Piknik u cesty
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468038/bmid_piknik-u-cesty-NZC-468038.jpg
4
1529
1529
Román Piknik u cesty je zřejmě nejslavnějším dílem bratrské dvojice. V tomto dnes již klasickém románu hraje ústřední úlohu Zóna – oblast plná tajemství a záhadných jevů, kterou po sobě zanechala mimozemská Návštěva. V Zóně může nebezpečí přijít odkudkoli a každý krok může znamenat smrt. Přesto však stalkeři, ilegální hledači mimozemských artefaktů, noc co noc riskují životy, aby získali zázračné poklady, jež nepochází z našeho světa. Daň, kterou si Zóna vybírá, je vysoká. A platit musí všichni – bez výjimky. Ale možná, že se někde hluboko, velmi hluboko v Zóně za desítkami vražedných pastí nachází něco, co dokáže zcela změnit osud nálezce a s ním i celého lidstva… Nový překlad románu vychází z úplného, zrestaurovaného textu originálu. Po téměř padesáti letech si tak čeští čtenáři mohou přečíst Piknik u cesty přesně takový, jaký ho autoři chtěli mít.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , TritonOriginální název:
Пикник на обочине (Piknik na obočině), 1972
více info...
Přidat komentář
Sci-fi není absolutně mým žánrem, knížku jsem poslouchala coby audio do výzvy. Ale zajímavé to bylo. Člověk by, nebýt pár detailů, neřekl, kdy to bylo napsané. A ten skvostný překlad... "ježibabí rosol", "dudlíky", "komáří mýtina" ... to říkám pořád, že jsou to pohádky pro dospělé :) Jinak původní název "Piknik u cesty" coby námět celé knížky mi přišel geniální.
Nuuuudaaaa. To bylo tak ubíjející. Ano, bylo tam pár světlých okamžiků, ale celkově je to neskutečně nudný příběh o "něčem", co není v knize ani pořádně vysvětleno. Hlavní postava je absolutně nezajímavá a ne příliš sympatická. V porovnání s Metrem od Dmitry Glukhovskeho je to ještě slabší i když v podstatě na stejném základu. Opět přešlap z mé strany. 45%
knihu jsem četl dávno. skvělé je, že není nijak dlouhá. a mě se zdá skvělá.
navíc na toto téma, inspirovan knihou kdysi v Praze u motola kamarád vytvořil úplně geniální, dnes jiz dávno zrusenou, multicache.
pro mě jedna z top knih
Tak tohle mě trochu zklamalo. Asi jsem udělal chybu a četl jsem až po odehrání PC her. Zjevně herní studio si vzalo jen námět a zpracování děje je úplně jinde. Zkrátka mi přišlo, že se knize nic moc nedělo.
Východné (Sovietske, Poľské) Hard sci-fi ma ako tínedžera priťahovalo. Zbožňoval som v ňom ten despotický pocit, postapokalyptické-postkatastrofálne témy ktoré si brali inšpiráciu zo spoločenských udalostí rovnako ako aj postavy a ich charaktery. Hoci komunista by len ťažko hľadal súvislosť, ja som to tam cítil. Stalker rozhodne nie je výnimka, hoci som od tohto diela čakal vďaka hernému a filmovému spracovaniu, niečo diametrálne odlišné. Rozhodne som si to užil. Filozofické a existenciálne prvky ma úplne prekvapili a doslova som ich hltal, no viem si predstaviť, že nemuseli každému sadnúť.
Skutečně výborná kniha po všech stránkách! Originální nápad, velmi dobré literární zpracování, děj má spád a rychle vtáhne čtenáře, který pak prožívá všechna dobrodružství spolu s hlavním hrdinou "stalkerem" Roderickem. Knihu jsem četl vícekrát a stále se k ní rád vracím. Rozhodně mohu doporučit :-)
Tak jsem vyklízel sklep u rodičů a našel jsem hromadu starých sci-fi knížek, kterou jsem četl jako mladé pískle. A mezi nimi se vyjímal Piknik u cesty sfoukl jsem teda prach a dal se do četby.
Pojem Stalker znají asi všichni. I když dneska je víc spojován s videoherním střílečkou okolo Černobylu, původně s ním přišli bratři Strugačtí v Pikniku u cesty. Premisa je perfektní navštívili nás emzácí a nechali nám tady zóny, plné nepochopitelných výjevů a událostí. Nám to připadá asi tak jako mravencům musí připadat bordel po pikniku u cesty - sbírka nepochopitelných artefaktů co umí dělat magické věci. A samozřejmě tady jsou i lidi co toho chtějí využít a nějak si na tom nahrabat a to jsou Stalkeři. Lidi, co riskují život a příčetnost, jenom aby vyhrabali ze zón nepochopitelné přístroje.
