Písečníci a bludný asteroid
Václav Dvořák
Když vyrůstáte v sirotčinci na zaostalé planetě Písečnice, nemáte zrovna super vyhlídky. A je úplně jedno, že se v dolech vykopaných mimozemskou rasou vyznáte jako nikdo jiný. Můžete akorát snít, že jednou pojedete do Hlavního Města. Ledaže… Ledaže by se k vaší planetě blížila mezihvězdná loď a vy jste dostali pozvánku na palubu. Potom si musíte vybrat: navždy odletět a studovat na vesmírné akademii pro tajemné pátrače, nebo zůstat a pokusit se odhalit tajemství své minulosti. Vesmírné dobrodružství pro děti, mládež a rodiče, s ilustracemi Jakuba Cenkla.... celý text
Přidat komentář
Nápad dobrý, ale mně to přišlo zbytečně roztahané. Je fakt, že když už jsem si říkala, že mě to nudí, přišlo další "popošoupnutí" v ději a já zase vytrvala. Přesto se do dalšího dílu rozhodně pouštět nebudu, vůbec mě to neláká. Už při čtení knížky jsem přemýšlela, kterému dítěti bych měla knížku nabídnout - z těch, co znám, asi žádnému.
(SPOILER)
Slyšel jsem spoustu chvály na tuhle knihu a tak jsem ji koupil svému synovci, kterému je 12. Když jsem se ho pak ptal, jaká ta kniha byla, odpověď zněla, že nic moc (a to se prý ještě vyjádřil slušně).
Samozřejmě mě zajímalo proč a tak jsem se jednak zeptal, a jednak si dal tu práci a knihu přečetl.
No musím s ním bohužel souhlasit.
Zde jsou některé z jeho poznámek (pravda některé trochu zredigované mou osobou). Jedna z těch publikovatelných je, že je to zkopírovaný Potter. Ano i já se připojuji k mnoha těm, co poukazují na plagiátorství Harryho Pottera. Máme zde zdánlivě zlého profesora Fraxinuse alias Snapea, nenápadného, ale o to horšího profesora Pulvise Librise alias profesora Quirrella, úlohu Draka Malfoye zde plní Albio Dominus a spousta dalších podobností.
Druhá poznámka napůl publikovatelná je, že hlavní hrdina Tomáš je v mnoha pasážích stejně protivný a nesnesitelný (neslušné slovo začínající na "č" nahrazeno slovem debílek) jako byl Mirek Dušín. (Když jsem mu vysvětloval, že Foglar psal své knížky v době, kdy nebyly nejen mobily a internet, ale ani počítače a dokonce ani televize, tak se sice do prostředí vžil a knížky se mu líbily, ale myslím, že měl dojem, že tahle doba nastala někdy těsně po době Lovců mamutů, které taky četl). I zde musím souhlasit - altruismus, který autor vnutil 12tiletému Tomášovi je naprosto neuvěřitelný.
Synovcova třetí poznámka: "Fakt bych si nikdy dobrovolně na krk nepověsil 8-letou holku! A už vůbec nikdy bych si z ní neudělal ségru." (Kdo měl ve 12 mladší sestru, tak to zcela chápe).
Další poznámka. "Má tam kámoše (Olle), tak proč se tahá s těma dvěma pipinama (Alice a Jana)?? Kdyby chtěl s některou chodit, tak ano, ale takhle?!" (POZOR: Prosazování genderové rovnosti vždy a všude je dnes téměř povinné! Obecně je tato myšlenka samozřejmě v pořádku, ale pokud je nám vnucována vždy, všude a za každých okolností, stává se tím velmi otravnou a člověk k ní automaticky získává odpor. Ani se synovci nedivím.)
To bylo jen pár přímých poznámek, zbytek se pokusím shrnout do běžného textu.
