Plavec ve tmě
Tomasz Jedrowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460412/bmid_plavec-ve-tme-v6n-460412.jpeg
4
307
307
Polsko, 1980. Z Ludwika bude brzy vysokoškolák. Na zemědělské brigádě, z níž zprvu vůbec není nadšen, potkává Janusze a společně tráví volný čas koupáním v jezerech a čtením zakázaných knih. A pak prožijí něco, co nečekali: zamilují se do sebe. Léto skončí a oba se vracejí do Varšavy a do drsné reality života. Letní pohádka je pryč, jeden i druhý se musí rozhodnout, jak budou dál žít – přesněji řečeno, jak přežijí… Vynikající debut o mládí, lásce a ztrátě – a o oběti, kterou přinášíme, aby měl náš život smysl.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
Odeon
Originální název:
Swimming in the Dark, 2020
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavá kniha s těžkými tématy Polska 80. let v kombinaci s homosexualitou. Po dočtení ve mně zůstává otázka, zda je právě v Polsku i to druhé třeba už méně tíživé...
Příběh, který je plný metafor, přátelství, lásky, ale také drásavých chvil, které odrážely těžkosti žití v Polsku (nejen) v 80. letech. Skvěle napsané, text působil neskutečně poeticky, hrozně moc jsem si tuhle knížku užívala! Krásný příběh dvou kluků, kteří se potkali na letní brigádě, trávili spolu letní dny i noci a zamilovali se do sebe. Pak ale nastal střet s realitou..
Neskutečně emotivně a čtivě napsaná kniha. O to bližší nám, že se odehrává za humny, v nám poměrně známém prostředí, ač postavení homosexuálů i v dnešní době je v Polsku poměrně neutěšené. O to víc tento příběh člověka zasáhne.
Vřele doporučuji k četbě. Těším se na Jedrowskiho další tvorbu. Ráda bych si jednou přečetla od Jamese Baldwina Giovanniho pokoj.
"Stojíme ve frontě na možnost, na něco, možná ale taky na nic," řekla se svým smutným a láskyplným úsměvem. "Ale ono to přejde. Dokonce i ta nejdelší fronta se jednou rozplyne."
Není to vůbec špatné, ale bohužel trochu šablonovité, jak v romantické, tak v politické části. Záleží na vaší oblibě podobných témat. (Čteno v překladu Ladislava Nagye.)
"Stojíme ve frontě na možnost, na něco, možná ale taky na nic", říká v knize jedna z vedlejších postav, bytná hlavního hrdiny… Že autor sám dobu přelomu 70. a 80. let minulého století nezažil, nehraje pro vyznění příběhu zásadní roli. Můžeme to vytušit v detailech každodenního života, které jsou předkládány spíš dnešním pohledem – tehdy by byly zřejmě akcentovány jiné. Ale přesto je atmosféra podmanivá a uvěřitelná. A stejně tak hlavní dějová linie, intenzivní prožitek lásky, který působí velmi autenticky.
Pro mě je kniha sugestivní výpovědí o jednotlivci, který se snaží jednat čestně, a to i v momentech, kdy dojde s vědomím vlastních omezených možností k závěru, že to nepůjde bez kompromisu. Přesto si zachová tvář i čisté svědomí. A tomu, že taková možnost existuje, chci věřit mnohem víc než předpokladu, že velké lásky končívají obvykle stejně smutně – jakkoli ani to naneštěstí nemohu rozporovat :-).
Zajímavý námět i zpracování, kvalitní překlad. Hodnotím 90 procenty.
Hodně příjemné překvapení! Zvukomalebný jazyk, parádně vykreslené postavy, politické klima i problematika LGBT bez zbytečných rozplizlostí.. Čtenář se naprosto samozřejmě ocitne u "sousedů" a zavzpomíná na podobný "komunistický úděl" 70-80 let minulého století se vším všudy.. Spolu s Ludwigem se pak nutí k zamýšlení: žít život v pravdě, upřímnosti samého k sobě a duševní svobodě byť v emigraci/osamocení nebo raději "doma"/uprostřed"svých" ve lži, v popírání, v nesvobodě, ve vykořisťování slabších..? Doporučuji k přečtení!
Za mě super. Realistickej, nepateticky podanej příběh, kterej neni žádná prvoplánová homosexuální romantika. Zasazení do komunistickýho Polska tomu pochopitelně dalo poněkud dramatickej nádech. Tím se příjemně liší od bestselleru Call Me By Your Name (jakkoli mám tuhle záležitost taky moc ráda).
