Pavučina snů
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/890/bmid_pavucina-snu-8gM-890.jpg
4
1354
1354
Kdysi dávno se v prokletém městě Derry (dějišti klasických románů To a Nespavost) spojili čtyři kluci a odhodlali se ke statečnému činu. K činu, jenž je všechny změnil způsobem, který nikdy nebudou schopní pochopit. Teď, o pětadvacet let později, jsou z kluků dospělí muži, každý se svým vlastním životem a vlastními starostmi. Ale vzájemné pouto přetrvalo. Každou loveckou sezónu se čtveřice znovu schází v lesích severního Maine. Letos do jejich chaty zabloudí dezorientovaný cizinec, který mumlá cosi o světlech na obloze. A jeho nesrozumitelné blouznění se brzy ukáže až nepříjemně blízké pravdě. Zanedlouho jsou čtyři přátelé vtaženi do děsivého souboje se stvořením z jiného světa. Jejich jediná naděje na přežití leží ve společné minulosti - a v pavučině snů...... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2002 , Beta-Dobrovský , Knižní klubOriginální název:
Dreamcatcher, 2001
více info...
Přidat komentář
Některé pasáže byly na můj vkus až přehnaně scifi, ale celkově hodnotím knihu kladně.
Tak toto bylo obrovské zklamání. Nikdy bych nevěřil, že budu dočítat Kingovu knihu jen proto, že nemám rád nedočtené příběhy. Nezajímavé charaktery, spletitě a dlouze vyprávěný vpravdě jednoduchý děj. Popření zásad, jež King vyslovil ve své předešlé knize O psaní. Tolik nic neříkajících canců, které mohly a měly skončit vytrženy v koši. Potěší jistá návaznost na román To, který by Pavučina snů mohla i trochu připomínat a jemuž sotva ke kotníkům dosahuje.
Opět jedna z Kingovek, kde má velký podíl na ději cizí mimozemská rasa. V tomto případě laškovně zvaná Ripleyová. Napínavé, hororové a smrtící drama Jonesiho a jeho snahy o záchranu....všeho a všech.
Výborná kniha, originální myšlenka, úžasně čtivá - prostě King :-) Chvílemi ale až moc rozvláčná..
Parádní King! Nebojte, i navzdory ufonům se pořád jedná o plnotučný horor (Krvelační sračkotchoři jsou pěkně nacucaní a zlověstně nehmotná, všeobjímající přítomnost „pana edýho“ klidné atmosféře taky nepřidává.) a díky vyjímečně smysluplnému, nezkoněnému závěru, jak už jsme jinak u autora bohužel zvyklí, možná i o chlup lepší, než samotné To! Mohu jedině doporučit. Zasloužených 5*****
Miluju mimozemšťany v jakékoliv podobě a Ripleyová je prostě úžasný doplněk těchto agresivních mimíků. Jonesy je krutý bojovník proti této rase áá Duddits mu v tom perfektně asistuje. Jeden z nejlepších románů od pana Kinga, kde jsou mimozemšťané. I když takový román Pod kopulí nebo povídka mlha - no je to na hraně.
Co na tuto knihu říct? Spíš než horor, nebo sci-fi, bych to zařadila do kategorie psychologický román. Na to kolik tam bylo retrospektivy, prostě "emzáci" nestačili. A pan Šedý už vůbec ne.
Je to celkově až moc dlouhé, většina pasáží nudná a zdlouhavá. A děj, který má ráz a je opravdu napínavý, nepřesáhne ani 2 stránky.
Na to jak se King vychvaluje, bych čekala víc.
Bohužel, jak Kinga zbožňuji, tak tuto knihu jsem prostě nedokázala ani dočíst, po dlouhé době, kdy mi ležela na na stolku, jsem to za půlkou knihy vzdala a uklidila ji zpět do knihovny. Děj mě vůbec nebavil a vlastně mě vůbec nezajímalo jak to dopadne, ke čtení jsem se musela vyloženě přemlouvat a na to prostě nemám čas. Vkládala jsem do této knihy velké naděje, ale bohužel přišlo jen velké zklamání. Prostě nuda a občas něco hrozně nechutnýho, ale vyděšená jsem nijak nebyla (a že při čtení TO jsem se bála jít i ve dne v práci na záchod :-D).
