Piknik u cesty
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468038/bmid_piknik-u-cesty-NZC-468038.jpg
4
1555
1555
Román Piknik u cesty je zřejmě nejslavnějším dílem bratrské dvojice. V tomto dnes již klasickém románu hraje ústřední úlohu Zóna – oblast plná tajemství a záhadných jevů, kterou po sobě zanechala mimozemská Návštěva. V Zóně může nebezpečí přijít odkudkoli a každý krok může znamenat smrt. Přesto však stalkeři, ilegální hledači mimozemských artefaktů, noc co noc riskují životy, aby získali zázračné poklady, jež nepochází z našeho světa. Daň, kterou si Zóna vybírá, je vysoká. A platit musí všichni – bez výjimky. Ale možná, že se někde hluboko, velmi hluboko v Zóně za desítkami vražedných pastí nachází něco, co dokáže zcela změnit osud nálezce a s ním i celého lidstva… Nový překlad románu vychází z úplného, zrestaurovaného textu originálu. Po téměř padesáti letech si tak čeští čtenáři mohou přečíst Piknik u cesty přesně takový, jaký ho autoři chtěli mít.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , TritonOriginální název:
Пикник на обочине (Piknik na obočině), 1972
více info...
Přidat komentář
Ke knize mě přilákala akční drsná hra, kterou jsem jednou v lese zažila. Kniha je drsná, popisy Pásma sugestivní. Jen závěr jsem asi čekala trochu jiný.
Začátek slibný, zakázaná zóna po mimozemské návštěvě plná artefaktů, díky jejichž nelegálnímu donesení se dá hodně zbohatnout. Jenže mi přišlo, že potenciál nebyl úplně využit. Někdo dojde pro artefakt a něco se stane. V podstatě provázaných pár povídek. Ano, hodné pasáží bylo skvělých, člověka vtáhlo. Ale proč nebylo vysvětleno více o dceři či otci hlavního hrdiny. Konec taky nebyl zas tak úchvatný, nebyl ale úplně zlý, když jsem si dočetl na netu dovysvětlení. No a co bych vypíchl, tak se mi líbilo asi jako většině vysvětlení Návštěvy jako Piknuku u cesty.
Zajímavý výklad návštěvy mimozemské civilizace a kupčení s jejími pozůstatky.Hlavní hrdina mi byl sympatický, ačkoli v podstatě byl vykreslen jako spíše záporná postava.Zvláštní a nadčasový příběh, jako spousta knížek Strugackých.Nevidím hvězdy, dávám 4.
Po přečtení Metra 2033 a 2034, jsem se začal zajímat o Černobyl a narazil na hru Stalker. po několika letech jsem si zahrál na PC hru a po zjištění kde se autoři inspirovali jsem si sehnal knihu Piknik u cesty.
Je to taková zvláštní kniha, relativně krátká ale příběh perfektní.
Rozhodně doporučuji přečíst. 5(5)
Kniha mě nějak moc nenadchla, než jsem se stačila do děje zažrat, už to končilo.Určitě jsem četla lepší sci-fi, ale tím neříkám, že je kniha špatná. Možná jsem měla dle komentářů tady i vysoké očekávání. Docela mi vadilo skákání v čase a některé věci mohli autoři více rozebrat a vysvětlit např. dceru Agnes nebo dědu, který se vrátil a jiné věci, které měly potenciál,ale ten nebyl využit. A ani konec není dle mých představ,ale víc psát nebudu, abych nespoilerovala.
Mě to dostalo, taková ta kniha, která mezi spoustou dalších přečtených knih silně zarazí a vytvoří mezník, po kterém navíc člověk hledá něco, co by mu přineslo stejné pocity, stejnou atmosféru, a tak pátrá, ale už to pak nikdy není v tom smyslu ono. Pásmo svou originalitou a strašidelnou zábavností silně zahýbalo s mou představivostí, takový děsivý lunapark plný neviditelných krabiček s překvapením.
