Hostina pro vrány
George R. R. Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/195659/bmid_hostina-pro-vrany-BnF-195659.jpeg
4
2786
2786
Píseň ledu a ohně / Pieseň ľadu a ohňa série
< 4. díl >
Po staletích krutých zápasů a osudových zrad se sedm mocností vládnoucích jedné říši navzájem zdecimovalo natolik, že jim nezbývá než nyní žít v tísnivém příměří. Nebo to tak alespoň vypadá… Pár jedinců si stále ještě dělá nárok na kdysi zoufale žádaný Železný trůn, ale jsou příliš slabí nebo vzdálení, než aby se jim to mohlo podařit. Válka, která zuřila tak dlouho, strávila sama sebe… Avšak jako v dohře jakéhokoli vrcholného zápasu netrvá dlouho, a začnou shromažďovat zrádci, psanci, odpadlíci a mrchožrouti, hašteřící se nad kostmi mrtvých a nad kořistí přeživších. S tím, jak se lidské vrány slétají ke své hostině z popele, se v Sedmi královstvích rodí nové intriky a vznikají nebezpečné aliance, zatímco ze zlověstného soumraku minulých zápasů a chaosu se vynořují překvapivé postavy. Je to čas, kdy se moudří a ctižádostiví, ale i zrádní a silní snaží pomocí svých schopností, moci a magie přežít kruté a strašlivé časy, jež nastaly. Je to čas, kdy se lidé prostí i urození, bojovníci i čarodějové, úkladní vrazi i mudrcové dávají dohromady a snaží se bojovat o své místo na zemi a své životy. Protože na hostině pro vrány je mnoho hostí – ale jen pár jich nakonec přežije.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno:
2012
,
Talpress
Originální název:
A Feast for Crows, 2005
více info...
Přidat komentář
Zatím nejhorší díl na přečtení. Kniha má spoustu hluchých míst, některé kapitoly jsou natáhlé a v jádru o ničem. Celkově kdybych tento díl nepřečetla, tak se zas až tak moc nestalo. Celkový dojem ze série mi to nezkazí, ale po druhé ho asi vynechám. Doporučuji jen z toho důvodu, že čtenář ví o tom, jak pokračují jednotlivé postavy.
Tenhle díl mi dal zabrat. Sice je oproti trojce o kus tenčí, ale i tak. Nejdřív jsem se nemohla začíst, pak jsem neměla možnost se začíst a pak už jsem se nezačetla.
Tady se totiž prakticky nic neděje. Nejdřív zbytečně dlouho pohřbívají lorda Tywina (takový ciráty nenadělal autor ani s jedním králem!) a po zbytek knihy se postavy courají sem a tam po Království (a na napodobování Keruaca to moc nevypadalo).
Vyděsil mě hned začátek, prolog. Co to je, proboha, za lidi? Čtu vůbec správnou knížku?! A následující stránky to opravdu nevylepšily, fůra nových postav, jmen, ale ty šly nakonec zařadit. Trochu mě štvaly názvy kapitol – ještě bych pochopila, že místo Sansy je psaná Alayne, ale když má jedna postava v názvech různých kapitol různé názvy, to mi hlava nebere. Celá šaškárna alias královolba u Greyjoyů je natahovaná, podle mě celkem zbytečně. Kapitoly z Dorne taky mohly být kratší. K prologu se oklikou dostaneme až zase v poslední kapitole, takže čtenář zas neví nic – a že konec prologu vypadal zajímavě. Čekala jsem, že se to rozvine kapku víc. A navíc netuším, jestli Pate na konci byl opravdu ten Pate ze začátku, protože opravdu nevím, kam ten prolog v časové souslednosti patří.
Co mě ale štvalo hodně, že tam spousta postav najednou nebyla. A zrovna ty, co by mě zajímaly. Chyběla mi dokonce i Daenerys, jejíž kapitoly mě v minulých dílech bavily nejmíň (protože i tak to bylo čtivější než celá tahle kniha). Tyrion, Brann, Jon – ti by mě zajímali víc než Cersei (která je mimochodem blbější, než to původně vypadalo) nebo Brienne, která to taky bere docela oklikou (je to dál, zato horší cesta, že). Ano, autor to na konci vysvětlil. Ale já jeho vysvětlení neberu. Jako chápu dilema – celý příběh půlky postav nebo půlka příběhu všech postav – ale Arya, Brienne, Cersei, to jako opravdu není ukončené! Navíc po autorově „vysvětlení“ si ani nemůžu být jistá, že se to dozvím v příštím dílu. Trochu se bojím toho, že k těm otevřeným příběhům z tohoto dílu přibydou další nedokončené osudy – a jak víme, uzavřené s velkou pravděpodobností už nikdy nebudou…
Do páté části se mi teď zrovna moc nechce, ale když už je poslední, tak to před cílem nevzdám. Jen si musím dát trochu pauzu (a najít si čas zajít do knihovny, protože poslední díl kámoška nevlastní).
