Pavučina snů
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498182/bmid_pavucina-snu-UoX-498182.jpg
4
1354
1354
Kdysi dávno se v prokletém městě Derry (dějišti klasických románů To a Nespavost) spojili čtyři kluci a odhodlali se ke statečnému činu. K činu, jenž je všechny změnil způsobem, který nikdy nebudou schopní pochopit. Teď o pětadvacet let později, jsou z kluků dospělí muži, každý se svým vlastním životem a vlastními starostmi. Ale vzájemné pouto přetrvalo. Každou loveckou sezónu se čtveřice znovu schází v lesích severního Maine. Letos do jejich chaty zabloudí dezorientovaný cizinec, který mumlá cosi o světlech na obloze. A jeho nesrozumitelné blouznění se brzy ukáže až nepříjemně blízké pravdě. Zanedlouho jsou čtyři přátelé vtaženi do děsivého souboje se stvořením z jiného světa. Jejich jediná naděje na přežití leží ve společné minulosti – a v pavučině snů.... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2022 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Dreamcatcher, 2001
více info...
Přidat komentář
Uuuf! Takže tady máme partu dětí z Derry(bydliště, které prostě má svoje rizika...), partu už dospělých dětí, která v Derry mnoho zažila a jednoho úžasného chlapce s downovým syndromem, který jim otevřel úplně nový svět a který s nimi celý život sdílí to nejčistší přátelství, kterého je člověk schopen. Jo a pak tu jsou emzáci, co náhodou spadli v lesích Maine a náš svět se jim docela líbí. Spojíte-li pojmy Derry, Maine, UFO a telepatie, pravděpodobně vás tak jako tak napadne jméno King.
Tahle kniha je geniální, a za tím si stojím i přes fakt, že pro mě osobně to až taková bomba zas nebyla...ALE, napsaná je sakra geniálně!
P.S.: Proč zrovna já musím uprostřed čtení téhle knihy potkat pána s podivnou červenou vyrážkou na ruce?
(SPOILER) Říci o autorovi, že jeho fantazie je neuvěřitelná a jeho spisovatelské řemeslo dokonalé, je sice pravdivé, ale velmi slabé označení toho, co v této knize dokázal. Navíc skutečnost, že největší akční scény probíhají jen v hlavách a myšlenkách propojených osob, přitom tak reálně a uvěřitelně podané, je důkaz o absolutním mistrovství S. K. - člověk hltá příběh, stránky mizí pod rukama, přitom např. na 200 stranách by pro film mohl být jen záběr na člověka, který řídí auto :-), protože celé to drama se mu odehrává jen v hlavě. Absolutně obdivuji námět, zápletku a pospojování všech sebemenších detailů do jednoho ohromného příběhu, který drží pokupě a nemá hluchá místa. Kniha dává hodně materiálu k přemýšlení vůbec na téma mimozemského života, co by bylo, kdyby...., ale i na další úvahy ohledně nebezpečí, jaké by mohlo hrozit z vlastních řad v případě neznámé infekce, o síle přátelství a dalších těžko vysvětlitelných jevech mezi nebem a zemí. Vím, že King není autorem, který by byl řazen k "hodnotnějším" spisovatelům v klasickém slova smyslu a jde spíš o mainstream a "brak" , ale je to věc názoru a já jeho tvorbu upřímně obdivuji. Většinou se dokáže dotknout toho, co mne zajímá a to takovým způsobem, který mě pohlcuje. Knihu doporučuji bez debat :-)
Kniha je velmi dobrá oproti filmu. Jen bych se zeptal, nevíte někdo proč byli v roce 2002 dvě vydání s různými obalkami?
Klasická kingovka popisující partičku chlápků, kteří se každý rok scházejí na lovecké chatě a pojí je pevné pouto z dětství. Tentokrát do toho vstupují ne zrovna přátelsky naladění mimozemšťané. I když příběh samotný stojí v této knize spíše v pozadí-děj by se dal shrnout několika větami-přesto mi to přišlo jako zajímavé a napínavé čtení. Zpětně musím říct, že vlastně hlavní hrdinové většinu děje stráví útěkem nebo vzájemným naháněním se ve sněhové vánici, přesto mě to nenudilo a těch 600 stran uběhlo celkem rychle. Za mě to není autorovo nejlepší dílo, co jsem kdy četla, ale něco do sebe má.
