Píseň o Bernadettě
Franz Werfel
Franz Werfel (1890- 1945), pražský rodák, obohatil svou tvorbou všechny literární žánry. Začínal jako velice plodný básník s výraznými znaky expresionismu, později se věnoval zejména historickému dramatu, ale vlastní těžiště jeho tvorby spočívá v románech, které přetrvaly všechna jeho ostatní díla a z nichž je nejeden znám i našim čtenářům. Vzpomeňte jen na romány „Čtyřicet dnů" a „Sjezd abiturientů", které u nás vyšly nedávno. Werflova „Píseň o Bernadettě" je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie, a o pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: „V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadette, a to dříve, než se pustím do nějaké jiné práce... " 33-356-72... celý text
Literatura světová Náboženství Biografie a memoáry
Vydáno: 1972 , VyšehradOriginální název:
Das Lied von Bernardetta, 1941
více info...
Přidat komentář
není mi moc jasné, proč zjevení dámy, která nikdy nebyla dětmi,, které ji údajně viděly, vyložena jako Panna Marie, je vykládáno právě tak. Třeba to byla Gaia, matka země, bohyně H era....
kniha je velmi působivě napsána, ale k mariánským zjevením ji přiřadilo jen zbožné přání vykladačů. Dětská bezelstnost a důvera ve svět dospělých je popsána skvěle.
Myslím, že mně i díky této knize (přišla ve správném věku) byla mariánská zjevení celkem blízká a svým způsobem přirozená. Odstup až obrovský mám spíš od veškerých masových projevů kolem těchto událostí :)) Kniha v mládí nádherná, vracet už se asi nebudu??
Nepamatuji si, kdy mne naposledy tak moc oslovila čtená kniha. Přečetla jsem jí jedním dechem, s malou přestávkou abych nakrmila děti, dala spát a jinak jsem četla a četla. Já ani nevím, proč jsem se od té knihy nemohla odtrhnout. Odehrávalo se ve mne hodně pocitů. Především to byla ale láska, která mne provázela celou knihou. Tato kniha ve mne probudila něco nepopsatelného a doufám, že mi to dlouhou dobu zůstane.
Jsem věřící křesťanka, ale mariánská zjevení mě nijak neuchvacovala. Moje víra je spojená spíš s intelektuálním hledáním a střízlivým mysticismem Terezie z Avily, než vyhledáváním nějaké esoteriky a zjevení. Tahle kniha to změnila. Je to velmi zvláštní kniha, která ke mě přišla v době, kdy mi nebylo lehko a hodně mi pomohla se přes to období ve zdraví dostat.
Příběh děvčátka, které prožívá "Něco", co se druhým lidem, nedá sdělit ani popsat, protože každý takový pokus končí tam kde končí lidská zkušenost. Je uvržená do osamělosti a celý její život provází nedůvěra jejího nejbližšího okolí. Hodně silné.
Četla jsem před mnoha lety, ale už tehdy mi byl příběh Bernadetty inspirací (při cestě po Francii jsem měla chuť vidět její vystavené tělo, ale bohužel mi nebylo přáno) a podnětem k tomu, že jsem pomocí své maminky napsala do kláštera, kde B. dokončila svou pozemskou pouť, a dostala jsem úžasný dopis od matky představené, jejíž předpověď pro můj budoucí život se nečekaně naplnila. Prostě "Bernadettin zázrak" žije i dnes...
Hodně rozporuplné pocity mám. Takto zvláštní knížku jsem vážně dlouho nečetla. Nevím, zda upřímně věřím, že se zjevení stalo, kniha hodně ukazuje na surovosti v církvích.
Autor, ač Žid, věrně vystihl ducha doby. Bernadetta, ta nejchudší z chudých, svým přirozeným viděním světa zprostředkuje zázrak celému světu. (Člověk více zatížen vzdělaností by nepřijal nadpřirozeno, přitom její život v klášteře dokazuje, že nebyla hloupá)
kniha je velmi působivá,nicméně nic z toho, co holčička viděla, nemluví ani o Panně Marii ani o křesťanství, viděla"dámu".
