Píseň severu
Michaela Merglová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467991/bmid_pisen-severu-6BR-467991.jpg
5
201
201
Píseň oceli série
< 2. díl >
V Dussu přituhuje a nejen kvůli přívalům sněhu a mrazu. Ve vánici se skrývá smrt a nejspíš i něco mnohem horšího. V zasněžených horách se ztrácí bojovníci a něco temného vraždí v ulicích. Ostřílený válečník Cuchenan a jeho společník bard Minangar musí znovu spojit své síly a vypořádat se s temnotou, které dosud nemuseli čelit. Nový příběh ze světa Písně oceli nabízí dobrodružství, akci, humor i vášeň v duchu nejlepších příběhů meče a magie.... celý text
Přidat komentář
„Opilec, bard a hrdina se vydávají na cestu. To zní jako začátek zajímavého příběhu.“
Pokračování o drakobijci Cuchenanovi a bardovi Minangarovi z Údolí, kteří se opět vydávají na napínavé dobrodružství! Jednou budou plnit úkoly pro záhadnou paní z lesa a jindy zase vyšetřovat vraždy různých lidí, které všechny pojí jedna událost. Tohle všechno je ale nic oproti tomu, jaká hrozba se na ně v budoucnu chystá.
Čtení druhého dílu jsem si užil ještě víc než toho prvního! Jde vidět, že autorka vsadila na ověřené mechaniky z prvního dílu a ještě je vylepšila. Co se mi na celé knize neskutečně líbilo, byl rozhodně rozvoj postav Cuchenana a Minangara, kteří se toho navzájem od sebe dost přiučili. Stejně jako první díl tak i druhý byl bohatý na super hlášky a bardovy moudra!
Znáte ten pocit, kdy každé dobrodružství hlavního hrdiny začne dávat mnohem větší smysl? Já tohle přímo miluju a jsem neskutečně rád, že jsem se toho v této knize dočkal.
Nezbývá nám nic jiného, než si počkat na 3. a nejspíše finální díl! Jsem opravdu zvědavý, co si na nás autorka připraví příště!
Vypadá to, že mám svého nového oblíbence v rybníčku české fantastiky! Františku Kotleto a Romane Bureši, třeste se!
Parádní pokračování prvního dílu Píseň oceli, tentokrát už je mezi hlavními hrdiny cítit ta pravá chemie, kdy za vším tím škádlením jsou to prostě přátelé. Bard a rytíř, každý povahou naprosto jiný, opět zažívají rozmanité dobrodružství, které ne vždy může vyřešit jen meč. Ozve se také magie a zlá i roztomilá kouzelná stvoření.
Má to akci, má to humor, má to lehkost a rychle vám to uteče. Škoda jen, že kniha nevyšla v pevné vazbě, kterou by si zasloužila. Vyšlo také v audioknižní podobě, které se na výbornou ujal jako interpret Jan Meduna.
Kniha se mi velmi líbila, druhý díl byl ještě lepší jak první, už se těším na další. Mohu jen doporučit.
První dojem byl trochu zklamáním z toho, že jde znovu o sérii propojených povídek. Už jsem totiž v doufal v pěkně hutný román. Ale v důsledku vlivu nezměněného citu autorky pro jazyk, který prostě způsobuje určitý nepopsatelný čtenářský prožitek, jsem jí už někde v polovině odpustil a užil si to, že každá z povídek má trochu jiné naladění - ať už mystické, detektivní nebo prostě tak trochu romantické. 80%
Jedničku jsem spolknul i s navijákem. Dvojku jsem vdechnul. :-) Přidávám do DOPORUČENO!
Za mě II ještě o trošku lepší, jak I.
Jedinou chybu to má, že ještě nevyšla III.
Audiokniha - Pan Meduna si prostě zaslouží uznání za dobře odvedenou práci.
Jeho podání je prostě TOP!
Tohle byla pecka. Některé scény byly doslova hororové. Cuchenan a Minangar opět nezklamali. Těším se na poslední díl.
Uz jsem se lekl, ze bude jen vysetrovani, ale zaver je dobry pro dalsi zapletku :-) moc pekne, uzil jsem si to i kdyz ta delka :-)
Ehmm.... Tentokrát musím jít proti proudu...