Parta kamarádů chce strávit společné chvíle v lovecké chatě v lesích v severním Maine jako každý rok. To jim však překazí ztroskotání mimozemské lodi a následné vojenské manévry. Pohodový pobyt se mění v boj o přežití a následně v pronásledování pana Šedého, který jako poslední svého druhu, chce splnit svou misi a ovládnout náš svět. To by ale naši (doslova) hrdinové nemohli mít skryté eso v rukávu - Dudditse, velmi speciálního chlapce, se kterým jsou od dětství spojeni "pavučinou snů".
Na Kingových knihách obdivuji, jak dokáže jednotlivé charaktery vykreslit a dokáže do nich přidat i to něco navíc, díky čemu vás příběh pohltí. Jednu hvězdu jsem odebrala za to, že po rozjetém úvodu (po nakažení Jonesyho) ztratila kniha trochu tempo a já se musela do čtení trochu nutit. Ale přibližně od polovinu to začalo mít zase grády. Také oceňuji opět propojení s dalšími příběhy, tady nejvíce zřetelné s To a jsou tam odkazy i na další.
(SPOILER)
Při čtení této Kingovky jsem se bohužel vůbec nedokázala "dostat", "začíst" do příběhu, ačkoliv mne některé pasáže velmi bavily (např. vzpomínky na setkání s Dudditsem, úvahy postav).
King dokáže umně popisovat skutečnosti, vystavět kulisy a vytvořit osobité postavy, akorát se mu z Pavučiny snů dle mého skromného názoru pod vším tím nánosem vzletných a "cool" popisů vytratil příběh. Nebo byla jeho nitka v pavučině tak tenká, že jsem ji často ztrácela z očí a nedokázala před sebou na cestě vidět její pokračování. Každý má hranici únosnosti co se týče poměru popis, myšlenky, pocity postav vs. děj jinde a ta moje zde byla bohužel překročena.
Možná je na vině objemnost svazku (třeba by zkrácení dodalo onen potřebný spád), možná fakt, že motiv mimozemšťanů je mi hodně vzdálený - knihu mi dělalo problém dočíst, byť nápad, dějiště i postavy jsou velmi dobré.
Náměty Stephena Kinga jsou sice tak trochu na jedno brdo, ale co, když je to tak dobře napsané...
Kniha, která mě v dobách největší slávy S. Kinga bavila. Četla jsem jí znovu, po cca 10 letech a už to nemělo ten náboj, ale možná je to i dáno tím, že jsem věděla o co jde a jak to dopadne. Ale i tak..... Kingův styl=klasika.
Hodně zajímavé čtení. Některé pasáže jsou těžko stravitelné, ale to se Kingovi prostě musí odpustit a jede se dál.
Omlouvám se všem příznivcům Stephena Kinga. Knihu jsem nedočetla. Ztratila jsem chuť ve vojenských pasážích.. Tam mě kouzlo opustilo..
Kingovi jsem na chuť nepřišla. Věřím, že jeho knihy jsou určitě fajn. Ale myslím, že jsou pro jinou cílovou skupinu než jsem já :-)..
Čtyři kamarádi před lety v Derry zachrání retardovaného chlapce, díky kterému získají zvláštní schopnosti. Po letech se jako tradičně společně sejdou v lovecké chatě, kdy nedaleko dojde k havárii mimozemské lodě a úniku bytosti, která v lodi byla. Jejich jediná záchrana je v minulosti - v pavučině snů. King dokáže výborně popsat atmosféru příběhu. Když jsem četl tuto knihu, úplně cítil jsem zimu, která byla kolem celé chaty, ve které byli hlavní hrdinové a to obrovské napětí a nervy z toho, kde se skrývá mimozemšťan.
"Někdy se člověku daří, na co sáhne. A někdy mu nezbude nic než temnota. Jenže jak s tím má potom žít?"
Tuhle knihu jsem četla v jednom z nejtěžších období mého života a bez nadsázky jí vděčím za to, že jsem toto období překonala. Byť příběhem, přestože i ten je jako každý od Kinga skvělý, to ani tak není. V této knize mi byly terapií myšlenky, pocity, citáty...
"Sny stárnou rychleji než snílci. Úplně poslední sny navíc často umírají překvapivě těžko, zuby nehty se drží života a tichými, ztrápenými hlásky piští vzadu v mozku."