Docela hrozné je, že tahle dívka i jiné děti,které cokoliv viděly,co bylo využitelné pro propagandu náboženství, a víme, že dětská fantazie je bezbřehá, neviditelní přátelé existují, byly odtrženy od rodin, uzavřeny v klášterech a nesměly ani normálně dospět a ani normálně žít.
"Blahoslavení chudí v duchu,neboť jejich je království nebeské"
Bernadetta mi v mnohém připomíná Janu z Arcu. I když každá v jiné době a jinak-obě prosté dívky,které si uvědomovaly vlastní nedostatečnost a nevzdělanost tváří v tvář těm chytrým (schválně neříkám "vzdělaným") kteří měli posuzovat,jestli to,co se jim přihodilo,je skutečně zázrak a zásah Boží vůle.
Pro mě velmi sliný příběh a krásná kniha.
Je pro mě snazší věřit v mimozemšťany než v Boha. A přece mě tento román o zjevení Panny Marie velmi zasáhl. Autor hned v předmluvě uvádí, že se rozhodně jedná o pravdivý příběh. Já sama nevím. Nevím, jak knihu uchopit a budu o ní ještě hodně dlouho přemýšlet. To samo o sobě značí, že se jedná o výbornou knihu. Také je ale mistrně napsaná, rozehrává fantazii čtenáře a vše vysvětluje tak prostě, že to člověka okouzlí. Stejně jako sama Bernadetta - tak prostá, tak pravdivá. Od Franze Werfela jsem četla básně, které mě nadchly, proto jsem chtěla zkusit i jeho prózu. Ani jsem nevěděla, co za knihu beru do ruky. A nelituji. Nadchla mě také.
Neuvěřitelně krásná kniha. Po všech stránkách. Nejspíše jedna z knih na které jen tak nezapomenu a k níž se co nevidět vrátím.Přepestrá mozaika lidských postav, která každá váží jinak.Obrovský čtenářský zážitek.
Autor měl mimořádný dar doslova vzkřísit postavy a nejen postavy, dovedl oživit i prostor kde se vše odehrávalo. Slovo Pyreneje, řeka, horalé, hůl, jeskyně, polévka, setkání, má v jeho podání přesně takový rozměr a výraz, jako sami " věci " tím pojmenované.
Je to jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Je psaná citlivě a zároveň precizně a má neskutečnou duchovní atmosféru. Doporučuji všem čtenářům, kteří touží po nějakém literárně-spirituálním zážitku a k tomu si chtějí rozšířit znalosti o dějinách křesťanství (nebo spíš katolicismu).
Hodně působivá kniha s trochu depresivním vyzněním.
Od doby četby vnímám v kostelích sošky Panny Marie s modrou stuhou v pase a zlatými růžemi na kořenech palců u nohy úplně jinak, než ostatní sochy světců, mnohem osobněji. Čtyři plus.
Napsáno s velkým porozuměním. Snaha vyjádřit nelehkou situaci toho, kdo možná byl svědkem zázraku.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) křesťanství životopisy, biografie německá literatura světice zjevení Lurdský zázrak mariánská zjeveníAutorovy další knížky
1988 | Čtyřicet dnů |
2007 | Píseň o Bernadettě |
2006 | Jeremjáš |
2001 | Ne vrah, zavražděný je vinen (4 povídky) |
1967 | Verdi: román opery |
Starší knížka vypravující o ještě starších událostech. I pro mě jako pro ateistu byl tento dokumentární román o počátku zázraků v Lurdech velice zajímavý. Knížka, ač napsaná před více než sedmdesáti lety stále dokáže vtáhnout do děje. Reálně vykreslený, poutavý příběh chudé rodiny Soubirousových a především Bernadetty, které zjevení "Dámy" změní celý život. Nuznému děvčátku nejprve nikdo jeho vidění nevěří, ale postupně se roztočí kolotoč událostí, ze kterého už sama Bernadetta nikdy nemůže vystoupit, ač by možná sama chtěla. Sledujeme boj monarchistických i církevních tradic stejně tak, jako počátky dobrého byznysu, který se z mariánských zjevení stal.