Plavec ve tmě
Tomasz Jedrowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460412/bmid_plavec-ve-tme-v6n-460412.jpeg
4
307
307
Polsko, 1980. Z Ludwika bude brzy vysokoškolák. Na zemědělské brigádě, z níž zprvu vůbec není nadšen, potkává Janusze a společně tráví volný čas koupáním v jezerech a čtením zakázaných knih. A pak prožijí něco, co nečekali: zamilují se do sebe. Léto skončí a oba se vracejí do Varšavy a do drsné reality života. Letní pohádka je pryč, jeden i druhý se musí rozhodnout, jak budou dál žít – přesněji řečeno, jak přežijí… Vynikající debut o mládí, lásce a ztrátě – a o oběti, kterou přinášíme, aby měl náš život smysl.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
Odeon
Originální název:
Swimming in the Dark, 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha mě velmi příjemně překvapila. V bigotně katolickém Polsku to LGBT komunita nemá jednoduché ani dnes, natož v období začátku osmdesátých let, kdy se totalitní moc snažila i prostřednictvím výjimečného stavu udržet "u kormidla".
Tomasz Jedrowski prokázal svůj mimořádný literární talent. Úspěšná prvotina budiž motivací k jeho dalším neméně kvalitním románům. Už se na ně docela těším.
Bohužel za mě velké zklamání, začátek ještě šel ale druhá polovina to už jsem přeskakoval, to se nedalo číst za mě bez nápadu a přitom téma dobré - můj pocit ale já se totálně nudil... 2 hvězdičky jen ze soucitu...
Nádherná kniha. Depresivní, srdcedrásající, ale nádherně napsaná. Popisuje svět, který je i jen mému pouhému narození vzdálen více jak dvě dekády, stále si ho však díky autorově popisu dokážu živě představit. Na knihu jsem narazila čistě náhodou a rozhodně nelituji toho nad ní prosezeného odpoledne.
Zkrocená hora v socialistickém Polsku :-) Hodně dobře napsáno, jen mi (hlavne ze začátku) vadila ta prvo-druhá osoba vypravěče.
Skvělá prvotina, zajímavý příběh. Já osobně jsem netušil, že se bude jednat o lgbt příběh dvou chlapců (tak pokud o tom někdo nerad čte, pozor), ale zároveň se pouští do poměrně náročné tématiky života v komunismu jako mladý člověk - spolupracovat, ohnout se, nebýt sám sebou, "ještě chvíli to vydržet". Vždycky při takových příbězích uvažuju, jak bych se asi zachoval já. Ach, jak krásná je dnešní doba. Ve středu si odletím a nikoho se na nic neptám. Skvěle popsaná bezmoc obyčejného života. Skvěle naznačená nerovnost papalášů. Moc pěkný román!
Drásavá a skvělá knížka z těch, kdy dávám pět jen neochotně; kdy se mi nijak zvlášť "nelíbí", co čtu, a přesto nadšeně vnímám mimořádnou kvalitu textu. Kdy se nořím do bolavé nostalgie po odžitém i marněných osudů žitých někým jiným. A kdy mi vše zprostředkovává jazyk tak bohatý, byť místy křehký, že rozumím - až příliš dobře - všemu popisovanému, jakkoliv ledacos v duchu odstrkuju ve zbytečné snaze, aby se mě to tolik ne(do)týkalo.
Celé vyznění díla umocňuje mimořádně zajímavý doslov upřesňující okolnosti vzniku knihy. Odůvodňuje nejen jazyk, ve kterém autor rukopis psal, ale objasňuje i další detaily a zodpovídá otázky, které by si čtenář mohl klást.
Překlad je naprosto úžasný.
Tak útlá kniha, a přesto v sobě skrývá skvěle napsaný příběh. Autorův záměr pravděpodobně byl přenést na čtenáře emoce, což se mu podařilo. Na mě sice ne v takové míře jako na ostatní, protože se o tuto dobu příliš nezajímám a nic mě k ní nepoutá. Ovšem i tak se na mě přenesla Ludwikova frustrace, strach a zlost.
Autor rozhodně upoutal moji pozornost a těším se na jeho další díla.
Napsáno skvěle, ale příběh akorát na*ere.. komunisti, Polsko, nenávist, strach, protekce.. Není to lehký čtení..
