Píseň o Bernadettě
Franz Werfel
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/305969/bmid_pisen-o-bernadette-cSh-305969.jpg
5
256
256
Franz Werfel (1890- 1945), pražský rodák, obohatil svou tvorbou všechny literární žánry. Začínal jako velice plodný básník s výraznými znaky expresionismu, později se věnoval zejména historickému dramatu, ale vlastní těžiště jeho tvorby spočívá v románech, které přetrvaly všechna jeho ostatní díla a z nichž je nejeden znám i našim čtenářům. Vzpomeňte jen na romány „Čtyřicet dnů" a „Sjezd abiturientů", které u nás vyšly nedávno. Werflova „Píseň o Bernadettě" je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie, a o pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: „V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadette, a to dříve, než se pustím do nějaké jiné práce... " 33-356-72... celý text
Literatura světová Náboženství Biografie a memoáry
Vydáno: 1972 , VyšehradOriginální název:
Das Lied von Bernardetta, 1941
více info...
Přidat komentář
Werfelův nádherný a sugestivním způsobem odvyprávěný příběh malé Bernadetty mě vážně dostal. Bylo to moje první setkání s autorem a jsem rád, že jsem po téhle jeho knížce sáhnul. Franze Werfela jsem totiž celý život vnímal jenom jako někoho, o kom jsme se učili ve škole (pražský souputník Franze Kafky atd.), a to bylo tak asi všechno. No, teď mně je jasné, že u jedné vlaštovky nezůstane a už se porozhlížím, co dalšího bych si mohl od F.W. přečíst.
Už jenom ta geneze vniku románu, o které autor vypráví v předmluvě (a o níž se zmiňuje i anotace)!
O existenci Lurd člověk samozřejmě věděl, i o tom, že tam ÚDAJNĚ docházelo (a snad i pořád dochází) k nějakým zázračným vyléčením, ale pro nás skeptiky se podobné informace nacházejí jaksi mimo naši rozlišovací schopnost. Rozhodně jsem ani ve snu netušil, jak nesmírně silný příběh za pojmem „lurdský zázrak“ leží. No, každopádně se teď za svojí dřívější přezíravost a za pohlížení na danou problematiku skrze prsty, náležitě stydím.
Na druhou stranu je zajímavé, co všechno se na mystickou zkušenost čtrnáctiletého děvčete dokázalo nabalit. Stačí se podívat na snímek katedrály v Lurdech a porovnat ho s popisovanou temnou jeskyňkou, u které to všechno v toce 1858 začalo.
Ale co mě asi šokovalo nejvíc: že církev byla až tou poslední, kdo byl ochoten Bernadettě naslouchat a uvěřit!
A dalším paradoxem, který určitě stojí za povšimnutí, je skutečnost, že tady židovský autor vypráví ryze křesťanský příběh.
Rozhodně doporučuji!
Proč se vlastně stále snažím číst co nejvíce nových knih, abych měla přehled o současném dění v literatuře, když máme v knihovnách takovéto poklady. Smekám před autory dřívějších dob, kteří museli bez internetu vynaložit mnohem víc úsilí k napsání věrohodné biografie. Naše vzdělání už asi nemá nic společného se vzděláním tehdejších lidí. Věřila jsem každému slovu tohoto románu. A pokud bylo možné setkat se se zázrakem v pokrokovém období 19. století, tím víc je očekávejme v současné bezbožné době.
Kdo chce najít nový impuls do života nebo třeba povzbuzení zůstat sám sebou doporučuji tuto knihu všema deseti.
Nádherný příběh o životě mladé dívky Bernadetty z Lurd, která byla obdařená velkou milostí. Do knihy jsem byla hluboce ponořená. Mnoho částí mne dojímalo a večer se mi díky knize lehce modlilo.
Líbilo se mi, že autor skutečně zná a ví mnoho informací o církevní praxi a životě farníků, kněží a řeholnic. Bernadetta nesla svůj životní úděl statečně i když jej neměla jednoduchý
Kniha ve mě vyvolala doslova bouři emocí. Od soucitu přes radost až po vztek na církev a politické potentáty, kteří se snažili Bernadettu nařknout ze lži. Román jsem nečetla jako svědectví o zázraku, ale jako příběh dítěte, dívky a posléze i ženy, silné ženy, která důvěřovala sama sobě, pravdě a poctivosti a nedala si své přesvědčení nikým vzít. Kniha je na můj vkus napsaná velmi obsáhle, ale asi je to třeba k pochopení tehdejších francouzských poměrů. Knihu doporučuji všem, kteří mají chuť okusit úplně jiný knižní kousek, než ty, které se nám povětšinou nabízejí.