Příběh jako takový je docela dobrý, za ten si kniha hvězdičku zaslouží. Se stylem, jakým je příběh psán, je to už ale mnohem horší. Dobré je to, že se autor nezabývá zbytečným a v naprosté většině obvykle nudným popisem věcí a prostředí, což dodává knize potřebný spád. Špatné je to, že se autor dopouští spousty drobných nelogičností. Jeden příklad za všechny. V jedné chvíli je generace dětí popisována jako na svůj věk poměrně značně vyspělé osoby, které kromě chození do školy také pracují v dole, starají se o údržbu strojů a kabelů a dokonce v dole hledají nová místa pro těžbu (Tomáš) a děti z města zase pracují na výzkumných projektech, čímž jsou prezentovány jako značně schopné a inteligentní a hlavně samostatné osoby (působící mnohem vyspěleji než děti dneška v témže věku). A vzápětí o kapitolu nebo dvě dále, autor nedokáže udržet jednotnou linku a v menších epizodách děje najednou tyto výše popsané děti prezentuje jako v podstatě běžné malé děti odpovídající současnosti.
A na závěr jeden povzdech. I v této knize na jednom místě trčí dnešní době poplatná myšlenka multikulturalizmu, i když zde mírně zahalená do hávu původu z různých planet.
Celkově značné zklamání. Za příběh hvězdičky dvě za styl žádná, takže celkově jedna.
Nerad píši špatně, místo v knihovně tento svazek má, už kvůli tématu vesmíru, ale ta sláva není zasloužená. Velká bublina. Čteme s dětmi mnoooho knížek a mám pocit, že už vím co čekat. Prvních snad 50 stran bylo utrpení. Myšlenka dětí pracujících v dole a nekonečné bloudění... Vše se rozjelo až ve vesmíru, kde bylo mnoho hezkých nápadů, mělo to tah na bránu, samá akce. Ani mi nevadí podobnost s HP, a že ji bylo hodně. Spíše mi vadilo..., jak to říct,...autor si asi řekl, že čím méně toho napíše, tím tomu přidá na zajímavosti, ale jen si ulehčil od práce s omáčkou. Děti nemají rády popisy ve stylu Pána prstenu, ale tu mi přišlo, že nebylo popsané skoro nic. Kluci se stále ptali a já nevěděl, co tím autor zamýšlel, jak co vypadá, jak to popsat. I slovník byl zvolen nevhodně, a to máme dobrou slovní zásobu. Nečetlo se mi to proto dobře (když to srovnám třeba s knihou Nekonečný příběh, starou jak Metuzalém, kde to šlo jak po másle). No a pak to zabil ten konec :( Člověk se nedozvěděl skoro nic. Jen velká past na čtenáře, aby koupili další knihu, a to my určitě nebudeme. Vzalo to další bod dolů za marketingový tah :( Možná jen srovnání s lepšími kusy, možná jen velké očekávání, ale za nás žádná sláva.
Předčítáno. Kniha se synovi moc líbila. Z děje byl nadšený. Technika a vesmír - to jsou jeho oblíbená témata. Děkujeme už se chystáme na další díl.
Tento úžasný kousek české tvorby by si zasloužil mnohem větší ohlas od domácího publika, nebot se jedná o jedno z nejhezčích a nejlépe napsaných děl ze soudobé české tvorby pro děti.
Prostě bombastický literární zážitek :) za který samozrejmě autorovi děkuji a přeji hodně zdaru do budoucna
*Skvělé!*
Navzdory tomu, že jsem starší, než autorova cílovka, knížka mě skutečně vtáhla do děje a myslím si, že má co nabídnout a to jak dětem, pro které je primárně určena, tak i všem ostatním milovníkům kvalitní literatury! Určitě doporučuji i spolu s dalšími knihami od pana Dvořáka! Dávám 5/5.
Jde o prvotinu spisovatele Václava Dvořáka. Nevěděli jsme, co od knížky čekat, ale od prvních stránek bylo všem v naší rodině jasné - našli jsme ji. Naši rodinnou knížku, u které budeme s dětmi trávit večery, u které se budeme společně smát, u které budeme společně napnutí a o které si budeme společně povídat.