Pro mě je tato kniha jako slaný krekr pro milovníka dortů. Potenciál zaujmout jí neupírám, ale kdyby v knihovně nečekal další díl, nepostrádala bych ho.
Na sérii se mi líbí nepředvídatelnost, ale jako čtenáři seriálem nedotčenému mi komplikuje čtení mnoho postav. Nikdy nevím, které jsou důležité, a které mohu na konci odstavce s klidným srdcem pustit z hlavy. Děj je navíc extrémně rozvláčný a na dějové linky některých zajímavých postav se v něm vůbec nedostalo. A tak, přestože tuto specifickou knihu nemám s čím porovnat, hodnotím ji poměrně nízko. Je mnoho knih, jejichž stránky na mě udělaly větší dojem.
V tomto díle se už seriál začíná odchylovat od knižní předlohy. Megalomanské dílo však přestává mít dostatek originálních zápletek a děje. Pokud jsem měla pocit, že "se nic nestalo" v předešlých dílech, tak v tomto už vůbec o nic o nešlo. Bohužel. Já fanda této série nebudu, i když chápu, proč si dokázala najít své čtenáře. Obsáhlostí a bohatostí postav je vskutku nepřekonatelná.
Proti předchozím dílům, které nasadily laťku velmi vysoko, trochu slabší kus. Působí, jako by se teprve stavěly figurky na šachovnici a závěrečná bitva nás teprve čeká.
Z předchozích čtení jsem si odnesl dojem, že jde o nejhorší díl celé série, který je potřeba přetrpět, napotřetí se mi ovšem líbil stejně jako ty předchozí. Je to zřejmě hodně ovlivněno tím, jestli člověk ví, co má čekat. Polovina postav tu chybí (a je to navíc ta čtenářsky atraktivnější polovina) a tempo vyprávění se po neuvěřitelném crescendu třetího dílu výrazně zpomaluje, to je pravda. Subjektivně také člověk může mít pocit, že se toho za celou dobu vlastně moc nestane, zásadní události a zvraty tu jsou, ale jsou jaksi tlumené, což je dost možná způsobeno tím, že je tu hodně nových postav, na nichž nám zatím moc nezáleží. Kniha je ovšem slabá opravdu jen ve srovnání s předchozím dílem, jinak myslím stále hravě překonává většinu konkurence.
Dějové linky na Želzných ostrovech a v Dorne byly méně čtivé než ty načrtlé z minulých dílů, které z knihy vytvořily jedno z nejdepreivnějších čtiv fantasy literatury.
Tempo příběhu v Hostině pro vrány zpomalilo, ale to knize neubírá na kvalitě. V tomhle případě Martin vytvořil dva paralelní romány, kdy se tento věnuje zejména jihu a Řekotočí. Greyjoyové jako takoví přinesli novou zajímavou sortu lidí. Další nové postavy přibyli v Dorne, které bohužel působí trošku více odtržené od zbytku děje. Řekotočí se zase více zaměřilo na prosté lidi a jak na válku reagují oni. Celá náboženská linka je pak velmi dobře promyšlená a velmi cením charakterový vývoj Králokata, který se na svou sestru už nemůže ani podívat. Odchýlení od knihy v adaptaci je pak velká škoda, jelikož dějové linky z posledních dvou dílů opravdu zprznili.
4. díl byl za mě zatím nejslabší ze série, ale i tak byl velmi dobrý. Věřím, že každá drobnost bude mít v dalším ději velmi důležitou roli. Moc se mi líbí vývoj postav a jsem zvědavá, co bude dál.
Z 4.dílu jsem byla ze začátku rozladěná, ale pak mě bavil čím dál tím víc. Jinak ale upřímně nic závratného se tady neděje. Ale jak už je člověk ve hře a sleduje pohyby postav, tak i ty nenápadné intriky tě jednoduše vtáhnou.
Takže, nejsem z toho vyloženě paf, jak z minulých dílů, ale ztráta času to nebyla v žádném případě.
Mé pocity při poslechu této audioknihy: Sedím v restauraci u podivného jídla. Ingredience intriky, a zase intriky, nezáživný děj, random neznámé postavy, porno. I když to nebyla moje objednávka, tak to nepošlu zpátky kuchaři, zkusím to, vychutnám si to s gustem a přestože bych sis to znova neobjednala byl to kulinářsky zážitek.