Prakticky celou dobu, co jsem knihu četl, mi v hlavě naskakovalo srovnávání s Dej mi své jméno. Zaujalo mě, jak dějově podobný příběh, může mít naprosto odlišné pocitové zabarvení. Vedle prosluněného vyprávění z italského venkova kontrastuje plavec mdlým šedivým socialistickým Polskem, kde podmínky pro vztah dvou mužů jsou nulové. Ruku v ruce s tím jde opět dvojice charaktérů, kde jeden je připravený jít do vztahu navzdory obvyklým konvencím, zatímco druhý je okolím svázán a uvězněn v maskování svého skutečného já. Příběh je napsán svižně a čtivě a stejně jako jeho italský protějšek dokáže věrohodně přenést emoce na čtenáře.
Útlá kniha, jejímž jádrem je milostné vyznání své velké lásce, má mezi řádky překvapivě široký záběr věrohodného zachycení doby a života lidí nucených v ní žít. Nesmazatelnost prožitku první lásky se asi zas tak neliší v tom, zda jde o lidi stejného či opačného pohlaví, stejně jako následné těžkosti plynoucí z odlišného založení a životních postojů. Jde-li však o homosexuály v Polsku katolickém, kde má její vnímání okolní společností punc zvrácenosti, Polsku komunistickém, kde je příčinou vydírání a přímým ohrožením, pak je o beznadějnost postaráno vydatně i bez obvyklých deziluzí.
Kniha si mne získávala postupně, počáteční sbližování milenců mne úplně nezasáhlo, pro mne byl autor určitě silnější ve vyjádření emocionálních stavů a vnitřních pochodů než tělesných pocitů...ale postupně jsem smekala nad tím, jak úsporně a bez přílišného utápění se v detailech, dokázal na vcelku malé ploše citlivě, intimně a nesmírně autenticky čtenáře přenést do ovzduší té doby (která se přece jen od komunismu u nás v něčem lišila), jejich nevyhnutelných morálních pastí i křehkých citů, a skloubit všechen ten smutek, bezbrannost a bezvýchodnost se silou a odvahou jít svou cestou.
Prvotina mě svým námětem zaujala, ale musím přiznat, že jsem při čtení byl často velmi rozpačitý. Styl psaní mě občas rušil, děj byl popisován hodně zkratkovitě a zároveň se autor snažil používat květnaté obraty a vzletná slova, což mi s onou zkratkovitostí nešlo dohromady. Celkově je zpracování coming outu v tehdejším komunistickém Polsku zajímavé. Kniha a její příběh ukazují, jak zvráceným způsobem (nejen) na lidi menšinové sexuální orientace tehdejší režim dopadal. Je velmi smutné, že právě v Polsku je dnes situace pro homosexuální (LGBT) menšinu ne-li stejně tak těžká, jako byla za komunismu.
Celkově hodnotím knihu pozitivně, i když mi v ní několik věcí vadilo. Některé části příběhu se mě nedotýkaly, nedokázal jsem se do postav vžít a soucítit s nimi. Možná je to tím, že pro nás v Česku nejsou informace o tehdejším režimu nikterak překvapivé. Nevím.
Těším se na autorovu druhou knihu a doufám, že půjde víc do hloubky a rozepíše se.
Tíživá kniha, ta bezvýchodnost je všudypřítomná. Ve světě, kde nic nefunguje bez konexí. A v tomto světě se snaží žít pokud možno smysluplný život Ludwik. Což vzhledem k okolnostem opravdu není snadné. Pokud člověk zmiňované období v některém ze socialistických států alespoň částečně prožil, poměrně silně se ho to dotýká. Kniha se čte svižně, je psaná silným jazykem, který přesně vykresluje náladu postav, ale i společnosti obecně.
Hodně silné čtení. Zakázaná láska a touha, vše je horší o to, že jsme v komunistickém a taky puritánském Polsku na počátku 80. let. Láska bez jakékoliv naděje. Výborné a taky místy dost smutné.
Neuvěřitelné, že jde o autorovu prvotinu, přesto tak působivě napsané, úžasně vystižený ten život v nesvobodě, kdy člověk stále balancuje na hraně a řeší, co musí dát nebo popřít, aby mohl aspoň trochu žít podle sebe. A co člověk ještě může obětovat a co už ne. A co obětovat ze svobody, aby zase v něčem jiném bylo možné být aspoň trochu svobodnější. Člověk řeší obdobná dilemata i dneska, ale v totalitním světě je to několikanásobně horší a obtížnější a někdy to ani žádné řešení nemá.
