Písečný muž
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 4. díl >
Jedné chladné zimní noci se na železničním mostě ve Stockholmu objeví mladý muž. Je vychrtlý, silně podchlazený a má legionářskou nemoc. V nemocnici vyjde najevo šokující fakt: podle registru obyvatel má být mladík již sedm let po smrti. Jak je to možné? Vždyť z jeho vraždy je podezřelý sériový zabiják Jurek Walter, kterého před třinácti lety zatkl komisař Joona Linna a který byl odsouzen k doživotní izolaci na uzavřeném psychiatrickém oddělení. Starý případ je nutno znovu prošetřit. Sériový vrah je obestřen spoustou záhad. Je třeba jednat rychle, neboť čas je neúprosný. Co když je dosud naživu i mladíkova sestra, která tehdy zmizela spolu s ním? Lars Kepler svým čtvrtým románem překonává veškerá očekávání.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , HostOriginální název:
Sandmannen, 2012
více info...
Přidat komentář
Klasická Keplerovka - sáhla jsem po ní z naprosto prozaického důvodu - přečíst si něco oddychového. A jako každá předchozí kniha této spisovatelské dvojice, ani Písečný muž nezklamal. Krátké kapitoly, jasně členěné, díky tomu se kniha výborně čte. Stejně jako čtenářka "slunicko 1958" beru příběh jako "pohádku pro dospělé", takže nepřemýšlím o tom, co je reálné, a co již trochu "drhne". Těším se na další Keplerovku, až zase budu mít chuť při čtení jenom tak relaxovat.
Knížka se mi líbila. Byla napínavá, děsivá. Dobře se čte, díky krátkým kapitolám a skvělému členění se těžko od rozečtené knihy odchází.
Vím, že by se mohlo najít několik kritických připomínek. Tento druh četby však beru jako odpočinek a stejně jako u pohádek nepřemýšlím, jestli je děj reálný nebo ne. Chci se jen odreagovat a u tohoto románu se mi to podařilo dokonale.
Asi jsem ve srovnání s ostatními příběhy čekala lepší zápletku/zpracování, ale ve finále to bylo opět skvěle zpracované.
Už od samého začátku bylo jasné, že celý příběh bude hodně ponurý. Čemu se divit - zase léčebna. A hlavní postava je vážně psychopatem. Nicméně vyústění celého příběhu bylo překvapivě logické.
Hypnotizér byl dle mého názoru podstatně lepší. Postava Jurka Waltra mi přijde tak nepravděpodobná a nereálná, že ne mě chvílemi působila téměř komicky. A přitom měla působit zcela opačně.
Nevím, zda se mám připojit k pozitivním nebo negativním ohlasům. Tato kniha byla hodně čtena. Moje měřítko je, že existují dějově lepší knihy, to nadšení tady u mě nebylo úplné. Chybí mi v tom horor, ta intenzita, to nadšení a hlavně ta vášeň číst dál, kdy máte strach a chcete mít ještě větší. Zůstala jsem tak nějak nenaplněna, chtělo to další osud, něco hororově nabité. Příběh je nápaditý, ale chybí mi tam intenzita, větší zápřah, to nekonečné a všudypřítomné děsivo. Krátké kapitoly jsou výborné a hodnotu krátkých kapitol podceňuje nejeden autor. Tohle Lars Kepler zřejmě ví. Přesto mě příběh a postavení děje včetně zakomponovaných rolí osob nijak neoslovil a i přes okázalou barvitost cítím tam ztrátu temperamentu, toho pozitivního chtíče nadchnout čtenáře a něco jim dát. To něco by bylo srozumění s příběhem a intenzita prožitku.
Zaslouží si plný počet. U Keplerovek si vždy řeknu wau to byla jízda. Když mám čtecí krizi vezmu knížku od něj a je po krizi. Jsem hrozně moc zvědavá jak to bude dál.