"Když se prach usadí, nezůstane až příliš často nikdo, komu by bylo možné dávat vinu. A i když někdo takový zůstane, tak co z toho? Člověk se stejně musí naučit žít s tím, co mu zbylo, a - jak mu všichni denně kladli na srdce ( i když jen do té doby, než na celou záležitost zapomněli) - utěšovat se tím, že to mohlo být horší."
A mnoho dalších myšlenek, které si právem zaslouží své útulné místečko v mém "lapači" oblíbených vět z knih.
"Dny, které mají změnit náš život, nikdy nepoznáme předem. Možná je to tak dobře."
Po Pistolníkovi asi nejslabší kousek od Kinga co jsem četl. Tradičně výborný námět se doslova ztrácí v přepálené stopáži a v neuvěřitelném množství odboček a nudy. Dal jsem to až do konce, ale byla to prostě fuška...
Příběh mě naprosto uchvátil. Silná začátek i konec, střed trochu vleklý, ale na Kinga nedám dopustit. Dokonce bych řekla, že tato kniha naprosto předčila mé očekávání. Horor, sci-fi, nevím, jak to nazvat, byla to prostě jízda.
Byl to můj první King a chvílemi jsem se v tom ztrácela, ale nelituji, že jsem četla ????????
Příběh, který bych přirovnal asi nejvíc k To. Parta kamarádů, nadpřirozené dobrodružství. Knížka mě hodně chytla, řadím ji mezi kingovkami mezi nejlepší. Bavil jsem se od začátku do konce a nemám co vytknout.
Pro mě trošku rozporuplné... Začátek a konec super ale ten prostředek se fakt strašlivě táhnul a zrovna moc mě nebavilo. I když to neříkám často, tak tentokrát ilm, který jsem poprvé viděl kdysi dávno, byl pro mě lepší
Dobrý originální nástup, poněkud rozvláčný a až moc zašmodrchaný střed a naprosto strhující závěr.
Četla jsem to jako sci-fi román, zejména první část knihy se mi líbila - děj měl spád i napětí. Potom to bylo trochu rozvláčne, ale konec byl opět zajímavý .
(SPOILER) Tato kniha je trochu netradiční v tom, že v sobě nese prvky sci-fi.
Sledujeme příběh čtyř přátel z dětství - Petea, Henryho, Jonesyho a “Bobra”. Prolíná se tu jejich dětství s dobou o 25 let později.
Jako děti se hrdinně zastanou postiženého Dadyce a to je všechny navždy změní.
O těch 25 let později je celá parta na lovu v horách. Jonesyho v chatě najde neznámý muž a mluví o jakýchsi světlech na obloze. Po návratu Bobra se společně postarají o toho muže. Nicméně tato noc změní naší čtveřici životy navždy.
Stává se z nich kořist pro bytosti z jiného světa. Podaří se jim přežít?
Tato kniha je celkem bichlička. Má nějakých 600 stran. A za mě by jí vůbec neuškodilo, kdyby měla o nějakou tu stovku stran méně.
Začátek byl plný akce a příběh mě vtáhl do prostředí zasněženého lesa v horách prakticky hned.
Říkala jsem si, jak mám šťastnou ruku na zajímavou knihu, protože tím myšlenka celého příběhu rozhodně je.
Ale zřejmě jsem to zakřikla.
Po nějakých 200 stránkách totiž přišla pasáž, kdy se prakticky nic nedělo a jen se popisovalo, co se děje na vojenské základně. Chápu, že to tam pro úplnost mělo být, ale za mne, by to šlo zkrátit. Měla jsem chuť knihu i odložit, ale vydržela jsem. Vyplatilo se to.
Po prokousání této části opět naběhla dramatická linka, která gradovala do vynikajícího konce.
Nesměly samozřejmě chybět ani prvky hororu a tajemné atmosféry.
Líbilo se mi i představa autora o mimozemských bytostí a jejich “návštěvy” na naší planetě. Byrus a ostatní názvy jsem si později i googlovala a určitě to doporučuji prozkoumat.
V knize jsem se i zasmála. A to u vysvětlení SSDD a Bobrových hlášek/nadávek.
Z knihy jako celkové mám ve finále smíšené pocity. Za mne patří do kategorie “nenadchne ani naurazí”.
Hodnotím 3,5/5⭐️