Jednička byla taková svěží, zábavná byť místy lehce škrobená a v celku čtivá/poslouchatelná. Dvojka už ve mě trochu vyvolávala pocit dvojkovitosti. Nevím jak to přesně popsat, protože oba díly jsou skoro stejné jak obsahově, tak stylisticky, ale něco mi tam chybělo. Možná hlubší přesah, nějaké to vlákno osudu (když už tam je ta přadlena osudu že..), které by se nenápadně táhlo dějem. Ano je tam sem tam nic neříkající šplecht a tom malém fakanovi co ho zachránili, ale nikterak čtenáře neutvrzuje v tom, že to bude mít budoucí dohru....
Satanžel jsem se několikrát přistihl, že neposlouchám děj a myslím na něco jiného :/ . Asi bych raději četl/poslouchal popisy postav a okolí, než do jaké díry Marig- chtěl jsem říct Minangar zase zasunul kolík (divím se že už dávno neumřel na nějaké breberky, když má cca 150 partnerek ročně a ještě k tomu ve ,,středověku,,), nebo jak moc cudný a stydlivý je ten náš chrabrý a udatný bojovník (trochu moc klišé i na mě). O té naroubované a vykonstruované lásce mezi Marig-sakra, Minangarem a Milwou- teda Gaiou, raději ani nemluvím....
Pořád je to dobré čtení/poslech, jen mě osobně tam chybí něco hlubšího co by drželo knihu pohromadě. Takto to na mě působí plitce a jednotlivé povídky mi vyšumí do ztracena, jakoby si autorka vždy jen sedla ke kompu, nalila kafe a řekla si ,,Áááchh tak kudy asi dneska protáhnu ty dva moje ,,hrdiny?,,"
Druhy díl mě bavil ještě víc než první. Kniha byla vtipná (miluju dialogy drakobijce a barda), napínavá a dobře se četla, nebyly zde žádné zbytečně vleklé pasáže. Jen ten konec?! Kdybych to věděla počkám do listopadu na třetí díl. :)
Tak nevím, jestli byl dobrý nápad tohle číst tak brzy. Teď budu muset čekat do listopadu na další díl a to se mi zrovna nelíbí.
Po celou dobu jsem si říkala, jak je kniha pomalá, vypráví různá dobrodružství hlavních hrdinů a je spíše složená jakoby z povídek. Což mi ani v nejmenším nevadilo. Působilo to na mě docela pohádkově a hodně jsem oceňovala, že nejde o nějakou megalomanskou fantasy, co slibuje epický příběh a podobně. Ne, že by tu samozřejmě žádné bitky nebyly, nebo příslib něčeho velkého a temného.
Působí to spíš tak uvolněně a pohodově. Doplněno je to spoustou humoru, nejednou jsem se nasmála nad některými omyly či pošťuchováním mezi přáteli. V podstatě se celou dobu až tak nic zásadního nedělo, dokud nepřišly poslední stránky a vše se nezměnilo.
Závěr byl pro mě zklamáním jen z jediného důvodu a to, že nemám po ruce další díl, jelikož bych se do něj ihned pustila. To, co se tam stalo a zůstalo tak otevřeno, mi teď rozhodně nedá spát. Jak jsem totiž už během čtení zjistila, sice se tu dají najít dobré konce, ale nic není jisté a ne každý může mít takové štěstí.
Bylo to výborné. Po celou dobu jsem se bavila, i když jsem si občas připadala, že v tom množství stránek se vůbec nehýbu. Ale nelituji ani jedné. Jazykově výborné, popisné tak akorát, čtivé, vtipné, akční, poutavé. S čím jsem bojovala, tak akorát s formou slova 'drakobijce'... Nejraději bych to ale sjela znovu a hned. Jak už bylo mnohokrát naznačeno, je to takový český Zaklínač, ale pro mě stokrát lepší a zajímavější.
Bojovný Cuchenam a upovídaný Minangar. Jak já tuhle dvojku miluju!
Opět úžasný díl, i když jsem si ho užila podstatně méně kvůli milostné lince, kterou moc nemusím. Část s obrem byla neskutečně napínavá, doslova jsem hltala každou stránku. Humor také nechyběl. Autorka vše dokáže napsat tak barvitě a přirozeně, že prožíváte příběh společně s postavami.
Líbil se mi hlavně vývoj Minengara (a nejenom, že zkrátka miluju bardy) - v poslední povídce s princem byl skvělý.
Konec mi vyrazil dech, takže jsem nedočkavá na další díl a doufám, že bude brzy.