Jestli chcete pro své děti něco udělat, buďte s nimi a vezměte do party Písečníky. Naučte děti číst a knížky milovat. Vynaložené úsilí se Vám tisíckrát vrátí. Za nás absolutně TOP
Čte naše devítiletá dcera, už víc než měsíc, mezitím už přečetla 10 jiných knížek, nemůže se prokousat na konec. Asi do poloviny ji to celkem bavilo, ale od půlky je knížka zřejmě tak nudná, že přečte 1 stránku denně. Ještě jí zbývá 100 stránek, pokud to dočte, tak jen díky mému hecování. Dává jen 2*. Zatím prý nejhorší knížka, co četla. Posledních 70 stránek jsem jí musela dočíst já.
(SPOILER)
Začátek originální, venkovsko-hornická část vesmíru, nějaké ty tajemné schopnosti, dramatické události, neodkryté záhady postupně se deroucí na povrch. Jenže to, jak jsem brzy zjistil, byl jen začátek "na zmatení"...
...kniha totiž brzy přechází v až neuvěřitelně neskrytou vesmírnou fanfikci Harryho Pottera*. A není to jen tak nějaká inspirace**, kopíruje se hlavní zápletka***, chování některých postav (lekvary vs. bezpečnost), (nespravedlivý) bodovací systém, máme tady variaci na Famfrpál, létání, Zapovězený les, admirála Brumbála i zmijozelskou skupinku se slizkým hlavním protagonistou atd. atp. Autor do toho všeho přihazuje vlastní invenci, ale musím souhlasit s dalšími čtenáři, že ta přílišná inspirace je rušivá. Přitom právě bludný asteroid, úvodní část i některé další nápady mě bavily. Stejně tak oceňuji krásné ilustrace. Část závěrečných odhalení i přetrvávajících otázek ve mě navíc stále udržuje jisté napětí, ale bojím se, abych se s druhým dílem nevrátil do Písečníků a Tajemné komety.
...a zatímco ten přehnaný pesimismus a neustávající smůla je v knize Já, Finis pochopitelná, tady mi také ve čtení nepomáhala. Vlastně skoro vše se nedařilo a nepovedlo až na závěrečné deus ex machina.
* A některá zamyšlení o společenském řádu jako by přímo vypadla ze Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti.
** Ostatně to přiznává i sám autor: "Zpětně mě ta výrazná inspirace mrzí. Ale chtěl jsem napsat co nejlepší příběh, a pokud jsem nepřišel na nic lepšího, použil jsem už fungující schéma."
*** Pro nás, co jsme Kámen mudrců četli, viděli a slyšeli tisíckrát, byl tak hlavní zvrat bohužel až příliš brzy jasný...
EDIT:
Nechala jsem si to ještě odležet a myslím, že by knížce prospělo, kdyby se trochu osekaly některé popisné pasáže a přidalo se na zápletkách. Autor skvěle popisoval prostory, co se děje, co jak funguje (jako bych tam byla) ale samotné zápletky byly hrozně strohé a rychlé, že jsem ani nestačila mrknout a bylo po tom. A to tam pan spisovatel otevřel mnohé velmi zajímavé dveře!
Mrzí mě, že jsem se zhruba ze 3/4 knihy musela do čtení vyloženě nutit.
PŮVODNÍ: Obálka krásná, ilustrace přenádherné. Podobnost s Harry Potterem hrozně rušivá. Chápu, že dětské knihy, které se odehrávají na nějaké "fantasy" škole se Harry Potterovi prostě budou podobat, ale tady to bylo skoro do puntíku stejné. A mě to rušilo.
Jinak je kniha super pro děti na první stupeň, které ještě nebyly poznamenány kouzelnickým světem. Bylo to celkem čtivé i napínavé a zasazení do Vesmíru bylo taky pěkné.
Myslím, že ti, co zde píší, že Dvořák jen vykuchal a použil HP, mu dost křivdí. Jasně, že lze HP vidět ve všem... Četla jsem nedávno knížku "Tonda, já a mravenci" a vlastně i tam jsem paralely s HP viděla, jenže tamta kniha je o pár desítek let starší, tak ji z toho nikdo nemůže nařknout.