Když jsem to četl jako náctiletý tak mě to uchvátilo a trochu jsem se bál jestli si tohle kouzlo tahle novelka uchovala a musím říct že ano. I když teď mě spíše udivují ty dokonale lidské reakce na mimozemskou techniku. Tak nějak všem víc věřím v jejich motivacích a spíše mě zajímají lidi v zóně než zóna samotná. Takže za mě to docela dobře přežilo test času, hlavně s dobrým překladem od Marie Uhlířové.
Jenom trošku varování - je to pořád sovětská sci-fi. Trochu jsem se bál jak bude vyznívat klasická marxistická propaganda v dnešním světla a není to tak hrozné. Jediná výrazná část je finále, vlastně jenom poslední půlstránka. Roderick najednou z ničeho nic začne vinit kapitalistickou společnosti z toho že mu ukradla duši a chce štěstí pro všechny a zadarmo... To přišlo vážně jako blesk z čistého nebe a je to možná spíš způsob jako se zavděčit režimu. Které je taky kvůli tomu nejslabší částí. Furt si ale myslím že to stojí za to.
Best book ever. Jak je to napsané, přístup k námětu, využití kapitol, profesorova teorie, konec! Jsem v lásce. (Jediná výtka by byla v přístupu k ženským postavám, toho se dobové stigma/poměry pohužel dotkly.)
Z dnešního pohledu se jedná už o „klasický“ příběh, který lze napasovat na kteroukoliv dobu a místo na zemi. Cíl „výpravné mise“ je vždy stejný, najdi, přines a vydělej si, kolik zvládneš. Je to zvláštní příběh, který mne snad až do poloviny udivoval tím, o čem to vlastně celé je nebo má být. Jaké bylo zklamání, když jsem se blížil ke konci knihy a zjistil, že více už toho není. Velká škoda, že kniha nemá pokračování před a po událostech Návštěvy.
Já naprosto souhlasím s malpetem.
Celou dobu se mi nepodařilo se do knihy začíst. Občas se objevil nějaký zajímavý prvek, ale na můj vkus to bylo na sci-fi moc hloubavé a introvertní.
Mám pocit, že Rusové dost tíhnou k takovému stylu psaní.
(SPOILER) Po Anihilácii musí logicky nasledovať Piknik, pretože Piknik Anihilácii duchovne predchádza a je treba zistiť o čom to teda je a či sa Stalkerovi Yogimu podarí ukradnúť ten Piknikový košík. A musím povedať že moje dojmy sú vlastne dosť podobné. Celý čas sa dosť dobre bavím a atmosféra pumpuje, ale napokon je to ako medúza na suchu v neurčitom kvantovom stave rozliateho želé. A s filmom to taktiež nemá moc spoločné, aj keď pár styčných bodov sa nájde. Výlety do zóny sú len malou časťou deja, to už hrdina strávi viac času v krčme, pretože aj keď je to akože nejaký Američan, tak jeho prístup k životu je jednoznačne ruský, teda alkoholicko nihilistický/nihilisticko alkoholický. Jeho dcéra je mutant, jeho otec akási zombie imitácia, do toho zabijácke pavučiny, ježibabí rôsol a podobné vtákoviny, ale na ničom z toho tak nejak nezáleží a všetko sa len mihá ako krajina za oknom rýchliku. Nikde nezastavujeme, na nič nezaostríme, len oňuchať a bežať ďalej až k záveru o 8 rokov neskôr, kde je náš hrdina tak zmätený že je schopný priať si od zázračnej gule aby sa mali všetci dobre. Odpovede nie sú a záver tiež nie, takže som tam kde som nechcel byť. Dá sa súhlasiť s tým že vrcholom knihy je onen rozhovor s hypotézou o mimozemskom mulatčágu kde emzáci po sebe zanechajú nevysvetliteľný bordel a nás si ani nevšimnú. Mám s tým celým podobný problém ako s Lovecraftom, ktorý má super nápady a mytológiu okolo, ale samotné príbehy sú často dosť o ničom. Rozhodne klasika ktorú je treba poznať, ale viac skica než vlastná story.
Skoro se stydím s ohledem na předcházející komentáře uveřejnit ten svůj, ale tohle bylo trochu zklamání. Nuda nuda, občas zajímavá část s fantastickými prvky a následně zase nuda. Nepřišlo mi to jako stěžejní dílo sci-fi literatury, jak se tady píše. Občas bylo čtení doslova utrpení. Asi jsem něco nepochopil, nebo nevím, kde je chyba. Ale aspoň se mi kniha hodila do čtenářské výzvy, jako kniha od dvou autorů.
