Píseň o Bernadettě
Franz Werfel
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/305969/bmid_pisen-o-bernadette-cSh-305969.jpg
5
258
258
Franz Werfel (1890- 1945), pražský rodák, obohatil svou tvorbou všechny literární žánry. Začínal jako velice plodný básník s výraznými znaky expresionismu, později se věnoval zejména historickému dramatu, ale vlastní těžiště jeho tvorby spočívá v románech, které přetrvaly všechna jeho ostatní díla a z nichž je nejeden znám i našim čtenářům. Vzpomeňte jen na romány „Čtyřicet dnů" a „Sjezd abiturientů", které u nás vyšly nedávno. Werflova „Píseň o Bernadettě" je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie, a o pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: „V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadette, a to dříve, než se pustím do nějaké jiné práce... " 33-356-72... celý text
Literatura světová Náboženství Biografie a memoáry
Vydáno: 1972 , VyšehradOriginální název:
Das Lied von Bernardetta, 1941
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha odkrývající zákulisí Lurdského zázraku. První polovina, kdy se děly zjevení, - popis vnímání Bernadettou, vnímání Bernadetty vesnicí - mě hodně bavila. Pak se to přehouplo v politikaření a dočítala jsem už jen, abych dočetla.
Srdcovka a opakovaně přečtená kniha. Fascinuje mě příběh vzniku knihy - prchající žid před Hitlerem v Pyrenejích přislíbí Bohu, že v případě přežití zazpívá o lurdské dívence světu píseň. A jak!
Nenechte se zmást tématem, Píseň o Bernadettě je román o zázraku, ale není to reklama na katolickou církev (ani to není nic proti této ani jakékoli jiné církvi, je to neutrální, hurá), ačkoliv vypráví o dívce která je svatořečena. (Ono by to také od původně židovského autora bylo poněkud překvapující.) Werfel se s Bernadettiným příběhem setkal během svého útěku před nacismem, když po obsazení Francie prchal přes Lurdy. Tvrdí, že během krátkého pobytu v Lurdách slíbil, že pokud se mu útěk podaří a v pořádku se dostane do Ameriky, napíše o lurdském zázraku knihu. Úprk se podařil, a tak vznikla Píseň o Bernadettě.
Je to román, jehož vypravěč dokáže výborně vystihnout psychologii postav, dobu i prostředí. Prostředí je především provinční městečko Lurdy, které se časem promění v místo, kam se stahují spousty turistů, zvědavců a samozřejmě nemocných, kteří v něm vidí naději. Doba, v níž se zázrak odehrává, druhá polovina 19. století, rozhodně nepřeje zázrakům, je to doba rychlého technického a vědeckého rozmachu, a proto v Bernardettiných viděních vidí mnozí podvod nebo šílenství, největšími odpůrci zázraku jsou, aspoň zpočátku, vzdělanci a církevní představitelé (ostatně ti ke vzdělancům patří), mnozí časem svůj pohled na věc mění, což je autorem také šikovně vykresleno. Nejdřív v zázrak věří především ženy, ale je zde výrazná výjimka a tou je Bernadettina matka, která by byla nejradši, kdyby její dcera byla obyčejnou dívkou se všedními starostmi, má pocit, že zjevující se "Paní" jí ukradla její dceru.
Tento román považuji za krásný a smutný. Četla jsem ho zatím dvakrát a pokaždé na mě z něj dýchal smutek z Bernadettina osudu, zdaleka nejen z toho, že objevem léčivého pramene pomohla druhým a sobě pomoci nedokázala, celý život byla nemocná a zemřela mladá, Bernadettin osud je smutný i pro její osamělost. Z dívky, které se zjevila Panna Marie (Bernadetta o ní ovšem vždy mluví jako o "Paní"), se stala slavná osoba, už nikdy nebude považována za obyčejnou a ani nemůže žít běžný život, jaký si snad dříve přestavovala.
Zvolila jsem četbu této knihy, mistrovsky napsaný román židovského autora, který krásně vystihl situaci v Lurdech, kde se prostá, nemocná dívenka setkala u jeskyně s krásnou Paní. Setkáváni s Ní je však bráněno, ale ona vytrvá. A kdo by neznal dnes světoznámé poutní místo Lurdy? Obdivovala jsem i autora, který tak mistrně dokázal ztvárnit toto období, ačkoliv sám nebyl křesťan, ale žid.
Jednu hvězdičku dolů dávám přeci jen za to téma. Bylo tak vzdálené dnešní době. Musím uznat, že ne vždy jsem měla ten pocit těšení, až si zase sednu s knihou. Nicméně to bylo skvostně propracované. Líbila se mi zásadovost některých lidí, kteří se nenechali rozhodit ani všemi ostatními pochybovačníky. A naopak když nekteré postavy přiznaly svoji chybu, nestyděly se za to (takových tam bylo vlastně mnoho). Nezaručuji, že si knihu kdy ještě přeštu, ale byla to krásná lyrická procházka klasickou literaturou.
