Perník
Helen Oyeyemi
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460374/bmid_pernik-Bxu-460374.jpg
4
41
41
Příběh anglické školačky Perdity Lee a její matky Harriet se zprvu zdá být zcela všední, čtenáři však brzy dojde, že se ocitl uprostřed surreálného víru vyprávění, které jej ze současného Londýna unese do (možná imaginární) země Harrietina dětství, v níž její rodina peče neobyčejný perník: „jíst ten perník je jako jíst pomstu (…) jako kdyby si člověk ukusoval přímo z opravdového srdce toho, kdo hrozně ublížil jeho lásce a myslel si, že mu to projde“. Nejraději ze všech má ten perník Harrietina přítelkyně Gretel, jež má prsty snad ve všem, co se Harrietě od jejich seznámení přihodí, a díky jejímuž zásahu začne o dlouhá léta později Harrietina dcera pátrat po tajemství svého původu – a onen surreálný vír se může začít pořádně roztáčet… Poslední román Helen Oyeyemi čerpá inspiraci z pohádkových příběhů, staví na archetypech, odkazuje na klasickou literaturu i na nejnovější pop-kulturu, a to vše činí nesmírně vytříbeným jazykem a mimořádným stylem.... celý text
Přidat komentář
Tak po pravdě jsem to vůbec nepochopil. Ale možná to ani pochopit nešlo. Občas vtipný, občas jsem to jen tak přelétával. Twin Peaks je sice taky hodně divný, ale bavilo mne o dost víc. Nevadí.
Abych pravdu řekl, nevím co si o téhle knize myslet. Postavy nějak konají, ale není jasný jejich cíl, jejich motivace. Asi nejlépe to vyjadřuje doslov - je to jako divný sen.
Často si říkám, že už jsem snad četla tolik knih, že už mě snad nic nemůže překvapit. Opak je pravdou, protože literatura mě překvapuje stále znovu a znovu. Naposledy mě takhle ohromil Perník Helen Oyeyemi – anglicky píšící autorky, která pochází z Nigérie a žije v Praze. To už je samo o sobě dost zajímavé, že? Nu, tak to jste ještě nečetli toto…
Jak jsem tak dál a dál otáčela stránky, stále více se mě zmocňoval pocit, že se spolu s postavami pohybuji v jakémsi snu bez přesně vymezených hranic – rozeznat realitu od neskutečného světa, do kterého se čas od času během spánku propadá snad každý z nás, bylo postupně těžší a těžší, až jsem začala soudit, že ve skutečnosti tu žádná pevná zem pod nohama prostě pro mě jako čtenáře není. A tohle přitom není žádné fantasy, sci-fi nebo něco takového, kdepak!
Ani nevíte, jak jsem byla ráda, když mé domněnky potvrdil překladatel a autor doslovu, Petr Onufer: „Spokojme se tedy s tím, že vstřebáme jednotlivé obrazy i celkový děj Perníku v jejich symboličnosti a vezmeme na vědomí jejich nedořečenost a mnohoznačnost. Přistupme v tomto ohledu na autorčinu hru. Přijměme logiku snu.“
A když do toho půjdete s tímto přístupem a budete prostě číst mnohoznačný sen s odkazy na pohádky, klasickou literaturu, moderní kulturu a další, určitě si to vychutnáte jako já. Přečtěte si sen. Když je sen příjemný, pak přece ráno taky dokážete ocenit jeho krásu a jednotlivé vrstvy.
PS: Nedokážu se zbavit pocitu, že Helen Oyeyemi tu naráží i na náš český cimrmanovský humor. =)
Ztrácela jsem se - a vůbec mi to nevadilo. Ta rozkoš z vyprávění je skutečně nakažlivá - a nápovědy z pera (vynikajícího) překladatele Petra Onufera pomohou jen k základní orientaci, nejrelevantnější je pro mne zmínka o Davidu Lynchovi...
"... ačkoli máme neodbytný pocit, že na vzedmuté symbolice a byzantinsky křivolakém ději plném odboček nesmírně záleží, vlastně nevíme proč. Jisti si vlastně v Oyeyemině vyprávění nemůžeme být ničím: existuje skutečně Andersajtánie? Mluví Perditiny loutky doopravdy? Je Gretel vážně podvrženec? Říkají nám všichni vypravěči (v čele s Harriet), jimž autorka dopřeje hlas, o svém konání a motivaci pravdu? Kdo celou knihu vlastně vypráví?" (z doslovu nazvaném Pohádka, romance, román: Perník a jeho ingredience)
To je výborná záležitost. Kniha zařadí na začátku nesmlouvavý vypravěčský tón jeho znění skončí až na konci knihy v kaskádách neuvěřitelně poutavého a poutajiciho příběhu. Jsou to vyloženě žně kdy mezi pšenici a drobky perníku zachytite zvuky a šum křídel toho v nás a divočinu spletenou ze vzpomínek a vyprávění. Komu a za jakých okolností je už nutno objevit na stránkách knihy. 5/5
Douška: 16.3.2022 - čekala jsem že se mi po této knize brzy zasteskne. Tento týden jsem si ji přečetla znovu a na podruhé je to snad ještě o krapet lepší. Smekám před autorkou i překladem. Obdivuji tu schopnost vyjádřit tolik věcí takovým, neopakovatelným nezapomenutelným způsobem, způsobem po jakém se vám bude stýskat, jaký se budete snažit v literatuře dál najít a jaký prostě nenajde..
17.4.2022 : konečně nějaký jiný komentář než ten můj, to to trvalo....
Štítky knihy
anglická literatura magický realismus pátrání v minulosti pohádky pro dospělé pátrání po předcíchAutorovy další knížky
| 2021 |  Perník |
| 2016 | Dívka jménem Boy |
| 2024 |  Slunečník proti sekyře |
keby Terry Gilliam napísal knihu, asi by sa veľmi neodlišovala od tohto tu, to je asi všetko, čo som k tomu v tejto chvíli schopný povedať...môj pocit. Zdržím sa hodnotenia