Perejaslavská rada přehled

Perejaslavská rada
https://www.databazeknih.cz/img/books/98_/98093/bmid_perejaslavska-rada-mNs-98093.jpg 4 2 2

Románová epopej boje o osvobození ukrajinského lidu z nadvlády polské šlechty XVII. století. Je to nejrozsáhlejší románové zpracování tohoto historického období, je oslavou hejtmana Ukrajiny a záporožských kozáků, vojevůdce a politika Bohdana Chmelnyckého, který se zasloužil o připojení Ukrajiny k moskevské říši a o sloučení obou národů v jediné zemi. Spisovatel, opírající se o dobové dokumenty, zachycuje události od počátku povstání v prosinci 1648 až po rozhodnutí B. Chmelnyckého o sjednocení obou národů, přijaté na radě v Perejaslavi v lednu 1654. Vyzdvihuje vedoucí úlohu rolnické a městské chudiny v odboji proti pánům, líčí energii, organisátorský talent a diplomatické umění B. Chmelnyckého, především však postihuje to, jak dovedl vystihnout smýšlení lidu a řídit se jím.... celý text

Literatura světová Historické romány
Vydáno: , Svět sovětů
Originální název:

Perejaslavskaja rada, 1949


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Perejaslavská rada. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (2)

braunerova
20.01.2024 3 z 5

Tvorba Natana Rybaka je spojená s oslavou stalinského režimu. Proto nepřekvapí, že ve svém románu líčí Chmelnického jako revolucionáře, který se snaží osvobodit rolníky z feudálního poddanství. Je pravda že tento výborný voják a politik dokázal probudit ukrajinské národní a náboženské uvědomění a strhnout i usedlé vesnické obyvatelstvo. Přesto to byl především šlechtic a registrovaný kozák.
Mnohokrát je také zmiňována touha Ukrajinců stát se součástí ruské říše. Autor se pochopitelně drží ruského výkladu jednání v Perejaslavi v roce 1654, tedy že Chmelnický odevzdal Ukrajinu na věky věků Rusku. Naopak podle Ukrajinců to byl dobrovolný svazek dvou rovnocenných partnerů. Žádná písemná smlouva nebyla v Perejaslavi sepsána.

Krutostí se v knize dopouští výhradně Poláci a Tataři. Autor jaksi "pozapoměl" na protižidovské pogromy, které páchali Chmelnického kozáci na svých taženích. Masové vyvražďování Židů a Poláků se odhaduje na 100 000 obětí. O zvěrstvech, která kozáci páchali na Židech po vpádu do Polska v roce 1648, vypráví Isaac Singer v knize Otrok.

Adapa
01.01.2023 4 z 5

Tak tato knížka mi dala pěkně zabrat. Hned na prvních stránkàch jsem byl vržen do probíhajíciho Chmelnického povstání a spousty ukrajinských jmen. Nuda a zase nuda. Přemýšlel jsem, že knížku odložím nedočtenou.

Pak to najednou dostalo spád, Chmelnický skvěle uvažuje a taktizuje, proti Polsku se spojí s Krymskými Tatary a sní o spojení s moskevským carstvím. Tataři Chmelnického zradí, Poláci vítězí a přichází oklešťování ukrajinských svobod.

Zajímavě je zde popsána přeměna obyčejných kozáků v plukovníky, kteří se chovají pak ke svým poddaným jako předtím polští šlechtici.

Chmelnickyj na věčné časy připojuje Ukrajinu k Rusku. Detailně jsou zde popsány myšlenky, proč Ukrajinci a Rusové musí žít v jednom státě. Ve světle dnešní rusko-ukrajinské války je to zvláštní porovnání.

Doporučuji přečíst si od Sienkiewicze Ohněm a mečem. Je to stejný námět, jen popisovaný z polského pohledu.


Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Perejaslavská rada v seznamech

v Přečtených2x
ve Čtenářské výzvě1x
v Knihotéce4x