Myslím, že prostě tyto kulisy najdeme ve spoustě knih. Ať už kulisy školy a nenáviděného spolužáka, kulisy "myslíme to dobře a zachraňujeme svět/pole hrachu/chalupu/ježka v kleci" a kulisy "pátráme po tajemství" - prostě se na tom dobře tvoří příběh.
A ke knize samotné? Super kniha, super příběh, syn ji měl přečtenou za dvě noci. Mně samotné to trvalo déle, přeci jen chodím do práce... Rozhodně doporučuji, dětem (i dospělým) se bude líbit. :-)
Komentář ke knize píšu s odstupem času, musela jsem si pořádně rozmyslet, co o ní napsat. Je vhodné uvést, že nejsem cílový čtenář, protože nepatřím do kategorie dítě či mládež. Tak v prvé řadě jsem měla problém se do knížky začíst. Už jsem si říkala, že knihu odložím, ale okolo 120-130 stránky se příběh zlomil a vtáhl mě tak do děje, a to tak, že jsem měla problém knihu odložit a nečíst ji.
A ač se to někomu líbit nebude, já tam podobnost s Harry Potterem taky vidím, a to dost velkou. Ano, děj knihy je zasazen do jiného, stejně zajímavého, prostředí, ale těch společných faktorů je v knize víc než dost. Vyjmenovávat je nebudu, pozorný čtenář si jich určitě všimne sám.
každopádně kniha stojí za přečtení, protože v ní je uvedeno plno zajímavých informací z prostředí vesmíru a kosmu.
(SPOILER)
Tohle od českého autora? U této knížky se bavíme o kvalitě mezinárodní úrovně. Knížka se četla sama, postavy se na svůj věk chovaly adekvátně, jednoduchá zápletka, trocha mystreriózna k tomu... jen mě mrzelo, že Lucka pak nějak ztratí svoji významnost. A nejrůznější hraní s jazykem v podobě originálních zkratek mě velice baví. Jsem zvědavá na pokračování.
Upřímně asi bych to s HP nesrovnávala. Jistě jsou tam podobnosti - ale tady za mě platí - každý pes, jiná ves. Jiná dynamika příběhu a zároveň odlišné kulisy za mě odvedly dobrou práci. Stejně jako vykreslení myšlenkových pochodů postav.
Dávám plný počet bodů, protože kdybych nečetla Harryho Pottera, tak bych příběh hodnotila jako velmi povedený, poutavý a čtivý. Ovšem, jak už napsala spousta lidí přede mnou, je to Harry Potter jako vyšitý. Takže od třetiny knihy už jsem přesně věděla, jaký druh události můžu očekávat dál a nutno říct, že jsem se nespletla ani jednou. Trošku mi přišla škoda, že Tomáš nezůstal na Písečnici a raději se nerozvíjelo dobrodružství v prostředí dolů to mohlo být velmi zajímavé a napínavé.
Příběh je napínavý a velmi chytlavý, překvapilo mě, jak mě tato dětská kniha dokázala vtáhnout do děje.. A ano, podobnost s Harry Potterem tam je, ale co.. kdo nechce číst, ať nečte, kdo to chce zkusit, nudit se rozhodně nebude..
Moc pěkná dětská kniha, která bavila jak mého 12-ti letého syna a 8-mi letou dceru, tak i mě.
Autorovy další knížky
2018 | Písečníci a bludný asteroid |
2020 | Já, Finis |
2022 | Písečníci a probuzení krále |
2023 | Jak se vaří drak |
(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY, PRO TY, CO NEČETLI !!!