A předestřené existencionální myšlenky strachu z nedůležitosti a bezvýznamnosti naparujícího se lidstva. „Možná si nás nevšimli“ je pro nás ale přijatelnější, než „co když ano, a prostě pro ně nejsme ničím zajímaví“. A osoba šinoucí se trhavými pohyby směrem k městu…
Myslím, že jasný konec by toho spoustu zkazil, dopřemýšlel by to za nás. Právě tady ta jistá úspornost se mi líbila, je dán prostor čtenářovi. Atmosférická bublina mi tím nesplaskla a rezonovalo to hodně dlouho.
Pro mě je navíc umocněno vše tím, že jsem od knihy vůbec nic neočekávala, po filmu už se mi do ní nechtělo, protože jsem nečekala nic nového a ejhle! Jedna z nejlepších sci-fi, co jsem kdy četla, nadčasová záležitost.
Nejprve jsem viděl Tarkovského film...který jsem pořádně nepochopil, který mě ale dokonale uchvátil. Jeho knižní předloha, kde si Tarkovský vzal jen malinko inspirace, je jiná. Hodně jiná, ale stejně uchvacující.
A ta myšlenka pikniku u cesty? Přesně proto miluju sci-fi...
Dobré, originální scifi o oblasti, ve které přistanou mimozemšťané a zanechají po sobě spoustu věcí a materiálů s nepochopitelnými vlastnostmi. Oblast je zkoumána vědci a hlídána ostrahou, ale stejně do ní pronikají vykradači. Právě příběhy těchto stalkerů autoři popisují. Nejde o žádné hrdiny, ale naopak spíše o temnější postavy z okraje společnosti. V jedné části knihy jsou nastíněny pěkné filozofické pohledy na toto setkání s mimozemšťany, jedna verze říká, že se zde zastavili a zanechali po sobě odpadky jako lidé po pikniku u cesty. A my lidé se teď jako lesní zvířata nad tím podivujeme.
Od této autorské dvojice mě nikdy nic nezaujalo. Kromě Pikniku u cesty, je to vynikající knížka, jako kdyby ji psal někdo jiný.
Něco tak divného jsem ještě nečetl. Jen mi hrozně nesedělo zasazení příběhu. Kdyby to bylo přímo v Rusku, bylo by to pro mě snesitelnější. Z příběhu máte občas pocit, že čtete nějaký hodně ujetý western. Kde se nestřílí. Který se neodehrává na Divokém západě. Ve špatné době. Bez indiánů. A bez kovbojů. Chtěl jsem dát původně 3 hvězdy, protože 4 dávám jen knihám, za které ručím. Ale tady ty 4 hvězdy dávám kvůli specifické bizarnosti a opravdu originální atmosféře. A taky proto, že kniha není dlouhá a únavná. Takový ten pocit, dočtu a jdu pařit S.T.A.L.K.E.R.a. (Samozřejmě PC hra je úplně jiná - FPS.) Kniha nemá se střílečkou nebo akčním sci-fi nic společného, ale spíš má blíž k hledačům pokladů. Některé knihy od Zelaznyho se blbě popisují a hodnotí, tady je to ještě horší. Čtete rádi podivnosti? Tohle je přesně pro vás. Kniha je z mého pohledu přeceňovaná. 80%
Nevím... byla to druhá kniha od těchto bratrů autorů, co jsem četl a ani tentokrát na knize nespatřuji nic extra zajímavého nebo výjimečného. Je tam jedna filosofická pasáž, která mě zásadněji upoutala (právě ta s vysvětlením pikniku u cesty) a poslední výlet do Pásma byl také poměrně čtivý a napínavý. Jinak nic moc. Propříště si Strugackije asi odpustím. Jejich styl mi moc nesedí.