Musím se přiznat, že kdybych se ještě před několika lety v úvodu dočetl, o čem kniha pojednává, odložil bych ji a nečetl. Přitom stačilo tak málo, abych se s ní nikdy nesetkal, avšak náhoda či osud rozhodl jinak. Jednoho dne jsem se přemohl a po několika výmluvách konečně odnášel starý papír do kontejneru. Po nadzvednutí víka jsem na dně uviděl krabici a v ní několik knih. Překvapeně jsem na ně zíral, a i přes to, že kontejner stojí na frekventovaném místě, překonal jsem stud a před zraky kolemjdoucích do něj vlezl a bednu s knihami vytáhl. Cesta domů byla nekonečná, pohled zabořený do země a tlukoucí srdce v očekávání. A mezi jinými nalezenci byl i tento poklad, „Bernabetta“, překvapivě nepoškozená ve výborném stavu.
Nu, co říct nebo vlastně co napsat o této knize, kterou jsem dočetl. Neuvěřitelně krásně, poutavě a přesvědčivě napsaný příběh plný lásky, naděje a víry, který ve mně zanechal především pokoru a dojímal k nemálo slzám. Četl jsem pomalu, znovu se vracel a znovu odkládal otíraje si oči od slz v marné snaze prodloužit si čtení do … nekonečna.
Pokud si přečtu komentáře níže, už asi nic lepšího nenapíšu. Je to opravdu skvělá kniha. Je to mistrovsky napsané, nejen jako příběh, ale i myšlenkové pochody jednotlivých postav, jejich pohnutky a důsledky rozhodnutí. Asi se k té knize ještě vrátím...
Franz Werfel je skvělý spisovatel. Dokonale vystihl jednotlivé postavy i dobu, ve které Bernadetta žila. Téma zjevení v Lurdech mi nebylo neznámé, ale velmi oceňuji Werfelův vypravěčský um, mistrně napsané. Příběh na mě dýchal životem z každé stránky.
"Na víru se nemůžeme obrátit, k víře se můžeme jen vrátit.
Víra totiž není žádná funkce duše, nýbrž duše sama v posledním svém odhalení."
Velmi krásná kniha. Slova postavy Lafita, jeho úvahy nad svým životem a přerod v závěru knihy ve mně doznívají ještě teď…
Píseň o Bernadettě rozhodně nebyla knihou, kterou bych přečetla za dvě, tři odpoledne. Nejen proto, že to není tak úplně útlé dílko (což jsem si zprvu myslela), ale i proto, že jsem zkrátka cítila potřebu si četbu dávkovat. Kniha je psána nesmírně krásným jazykem (četla jsem česky, ale doufám, že se dostanu i k originálu), autor byl schopen do nejmenšího detailu, a přeci poutavě, vykreslit chudý lurdský lid, jeho mentalitu, jakož i prostotu a nevědomou prostořekost mladičké Bernadetty, která tak neochvějně bránila svoji pravdu. Bavilo mě sledovat, jak i ti největší odpůrci zjevení museli nakonec tváří v tvář Bernadettě svůj názor změnit - velmi se mi líbil přerod děkana Peyramala. Konec knihy byl velmi dojemný. Mnohé pasáže i dnešního čtenáře nutily k zamyšlení - obecně kniha dle mého názoru obsahuje spoustu nadčasových myšlenek. Nelze jinak, než hodnotit *****. Od autora si jistě ještě něco přečtu...
