Písečníci (3 povídky)

20.06.2017

Někdy kolem roku 1996 u nás Nova začala vysílat seriál Krajní meze - pilotní díl se jmenoval Králové písku. Doteď jsem netušil, že to bylo inspirováno povídkou Písečníci. Narazil jsem na ně úplně náhodou v knihovně a musím říct, že je to pecka, stejně jako ta filmová podoba i když ta se tolik nedrží předlohy, ale výsledek je stejný.
Nicméně k hodnocení knihy - Písečníci za 5, Lya tak 2-3 a Květina - tu jsem vyloženě přetrpěl, takže jen za 1.

01.06.2017

První dvě povídky absolutně parádní!!! Třetí je slabá...zbytečně kazí sílu předchozích novel.

21.10.2016

Skvělá kniha!

10.06.2016

Autorovu mysl asi napadl Gríška, jinak tyhle sci-fi ptákoviny vysvětlit nejdou. Plácá děj bez ladu a skladu jak Písečník svůj domeček. Deportovat knihu na Škín, ať je naše planeta v bezpečí! :-D

12.10.2015

Četl jsem vydání od Laseru, kde jsou jen tři povídky a ne sedm. Martin měl možná u scifi zůstat namísto nekonečné telenovely GoT. Písečníci jsou hodně fajn věc, i když by jim podle mého více seděl delší formát a také sci fi prostředí nebylo vůbec nutné. Naopak jejich pojetí v seriálu Krajní meze, kdy to bylo celé zasazené do současnosti mi vyhovovalo malinko víc. I tak ale povídkový nadprůměr.
Píseň pro Lyu se mi také dost líbila. Hodně dobře popsaný svět a víra mimozemského národa i emoce hlavních postav. Donutí k zamyšlení. Poslední povídka - Skleněná květina - byla oproti předchozím dost slabá a chvílemi čitelná jen se sebezapřením.

10.10.2013

V podstatě souhlasím s valnou většinou komentářů zde. První povídka - Písečníci - se mi zdála nejlepší a četla jsem ji s největším napětím, Píseň pro Lyu už byla trochu slabší. Nebo takhle - ona je dobrá, výborná, ale v porovnání s Písečníky bych ji zařadila až na druhé místo z těch tří. No a Skleněná květina... tam už to vážně nebylo slavné. Do půlky dobrý, ale pak jsem se nějak ztratila a celkově z toho byla dosti zmatená. Proto i ubírám jednu hvězdičku z celkového hodnocení, ale jinak se mi to vážně líbilo a jsem ráda, že jsem GRRM mohla poznat i z jiného pohledu než jen z Písně ledu a ohně :)

17.09.2013

Jedno z nejlepších co jsem kdy četl... :) Víc netřeba dodávat :)

16.09.2013

Písečníci jsou skvěla povídka, která má vynikající nápad a spád. Píseň pro Lyu má také dobrý nápad a i když se první nevyrovná má velice zvláštní atmosféru, která mě velice bavila. Poslední povídka mě, ale moc nechytla i když neurazí.

27.06.2013

Písečníci jednoznačne 5/5 originálne dielko o tom ako skončíme ak dostaneme chuť hrať sa na boha.
Pieseň pre Lyu tiež dávam 5/5 za tajomnú atmosféru ohľadne " parazita lásky "
Sklenená kvetina po pravde unikala mi pointa ale dávam 3/5

Celkova si tento výber poviedok podľa mňa zaslúži 5 poctivých hviezdičiek za skutočne majstrovské a originálne dielo akým Písečníci jednoznačne sú !

13.04.2013

Tři úplně rozdílné povídky.
Zatímco dvě první byly perfektní, poslední byla docela slabá, přesto ale nemohu popřít, že Martin píše prostě skvěle!

20.02.2013

První povídka fantastická, druhá slabší a třetí mě moc nebavila. Celkově ale kvůli písečníkům hodnotím knihu velice kladně.

16.12.2012

Tri zaujímavé „vesmírne“ poviedky v útlej knižke, každá z iného súdka.
Písečníci boli takým malým thrillerom o tom, ako sa niekto pokúša hrať na všemocného a vymkne sa mu to z rúk. Hmyz-nehmyz, inteligentní písečníci vedia svoje o tom, že sa to nevypláca :-)
Píseň pro Lyu ma chytila za srdce najviac - krásna záležitosť s hlbokým podtextom, prinúti premýšľať o zmysle života, o jeho naplnení, podstate pravej, nezištnej lásky. A každý si jej posolstvo môže vyložiť tak, ako sám uzná za vhodné.
Skleněná květina - poviedka, kde autor popustil uzdu svojej fantázii tak, že bolo trochu obtiažne ho vôbec pochopiť (kvôli nej som nakoniec jednu hviezdičku ubrala), ale taktiež fajn čítanie.

09.07.2012

Jediná povídková sbírka, kde dvě nejznámější (zatím nevím zda i dvě nejlepší ale dost možná ano) Martinovo povídky jsou v jedné knize. Určitě se musí zmínit neuvěřitelná rozdílnost všech 3 povídek. Jediné co mají společného jsou snad jen žánry a možná stejný vesmír, ve kterém se odehrávají. Písečníci jsou nadité čtivostí, akcí a určitě málokdo čtení této povídky přeruší i za cenu, že dojede o 3 zastávky autobusu dál nebo skončí s mokrými kalhotami. Naproti tomu Píseň pro Lyu čtenáři servíruje plný pohár citů, lásky a dost zajímavou filozofickou otázku (viz můj komentář přímo k této povídce). A konečně poslední povídka, abstraktní a halucinační, na něco takového je potřeba pořádná dávka představivosti a fantazie jak při psaní tak i při čtení. Na mě to možná bylo až příliš přefantazírované a především hlavní pointa se dá vytušit už dlouho dopředu.