Předně se těžko vysvětluje posedlost touto sérií, když ještě nepatříte do klubu stoupenců. Opravdu!
Já jsem až tímto dílem pochopila, že jsem teda oficiální člen. Ještě k tomu, když navíc chybí dva nejpopulárnější pohledy postav.
Protože být skalní člen- to je potřeba pro přežití xy hodin popisování neúspěšné cesty za nalezením Sansy, monotónní plavby s vrcholem jen během nečekaného sexu, laxního cvičení údajně nejobávanějšího zabijáka aka potenciálního vraha Night Kinga. A dobře tedy, jediná akční, drzá a vygradovaná linka byla ta mé milované Cersei, která se po Jeofreym stala moji novou oblíbenou postavou.
Míň než 5 hvězd dát této sérii je ale zločin. Špička ve svém žánru.
Seriál už autora definitivně předběhl a tak už místy čteme jiný příběh. Postav neubývá, pořád se něco děje, pořád se to vaří a krev stříká. Neustále obdivuje kolik se toho dá odvyprávět jen formou dialogu dvou či více postav. Jak to všechno funguje, každý má svoji roli a ty stovky postav a postaviček tvoří obrovskou báječnou story!
Zatím asi nejslabší díl v sérii. Jde hodně znát, že tenhle díl autor původně neplánoval a až při psaní Tance s draky si uvědomil, že bude potřeba vyplnit hluché místo v ději. Spousta nových, nepříliš důležitých postav, spousta vaty okolo, příběhy starých postav naopak upozaděné. Není to špatná kniha, ale při čtení jsem se nemohl dočkat konce, abych se mohl pustit do dalšího, tentokrát snad už zajímavějšího dílu.
Nejslabší kniha celé ságy a nejnudnější kniha co jsem kdy četl. Přečíst ji mi trvalo 3 měsíce. Ne že bych četl tak pomalu, Jen jsem mezitím dal další 4 knihy, protože u tohoto se fakt nedalo vydržet. Dočetl jsem ji jen proto, že jsem chtěl přečíst i prozatím poslední Tanec s draky. Spousta nových a většinou nesympatických postav, jejichž jména mi ani nestálo za to si zapamatovat. Původní postavy, např. Brienne z Tarthu, zase nesmyslně putují od někud někam, nebo spíš od nikud nikam (možná se to někdy někde spojí, pokud se tedy ještě dočkáme šesté a sedmé knihy). A i toho zbytečného slovního balastu, je zde mnohem víc než v předchozích knihách.
V porovnaní s priemerom kníh, ktoré som prečítala, ide o nadpriemerné dielo, ale v rámci tejto série mi pripadá výrazne slabšie ako predošlý diel. Dej sa začína posúvať oveľa miernejším tempom, u postáv Brienne a Sansy sa prakticky až s výnimkou ich poslednej kapitoly vôbec nič nové nestane. Pridávam sa tiež k tým čitateľom, ktorých nenadchli Greyjoyovci a Dorne mi tiež nebolo dvakrát pochuti. Arya, tá toľko obdivovaná postava, ktorá si zaslúžila hromady súcitu, zrazu začína byť divná a prestávam jej fandiť. Nepochopila som, čo s ňou robia a prečo si to ona necháva robiť namiesto toho, aby sa snažila dostať k Jonovi. Samwell bol na tom lepšie, ale jeho kapitoly boli tak hlboko depresívne, že som do nich tiež nemala veľkú chuť. Najzaujímavejšie boli pre mňa kapitoly písané z pohľadu Jaimeho a Cersei. Ale zakladanie nových dejových línií v takto pokročilej fáze série ma znepokojuje rovnako ako skutočnosť, že o to menej miesta zostáva na rozplietanie tých starých.
S touto časťou som mal trošku problém. Moja čiastočná nespokojnosť tkvie v tom, že kým sa v predchádzajúcej časti skrížili rôzne frakcie príbehu ktoré vyústili k ozbrojeným konfliktom hrdinských činov, a považujem to za vrchol ságy, (vrchol kým tu nemáme iné pokračovania) tak tuto akoby sa roztrhlo vrece s nie práve najzaujímavejšími dejovými linkami, ktoré mňa čitateľsky vôbec nelákali. Ako už samotný názov prezrádza Hostina pre vrany je príbeh kde sa zbieha to, čo z minulých dielov prežilo a aj dejové linky sa už rozkúskovali na toľko, že som s tým začal mať problém. Príliš veľa postáv s príliš detailným prerozprávaním každodenného života ( čo samo o sebe nie je zlé, klasické diela svetovej literatúry by o tom mohli rozprávať) ale bolo toho priveľa a dej sa až tak veľmi nehýbal.
