Playground
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277408/bmid_playground-sJf-277408.jpg
3
1568
1568
Přístavní město plné násilí je nebezpečné místo. A ze všeho nejnebezpečnější je dětské hřiště. Jasmin Pascalová-Andersonová má hodnost poručíka švédské armády. Během mise NATO v severním Kosovu se její jednotka ocitne v boji. Jasmin ztratí dva ze svých mužů a sama je těžce zraněna. Na minutu a čtyřicet vteřin se jí zastaví srdce, načež je znovu přivedena k životu. Po probuzení mluví o své zkušenosti z klinické smrti: byla převezena do tajemného přístavního města, které představuje přechod mezi životem a smrtí a panuje v něm krutý a nespravedlivý systém. Jasmin je ze svých zážitků zmatená a rozrušená. Co se jí stalo během těch vzácných vteřin, kdy se jí zastavilo srdce? A jak se jí podařilo z města uniknout a vrátit se do života?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Playground, 2015
více info...
Přidat komentář
... byl jsem v klinické smrti a nic jsem neviděl.Možná se nezastavilo srdce!...
Tohle pro mě osobně nebylo až zas takové vauu. Pár knih jsem od autora už četl a musím říct že Tohle mě moc nesedlo ale i tak jsem knihu dočetl.
Četli jsme prosim vás stejnou knihu? Vždyť tohle byl absolutní masterpiece! 69 % proč? Já chápu, že když si někdo přečte třiasedmdesát románů s Joonou Linou, že je pak těžký vystoupit z komfortní zóny a číst si o posmrtným světě, ale tohle šlo úplně samo, fiiii.
Právě hodnocení mě poněkud vyděsilo a ještě než jsem začala číst, jsem už hledala, za kolik ji prodam na bazaru, haha. Jenže já si ji nechám! A myslím, že mezi námi vzniklo i trošku pouto.
Manželé Alexandr a Alexandra jsou trochu mimo, jinak by nemohli být tak geniální dvojka, akorát tady tu hranici šílenství překročili xnásobně. Filosofický úvahy o smrti a životě, temnota, šeď a zmar. Zároveň i mini naděje, strašně silný emoce, obrovský pouto vůči dítěti a absolutně skvěle vykreslený svět pro ty, kteří jsou na rozhraní života a smrti.
Trochu jsem v tom cítila, mimo Keplera v tom extrému samozřejmě, i špetku Kinga, Murakamiho, Camuse a vlastně si v tom každý může najít to své, pokud ovšem bude chtít. Já děkuji!
P.S.: Když nad tím přemýšlím víc, ono to lecckomu mohlo přijít přitažené za vlasy i s ohledem na to, s jakou samozřejmostí Jasmin podstupovala všechny ty “přechody “ (nechci spoilerovat). A proč? Protože nebyla srdcem vojačka ani magor. Ale matka. Ani by mě nehlo neudělat sebevětší debilitu pro záchranu svých dětí. Pani tady se musíte polejt benzínem a proskočit hořícím kruhem a nakonec zabojovat ve žraločím bazénku! Ok.
(SPOILER) Ke knize jsem přistoupila bez očekávání, hlavně kvůli rozporuplným recenzím. Začátek knihy byl slibný, téma zajímavé a styl psaní mi docela vyhovoval. Postupem času jsem si ale začala říkat, že je to trošku slátaninka. To hlavně ve chvíli, kdy Jasminina sestra DOKTORKA svolila k tomu, aby jí DVAKRÁT píchla injekci, která jí zastaví srdce, přestože jí měla za blázna, který by se měl vrátit do léčebny. Celkově mi v příběhu přišly dost mezery. Když se někdo vrátí v cizím těle, je to opravdu někdo jiný, nebo tím, že si nebude pamatovat na Přístav, to bude vlastně pořád ten stejný člověk a "vzpomene" si, až se vrátí znovu do Přístavu? Taky mě docela iritovalo, že se tam často zmiňoval sex, do příběhu mi to teda nesedělo. A už vůbec, že se Jasmin vyspala s Tchingem, vždyť v tu chvíli šlo o život jejího syna a vlastně kvůli tomu, že na něj byla naštvaná, že jí lhal, se to všechno seběhlo (= nedoprovodil je v pořádku do Terminálu, protože Jasmin byla moc hrdá na to, aby se zahazovala s narkomanem)... no, jedna hvězdička za nápad, druhá za to, že mi to zabralo jen pár dnů, víc si to bohužel nezasloužilo.
