Pavučina snů
Stephen King
Kdysi dávno se v proklatém městě Derry (dějišti klasických románů To a Nespavost) spojili čtyři kluci a odhodlali se ke statečnému činu. K činu, jenž je všechny změnil způsobem, který nikdy nebudou schopní pochopit. Teď, o pětadvacet let později, jsou z kluků dospělí muži, každý se svým vlastním životem a starostmi. Ale vzájemné pouto přetrvalo. Každou loveckou sezónu se čtveřice schází v lesích severního Maine. Letos do jejich chaty zabloudí dezorientovaný cizinec, který mumlá cosi o světlech na obloze. Jeho nesrozumitelné blouznění se brzy ukáže až nepříjemně blízké pravdě. Zanedlouho jsou čtyři přátelé vtaženi do děsivého souboje se stvořením z jiného světa. Jejich jediná naděje na přežití leží ve společné minulosti – a pavučině snů.... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2022 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Dreamcatcher, 2001
více info...
Přidat komentář
Tak tuhle knihu jsem četla asi tak před deseti roky a stále ji mám v hlavě. Pan King je mistr svého řemesla. Viděla jsem taky film ale na knihu nemá.Doporučuji!
Doctene jedním dechem zacatek knihy je napinavy s hustou atmosferou v pulce kniha poleví ale opravdu nepatrne a konec asi cca.200 stran je to neskutecna jizda ktera vas vycucne az na konci tohohle uzasneho kamaradskeho příběhu. Doporucuji moc dobry pribeh na dlouhé zimní večery ktery se odehrava v huste zasněženém a sny propletenem Derry za me 4,5 hvezdy z pěti. Některé sny prostě umírají a rozpadaji se, to je dalsi z trpkych pravd tohohle světa. Další z mnoha trpkych pravd
Pavučina Snů má výbornou první čtvrtinu, nicméně jako celek, po vstupu pana Šedého na scénu, hodnotím jako průměrnou záležitost i díky tomu, že se mě ta komplikovaná mystika tentokrát moc neoslovila a taky fakt, že poměrně jednoduchý příběh byl proklatě dlouze natahovaný - 65 %
King je můj oblíbený autor, ale tahle kniha je jedna ze slabších. Každopádně na zabití času poslouží :-)
Kniha se cetla jednim dechem(teda az ke konci, kdy jsem si s litosti zacala uvedomovat, ze ten nadherny pribeh konci). Doporucuji!
Nejvíce se mi líbila postava Dadyce, je škoda, že King mu zpečetil jiný osud, než jaký jsem si přála já.
Jedním slovem ÚŽASNÁ. Kniha je opravdu jedinečnou a dokonalou tvorbou, která se nedá vůbec ničím předčít.
Přemýšlím, jak začít recenzi této skvělé knihy, aby sama nebyla o rozsahu vieweghovského románu (tedy středně útlé brožury), protože toho mám na srdci opravdu hodně.
Předně - tohle je horor jak má být, se vším všudy. Zapomeňte na thriller Cujo, zapomeňte na krimi/fantasy Lisey a její (nudný) příběh, protože tohle bude jízda ve stylu To a Osvícení. Jízda, ze které se vám pořádně zatočí hlava.
Kinga se vyplatí číst chronologicky. Pokud totiž za sebou máte geniální To, bude se vám kniha líbit daleko víc než těm, kteří to (nebo To?) stěstí nemají. Pokud ne, nechte Pavučinu snů ještě chvíli ležet a přečtěte si nejdřív To. Vrátíte se totiž do Derry, jen s jinou (a rovněž velmi sympatickou) partou kamarádů a potkáte spoustu odkazů a reálií právě z To, bez jehož znalosti budete velmi ochuzeni. Pokud jste To četli, pak máte představu o tom, jak svižná jízda je právě před vámi a říkám rovnou - máte se na co těšit.
Pavučina snů má v sobě rovněž osvědčené hororové prvky z Osvícení. Nelidská hrůza nejlépe vynikne v izolovaném prostředí. Seznámíte se se čtyřmi přáteli, kteří si vyrazili na lov daleko od civilizace a najednou zjistí, že se ocitli v té nejhorší noční můře.