(SPOILER)
Knihu jsem četla tak dlouho, až se stydím. Ale neodložila jsem. I když jsem nad tím několikrát přemýšlela. Jak už tu mnozí psali, je to převážně dlouhé natahování ničeho. Autor přidá postavu, poté se 500 stran o ní nic nedozvíte a když se k ní znovu prochroupete, tak ji useknou hlavu, kdyby tu ser Arys nebyl, tak se asi mnoho nestane, jako spousta dalších.
Brienne - neustále cestuje od nikud nikam, ztrácím se, kde přišla k informaci, že hledat Sansu zrovna tam, kam se podivně vydá. Přijde mi až fanatická. A Rafan? Martin zřejmě potřeboval přidat nový stupeň nechutnosti.
Železní - pro mě nejnudnější kapitoly. Hlasování bych zkrátila tak na čtvrtinu textu.
Samwell - po sedmistech stránkách přišel o panictví, jediná asi podstatná informace, nedodržel přísahu. Jinak také nuda.
Bleskový lord a banda kolem - baví mě o něco víc než Železní, ale také nuda. Ztrácím souvislosti. Napínavý je pouze návrat Cat.
Cersei - konečně osoba, která hýbe dějem, ale zase do toho tahá další a další postavy, vrabčáky některá nová jména už ignoruji.
Dorne - no dobrý, ale taky žádnej odvar, zase jen nové postavy, nudné.
Jaime - možná nejlepší postava. Obléhání Řekotočí bylo fajn.
Sestry ze Zimohradu celou knihu zachraňovaly.
Předchozí díly jsem četla jedním dechem a tady bylo jednoduše něco špatně. Čtení mě začalo znovu bavit až v poslední čtvrtině a to je u tak tlustého svazku opravdu hodně pozdě. Do poslední knihy jdu s nechutí a zklamaná, tak snad se autor vrátí k zábavnějším postavám.
Čtvrtý díl Písně ledu a ohně je první díl u kterého musím snížit hodnocení. Román se i přes větší rozsah dobře čte, postavy i svět jsou propracované, ale přišlo mi že je v knize spoustu vaty - prokrácení by knize prospělo. Další mínus je, že většina mých nejoblíbenějších postav v knize vůbec není, nebo mají jen malou roli (Jon, Davos, Tyrion a Daenerys). Nový překlad od Arga (Michala Marková) je opět výborný.
Čtvrtý díl série Píseň ohně a ledu je opět skvělým pokračováním, i když se tentokráte kniha věnuje spíše vedlejším postavám. Na pouhých cca 800 stranách se také potkáme s postavami, které se do seriálu nedostaly, a přečteme si i někdy detailnější příběh známých postav.
Přečetl jsem v novém a skvělém překladu Michaly Markové z nakladatelství Argo.
Je to stále skvělé! Nemůžu si pomoct, ale prostě miluju Cersei! Její kapitoly jsou pro mě to nejlepší co v této knize je. Je to potvora, ale stejně ji tak nějak fandím :) Pak mě také hodně bavil Jaime. Jeho postava je jedna z nejlépe propracovaných v celé sérii a ta proměna, kterou si prošel je prostě zajímavá.
Super byla také část z Dorne. Sice se tu zatím nic extra důležitého nestalo (i když na konci jsou jisté náznaky, že by to mohlo mít nějaký vliv na další knihu), ale bylo zajímavé poznat pár nových postav a být i jinde než jen v Králově přístavišti.
Naopak jako za trest bylo cokoliv, co se týkalo Železných ostrovů. Nemám ráda Greyjoye a všechno okolo nich mi přišlo strašně nudné a vážně se mi to nechtělo číst. A navíc ty jejich neustálé kecy okolo Utopeného boha... přitom je to jen banda pirátů, násilníků a magorů co pijou slanou vodu. Čím míň toho o nich bude v dalších dílech, tím líp.
Celkově hodnotím na slušné 4* a pokud znáte jen seriálovou verzi příběhu, asi budete hodně překvapení. Tohle je totiž už úplně jiný příběh!
Štítky knihy
magie středověk rytíři americká literatura zrada králové pomsta bitvy čest hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2000 |  Hra o trůny 1 |
| 2017 | Hra o trůny |
| 2019 | Oheň a krev |
| 2014 | Rytíř Sedmi království |
| 2015 | Svět ledu a ohně |
Předchozí tři díly mě zaujaly více, v případě Hostiny pro vrány mi přišlo, že se autor příliš rozepisuje a děj se zase tolik neposune. Některé části mě pochopitelně bavily více, jiné méně, ale celkově kvalita oproti minulým částem lehce poklesla.