Píseň o kněžství
Bedřich Bridel
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427870/bmid_pisen-o-svateho-prokopa-knezstvu-nPR-427870.jpg
5
1
1
Píseň o kněžství, která je volnou součástí legendy Život svatého Prokopa od Bedřicha Bridela, znovu vydal Josef Vašica na památku 25. výročí vlastního kněžského svěcení jako svůj první soukromý tisk. Jde o oslavu kněžského stavu, jak ho pojímala potridentská spiritualita.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1934 | Co Bůh? Člověk? |
1968 | Kapka rosy tekoucí |
1999 | Jesličky |
1999 | Básnické dílo |
1936 | Život svatého Ivana, prvního v Čechách poustevníka |
Píseň o kněžství je první básnické dílko Fridricha Bridela, které jsem četla (do té doby jsem od něj znala jen úryvky). Jako by mu chvíli trvalo, než přejde od prózy k poesii: úvodní strofy působí ještě trochu nemotorně. Pak se ale před čtenářem rozvíjí baldachýn barokové obrazivosti, smyslové a antitetické, a verše už se rozprostřou majestátně a přirozeně jako orlí letky. Chtělo se mi opakovat: geniální, geniální. Zvuková lahodnost a soulad veršů opravdu vnukají úžas, že bylo možno takto psát před národním obrozením, které si kladlo za cíl teprve uschopnit češtinu k básnickým výkonům.
„Jazyku červený,
krvís tak zbarvený,
čistý, milý, nový,
všeckens rubínový.
Vítej, svatý chlebe,
oni světí tebe
v blesku, v slávě, v záři
na svatém oltáři."
Je to píseň o potridentském (a vlastně nadčasovém) pojetí kněze, nadřazeného andělům svou schopností proměňovat krev a tělo Páně. Bridel zpívá o svatých kněžských rukách, a stává se tak barokním protějškem poesie 19. století opěvující ruce maminčiny a poesie století 20. oslavující ruce dělníkovy. Pro mě je básníkem žhavé božské záře, světla a mystické palčivosti, básníkem propastné lásky, vyhraněně uskutečňujícím svoji bytost v absolutnu.