Vnitřní svět Ludwika mi byl tak blízký, sdílení emocí pro mě úžasně fungovalo; já, která mívám od knižních příběhů vesměs odstup, jsem tála jako jarní sníh.
Tahle knížka mi svou silou a naléhavostí připomněla podobnou knihu, i když problémy hlavních hrdinů byly odlišné, a to Honzlovou od Zdeny Salivarové. Dočítala jsem se stejným pocitem lítosti, marnosti a se sevřeným hrdlem.
Plus za překlad.
„Pomyslel jsem na horníky a napadlo mě, že to mohli být tíž lidé, které jsem před rokem viděl z toho okna, odkud jsem rozhazoval letáky. Anebo jsem to mohl být já. Ale já jsem byl ve srovnání s nimi zbabělec. Já se schovával pod parapety, v kuchyňských komorách; já nevyšel do ulic a nedožadoval se svého práva být vyslyšen. Já byl od toho všeho teď na oceán daleko, na sobě nový oblek. Přemýšlel jsem o tom, jakou roli jsi v tomhle všem sehrál ty, jakou smlouvu jsi se sebou uzavřel. Všichni totiž sami se sebou uzavíráme nějakou smlouvu, i ti nejlepší z nás. A jen zřídkakdy je to smlouva bez poskvrnky. Ať se snažíme sebevíc.“
Skvělý debut autora, smekám klobouček. Velmi krásně napsáno, četlo se to úplně samo, kvalita knihy je jednoznačná.
Ale bože, ten pocit smutku a bezmoci, úplně mi to svírá útroby...
Ke knize se určitě jednoho dne vrátím.
Nemůžu si pomoct, ale kniha ve mně nechala hrozně divnou pachuť. Je smutný, že příběh o homosexuálech z Itálie je tak strašně krásnej, barevnej a romantickej, ale jakmile čtu o homosexuálech směrem na východ, tak je to vždycky plný ponížení, hanby a osamělosti. Fakt je mi to líto.
Takže jsem po dočtení vážně nešťastná než cokoli jinýho.
A ještě ke všemu to odporný puritánský Polsko.
Za doporučení děkuju kamarádovi, protože jinak bych se ke knize nespíš nedostala. Tahle útlá kniha, ve kterém nám autor retrospektivně popisuje historické události, ale i svoje city spojené s touto dobou s odstupem let je nejen srdcervoucí prózou, ve které si velmi rychle uvědomíme, že dnešní doba sice má svoje úskalí, ale přesto bychom za ni měli být vděční, ale především to, že láska trvá. Láska je je. A je jedno, jestli byla její nit přerušena násilně, nebo dobrovolně. Ona trvá.
Plavec ve tmě je kniha, která Vás chytne za srdce, vtáhne do děje a pustí až na konci. A rozhodně bude rezonovat.
Mnoha lidem přiblíží Polskou historii, která byla stejně černá, jako ta naše a po přečtení doslovu i důvod, proč tato kniha vznikla.
Jedná se o autorovu prvotinu a je to skvost.
Kniha mě hodně bavila a to i díky tomu ,že se příběh odehrává v Polsku osmdesátých let, plus homosexualita hlavního hrdiny příběhu dodává na zajímavosti. Hodně dobrý debut.
K této knize jsem se dostala čistě náhodou - vím, že Odeonovka je většinou zárukou kvalit, takže při bloumání místní pobočkou knihovny, jsem narazila na útlou knihu od neznámého polského autora a dala jsem jí šanci. A rozhodně nelituji. Na to, že jde o prvotinu, je kniha velmi kvalitně napsaná.
Téma LGBT mě zrovna moc nelákalo, ale co mě na knize opravdu zaujalo, bylo líčení doby 70. a 80. let v Polsku. Zjistila jsem, jak rychle zapomínáme, jak se z našich myslí vytrácí pocity, které tuto dobu provázely. Vzhledem k tomu, že jsem v této době vyrůstala, dokázala jsem se velmi rychle vžít do ponuré atmosféry té doby, kterou jsme vnímali mnohdy možná jen "okrajově". Je dobře, že i mladí autoři o této době píší, že si ji neustále připomínáme.
Příběh Ludwika a Janusze tuto ponurou atmosféru jenom dokresluje.