Planeta opic / Most přes řeku Kwai
Pierre Boulle
Svazek přináší dva romány francouzského autora. Planeta opic (1963) je sci-fi román o budoucnosti lidstva. Most přes řeku Kwai (1952) je příběhem anglických válečných zajatců v Thajsku.
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , BB artOriginální název:
Le Pont de la rivière Kwaï / La Planète des singes
více info...
Přidat komentář
Zajímavé spojení dvou různých žánrů v jedno svazku. Knižní předloha je daleko lepší než filmové zpracování.
Přes všechna filmová zpracování jsem se konečně dostal k knižní předloze a musím říct, že byla výborná. Schafferův první film se jí víceméně pevně drží se zásadním rozdílem destinace přistání, odlišným závěrem ale především tou hlavní myšlenkou zpohodlnělého lidstva, které už nemá kam se posunout - 85 %
Most přes řeku Kwai - tady nevím, čekal jsem úplně něco jiného, než jsem dostal. Místo vykreslení života v zajateckém táboře došla těžko uvěřitelná agitační litanie bláznivého důstojníka, nedokážu si představit, jak by jakýkoliv voják ( i ten z kralovského britského pluku ) v těchto podmínkách byť jen udržel respekt svých podřízených v honu za jakousi nejasnou chimérou. Jaký protipól proti Clavellovu Krysí Královi, kde člověk přímo cítil, že je v Čangi. Sorry Pierre, ale na víc než průměr to nestačí a to nepomohla ani ta nejpovedenější část - posledních 5 stránek - 55 %. Jako celek dávám 70 %
Most přes řeku Kwai - vlastně dost absurdní příběh o jednom mostu, ale celkem napínavý. Nedají se jen tak odpustit jazykové a slohové hříchy (možná je to záležitost překladu, originál jsem nečetl), větší množství archaických výrazů ani není problém. 3,5*
Planeta opic - klasika sci-fi, o dost zajímavější než třeba Solaris z podobného období, kdy cestovatel přilétá na planetu, kde vládnou opice nad lidmi. Z dnešního pohledu jsou již vidět logické díry např. v popisu vesmírného cestování či v některých jiných věcech, nicméně planetu opic mohu doporučit. 4*
Most přes řeku Kwai jsem měla dlouho v knihovně s plánem "někdy si přečíst", protože si matně pamatuji z mládí film. Překvapilo mě, jak je příběh útlý (v této knize 126 stran), a přesto nabitý. Dějem, charakterem postav a v neposlední řadě i krásným jazykem!!! Také bych se k mostu někdy chtěla podívat...
Ad Planeta opic - také pamatuji jako dítě z filmu, přečetla jsem si ráda, a stejně jako výše žasnu, jak byl na takové novelce vystavěn celý opičí svět v mnoha filmech :-)
Tuto dvojknihu jsem brala jako rest z dob povinné četby a příjemně mě překvapila, jak je čtivá. Nebojte se jí :)
Kvůli téhle knize jsem přemluvila celý autobus, abychom se jeli za Kančanaburi podívat. Řeka je daleko menší, než jsem si představovala, a skutečně přes ni jezdí dodnes vlaky. Také se most může v mezidobí jen tak přecházet, což jsme společně s dalšími turisty vzápětí udělali. A pak jsou tam stovky, možná tisíce bílých křížů. Jako v Bretani. Hrůzné. Knihu mám také zafixovanou ve filmové podobě a tu ústřední melodii si co chvíli pískám :-).
Planeta opic mě dostala svým závěrem. A film se podle mne povedl.
Tak jsem se pustila do čtení této knihy díky těmto komentářům. Přiznám se, že asi tato kniha nebude můj ,, šálek kávy". Po přečtení ,,Most přes řeku Kwai" jsem si vzpomněla na článek o koleji přes řeku Kwai, která se používá dodnes a nějak se nemohu ubranit tomu, zda to bylo možné. Taková fanatičnost plukovníka Nicholsona to snad ani nebylo možné. Jak uplně lpěl na tom mostu, jak ho zachranil před sabotaží britské tajné služby. Druhý příběh je sice sci- fi, ale nemohu se ubránit, že třeba na planetě Zemi budou vládnout opice. Vždyt prý i vědci dokonce tvrdí ve svých článcích, jak lidstvo už nic nevymyslý, lidé jsou negramotný- Umějí pouze číst a psat. Jinak kniha místy připomíná i jinou povídku( spíš mi připomněl jeden film - Tarzanova smrt.
Oba příběhy mám velmi rád.Most přes řeku Kwai je klasika z války,která ukazuje peklo zajatců v Thajsku a Planeta opic,tam snad nemusím ani mluvit.Snad jen to,že filmu uškodily hlavně další díly,které byly neustále přitáčeny,takže z toho vznikl paskvil.
Autorovy další knížky
2000 | Most přes řeku Kwai |
1970 | Planeta opic |
1982 | Fotograf |
1998 | Neštěstí těch druhých |
1970 | Dokonalý robot a jiné povídky |
Při vzájemném porovnání nejznámějších filmových adaptací obou románů by zřejmě u mě zvítězila Planeta opic, ovšem v literárních předlohách vyhrává s přehledem Most přes řeku Kwai. Detailní popis mentality britských důstojníků z pera francouzského spisovatele je skutečně mimořádným zážitkem.
PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.