Pred nedávnom som dočítala autorovu knihu Čtyřicet dnů a dostala som chuť si od neho prečítať toho viac. Hoci kresťanka, nevyhľadávam literatúru o svätcoch (iné je čítať niečo priamo z ich pera). Táto kniha ma však uchvátila. Príbeh Bernadetty je tu podaný mimoriadne prirodzene a pritom citlivo, autor však neopomína širšie súvislosti, vtedajšiu spoločenskú situáciu, a na scénu privádza celý rad postáv, ktoré s Bernadettou majú čo do činenia. Treba povedať, že ešte som sa nestretla s tak živým popisom ( toto ani nie je správny výraz) postáv. Ony proste ožívajú pred vašimi očami. V knihe je veľa krásnych scén, ale dovolím si tvrdiť, že jedna z najkrajších je obrátenie starého spisovateľa, filozofa a racionalistu Lafita. Franzovi Werfelovi sa podarilo sľub splniť dôstojne, a za to, že týmto počinom mnohých k viere priviedol či vo viere utvrdil (o tom nepochybujem) má v nebi určite extra bonus.
Autor svůj slib splnil vrchovatě. Před očima ožívají postavy z provinčního pyrenejského městečka, které každá po svém reagují na události kolem Bernadetty. Psáno s velkým pochopením a laskavostí, přesto ale s vtipem. Nádherná kniha.
"Hříšník je ten, kdo miluje zlo."
Franz Werfel stále váhal a odkládal, zda se nemá dát pokřtít. Nakonec to neudělal, protože prohlásil, že v tak strašných chvílích (zemřel v r. 1945) nemůže svůj národ opustit. Jednak toto tvrzení, a jednak to, že napsal tuto nádhernou knihu Píseň o Bernadettě, jsou pro mne důkazy, že u něj došlo ke křtu touhy. (Kdo nevíte, co je to křest touhy, najdete to na Wikipedii.)
"Na víru se nemůžeme obrátit, k víře se můžeme jen vrátit.
Víra totiž není žádná funkce duše, nýbrž duše sama v posledním svém odhalení."
"K tomu, aby se dostaly na svět, si velké myšlenky vybírají dosti často hodně malé duchy."
"Ne bohatství, ale chudoba je útočištěm realismu!"
Jak do slov obléknout víru? Kterak střízlivými tahy vykreslit zázrak?
Myslela jsem, že dopadnu stejně jako s Quo Vadis Henryka Sienkiewicze, čteným po letech. Velký omyl. Werfel (co se s Tolkienem a Grahamem Greenem pere o pomyslné prvé místo mých nejoblíbenějších spisovatelů) je zcela jiná liga. A naprosto jiná než Remarque, kterého jsem původně zvolila do Výzvy. . .
Vrátila jsem se ve vzpomínkách k prvnímu čtení, co mi mamina šoupla někdy ve třinácti, asi jako náboženskou výuku :o) Nejvíc si pamatuju na velké nadšení z Bernadetty a její sympatické vzpurnosti přes prostotu a nevzdělanost. Kdosi dole jí srovnává s Janou d'Arc, asi opravněně! O moc víc si z dětské četby nepamatuju. . .
"Dáma je stejně jako Bernadette příliš málo herecká, aby se dala strhnout nadšením davu."
Bubka píše dole, že Dáma mohla být i "Gaia, matka země, bohyně Hera", myslím, že nečetla příliš pozorně, když Dáma o sobě mluví jako o "neposkvrněném početí" Navíc Dáma musí souviset i s francouzským Notre-Dame :o)
Jinak jsou tu vesměs vstřícné komentáře - včetně bubky - asi nejvíce SteveP1, které dosvědčují, že Werfel je skutečným Mistrem pera.
Snad jen "pěkně využitá schizofrenie" je lehce mimo mísu, ale Werfel přesto dostává plný počet :o)
"Nepatřím mezi vás kdož věříte v nebe na nebi, ale nepatřím ani mezi vás hlupáky co věří v nebe na zemi."
[audiokniha]
10/10
Svět lze nahlížet z mnoha úhlů. Hlavní je neomezovat se na svůj osobní úhel. Toto dílo patří k těm, které mě dovedly k tomu, abych se vážněji zamyslel nad křesťanstvím, nad jeho klady a zápory. Podle mého klady vysoce převažují. A navíc je to dobré čtení a ke všemu od židovského autora.
Dříve bych knihu pravděpodobně odložila s tím že jde o křesťanský blábol a propagandu. Nedokázala bych ocenit všechno to co autor tak krásně a poutavě píše, natož moudrost a poselství jenž se v knize ukrývá. Ale vše má svůj čas a kniha přišla v ten správný..... Je to příběh nejen k zamyšlení, ale krásně ukazuje že vše je o lidech a jejich volbě. A lidi většinou tu duchovní stránku překroutí v materiální, což můžeme vidět nejen na Lurdech.....
