Druhá planeta smrti
Harry Harrison
Planety smrti série
< 2. díl >
Dobrodruh a hráč, Jason dinAlt, se neplánovaně ocitl na neznámé, bezejmenné planetě. Brzy zjistí, že zde civilizace zdegenerovala takovým způsobem, že stroje a technologie jsou předměty náboženského uctívání. Jednolivé rody si žárlivě střeží své, nyní již kusé, vědomosti, a pro získání technologie jiného rodu jsou ochotny rozpoutat krvavou válku. A teď se objevil člověk, jehož znalosti jsou klíčem k ovládnutí celé planety… ... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2001 , Fantom PrintOriginální název:
Deathworld Two, 1964
více info...
Přidat komentář
První díl byl lepší, ale tahle dovolenková jednohubka taky nebyla špatná. Dost jsem se u toho nasmála :-) Jinak Jason teda válel, je to prostě hrdina, co si poradí v každé situaci.
“V tvém životě je místo pouze pro jednu ženu. Pro mě.” :D
Druhá mezigalaktická řezničinka se zhruba vyrovnává prvnímu dílu. Zase se tu perou a zase z nich lítaj cucky. Oddechovka a pro milovníky autora zřejmě povinností.
Druhý díl mi přišel malinko slabší, protože základní cyklus se stále opakoval - přijedu, nekdo mě zrube, vyzbrojím se přijde někdo silnější, zase mě zrube, vyzbrojím se líp atd....
(místo zrube si dosaďte slovo unese).
Nicméně to čtu tak nějak z nostalgie, protože poprvé jsem to četl půjčené z knihovny snad ještě někdy na škole a tak mě to pořád baví :)
Z hlavní postavy se zde stal sarkastický vychytralec, který si na každém kroku dělá podprahovou srandu ze všech svých věznitelů, kteří si ho coby zajatce přehazují jako horký brambor, a dělá rozumy, i když má znalosti v podstatě na úrovni nějaké populárně-naučné knihy o technice pro mládež. A díky tomuto je Druhá planeta smrti jakžtakž zábavné čtení. Ale nudně vytvořený svět, evokující snad něco jako období průmyslové revoluce, a zápletka spočívající v tom, že se protagonista pořád dokola jen vykecává ze zajetí a rozsudků smrti, mě zrovna dvakrát nechytly. Slabší, než první díl.
Druhý díl dobrodružství Jasona dinAlta, který se dostane na další planetu, kde tentokrát jeho život neohrožují rostliny, ale místní obyvatelé, kteří uctívají staré stroje. Jednoduchá, vtipná kniha nabitá akcí, která se velmi dobře čte. Starší sci-fi knihy mají v sobě to správné kouzlo
Nemám moc co dodat k předchozím komentům. Za mě o kus lepší než jednička, toto gadgetování mám fakt rád. Pohodová odpočinková scifi ze staré školy. Odsýpá to pěkně, žádné romány placené podle počtu stránek.
Druhá planéta sa mi páčila o stupeň viac, asi to bude tým ironickejším prístupom. Záchranca planét Jason je expresne unesený natvrdlým pobožným indivíduom aby bol odovzdaný "spravodlivosti" za vyluxovanie kasína v predchádzajúcom diely. Táto myšlienka sa mu akosi nepáči a filozofická debata je zakončená haváriou na zaprdenej planéte kde existujú len otroci a otrokári, od skupín čo sa len potulujú púšťou a hľadajú žrádlo až po mestské klany strážiace si každý svoj diel "tajomných" technológií. Prechádzka týmito pošahanými kultúrami a konfrontácie hrdinu s rôznymi kreténmi majú fajn decentne humorný nádych. Vesmírny hazardér Jason je stále superman čo dokáže rafinovať ropu, postaviť parostroj, elektrické batérie i telefón a urobiť tak zo seba najcennejšiu osobu na planéte o ktorú sa vedú vojny. Akurát ten záver je potom tak trochu polovičný, lebo kvôli Jasonovej záchrane je všetko predchádzajúce techno revolucionárske snaženie utnuté v rozlete. Ale čo, zábavné béčkové socio sci-fi.
Žádné složité čtení, ideální odpočinková četba pro milovníka klasické sci-fi . Jednoduchý přímý příběh.
No, nedá sa to označiť za výborné.
Oceňujem spracovanie prostredia druhej planéty, srandovne vykreslené jednotlivé úrovne civilizácie a snáď také detaily ako krenoj či ten parný stroj.
Inak je to výborné leda tak na zabitie nudy počas dlhej cesty vlakom/lietadlom.
Druhá planeta smrti přezbrojila z uceleného příběhu, kterým se pyšnila jednička, na komediální rovinu. Interakce Jasona a Mikaha s okolním ryze otrokářským a prospěchářským prostředím u mě svého času způsobovaly záchvaty smíchu, ale ne tak velké, abych opomenul absenci uspokojivého závěru. Stále je to však dobrá kniha hodná několikerého čtení.
Můj komentář je možná Spoiler.... težko říct :D
Úvod mě trochu zklamal a nudil, ale poté co se Jason dostane na planetu, už to zase odsýpá. Zdejší společnost je rozdělené na klany, které každý střeží své tajemství ( ropa, parostroje, elektřina, vyfukování skla atd. ) Jason jako velmi inteligentní moderní člověk se vyzná v ledasčem víc, než všichni ostatní na planetě a tak se s něj stává horké zboží, které chce každý vlastnit.
Rozhodně zajímavé, pořád jsem čekal co dalšího zas Jason vymyslí.
Druhá planeta je o kousek akčnější a krapet méně nápaditá. Antropologie, kterou se autor zabýval v prvním díle je zde otevřenější. Celé intro druhého dílu je klasicky odbyté stylem: „Jo napíšeme druhej díl, ale moc se s tím neser. Prostě z nebes se vyvalí ruka a odhodí hlavního hrdinu do dalšího dobrodružství.“ :) Na druhou stranu, proč ne, rozchození děje není nikterak důležité.
Vedlejší postavy jsou v tomto dílu zajímavější a věřím, že i hlubší. Hlavní hrdina si vychutnává svůj obří intelekt a kdyby mu sudičky jen malinko jinak zamíchaly kostky, byl by dozajista pánem celé planety. :D
PS: Po dočtení mě přepadla neodolatelná touha po výrobě vlastního parostroje. :D
Druhá planeta smrti je nejlepší v sérii. Hodně čtivá, akční a celkem i brutální. Výborně se to čte.
Autorovy další knížky
1995 | Na západ od ráje |
2001 | Kladivo a kříž |
1991 | Druhá planeta smrti |
1995 | Ocelová krysa |
1999 | Zima v ráji |
První planeta smrti mě hrozně překvapila. Hlavně tím, jak zábavné sci-fi akční béčko to je na úkor datumu vzniku. No a po přečtení druhého dílu musím říct, že tady v té sérii se muselo za ta léta inspirovat tolik lidí, že na seznam několika A4 by to nestačilo. Vlastně víte, že je to sci-fi, ale zároveň se děj odehrává někde u nějakých takřka pralidí otrokářů se svými pravidly, kde si hlavní ranař Jason dinAlt užije a zároveň se u toho upřímně nasmějete, hlavně v interakci s jeho parťákem Mikahem. Za mě absolutní spokojenost.