Pipi Dlouhá punčocha (4 příběhy)
Astrid Lindgren
Příhody ze života svérázné devítileté dívenky s nevšedním chováním, jménem (Pipi se celým jménem - v českém překladu - jmenuje Pipilota Citrónie Cimprlína Mucholapka Dlouhá punčocha) i vzezřením, nejsou skutečně ledajaké. Pipi bydlí sama bez rodičů v domku na okraji města, společníkem jí je pouze malá opička a kůň. Není však vůbec smutná, prožívá spoustu veselých dobrodružství se svými přáteli. A jednou se dokonce vydá lodí za tatínkem, který je na dalekém ostrově černošským králem. Obsahuje: Pipi Dlouhá punčocha -- Pipi Dlouhá punčocha se nalodí -- Pipi Dlouhá punčocha v Tichomoří -- Pipi Dlouhá punčocha na Chmelnici... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2005 , Albatros (ČR)Originální název:
Pippi Långstrump, 1945
více info...
Přidat komentář
Jako malá jsem příhody Pipi naprosto zbožňovala. Sice jsem už dávno zapomněla, o co tam vlastně šlo, ale vzpomínky na pocity zůstaly. Nedávno jsem se ke knize dostala a rozhodla se, že z ní něco přečtu svému synovci. Toho to sice už po prvních dvou větách bavit přestalo, ale já to sama pro sebe dočetla. A pochopila. Vždyť Pipi je tak samostatná, tak vyrovnaná, tak odvážná a tak spokojená! Tohle je vzor moderní ženy! :D (Jen je třeba, jak se říká, umět číst mezi řádky.)
Podle mě je to přeceňovaná kniha. Pipi je drzá, až hrůza. Byla jsem překvapená, že jí její chování okolí toleruje.
Pipi se líbila oběma mým dětem, četli jsme ji všichni společně. A teď hezky v koutku čeká, až ji přečtu vnučkám. A protože to je nadčasová kniha a já věřím, že se jim bude líbit stejně, jako jejich rodičům, tak se na pořad dne dostane už příští týden.
Sice mi je teprve 6 let, ale byla to moje první kniha, kterou jsem přečetl úplně celou. Příběh Pipi se mi líbil. Sice si vymýšlí a dělá blbosti, ale je vtipná, pracovitá a samostatná.
Tak takovou kravinu jsem ještě nezažila. Vůbec jsem nepochopila, co na této knize všichni vidí. Je to jako o čem? Ta holka si pořád jenom vymýšlí samé bláboli. Tenkrát jsem ji zdědila po sestřenici, ale je to takový blábol, že se to nedá číst. Opravdu nejstrašnější kniha od Astrid Lingrénové. Myslela jsem, že to bude něco skvělého, ale byla to naprostá katastrofa.
Dobrodružství pro malé i velké. Pipilota Citrónie Cimprlína Mucholapka Dlouhá punčocha je nezapomenutelná postava mého dětství, i kdybych prstíčkem hrbala, tak podobnou asi jen těžko najdu. Občas jsem ji hodně záviděla. Chtěla jsem ta dobrodružství taky prožívat. Astrid Lindgrenová umí zaujmout a vtáhnout do děje.
Skvělá knížka v dětství ,kterou jsem i s chutí četla synovy...Opravdu knížka ,která hodně baví...
Byla to úplně první knížka od Astrid Lingrenové, kterou jsem jako malá jednou našla pod stromečkem, ještě týž den začala číst a hodně si zamilovala, četla jsem ji snad desetkrát, milovala jsem všechny ty trochu ztřeštěné příběhy malé Pipi, prostě parád, pro malé holčičky to nejlepší, co mohou číst.
Pipi je jedna z nepřekonaných a myslím, že i nepřekonatelných dětských knih. Z hlediska vývoje pedagogiky a dětské psychologie je v mnohém ohledu průlomová. Obliba u dětských čtenářů a počet neuvěřitelného nákladu mluví za vše, nicméně z pohledu dospělého čtenáře mě zaujaly hodnoty, které Astrid Lindgrenová dětem předává naprosto neškolometskýchh a nenásilným způsobem. Pipi má úžasný smysl pro spravedlnost, vždy stojí na straně slabších a potřebných, i kdyby to znamenalo střet s autoritami, většinovým systémem a dobrým vychováním. Pipi je silným pacifistickým a humanistickým poselstvím, umožňuje nám s dětmi otevírat témata, o kterých se často těžko mluví. Při čtení se vždy královsky pobavím.
Rozhodně nejlepší čtení od Astrid Lindgren. Líbí se mi mnohem víc než děti z Bullerbynu nebo My z ostrova Saltkrakan. Zrzavé vlasy, pruhované punčocháče, obří boty a nezavře pusu - to je celá Pipi, kterou mám ráda dodneška :)
Pipi znám od dětství, ovšem jenom z televize. Teprve teď jsem se dostal ke knize. Knížka je samozřejmě lepší. Nevím, co napsat – prostě milé čtení – doporučuji.
Naprosto kouzelná knížka o pihaté, zrzavé a bezstarostné holčičce, kterou jsem jako malá přečetla snad dvacekrát, a pokaždé se mi líbila o kousek víc, než předtím. Pipi je zkrátka a dobře taková správně "praštěná" holka, se kterou se člověk nenudí. Dobrodružství, která se svými kamarády prožila, jsem si moc užila, a pamatuju si, že nejvíc se mi líbila ta část s jejím tatínkem a černošským ostrovem. Je to zábavné čtení jak pro děti, tak pro dospělé (a ne nutně pouze rodiče). Astrid Lindgrenová zkrátka umí.
Pipi je prostě srdcovka z dětství. Milovala jsem ji za to, že taky měla zrzavé vlasy :)
Na Pipi jsem si vzpomněla nedávno při sledování Gilmorových děvčat (které Pipi milují) a musím se k ní zase vrátit, byla to poslední knížka, kterou jsem si každý den listovala a pročítala, než přišla éra Harryho Pottera. Pipi je tak úžasná a jedinečná a měla by být součástí každé dětské (ostatně i dospělácké) knihovničky.
Spolu s Tomem Sawyerem největší vzor mých dětských let. Soužky na základce asi nebyly moc šťastné, ale nic s tím nenadělaly. V této konkurenci neměly šanci obstát :o)
Těším se až zasvětím do těchto tajů svá vnoučata!
Autorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Ještě jsem nehodnotila a musím-moc pěkná knížka, opět čtená často.