Předesílám, jsem ateista…
Při první zmínce o Paní se mě zmocnil jakýsi slavnostní, euforický pocit převeliké úcty a pokory. Soucítil jsem s Bernadettou a zároveň ji obdivoval / záviděl ? .. Za to může autor, nečekal jsem, že mě tak silně svým dílem zasáhne. Moc krásný příběh. Přiznávám, knihu jsem dočítal jen s velkými obtížemi, prakticky neustále mi slzely oči a teklo z nosu.
„Hochu, podívej se ještě jednou na toho anděla,“ vzlyká paní Bouhouhortsová. „Na tuto chvíli nezapomeneš, i kdyby ses dožil sto let.“
Kniha, která je krásně napsaná a rozšířila mi obzory. Bernadettu jsem vůbec neznala a její osud se mne hodně dotkl. Zajímavě napsané pozadí jednoho "zázraku", který byl vlastně jeho protagonistce jedno a díky kterému se jí změnil život. Jen bych ráda viděla ty výšivky, které tvořila v klášteře. Hledala jsem a nenašla.
Kniha byla skvělá hlavně díky umění Franze Werfela a také měla zajímavý námět. Obdivuji vykreslení psychologie jeho postav. Jak popsal nerozhodnost a pochybnosti o zázraku a o jeho nositelce. Ať už takové myšlenkové pochody postavy kolem Bernadette měly nebo ne, Werfel prostě vidí do lidského nitra. Pokud jde o nadpřirozené zázraky, myslím že šlo o pěkně využitou schizofrenii Bernadette, následovanou hlubokou vírou nemocných v uzdravení. Náboženství jde mimo mě, ale k tomuto tématu to patří.
Kniha se mi líbila i když se mi nečetla zrovna lehce. Jinak je kniha obsahem naprosto zdařilá ,přiblížila mi Lurdský zázrak a život Bernadetty Soubirousové.
Knihu čtu potřetí a fascinuje mě, jak na mě působí. Je to literární skvost. Bravurně napsaný společenský román s duchovní tematikou. Myslím, že spousta lidí v něm vidí něco panbíčkářského (i vzhledem k tomu, jak bylo dílo v jednom nejmenovaném českém filmu zesměšněno), je to ale především nádherný příběh o tom, jak se zachovají obyvatelé malého města, ať boháči či chudáci, když prostoduchá dívka, žijící v bývalém žaláři, začne mluvit o tom, že se jí v jeskyni zjevila jakási Dáma, ve které všichni vidí Pannu Marii. Werfel je bravurní vypravěč, který touto knihou dokázal spojit světy čtivého románu a duchovna, a který příběhem ukázal také to, že pravá víra církev tak úplně nepotřebuje. Jedna z mála knih, kde možnost dát pět hvězdiček nestačí...
Klenot svetovej literatúry.
Úžasné zachytená atmosféra priebehu všetkých zjavení Panny Márie v Lurdoch vo mne vyvolala nielen dokonalý čitateľský zážitok, ale takisto posilnila moju vieru.
Všetko ostatné, čo by som chcela povedať o knihe, jej autorovi a samotnom zázraku zjavenia je vypovedané v predchádzajúcich komentároch, a preto mi neostáva nič iné, ako odporučiť prečítať si toto nádherné spracovanie príbehu chudobného dievčaťa z pyrenejského údolia Bernadete Soubirousovej, ktorej sa zjaví pri massabiellskej jaskyni Panna Mária...
Já neholduji náboženským tématům, ani nechodím do kostela, ale tahle kniha mne zasáhla a věřím, že je něco mezi nebem a zemí. Mám rád lehké čtení pro pobavení i knihy moudrosti pro rozšíření obzorů... A tato kniha mi rozšířila obzory tak jako málo která jiná, týkající se náboženství.
Dávám plný počet bodů a doporučuji. Od té doby co jsem knihu četl stále přemýšlím jestli i islám má nějaký takový zázrak..
Není to lehké čtení. A nebylo by o nic lehčí asi ani v češtině. Člověka nutí přemýšlet, klást si otázky a to ne vždy takové, které si klást chce. Ale právě taková kniha stojí za to přečíst. Franze Werfela jsem objevila teprve teď, ale určitě si od něj přečtu něco dalšího. Ne každý autor dokáže psát malebným jazykem, když tím jazykem je němčina. A ta slova vyniknou i tehdy, když neněmčinář jako já rozum každému druhému slovu. Navíc je autor mistr vykreslení charakterů a jejich psychologie. Zkrátka, doporučuji. Ale ideálně na nějaké období, kdy máte volno, pohodu, jinak to budete číst fakt dlouho.