Na autora jsem poprvé narazila pár let zpátky při hledání knih pro splnění předmětu Lieratura pro děti a mládež. Titul Já, Finis byl ale vypůjčený, takže jsem nakonec předmět splnila jinými knihami. Znovu na mne Václav Dvořák vyskočil na IG, kde se ve svém příspěvku holedbal, že naučí i zaryté nečtenáře číst, kterážto prohlášení byla podpořena ohlasy nadšených maminek. Shodou náhod nejstarší schytal svojí první pětku za to, že o prázdninách nic nepřečetl (to, že jsme četli spolu, úspěšně zapomněl), a i když jeho to nehnětlo, mne coby osobu, která by bez knih zemřela, to mrzelo a řešila jsem, jakou knihu pro něj vybrat. Dvořák na svých stránkách měl akci 3+1 na svoje knihy, svrběly mě prsty, ale protože výsledná částka i tak byla dost vysoká a do výplaty daleko, zamluvila jsem Finise i Písečníky v knihovně. Když se pro ně šla vypravit, strávila jsem nakonec asi 1,5 hodiny rozhovorem s knihovnicí v dětském oddělení. (Což bylo krásné, protože po opravdu hodně dlouhé době jsem mluvila s někým, kdo je stejně postižený jako já, a ani jedna jsme nedokázaly ten hovor ukončit.) Doporučovala mi i jiné knihy a u Písečníků pronesla něco, co moji četbu značně poznamenalo. Totiž, že je to vykrádačka Harryho Pottera.
Po dočtení jí bohužel musím dát za pravdu a nechce se mi věřit, že by Dvořák HP neznal a všechno to jenom byla náhoda. Jen některé z bodů: Hlavní hrdina je outsider a sirotek, ale dříme v něm víc, než sám tuší. Hned první den si znepřátelí nejen spolužáka (bledý blonďák), ale i jednoho z učitelů, který je na něj a jeho přátele zasedlý a nespravedlivě a neúměrně jim sráží body ve školním hodnocení. Tomáš vyniká v létání, hned při první hodině „kouzel“ zvedají děti do vzduchu předměty, a je dobrý i v gravibalu, který nikdy nehrál, zkrátka talent od přírody. Mechanik v hangáru je takový vlastně Hagrid. Děti celou dobu podezírají zlého učitele z nekalostí, sledují ho dokonce do zakázané zóny, kde sice nenarazí na Chloupka, ale těsně předtím, než se jim podaří něco zjistit, se musí vrátit… Říkala jsem si, že by to byl „dobrý plot twist“, kdyby záporákem ve skutečnosti byl ten roztržitý profesor historie. Když vykrádačka, tak se vším všudy, profesorem Quirellem byl skutečně profesor Libris. Když to člověk čte s tímhle vědomím, aniž by k odhalení ještě došlo, profesorovy výroky při hodinách historie dávají úplně jiný smysl (takže když to pak někdo čte podruhé a už zná pointu, musí si říkat, jak to autor umně zaonačil, aby to vlastně bylo do očí bijící).
Václav Dvořák píše dobře, ne že ne, kniha je čtivá a udržuje napětí a čtenáře u stránek. S tím předem daným hodnocením to na mě však tak trochu působilo jako „jo, tahle zápletka je dobrá, ale já ji dokážu uchopit a zpracovat líp než Rowlingová, protože píšu líp“. Minimálně co se prvního dílu HP týče, dávám autorovi za pravdu (a pozor, to patřím mezi ty, co Pottera četli mezi prvními, ještě než propukla hysterie a pottermánie, a k celé sérii mám sentimentální vztah). I když autor do děje zakomponoval mudlovskou sestru a celé se to odehrává ve vesmíru, nic to bohužel nemění na tom, že to fakt je vykrádačka. Standardně bych vypálila pět hvězd, takhle nemohu než tři a ještě přemýšlím, zda jsou zasloužené.
Nicméně kniha fakt dobrá je a i když obsahuje cizí slova a zpracovává i vědecké poznatky, věřím, že děti bude bavit. Jen na toho moje je ještě hodně složitá - minimálně velikost písma a hustota textu na stránku jsou pro něj zatím složité. Jednou ale třeba uvidíme. Pokud se však do knihy pustí, já mu ten ohavný spoiler nedám a budu jen čekat, jestli na tu podobnost přijde sám.
P.S.: Po přečtení některých zdejších komentářů dodávám, že coby někdejšího latiníka mě iritovalo počeštělé skloňování některých latinsky znějících jmen :-).