Téma homosexuality nikdy nebude otřepané, zvlášť, když je zasazeno do osmdesátek v Polsku. Kniha mě dostala na lopatky svojí atmosférou, kdy hlavní hrdina pomalu objevuje svojí sexualitu, první lásky, prostě život. První půlka byla tou hezčí, kdy je člověk nervózní, jak se vše bude odehrávat, ale tak jako hezky. V druhý půlce už jsem byl v podstatě celou dobu sevřenej, nervózní a hltal jsem stránky jednu za druhou. Má stísněnou atmosféru, každej z LGBT+ komunity se v tom určitě najde. Kniha je napsána věcně, bez žádný zbytečný omáčky, emoce stříkaj z knížky. Po dlouhé době jsem četl něco neotřelého, skvěle napsáno.
Jaké to je být gayem v Polsku? Dost špatné.
Jaké to je být gayem v totalitním Polsku? Ještě horší.
Jak z toho ven? Žít celkem bezpečný a pohodlný život ve lži nebo raději riskovat ale mít šanci prožít svůj život svobodně a bez přetvářky? Co si hlavní hrdina nakonec zvolí? A jak do toho všeho zapadá láska?
Kniha napsaná krásným až lyrickým jazykem, citlivě popisuje pocity hlavního hrdiny, jeho boj o vlastní sebeurčení i Polsko osmdesátých let, které se tolik podobá našemu Československu ve stejné době.
Debut, který stojí za pozornost.
Dostala jsem to, co jsem očekávala, a nakonec asi trochu víc. Jaké je žít v osmdesátkách v totalitním Polsku s vědomím, že moje orientace není přijímána, moje názory se neslučují s ideami státu a s touhou po svobodě? Jak skloubit vlastní ideály a morální hodnoty s tím, co se očekává?
Kniha gradovala, po pravdě jsem se nemohla první čtvrtinu knihy pořádně začíst. Od vzpomínek, přes malebný popis počátku vztahu po pracovním táboře, až po návrat do Varšavy, ach ta křehkost, kde pro mě začíná to, co jsem si osobně z příběhu vzala nejvíc.
A posledních 35 stran jsem se dokonce nemohla odlepit.
Doporučuju.
Výborná kniha a co mě hodně zaujalo byla vykreslená vedlejší postava Janusze je také špičková. Člověk se nemůže divit, že dělá to co dělá. Jeho rodina neměla nic, on vycítil, že něco v "novém režimu" dokázat může a za přispění své bezpáteřnosti tomu jde směle naproti. Člověk se nemůže divit, že dělá to co dělá. Prostě takový ten dojič socialismu a možná jakéhokoliv jiného režimu.
Osmdesátky jsem zažila (i zemědělské brigády), pamatuji si i vyhlášení výjimečného stavu v Polsku i to, jak jsem v sedmnácti nechápala, co to znamená. Knížka se velmi dobře čte, vystihuje přesně zvolenými slovy pocity hrdiny i atmosféru prostředí, ať už jsou příjemné nebo naopak. Léto, láska, sblížení ... citlivě a krásně podané autorem. Potom následuje zklamání, jak to v životě často bývá.
Další skvělá Odeonka! Těch není podle mě nikdy dost... LGBT tématiky je nyní v knihách vidět poměrně často, ale osobně jsem za to moc ráda... Příběh se mi líbil jak tématem, tak prostředím, kde se odehrával... Postavy i styl psaní autora byly super, jediná má výtka putuje k druhé půlce knihy, která mi nepřišla tak zajímavá jako ta první a já se přistihla, že nejsem začtená tolik... To ale nic nemění na tom, že kniha je to skvělá a s klidným svědomím ji doporučuji...
Dlouho se mi do ruky nedostala takto krásně psaná kniha - slova vytvářejí obrazy, které čtenáře vtáhnou, nepustí a co více vyvolají emoce, takže pokud knihou neproletíte (ale ponoříte se do atmosféry slov a obrazů), ponesete si příběh v sobě a budete o něm přemýšlet. Skvělá práce autora a skvělý příběh psaný (nikoliv jen) o "zakázané lásce" a neadresovaný jen samotné LGBT menšině.
(SPOILER)
Krása a síla té knihy je v několika skutečnostech:
1. Autor ohromně popisuje sblížení Ludwika a Janusze. Velmi citlivé a krásné jsou líčení jejich intimního sblížení. Zde je Jedrowského jazyk opravdu mistrovský. Kolik něhy, erotiky a vášně je v těch poetických scénách! Klobouk dolů.