Tahle kniha asi nebude úplně pro každého. Lidé, co úplně neholdují náboženským tématům, tuto knihu neocení, ale já z ní byla vysloveně nadšená. Četla jsem ji několikrát a rozhodně se k ní ještě několikrát vrátím. Bernadettin příběh mne dojímá a dotýká se mého srdce. Nevím proč, ale pokaždé ten její příběh silně prožívám a jsem jím fascinovaná. Také mne baví Werfelova práce s jazykem. Jeho styl psaní je skvostný a okouzlující. Jde o moji srdeční záležitost!
Oproti ostatním mě tato kniha tolik neoslovila. Krásná určitě je, psána a přeložena jazykem skvostným, ale nějak jsem se nedokázala vcítit. A to nejsem stoprocentní ateistka. Ale vím, že Bernadettou bych být nechtěla ani tehdy ani teď a už vůbec ne v současných společenských poměrech, kdy úcta a morálka téměř nikomu nic neříká.
K této knize mám velice hluboký a osobní vztah, jelikož jsem si sv. Bernadetu zvolila jako svou biřmovací patronku (minulý rok). Její životopis jsem samozřejmě znala, ale přečtením této knížky jsem se dozvěděla spoustu věcí, které jsem nevěděla. Uvědomila jsem si, jak to pro ni muselo být těžké. Zjevovala se jí Panna Maria a nikdo jiný ji neviděl, spousta lidí jí to nevěřilo. Přesto si stála za svým a nic ji od víry neodradilo. Častokrát mi bylo mladinké Bernadetty líto, ale po celý příběh jsem ji obdivovala, její nevinnost, pokoru, kterou neztratila ani když se stala opěvovanou lidmi, skromnost nebo obětavost. Obětovala svůj život Bohu, přestože chtěla žít normální život, ale nezalhala a nikdy nezradila svou Dámu. Její život je v mnohém inspirující, do jisté míry kouzelný a dojemný. Kniha mě přesvědčila o tom, že se musím vypravit do Lurd a také do Nevers, kde je k vidění tělo sv. Bernadety, které nepodléhá rozkladu. Další pozoruhodnou věcí je, že knihu napsal Žid a sám říká, že vše, co napsal, je pravdivé. Utvrdilo mě to ve správné volbě biřmovací patronky, která mě okouzlila již před desátým rokem života. Říkala jsem, že až budu biřmovaná, vezmu si za patronku Bernadetu a o pět let později se tak opravdu stalo. Teď jsem docela odbočila od samotné knížky. Werfel příběh podal velmi krásným způsobem a četla jsem to jedním dechem. Akorát v některých částech jsem se ztrácela v postavách, ale to vlastně ani nevadilo. Za mě knížka, ke které se budu často vracet.
„Nejsou uzdravení z pramene postačujícím znamením?“
Příběh tak čistý a průzračně krásný jako byla svatá Bernadette sama. A stejně tak, jako je Bernadette oslněna svojí Dámou a v její přítomnosti nevnímá nic jiného, tak ani já jsem při poslechu audionahrávky příliš nevnímal jiné aspekty románu. Jistě, ne všechno je zde pozitivní, přístup představitelů města k mladé dívce nebo snaha na zázraku materiálně profitovat, to se neposlouchalo snadno. Ale nade vším tím zářila Bernadette a velká naděje, která z knihy vyzařuje. A taky láska. Někdy máme ten zlozvyk, že si slovo láska rezervujeme pro vztah k partnerům nebo dětem, ale zde ten pocit lásky cítíme ve své prapůvodní podobě. To je povzbudivé. Posilující a také očišťující.
Kolegyně bubka upozorňuje na to, že zjevená Dáma nemusí být Panna Marie. Je to – zřejmě? - myšleno jako takové intelektuální pošťouchnutí, ale vlastně to platí. Pro příběh opravdu není klíčová identita zjevení. Pro samotné Lurdy samozřejmě ano, tam by bylo mrzuté, pokud by katolická procesí mířila k nekřesťanskému zdroji. Ale pro knihu? Tam není důležité, koho Bernadette vidí, jde přece o vědomí toho, že nad našimi každodenními životy ještě existuje něco vyššího. A takové vědomí, myslím, potřebujeme zažívat všichni – alespoň občas. Proto zřejmě Píseň o Bernadettě tolik oslovuje i nevěřící čtenáře.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) křesťanství životopisy, biografie německá literatura světice zjevení Lurdský zázrak mariánská zjeveníAutorovy další knížky
| 1988 |  Čtyřicet dnů |
| 2007 | Píseň o Bernadettě |
| 2006 | Jeremjáš |
| 2001 | Ne vrah, zavražděný je vinen (4 povídky) |
| 1967 | Verdi: román opery |
Kniha je splněným slibem věřícího autora, poděkováním za záchranu života, to taky hned na začátku čestně přizná. Lurdské zjevení je popsáno velmi čtivě, až světsky, beze stopy po náboženském fanatizmu nebo laciném patosu. Velmi zajímavá byla i část po zjevení, pohled do zákulisí uznání zázraku, opatrného a bezradného našlapování církve i politiků kolem celé události.