Werfel Bernadettu skutočne poctil. Bolo to dokonalé. Neskutočne napísané, oslavné, s úctou, pokorou, zbožnosťou. Nádherná kniha.
Ako ateista som bola okúzlená tou malou bytosťou, ktorá verila aj napriek všetkému a všetkým, ktorá bola sama sebou, so svojou vierou, tak nezištne, čisto, že čitateľ bez ohľadu na vyznanie, musel uveriť. Aspoň jej.
„Snadněji lze lidstvo zmást než přesvědčit,“
5/5
Moc hezký a dojemný příběh o prosté a chudé dívce Bernadettě, která se ve svých 14 letech stane svědkem zjevení (pravděpodobně) Panny Marie v jeskyni poblíž města Lourdes ve Francii. Nevzdělaná a pokorná dívka označuje neobyčejně krásnou osobu, mladou dívku nevšední a až nadpozemské krásy, která se jí zjeví před očima v jakémsi výklenku jeskyně, pojmem "Dáma", jelikož přirozeně netuší s kým má tu čest, a neví to, popravdě, vlastně nikdo.Toto zjevení se několikrát opakuje i v dalších dnech a týdnech, v přítomnosti stovek a dále tisíců svědků, i když zjevení je schopna vnímat pouze Bernadetta, upadající přitom do stavu zvláštního vytržení, extáze. Autorův vhled do duše hlavní hrdinky je naprosto brilantní a ohromující a podařilo se mu také přirozeným, nenásilným a jemným způsobem věrně zachytit rodící se a prohlubující se mystickou lásku Bernadetty k její půvabné "dámě", aniž by tlačil nějakým protivným způsobem na pilu.Zůstavá tak prost jakéhokoli - byť by jen náznaku či stopy - podbízivosti, lacinosti či náboženského fanatismu, což je velmi sympatické a vnímavý čtenář toto jistě ocení.
Werfel byl výjimečně dobrý spisovatel, a tak se mu podařilo příběh Bernadetty podat velice poutavým, věrným a citlivým způsobem a v pozoruhodných detailech a čtenář je brzy uchvácen pokorou,neohrožeností a vytrvalostí hlavní hrdinky, která necouvne ze svého poznání a nabytého svědectví zázraku po celý svůj život ani o píď. Krásná duše ryzí čistoty...
Velmi doporučuji.
Nádherná kniha. Život Bernadetty je zachycen jemně a poutavě. Překvapivě to bylo milé a příjemné čtení.
Dvojdielny film o Lurdoch sme mali doma na VHS a ako dieťa som ho videla x-krát. S Bernardetou mám teda podobný "problém" ako s niekoľkými inými svätými, ktorí do môjho života vstúpili ešte za detských liet - nedarí sa mi na nich dospelácky "premostiť", sú pre mňa skôr spomienkou na určitú životnú etapu či jej pripomienkou, nie skutočnými vzormi.
Tento román som čítala končiac VŠ; s určitým sebazáporom, ktorý možno súvisel s vyššie zmienenými skutočnosťami. Niečím ma vábil, niečím odpudzoval, podobne ako jeho hrdinka. Osobne sa k nemu už neplánujem vracať, viem si však predstaviť, že pre iných môže byť prínosom.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) křesťanství životopisy, biografie německá literatura světice zjevení Lurdský zázrak mariánská zjevení
Autorovy další knížky
| 1988 |  Čtyřicet dnů |
| 2007 | Píseň o Bernadettě |
| 2006 | Jeremjáš |
| 2001 | Ne vrah, zavražděný je vinen (4 povídky) |
| 1967 | Verdi: román opery |
Bavil mě příběh malé Bernadetty, její čistota s jakou odzbrojovala každého, kdo s ní přišel do styku. Zároveň výborný popis francouzského venkova, obzvlášť chudých lidí. trochu jsem musela překousávat některé popisné pasáže a občas mi dalo práci udržet, kdo je kdo a o koho zrovna autor popisuje... moc francouzských jmen :) ... ale to je můj problém