King je spisovatel několika tváří, což se projevuje nejen v rozmanitosti žánrů jeho knih (není všechno horor, co se za horor označí), ale také v tom, jakým tempem se ubírá příběh. Jestli si myslíte, že těch 600 stran, které máte před sebou, bude nějaká selanka, kdy se bude tu a tam stovku stránek plkat jen tak do prázdna, tak to se škaredě (nebo spíš krásně) mýlíte, protože vás čeká pořádný sešup téměř od začátku až do samotného konce, nevydechnete si ani na chvíli. Opět jsem zažil ten euforický pocit jako při To (i když ne tak silný, protože když je něco dokonalé, těžko to lze vylepšit), že prostě musím číst dál, i když můj mozek řve, že měl už dávno spát.
Na to, jak je kniha strhující, krásná i krutá zároveň, a také plná emocí, byla velmi krátká. Těch 600 stran uteče jako voda a vy si v poslední třetině uvědomíte, že vás začíná pozvolna mrzet, že tahle parádní jízda (doslova) už za nějakých usmolených pár set stran skončí. Pokud lze podle něčeho poznat dobře napsanou knihu, pak je to právě tohle.
Tak, dočteno. Líbila. King rozjel fantazii na 100 procent. Myslím, že je to docela náročná kniha, a chápu, že ne každý v ní najde zalíbení.
Poprvé jsem ji přečetl špatně a nelíbila se. Podruhé (2015) to bylo něco jiného. Pekelná jízda! Viď, Jonesy? Super atmosféra, takovéhle příběhy mě hodně baví. 95%.
Napřed jsem myslel, že příběh končí po cca 100 stranách (kniha má celkem 680). Mýlil jsem se, teprve to začalo - a jak!
Jedná se o úžasný příběh, plný snů, "magie", přátelství, "malých problémů" při záchraně světa. Kniha se těžko popisuje, je prostě třeba si ji přečíst :)
Výborná a neuvěřitelně napínavá sci-fi záležitost, ze které mrazí až do morku kostí a přitom se od ní nedá odtrhnout. King ve své nejlepší formě, řekla bych. S touhle knížkou v ruce rozhodně nebude PPDD ;)
Ač nerada, musím přiznat, že tuto knihu jsem nedočetla. Nebavila mě. A to jsem ji tak dlouho po bazarech sháněla... Těžko říct, v čem byl problém. V tomto případě se (bohužel) radši podívám na film.
Parta čtyř kamarádů se vydává na každoroční výlet do divočiny a netuší jaké hrůzy je tam čekají. Začátek je pěkně tajemný ve stylu To. Pak ale přijde parazit, co způsobuje střevní nevolnost a veškerá temná atmosféra je fuč. Samotná koncepce mimozemštanů mi nepřišla moc zajímavá. Jediná věc co stála za řeč, bylo postupné polidštování pana Šedého. Čekal jsem něco trochu jiného. Moc dlouhé a natahované, hlavně Kurtzovo pronásledování Owena a Henryho a jejich pronásledování pana Šedého, to mi přišlo jak z animáku s Tomem a Jerrym. Návštěva města Derry potěší.
Nemám ráda moc věci o mimozemšťanech. Ať se jedná o seriál, film nebo knížku. Ale King mě opět náramně překvapil a tato knížka se mi hrozně líbila. Zatím jsem přečetla asi jen pět knížek od Kinga a čtu další, ale rozhodně chci přečíšt všechny.
S většinou komentářů nemohu souhlasit. Podle mě jedna z nejlepších Kingovek. Je zde sice hodně sci-fi, ale mně to vůbec nevadilo. Kniha mě vtáhla do děje hned na začátku. Co jsem se nanadávala Kurtze a nafandila Henrymu... Chvílemi jsem i věřila v to, že pan Šedý přijme nějaké lidské pocity a stane se hodným... ^^ Pan King mě donutil k velkému počtu špantných pocitů. K pocitům, že mám na sobě zrnka Ripleyové, že mi tělo obrůstá byrusem, že mám někde na těle červené skvrnky... Obrovsky jsem si oblíbila Dadyce. A měla jsem slzy na krajíčku na konci knihy... Obrovsky mě sklamalo filmové zpracování této knihy. Nelíbilo se mi pozměnění osudu Dadyce a film mi proto přišel až moc fantasy.
Každopádně kniha byla podle mého perfektní a vřele ji doporučuji :))
Štítky knihy
přátelství zfilmováno telepatie mimozemšťané
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Bezva kniha i film.