Piknik u cesty nebo pro naši generaci spíše známý jako Stalker je knihou, která si místo mezi nejuznávanější sci-fi literaturou bezpochyby zaslouží. Příběh kolem Pásma, který střídá vyprávění v podobě er i ich formy, je naprosto zásadním science-fiction dílem ať už pro budoucí spisovatele nebo tvůrce her. Tajemnem nasáklá oblast si obmotá čtenáře i hlavní postavy a po konci zbyde hlava plná dojmů i myšlenek a především zůstane kupa otázek, které si každý musí zodpovědět sám.
Stalker mě pohltil a nemohl jsem knihu odložit dokud jsem ji nedočetl. Strhující příběh plný živých skoro reálných postav jejichž vlastnosti a hlavně chyby byly naprosto uvěřitelné. Bylo to drama, které z hlavy jen tak nevypustím a budu nad ním ještě dlouho přemýšlet.
Tohle bylo sillné. Krásné, temné se skvělou myšlenkou a zajímavými postavami.
prnví půlka knihy mi přišla ohromná. Povolání stalkera i jeho vývoj od blázna, přes hrdinu až k tomu "jo, stalkera dělá každý druhý". To bylo skvělé!
Ale ta osobnostní linka mi tolik nesedla.
Nicméně je to pro mě jedna z nejlepších knih ruské literatury a jedna z nejlepších sci-fi myšlenek.
(SPOILER)
Jedna z nejlepších sci-fi knih co jsem četl. Je neuvěřitelně mnohovrstvá. Vypráví příběh vytahováním střípků minulosti. Vytahuje je ale časově sousledně. Přemýšlím, že by možná bylo ještě zajímavější mít začátek na konci. Ale asi jiný začátek než v knize je a proto tam není. Já nad ním ale premýšlím, stále a stále ...
Každopádně totální pecka. To že takhle o knize sním, jak ji vylepšit, znamená, že mě úplně pohltila.
A teď ještě skutečnost, že jsem knihu nečetl, ale poslouchal. Tudíž na mé hodnocení má silný vliv narátor Jiří Zavřel. Nahrávka to je z roku 1987.
Doporučuji
Moje první kniha od bratrů Strugackých mi v dnešní době přinesla zmatek ....
Záhadná návštěva z jiné planety dokáže rozbouřit lidskou společnost - a ta se vydává po jejich stopách .... a nejen s touhou po poznání, ale i touhou po zisku ....
Rozdílnost ve vzdělání obou bratrů sem vnáší prvky technické i lidské ....
Je to zamyšlení s dopadem na možnou budoucnost ....
A to štěstí, které je zadarmo pro všechny - to je prvek utopie ....
Nejvyšší štěstí v hierarchii hodnot je přece lidský život ....
Zajímavé čtení - stojí za pozornost.
Zajímavé téma a příběh byl v době vzniku hodně nadčasový. Občas se mi čtení zdálo dost složité a nevtáhlo mě do děje. Mimozemšťani se zde zastavili pouze na Piknik u cesty a nemají o nás zájem.
Na to jak je kniha útlá jsem ji nemohl číst na jeden zátah. Nejprve jsem zhlédl film Stalker. A to byla chyba. S knihou má společného jen názvosloví. Naštěstí pro knihu, která je ač hodnotím průměrem, dějově lepší než film, který je ... Ruský. Kniha se odehrává někde v Severní Americe a má alespoň nějaký děj. Na svou dobu a zemi vzniku je to rozhodně průkopnické dílo. A pro fanoušky sci-fi asi povinnost znát. Dílo má zajímavé nápady, nejsou však rozvedeny tak jak bych si přál. Zde je nosnou linkou drama Stalkera lovícího "artefakty" mimozemské rasy jenž sbírá v Zóně a prodává na černém trhu i když je zaměstnán v ústavu zřízený právě pro Zónu a nálezy v ní.
Nečekejte tvrdé sci-fi, ale spíš drama, jenž ničí životy, charaktery i mezilidské vztahy.
Štítky knihy
naděje zfilmováno ruská literatura mimozemšťané totalitní režimy anomálie sci-fi ruské romány postapokalyptická sci-fi
Sci-fi klasika, která je svým zpracováním pořád originální. Měla jsem štěstí na výtisk (vydání z roku 2021), kde byl popsaný i těžký "porod" celé knihy - jak bratři Strugačtí nebyli schopní rukopis v tehdejším SSSR protlačit do tisku. Text vycházel v průběhu času různě korigovaný a upravovaný, nicméně vydání z roku 2021 je prý překlad původního autorského záměru. Rozhodně vás při čtení nenapadne, že je tahle kniha vlastně už pěkně stará, má v sobě obrovskou nadčasovost - hlavně díky spojení akce (výpady stalkerů do zakázané zóny), psychologie i originálních kulis (Pásmo - prostor smrti i pokroku, mimozemský záměr, nebo piknik u cesty?)... Velmi originální.