostě divný).
U Pavouka je toto dovedeno do extrému, styl psaní mi těžce nesedí a navíc, překvapivě, po dlouhé pauze, kdy jsem Keplerovi knihy nečetla (myslím, že jsme skončila Písečným mužem, po které jsem si řekla, že už Keplera bylo dost, dokud jsem Pavouka nedostala od někoho k Vánocům...) mi přestali být sympatičtí i hlavní hrdinové. Nebo prostě - nejsou mi vyloženě nesympatičtí, ale jsou mi tak nějak jedno. Což je divný, protože zrovna Joonu jsem v prvních knihách fakt milovala. Možná je to tím, že autoři už skoro vynechávají vnitřní život hlavních hrdinů a jejich úvahy a zaměřuji se jen na popis násilí a brutality "alá filmový scénář".
Ne, prostě Kepler mi od Písečného muže už nesedí, i když nepopírám, že je to i nadále velice čtivé a napínavé, takže jsem to samozřejmě dočetla. A i proto dávám 3 hvězdy, i když s odřenýma ušima.
Čekala jsem hodně ale, že to bude až tak moc to jsem netušila. Jurek Walter ač mrtvý je opět na scéně. Hodně mi vadilo detailní popisování sexuálních scén, bylo to hodně přes čáru. Knihu jsem dočetla, ale ne tak rychle jako předešlá Keplerova díla. No a už se těším co vyvede v další knize Mara Makarovová.
Štítky knihy
sérioví vrazi tajemství pátrání v minulosti švédské detektivky
Tak už mám 9 serii za sebou,už leta sbírám nové díly a stále se drží na špičce.Je dobré to číst postupně jsou tam souvislosti z minulých dílů.