Plavec ve tmě
Tomasz Jedrowski
Polsko, 1980. Z Ludwika bude brzy vysokoškolák. Na zemědělské brigádě, z níž zprvu vůbec není nadšen, potkává Janusze a společně tráví volný čas koupáním v jezerech a čtením zakázaných knih. A pak prožijí něco, co nečekali: zamilují se do sebe. Léto skončí a oba se vracejí do Varšavy a do drsné reality života. Letní pohádka je pryč, jeden i druhý se musí rozhodnout, jak budou dál žít – přesněji řečeno, jak přežijí… Vynikající debut o mládí, lásce a ztrátě – a o oběti, kterou přinášíme, aby měl náš život smysl.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , OdeonOriginální název:
Swimming in the Dark, 2020
více info...
Přidat komentář
Jako autorova prvotina je tato kniha hodně povedená.
Téma je lehce šablonovité a místy předvídatelné (Polsko, LGBT, socialismus).
Ale četlo se to vážně dobře a těším se na další knihy autora.
Když si myslíte, že není nic horšího, než žít v socialistickém Polsku, zjistíte, že jste gay v socialistickém Polsku... Určitě silné, bez ohledu na orientaci, částečně prý autentické vyprávění, no bolí to člověka i za něj :-(
Téma homosexuality v katolickém Polsku nebude nikdy otřepané téma. O to zajímavější, když se děj zasadí do hlubokých socialistických osmdesátých let, kde jsou sexuální menšiny persekuované.
Autor románu se dovedl brilantně propojit s hlavním hrdinou, knihou provází cosi lehce autobiografické, přesto něžné, ztracené a naivní.
Veškerá bouře emocí, se kterou se protagonista vypořádává, aby porozuměl své sexualitě - zmatek, stud, zoufalství, ale přesto naděje - je hmatatelná a prenositelna. Ten správný punc všemu dodává historické ukotvení románu.
Těžko se mi věří, že je toho autorova prvotina! Těším na další jeho díla :)
Počáteční jezerní romance mi tak úplně do záložky na první dobrou nepadla... až časem přišlo na tísnivě rudé kupčení s lidskými osudy a to mi teprve náležitě rozbombardovalo mysl... poslušně zatratit svoji duši v davu či se nespokojit s přežíváním a dovolit si žít a být sám sebou... toť kulervoucí otázka hozená do polského totalitního pléna... nicméně... skrze tu nekonečnost bolestné beznaděje lze zachytit i záblesky takové až podivně uklidňující melancholie... umně odvyprávěno!
Další odeonka, co jsem si musel přečíst. Jo, bylo to pěkně napsané, vystavěný zajímavý příběh, zasazený do komunistického Polska. Psaný tak nějak formou vzpomínek, které dávají tušit i konec. Kniha mě donutila si i něco málo o Polsku zjistit, což považuji vždy za přidanou hodnotu knihy. Takže super!
Ačkoliv knihu hodnotím spíše pozitivně, nemůžu se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdami. A je to především kvůli stylu psaní. Květnaté a poetické líčení spolu s politickým tématem a zkratkovitě líčeným příběhem, to mi prostě nešlo dohromady. Příběh je ale zajímavý a situace v Polsku dobře popsaná. Až příliš mi to něco připomíná. Tato kniha určitě stojí za přečtení.
Možná kdybych to četla, možná kdybych nezvolila audioverzi v originále, měla bych ve výsledku jiný dojem. Ale známe to o těch rybách, rybnících a kde by byly, kdyby nebyly tam, kde jsou.
A protože jsem poslouchala unylého vypravěče, které zněl, jako kdyby pořád napůl spal a napůl se dojímal nad sebou, vesmírem a tak vůbec, na čtvrtou to prostě nedosáhne.
