Perejaslavská rada
Natan Rybak
Románová epopej boje o osvobození ukrajinského lidu z nadvlády polské šlechty XVII. století. Je to nejrozsáhlejší románové zpracování tohoto historického období, je oslavou hejtmana Ukrajiny a záporožských kozáků, vojevůdce a politika Bohdana Chmelnyckého, který se zasloužil o připojení Ukrajiny k moskevské říši a o sloučení obou národů v jediné zemi. Spisovatel, opírající se o dobové dokumenty, zachycuje události od počátku povstání v prosinci 1648 až po rozhodnutí B. Chmelnyckého o sjednocení obou národů, přijaté na radě v Perejaslavi v lednu 1654. Vyzdvihuje vedoucí úlohu rolnické a městské chudiny v odboji proti pánům, líčí energii, organisátorský talent a diplomatické umění B. Chmelnyckého, především však postihuje to, jak dovedl vystihnout smýšlení lidu a řídit se jím.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1954 , Svět sovětůOriginální název:
Perejaslavskaja rada, 1949
více info...
Přidat komentář
Tak tato knížka mi dala pěkně zabrat. Hned na prvních stránkàch jsem byl vržen do probíhajíciho Chmelnického povstání a spousty ukrajinských jmen. Nuda a zase nuda. Přemýšlel jsem, že knížku odložím nedočtenou.
Pak to najednou dostalo spád, Chmelnický skvěle uvažuje a taktizuje, proti Polsku se spojí s Krymskými Tatary a sní o spojení s moskevským carstvím. Tataři Chmelnického zradí, Poláci vítězí a přichází oklešťování ukrajinských svobod.
Zajímavě je zde popsána přeměna obyčejných kozáků v plukovníky, kteří se chovají pak ke svým poddaným jako předtím polští šlechtici.
Chmelnickyj na věčné časy připojuje Ukrajinu k Rusku. Detailně jsou zde popsány myšlenky, proč Ukrajinci a Rusové musí žít v jednom státě. Ve světle dnešní rusko-ukrajinské války je to zvláštní porovnání.
Doporučuji přečíst si od Sienkiewicze Ohněm a mečem. Je to stejný námět, jen popisovaný z polského pohledu.
Autorovy další knížky
1974 | Omyl Honoré de Balzaka |
1954 | Perejaslavská rada |
1949 | Dněpr |
1947 | Zbraň je v našich rukách |
1945 | Letadlo má zpoždění čtyřiadvacet hodin |
Tvorba Natana Rybaka je spojená s oslavou stalinského režimu. Proto nepřekvapí, že ve svém románu líčí Chmelnického jako revolucionáře, který se snaží osvobodit rolníky z feudálního poddanství. Je pravda že tento výborný voják a politik dokázal probudit ukrajinské národní a náboženské uvědomění a strhnout i usedlé vesnické obyvatelstvo. Přesto to byl především šlechtic a registrovaný kozák.
Mnohokrát je také zmiňována touha Ukrajinců stát se součástí ruské říše. Autor se pochopitelně drží ruského výkladu jednání v Perejaslavi v roce 1654, tedy že Chmelnický odevzdal Ukrajinu na věky věků Rusku. Naopak podle Ukrajinců to byl dobrovolný svazek dvou rovnocenných partnerů. Žádná písemná smlouva nebyla v Perejaslavi sepsána.
Krutostí se v knize dopouští výhradně Poláci a Tataři. Autor jaksi "pozapoměl" na protižidovské pogromy, které páchali Chmelnického kozáci na svých taženích. Masové vyvražďování Židů a Poláků se odhaduje na 100 000 obětí. O zvěrstvech, která kozáci páchali na Židech po vpádu do Polska v roce 1648, vypráví Isaac Singer v knize Otrok.