Michaela Merglová je doslova královna české fantasy!:)
Potvrzeno, Míša Merglová definitivně zařazena mezi moje nejoblíbenější autory. Její knihy se čtou samy. Člověk vůbec nevnímá, že čte. Prostředí děje čtenáře obklopí a dialogy Cu a Minangara jsou tak přirozené, že si člověk přijde, jako by u piva seděl s nimi. A ačkoli milostné linky příběhů většinou neprožívám, tady jsem držel zpocené palce, aby to oběma klaplo. Těším se na další knižní setkání s autorkou.
Prostě bezva! Lehké dialogy (tím myslím lehkost stylu psaní, ne obsahu), děj plyne logicky a hlavně! Autorka píše česky! Používá jazyk s lehkostí a nonšalancí tak, že čtenář lehce podlehne dojmu, že je v ději přítomen. Že sedí s Cuchananem a Minangarem v krčmě, popíjí pivo a směje se jejich pošťuchování. Už se těším, až si přečtu první díl!
Michaela Merglová se mě rozhodla umučit. Oficiálně si ji zařazuju mezi oblíbené české autory. Píseň oceli byla skvělá, Píseň severu byla boží. Brzdila mě jedna jediná věc, a to že jsem nechtěla aby to skončilo. I když by se dalo čekat že Cu bude hlavní postavou, přes oba nadupané díly byl hlavním Minangar a strašně mě baví vidět vývoj a posun který sám se sebou udělal a určitě ještě udělá. A ten konec... Ach, tomu se říká pokus o vraždu čtenáře... Doufám že paní Merglová pracuje na třetím dílu a brzy se ho dočkáme, protože tohle... To mi nedělejte :D Brrr :) každopádně krása střídá nádheru, a obálky jsou taky úžasný, a chvála za mapku...
Já mám fantasy ráda a boj i kouzla si vždycky užiju, podobnost se Zaklínačem a Marigoldem mi nevadí a i jinak jsem dostala přesně to, co jsem čekala. Doufám, že nebudu muset dlouho čekat na pokračování, protože tohle zatím nevypadá na příběh, kde autorka nemilosrdně zlikviduje hlavního hrdinu.
To ne! Takhle to přece nemůže skončit!
Poslouchala jsem jako skvěle namluvenou audioknihu a hlavní hrdinové si mě okamžitě získali. Příběh jako takový působí spíše jako povídky, které se nakonec propletou v napínavý závěr, ale rozhodně to není na škodu. Spíš naopak. Díky bardovi jsem se neuvěřitelně nasmála. A ano, protože anotace to neprozradila, poslouchala jsem tento díl jako první, ale vůbec to nevadí, i když jsem si možná vyspoilerovala události z jedničky, na kterou se jdu vrhnout hned teď.
Minangar a Cuchenan tentokrát řeší své milostné problémy. Oba dva bojují o svou lásku, bard na jde dost svérázně (nákupy ve velkém, opíjení druidů). V ohrožení je i celá země. Kniha obsahuje šest volně navazujících povídek, z nichž mě asi nejvíc zaujalo Obcházení smrti, kde je hlavním hrdinou člen Dvanáctky Mordyc. Napínavá je i detektivka Mrtvé město. Jediné, co mi vadilo, bylo používání moderního slova stres. Z Minangarových úst znělo dost nepatřičně.
Už z prvního dílu jsem byla nadšená, ale druhý je podle mě ještě lepší! A po dočtení jsem z knížky úplně hotová a doufám, že bude pokračování. Přece jen náznaků dalších příběhů bylo v knize dost.
Ústřední dvojice Cuchenan s Minangarem jsem skvělí a jejich vzájemné hašteření, mě neskutečně baví. Pasáž, kdy si oba v hospodě vylévali svá srdíčka, byla nevtipnější část knihy. A přestože v knížce bylo vtipu, tak nepokulhával ani samotný děj. Příběhy byly promyšlené, napínavé a líbilo se mi, že byly ze života, kde ne vždy všechno skončí tak, jak bychom si představovali.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Píseň oceli |
| 2021 |  Krásky a vetřelci: Pulp stories |
| 2021 | Píseň severu |
| 2020 | Prokletá věž |
| 2022 | Píseň války |
Dobré pokračování, jen některé motivy jsou už maličko únavné a zasloužily by si nějaký vývoj. Třeba takový bard se už začal posouvat, ale nakonec skončil téměř tam, kde začal. Ale jen téměř. To jak se zasloužil o rozuzlení poslední kapitoly bylo moc vydařené.