Plavec ve tmě (hm, zvláštní volba českého názvu) je další z řady příběhů osudů malých lidí na pozadí velkých dějin, tady navíc jde o pozadí víc než o popředí, protože hlavní hrdinové jsou dva mladí kluci, kteří se do sebe zamilují v socialistickém Polsku těsně před revolucí, kdy kluci s klukama a holky s holkama fakt ještě jen tak chodit nemohli (a jestli vám někdo tvrdí něco jiného, pošlete ho tam, kde bychom měli ty ryby, kdyby nebyly ty rybníky).
Trocha romantiky přisypaná ke spoustě melancholie bohatě prošpikovaná frontami a hospodářským rozkladem severních sousedů.
Přes veškeré chutné ingredience pro mě nicméně zůstává výsledky pokrm poněkud mdlý.
Jednohubka na jeden volný den. :)
Proč kniha ve mně vyvolávala otázky typu:
"Neinspiroval se autor M. Kunderou? Však to je taková Nesnesitelná lehkost bytí...a teď mi to připomíná Žert, kde se hlavní postava jmenuje Ludvík...Tady přeci taky."
Ale proč ne. Dojemná novela, autorova prvotina, do které se začtete a neodtrhnete. Dlouho jsem opět nic takového nečetl, kdy LQBT kniha opravdu stála za to. :)
3,5 z 5 (strhávám hvězdičku za překlad)
čteno česky i anglicky a ten rozdíl je tak velký. v češtině působí vypravěč tak nějak uslintaně a pateticky, ale originální jazyk je všechno jen ne to.
nejvíc mě dostala linka s dětstvím a těším se, s čím autor přijde příště
Pokud se o některé knize dá napsat, ze je hluboká, pak je to určitě tato autorova prvotina. A to píšu, i když se mi doba, téma i všudy přítomná beznaděj dost špatně četla. Příběh se mi dostal pod kůži a zavrtával se čím dál hlouběji
Toto som si požičala v knižnici, ani neviem prečo (áno, bola som ešte tehotná) a ani neviem prečo sa mi to ťažko čítalo, až som to vlastne nedočítalaPríbeh mi neprišiel nijak zaujímavý a štýl písania bol ťažkopadný a pre mňa aj nudný, no určite má kniha svoj fanclub
Zmar a beznaděj poplatná době i místu. Temné, smutné, z každé strany čiší šeď a depka. Říkám si, jak dlouhou cestu museli příslušníci LGBT komunity ujít (a je mi to hrozně líto, přičemž ani teď to mnohdy není úplně procházka růžovou zahradou) a jak dlouho to probůh ještě potrvá. S Acimanem bych tuto knihu nesrovnávala. Ale pocity zanechává podobné.
Tu knížku prostě miluji! Něco na způsob Dej mi své jméno z Polska, ale v tom nejlepším smyslu. Něžné ale surové, romantické ale kruté, cynické ale roztomilé. Člověku se chce při čtení brečet a křičet, bojovat a vzdát se.
Velmi zajímavá kniha a zajímavý styl psaní. Nemohla jsem se odtrhnout a každou větu hltala. Doporučuji, stojí za přečtení
„Tvá matka umřela samotou." opakovala vždy babička. "Já si myslím, že ji zabilo zoufalství. Dělala jen věci, ve které nevěřila, tak se musela uvnitř cítit mrtvá léta předtím, než to nakonec vzdalo i její tělo."
Tak tenhle debut se opravdu povedl... Tomasz Jedrowski (*1985) se narodil polským rodičům v tehdejším Západním Německu a svůj debut, útlý román Plavec ve tmě (Swimming in the Dark, 2020), napsal v angličtině a má s ním velký úspěch u čtenářů i kritiky. Romány s tematikou LGBT+ vztahů a životů cíleně nevyhledávám, ale ty kvalitní si ujít nenechám; líbil se mi Alan Hollinghurst, hlavně Linie krásy oceněná Booker Prize, před časem Less Andrewa Seana Greera oceněný Pulitzerovou cenou a letos Dívka, žena, jiné Bernardine Evaristové (Booker Prize). Plavec ve tmě se jistě zařadí mezi nejlepší romány s gay tematikou, jaké jsem četl. Má totiž ještě mnohé navíc...