Edit 2. 3. 2015: nakonec mi to nedalo a knihu jsem zase vyndala a dočetla, dobře jsem udělala, konec knihy mě bavil, škoda té nudy do víc než poloviny knihy. Poslední část knihy, ale byly napínavá a správně Kingovská.
Je zvláštní, že čím déle čtu Kinga, tím méně se mi jeho romány líbí. Doufal jsem, že Pavučina snů to změní, ale nestalo se. Přitom kniha začala docela dobře, události na lovecké chatě nepostrádají mrazivé a hororové tajemno. Pak se ale z hororového žánru stává postupně béčkové scifi.
King se opět zbytečně příliš rozepisuje. Popisy všech postav, míst či věcí jsou někdy natolik rozvláčné a zdlouhavé, že jsem měl nutkání přeskakovat odstavce. Kniha mohla být o 200 stran kratší a určitě by se četla lépe.
Kingovu vulgaritu stále hůře snáším, chlapské prostředí lze dobře vykreslit i bez všudypřítomných sprostých slov. Rovněž tou americkou posedlostí záchodovými praktikami (neustálé krkání, prdění apod.) se mohlo v knize více šetřit. Občas se Kingovi povedly nesmysly (např. dva chlapi násilně vyrazí dveře do koupelny a o pár minut později jeden z nich dveře zabouchne a drží kliku, aby se neotevřely).
Popis vojenské jednotky a velení je velmi nepřesvědčující. Velitel Kurz je spíše postava z laciného béčkového plátku, scény s ním jsem četl jen se sebezapřením - natolik nesmyslná ta postava byla.
Zatímco tedy první část knihy byla na slušné hororové úrovni, zbylých cca 400 stránek již bylo slepeno v prapodivné dobrodružné scifi. Konec se dal předvídat, nijak nepřekvapil, neohromil a já byl rád, že mohu knihu odložit a pustit se do něčeho zajímavějšího. Dávám průměr - 3 hvězdičky.
pavučina snů byla druhá knížka co jsem od kinga přečetl. je to po všech stránkách skvělé dílko. a o několik let později jsem se dostal k válce světů od H.G. Wellse a přišel jsem na lehkou podobnost obou knih. tím neobviňuji kinga s plagiátu. spíš jeho knihu považuji za částečnou poctu wellsovi a žánru jako takovému. a obě zmiňované knihy mám dodnes moc rád
Kingovem mám už přečtených asi deset a na tuhle jsem se hrozně moc těšil. Film už jsem viděl dávno, několikrát a musím uznat, že se mi moc líbil (což je asi menšinový názor :-)). Knížka předčila má očekávání a přečetl jsem ji nejrychleji ze všech Kingovek. V podstatě jí nemám co vytknout. Hodně se shoduje s filmem až na závěr, který se mi také líbil a opět jsem v menšině, když řeknu že se mi líbil i závěr filmu. Těch 680 stran hrozně uteklo. Postavy jsou výborně napsané. Možná bych jen uvítal trochu víc informací o Dadycovi. Jakou fanoušek sci-fi a všelijakých pandemií jsem zde byl ve svém živlu. Pro mě jasných 100% a druhá nejlepší Kingovka hned po nepřekonatelném IT.
Docela dobře vykreslené postavy, především díky těm návratúm do dětství. Mohl z toho být perfektní román o klučičí kamarádské partě, ale bohužel, musel se bezdúvodně a bez jakékoli hlubší myšlenky objevit mimozemšťan. A ten je zlý! Proč? …Proto, prostě je a basta. Ke všemu je značně nezdolný a zábavu dokáže kazit téměř celou knihu… takže "žádnej kravál, žádný hraní"
Nutno říci, že Pavučina snů nepatří ke Kingovým top knihám. To ale nicméně neznamená, že by byla špatná, naopak od začátku je strhující a čte se sama, geniální myšlenka s "nití" a později s telepatií. Jak je zvykem, postavy jsou propracované, opět je zde hluboká psychologie. Pokud bych měl ovšem najít nějaké chyby, řekl bych, že King asi zahltil knihu možná až příliš postavami a příliš rozsáhlým dějem. Není to na škodu, ale něco tam prostě nesedí, kdyby se držel pouze linie čtyř kamarádů, možná by byla kniha vynikající. Za přečtení ale rozhodně stojí a určitě patří k tomu nejlepšímu, co King v posledních letech napsal a nic na tom nemění ani skutečnost, že tu trošku experimentoval se žánry. Moje hodnocení se pohybuje někde mezi sedmdesáti a osmdesáti procenty, takže volím střední cestu. 75%
Zase jiné téma, avšak pořád stejný King. Velkolepý King. Ze začátku je kniha děsivá. Nadmíru děsivá. Poté přechází v tajemnou a závěr je vyložení akční. " Áme eso apási" . Postavy jsou zase brilantně napsané. Autor je pokaždé dokáže vykreslit tak, že máte dojem že je znáte a dokážete se vžít do jejich rolí, ať už je to klaďas či záporák. I přes to, že má kniha bezmála 700 stran, tak se čte svižným tempem a ubíhá stránka za stránkou jako voda v zamořeném akvaduktu.