2. Myslím, že autor nepopisuje ani tak Polsko 80. let, jako spíš Polsko dnešní. Nejde o fronty a nedostatek jídla, jde o mentalitu lidí, o jakýsi skrytý strach, který prostupuje společností. A který se stupňuje. Myslím, že před 10 lety by tahle kniha vypadala asi jinak.
3. Poslední kapitola je opravdu mistrovská. S jakou úsporností sděluje to, co se odehrává v Ludwikovi v emigraci a co se odehrávalo těsně před odchodem ze země. Stav, kdy bolest je tak veliká, že ji člověk uschová kamsi hluboko v sobě, a žije, jako by jí nebylo, ačkoli o ní stále ví.
4. Leckdo srovnává Jedrowského prvotinu s knihami ostřílených autorů Hollinghursta či Cunninghama. Mně se zdá, že Jedrowski je nejvroucnější, vypisuje se z toho, co je jeho tématem, zatímco oba zmínění autoři jsou už "za vodou". Jsem zvědav, jak bude literární dráha autora Plavce ve tmě pokračovat.
5. Kniha je psána pro milovaného člověka, který, jak se píše ve věnování, je autorovi domovem. Polsko je "nikde" - viz motto. Domov je tam, kde je ten, koho milujeme. Domov je láska. Scéna v kostele po útěku ze zámečku Maksia a Hanii je v tomto úhlu pohledu více než důležitá. Je to jediná zmínka o Ludwikově víře, nepočítám-li dětské první přijímání. Motiv domova je v knize stále přítomný (telefonáty, ztráta rodičů, paní Kolecková jako náhradní matka...
6. A pak je zde strach. Permanentní, spojený s ponížením. Strach, který je součástí Lidwikova údělu. a který sejednou odplazí. (Jen aby se nevrátil.)
A na závěr: Chtěl bych si přečíst Giovanniho pokoj.
Plavec ve tmě je kniha plná lásky dvou chlapců, která vznikne ve vodě. Lásky, která nemůže vyplavat napovrch. Homosexualita je totiž v roce 1981 v socialistickém Polsku naprosto nepřípustná. Naopak normální je absence lékařské pomoci, fronty na jídlo nebo studentské pracovní brigády.
Text od Tomasze Jedrowského mě velmi zasáhl, dokonce jsem se jako převážně heterosexuální dívka žijící v převážně demokratické zemi po celou dobu čtení ztotožňovala s homosexuálním klukem žijícím v totalitní zemi před 40 lety. Chovala bych se totiž nejspíš stejně jako hlavní postava Ludwika. Brblala bych, že se mi to nelíbí, že s tím nesouhlasím, obdivovala a pozorovala lidi, kteří aktivně s režimem bojují a možná v opravdu vyhrocené chvíli taky zasáhla a pak se z toho málem zbláznila strachem. Nevím. Naštěstí za svou lásku a pravdu nemusím bojovat.
Více na mém čtivém instáčku https://www.instagram.com/p/CLXS9I_DALR/
Krásným jazykem psaná novela o poměrech v osmdesátých letech v Polsku. Na to, že se jedná o poměrně nedávnou historii, tak to tam homosexuálové měli dost těžké a svoji lásku museli skrývat. Chvílema mi to připomínalo minisérii Herec, která nedávno běžela na ČT. Hlavně v kontextu udávání a zničení kariéry či nemožnosti vycestovat kvůli jednomu "prohřešku" jež systém netoleroval. Snad bude Tomasz pokračovat v psaní i dalších knih, rád si od něho zase něco přečtu.
Zakázaná láska za železnou oponou. Milostný dopis psaný ve druhé osobě. A především skvěle vykreslená atmosféra reálného socialismu, komunistické Polsko osmdesátých let, kdy stranická příslušnost a ty správné konexe ovlivňovaly téměř vše. Nejistota, strach, přijetí vlastní identity, láska, touha a ztráta. Čtivý, podmanivý příběh a velmi povedený debutový román.
Taková křehká věc.....vztah mezi dvěma mladými muži v socialistickém Polsku osmdesátých let 20.století popisovaný z pohledu jednoho z nich, láska má hodně podob... zrovna tato mi tedy nic moc neříká, ale napsané to bylo jemně, krásně a srdcem.. pro člověka, který není úplný ignorant, zajímavý pohled do nitra člověka, jenž právě pochopil, že je ve své době a svém státě součástí menšiny, která musí svoji lásku a své sexuální preference skrývat a přetvařovat se nebo zkrátka utéct za svobodou...
Na debut skvělá kniha autora. Homosexuálem v Polsku až už v roce 1980 nebo dneska asi nebyl/není a nebude žádný med. Z knihy však více, než zakázaná láska, vyplývá chuť a vůle svobody.