(SPOILER) Série s Joonou Linou se čte dobře a mám ji rád. Ale pořád mi u každé knihy něco chybí, aby to bylo na 5 hvězd. Příběh se mi nedokázal dostat tolik pod kůži, napětí se úplně nedostavilo, naopak děj se obcas vleče ... a vyvrcholení nepřineslo očekávaný wow efekt. Moc jsem nepobral souvislost příběhu. Na začátku hledali vraha velkého počtu lidí, ale nebyla nám poodkryta motivace k jejich realizaci. Pouze zname vztah vraha a unesených sourozenců a jedné další rodiny. Ale co zbytek? Zároveň je zde filozofická otázka .. muselo zemřít tolik lidí pro záchranu jednoho života? Nicméně sérii zůstávám věrný, věřím v lepší zítřky a vyhlížím Slalkera. 70 %
Zatím nejlepší Kepler! Napínavý, děsivý, čtivý, nepředvídatelný... Hlavní záporák byl sice takový "superman", ale vůbec mi to nevadilo. Nejlepší postavou tohoto dílu byla za mne rozhodně Saga. Jdu na další díl! Jsem zvědavá, co se stalo s Joonou Linnou.
(SPOILER) Příliš nelogičností, další pokračování - zjevné, se stejným záporákem již číst nebudu.
Ak nečakáte viac ako nič, tak u tejto autorskej dvojice to určite dostanete. Ak Vám stačí, že si napríklad jedna z postáv po troch dňoch povie: ,,je načase ten mikrofón vyzvracať", vezmite na to Iberogast, že to dokáže a potom ste na tých správnych stránkach.
Nič je možné. Aj v štvrtom pokračovaní mi je úplne jedno, ako to celé skončí. Je mi hotový bublifuk osud postáv, koľko mŕtvol mi naservírujú a ako šokantne to má pôsobiť. Pretože je to duté prázdno.
Nič nieje nemožné. To sme si vraveli už v materskej škôlke, keď sme sa navzájom medzi sebou presviedčali, kto má doma väčšie zviera. Samozrejme že najväčší borec mal pod stolom rodinku hrochov a svoju pravdu sa snažil dokázať argumentami tipu: ,,... a myslíš že prečo bývame na prízemí, ha? Aby sa neprepadli cez dlážku! To dá rozum.'' A rovnako Kepler vymyslí nejaký záver a na ňom stavia príbeh. A je mu úplne jedno ako dokráča ku koncu. Hlavné je, že tam tak ňák a akosi je. Navyše jazyk akým sú keplerovky písané je ako toaletný papier z Jednoty za 15 centov - 400 útržkov úplne nanič.
Jediná vec, ktorá je na tejto akože severskej detektívka mrazivá je kalkul s akým je napísaná. Ale to na hviezdičku nestačí.
Krátké kapitoly, stupňující se napětí a skvělý Joona Linna. Písečný muž je další úžasný počin od autorské dvojice Lars Kepler. Stále ten příběh tak nějak vstřebávám a mám při tom husí kůži. Výtečná kniha, která je rozhodně více, než jenom detektivkou.
nechytla mě tolik jako svědkyně ohně, která ji předchází a které jsem doslova hltala každou stránku, ale rozhodně mě bavila a stojí za přečtení.
Té detektivce rozhodně nelze upřít napětí i zajímavá zápletka. Ale Jurek Walter mi připadal jako superman o trochu víc, než by bylo přiměřené. Až mi to ke konci zkazilo dojem.
Keplera jsem četla asi před 6 lety poprvé, začínala jsem Hypnotizérem, který mi tehdy přišel naprosto skvělý. Jako druhý díl jsem četla Svědkyni ohně, která byla sice slabší, ale taky skvěla. Pak jsem si dala od něj pauzu a četla spoustu jiných detektivek/thrillerů od jiných autorů. Nyní jsem se vrátila ke Keplerovi a byla jsem zklamaná. Nevím, asi jsem během té doby narazila na jiné, lepší autory. Ale prvních 250 stran se strašně vleče a nic se tam neděje. Děj se začíná trošku rozjíždět až se Sage nechá zavřít. Nicméně i tak je v knize spoustu nelogických a nesmyslných pasáží. Za mě tedy celkem zklamání a jestli po Keplerovi někdy znova sáhnu, tak asi za dalších pár let. Nechápu moc, tak vysoké hodnocení zde :-)
Neskutečné. Pořád mě tento autor nepřestává překvapovat. Každá stránka je napínavá. Pořád vás to nutí číst a číst. Jedna z jeho nejlepších knížek.