"Stejný sračky, další den" ....
Působivé a dokonale emzácké. Po celou dobu jsem měla neodbytný pocit, jako bych tam byla s nimi. A v tomto ročním období je to zvlášť pozoruhodné.
.....................
On totiž Stephen King i z obyčejného prdu dokáže vytvořit něco velikého.
Užasná kniha.
Stephen King opět ukázal jak dokáže skvěle psát. Kniha, i přes to že jsem ji přečetl s dychtivostí dozvědět se co se bude díti dáů, je však trochu zmatená. Tím nemyslím nechápající jako takto ale zmatená v tom smyslu že se chvíli děj odehrává u jedné postavy, a pak z nenadání přejde k druhé. To však můj pohled na knihu nemění a, i přes malé nedostatečnosti, jsem ji přečetl jedním dechem a celý děj jsem jsi, jako u jiných Kingových děl, patřičně vychutnával. Skvělé psychologycké knize dávám lný počet bodů...
Pavučina se četla opravdu dobře a rychle ikdyž jsem vyděl několikrát film stejně mně to bavylo číst a vychutnávat takové ty kousky a rozdíly které ve filmu nebyly.
A musím uznat že i film samotný je hodně věrný své knižní předloze což se u mnoha filmu podle kinga nestává.
Dreamtchatcher je výborná kniha! Zatím nejlepší, jakou jsem kdy od SK četl. Je hodně psychologická a některé kapitoly jsou opravdu složité na pochopení a King přeskakuje co kapitola to k jinému z kamarádů nebo do jiné části dění, takže u toho musíte myslet, ale všechno do sebe krásně zapadá. Skvělá kniha na skvělé téma psychologie a telepatie s parádní dálniční honičkou! Mimozemská tématika dává ději šťávu.
Při prvním setkání s knihou jsem byla lehce skeptická, že taková kniha se mi rozhodně líbit nebude, Sci-fi a mimozemšťané nejsou můj šálek kávy, ale i toto King dokázal změnit. Nechutné, napínavé, dojemné, bravurně napsané. Během čtení jsem ani na chvilku nemohla povolit pozornost, protože nic nebylo předvídatelné (možná až na ten konec? - tím si nejsem jistá, Kinga zatím nemám tolik načteného). A to nejlepší na celé knize - hlavní postavy - naprosto reálné, které se dají potkat i na ulici. Ze začátku jsem se beznadějně "zamilovala" do Henryho, ale postupně jeho místo vystřídal Jonesy a především pan Šedý. Prostě láska na první přečtení.
S většinou komentářů nemohu souhlasit. Podle mě jedna z nejlepších Kingovek. Je zde sice hodně sci-fi, ale mně to vůbec nevadilo. Kniha mě vtáhla do děje hned na začátku. Co jsem se nanadávala Kurtze a nafandila Henrymu... Chvílemi jsem i věřila v to, že pan Šedý přijme nějaké lidské pocity a stane se hodným... ^^ Pan King mě donutil k velkému počtu špantných pocitů. K pocitům, že mám na sobě zrnka Ripleyové, že mi tělo obrůstá byrusem, že mám někde na těle červené skvrnky... Obrovsky jsem si oblíbila Dadyce. A měla jsem slzy na krajíčku na konci knihy... Obrovsky mě sklamalo filmové zpracování této knihy. Nelíbilo se mi pozměnění osudu Dadyce a film mi proto přišel až moc fantasy.
Každopádně kniha byla podle mého perfektní a vřele ji doporučuji :))