Vypravěč Ludwik žije v Americe, poslouchá zprávy o dění v Polsku v prosinci 1981 kolem Solidarity a vyhlášení výjimečného stavu a vzpomíná na události z léta 1980, kdy se na brigádě na venkově seznámil s Januszem a oba se do sebe zamilovali. Po idylickém létě, stráveném pak ve dvou u jezera pod stanem, se oba vrátí do šedé a pochmurné socialistické Varšavy a musí svůj vztah tajit. Navíc vycházejí na povrch rozdíly mezi nimi: zatímco Ludwik touží odjet na Západ a vidí zápory života v totalitním státě s všudypřítomným strachem a nedostatkem čehokoli od svobody po zboží v obchodech, Janusz je k vládnoucím pořádkům daleko méně kritický a dokonce začne pracovat na cenzuře... Víc prozrazovat nebudu.
Důležitou roli na počátku hraje četba jedné v Polsku zakázané knihy, Giovanniho pokoje Jamese Baldwina (toto zásadní dílo americké gay literatury stále ostudně nevyšlo v češtině!) a nesmělé sbližování obou mladíků. Jedrowski píše nádherně, úsporně, velmi citlivě, bez laciných erotických scén; máme navíc pocit jakési veliké důvěrnosti, neboť vypravěč Ludwik se často obrací na Janusze v druhé osobě, když o něm vypráví a vzpomíná na vztah s ním. Kolem navíc realita totalitního Polska a strach z prozrazení jejich vztahu. Jsou tu i pěkné poetické popisy přírody nebo naopak chmurné popisy Varšavy apod. A ještě mnohá jiná témata. Zkrátka, čtení románu si vychutnávám a vidím před sebou i filmové obrazy, protože tohle jednou (doufám) bude i pěkný film... Ale především je to báječný román o první lásce se zajímavým a dramatickým dobovým pozadím.
PS: Potěší autorovo věnování "Laurentovi, který je mi domovem" a hezká slova na jeho adresu v poděkování: "Konečně chci poděkovat svému nejlepšímu příteli a manželovi za všechna ta léta podpory a za jeho nádherně jemné oko, ucho a srdce. Laurent, je t'aime."
Čtení jsem si užívala od první do poslední stránky.Krasny styl vyprávění skvělého příběhu.Plavec ve tmě se zařadil mezi moje nejmilejší knížky.
Vřele doporučuji !
Knížka mě zaujala ve vlogu Lucie Zelinkové a ač jsem nečekala úplnou bombu, tak to teda bomba fakt je. Knížku jsem přečetla za dva večery a bylo mi vyloženě líto, že je tak tenká. Perfektně vykreslená atmosféra tehdejšího Polska i pocity hlavního hrdiny, dokázala jsem se vcítit jako do zatím žádné jiné knížky. I slzička ukápla.
Velmi dobrý román ze socialistického Polska, myslím že autor otevírá několik otázek - kromě vlastního coming outu i poměrně zásadní rozhodování o prostředí, ve kterém, chci žít - nesvoboda, ale zároveň velká láska a oproti tomu svobodu, ale veliká neznámá, ještě když si uvědomíme, že informací o tom, jak se žije "na západě" bylo skromně a často se nezakládaly na pravdě.
Pěkně se to čte, určitě doporučuji.
Tato kniha mě chytla a nepustila od první strany, přečetla jsem ji za den. Skvělé, naprosto nenostalgické retro, zbídačené socialistické Polsko, od začátku nesmírně zajímavý a zároveň nesmírně ambivalentní anti-hrdina jakožto objekt zájmu hlavní postavy; všechno, co podle mě správná kniha, u níž si řekneme, ještě že už tuto dobu máme za sebou, má mít. Nadto autor používá nesmírně poetický jazyk. Za plný počet.