Prvé prekvapenie bolo zistenie, ako je kniha ľahko a čitelne písaná. Poznajúc film, som čakal prudko filozofické dielo. Druhé prekvapenie originálnosť, takto som sa s príchodom mimozemšťanov teda nestretol, výborne tu bola nastienená teória ich príchodu, ktorá korešponduje so starším názvom knižky. Pasáže, ktoré sa odohrávali v pásme, boli napísane veľmi pútavo, atmosférický a mysteriózne, rovnako všetky veci donášané z pásma. Prostredná časť zas najviac ukazuje ľudstvo, ako druh, ktorý spraví biznis naozaj zo všetkého. Pre mňa záver najslabšia časť, kde sa moc zameriavajú na hodnoty človeka a vyfučalo mi to do prázdna.
Krásná knížka, je to snad první Sci-fi a fantasy, ke kterému bych se znovu vracela i vícekrát. Na svoji dobu je příběh neobyčejně promyšlený a nápaditý. Překvapovala mně snad každá stránka a nedala mi pokoj, dokud jsem knížku nedočetla. Je tak hezky psaná, že při čtení se Vám opravdu otevírá krásný svět plný zajímavých myšlenek, fantasy nápadů a prostředí jako v málo které knížce této doby. Čtenáři dává i prostor k přemýšlení, co je vlastně v životě důležité a jak může dopadnout vidina moci. Doporučuji si ji přečíst!
Rozhodně nejneotřelejší a nejoriginálnější "invaze" mimozemšťanů. Už tu byli mimozemšťané technologicky mnohem vyspělejší, než jsme my, ale mimozemšťané o tolik pokročilejší, tak vysoko nad námi, že je ani nenapadlo vůbec s nějakým lidstvem zkusit komunikovat? :) To jsem ještě neviděl. Název knihy "Piknik u cesty" to nádherně ilustruje.
Knížka je skvělá, poutavě napsaná a i když nepřekypuje událostmi, čtenáře neznudí a jediné, co bych jí vytkl, je to, že je příliš krátká. Myslím, že minimálně dvojnásobná délka by jí seděla víc. Chtěl bych vědět o pásmu víc, víc o artefaktech, víc o jejich dopadu na svět, víc o oněch náboženských fanaticích, o které se kniha jen krátce otřela a hned zase spěchala dál - třeba se opět jen otřít o pár teorií, co vlastně byli Hosté zač.
Ale možná, že je to vlastně fajn. Přílišná detailnost by Stalkerovi vzala takové tajemno a stále v mysli plynoucí otázky, které člověka provázejí celou knihu. Ducha má mimochodem knížka opravdu perfektního, takového toho svým způsobem nádherně rusky pesimistického a depresivního. Nedivím se, že na námět knihy vznikl film i hra (štěstí, že obojí od východních tvůrců), má to potenciál.
Vstup do nitra něčeho,čemu nerozumíš.Zkus vejít do pásma,v nejlepším si budeš muset opatřit nějakého toho zkušeného Stalkera.Po cestě třeba najdeš nějaké zajímavé předměty,které by se mohli později výhodně zpeněžit,ale je tohle pravým smyslem a podstatou tak nebezpečné cesty ? Nelekej se světelkování,podivných odrazu světla i stínu nezřetelných postav.Budeš muset jít oklikou,ne přímou cestou,nedbej na pohodlí a čistý oděv,až se třeba ponoříš do zrádného močálu.Stojí ti to za to riziko ? Je to tvá posedlost,tak jako Stalkerova.I za cenu,že se ti něco nemilého přihodí.Jsi to přeci TY co tu hledá odpovědi,možná není nutné se ptát,odpověd najdeš v sobě,ale co je mi vlastně potom.Však uvidíš sám.
Mnohoznačné dílko,které uvízne ve vaší mysli.
Viacvrstvené, kultové scifi dielko s presahom. Cesta o putovaní za "neuskutočniteľnom". Filozofické sci-fi, ale pre každého. Knihu som čítal s slovenčine "Stalker" obsahuje ečte sci-fi poviedku "Zvonka". Také minimalisticke vesmírne scifičko u únose chlapíka na lietajúci tanier a jeho peripetie na ňom. Tiež za 5 hviezd.