Nápad skvělý, styl psaní poutavý. Bohužel celkový dojem se ztratil někde mezi depresí a úvahami, proč lidé uvázlí mezi životem a smrtí žijí vlastně běžný "život" obyvatele Sudet za dob uhelných prázdnin - všechno je šedivý a hnusný, čerstvý jídlo je scifi a umřít je vlastně výhra.
Tuhle knihu mi doporučila náhodná známá, která to vychválila jakožto brutální thriller plný zvratů a jako bonus i pokus o ztvárnění posmrtného života. Brutální to je, ale tahle posmrtná říše působí spíš jako nějaký fantasy druhý svět, kam vyvolení mohou courat tam a zpět, což představám "co bude potom..." dost ubírá na autentičnosti.
Už jsem ale četla i horší knihy a sice to hodnotím spíš jako fantasy paskvil, než jako mrazivou sondu do posmrtného života, ale nuda to rozhodně nebyla. Jo a po sakra dlouhé době tu máme hlavní ženskou postavu, co používá i mozek a nejen přirození a z průserů se umí vytáhnout občas i sama vlastními schopnostmi, což hodnotím velice kladně.
Začátek knihy jsem hltal četla se velice dobře a rychle. Hezky popsaný posmrtný život to všechno dobrý. Ale neměla se Jasmin vracet sem a tam do reálného a zase do posmrtného života pak mě to nějak úplně odtáhlo a už jsem v tom neviděl tu originalitu jako na začátku
Málokdy se mi stane, že nedočtu knihu, ale tohle se opravdu nedalo. Ponuré, beznadějné, žádný spád, i nad optimističtějšími scénami jako by se vznášel přízrak budoucí tragédie... rozhodně to není čtení na prosinec (a možná pro mě ani na žádný jiný měsíc). Pár týdnů jsem se přemlouvala a snažila se dočíst, ale nejde to a definitivně to vzdávám na straně 188.
Upřímně: asi jsem úplně nepochopil PROČ to Keplerovi napsali a vydali. Temný, surový až pekelný příběh, násilí, bolest... coby audioknihu (vždy výborná Tereza Bebarová) jsem to za podzimních jízd autem jako stylovou kulisu odposlouchal, ale tak nějak jsem se těšil AŽ a ŽE to UŽ skončí.
Ač fantasy nevyhledávám, vsadila jsem na oblíbené autory krimi. Námět je originální, ale v Přístavu to bylo hrozně zdlouhavé, a té krve tolik, že čtenář otupí a ani už ho to neděsí.
Zajímavý námět o posmrtném životě. Jak je u Larse klasika, nechyběla dávka brutality a realizmu. Knížku bych znovu ale číst nemusela.
Zvyknutá na thrillery z pera týchto autorov ma práve táto kniha trochu sklamala. Dianie "na druhej strane" ma nebavilo, neuverila som mu.
T počátku mě knížka hodně bavila, ale postupem už mi připadalo, že se děj nevyvíjí a spíš se stále opakuje "pronásledování - útěk - úkryt v bezpečí - pronásledování - atd.". Pro mě nejslabší kniha autorů. Kupodivu si z ní ale hodně pamatuju, recenzi píšu po téměř roce.
Toto se dvojici Lars Kepler příliš nepovedlo.
Svérázný pohled na posmrtný život mě nijak nenadchnul, dokonce mě ani nenahlodal, že takto nějak to asi vypadá.
Hvězdu navíc dávám za nenápadné cameo Joony Linny, kterého mine hlavní postava Jasmin v čínské čtvrti ve Stockholmu.
A Linna je právě to, co od LK očekávám a to, co umějí nejlépe.
Knihu jsem si půjčila s tím, že se jde o další skvělou detektivku. Když jsem však zjistila, že jde o jiný žánr, dala jsem přesto knize šanci. Byla jsem však velice zklamaná. Přestože určité kapitoly byly velice napínavé, ostatní jsem musela přeskakovat. Celkově jsem byla velice zklamaná, kniha jako celek mě nezaujala.
Když už jsem si knihu půjčila, přečetla jsem ji. Byla to ale velká ztráta času.
Sem plná dojmu toto mi moc sedlo Džasmín jsem si hned oblíbila ta myšlenka s přístavním městem je skvělá v cítila jsem se do její kůže nebo jsem zažila něco podobného (živý sen)kniha se četla sama moc doporučuju ️ strašně bych chtěla aby příběh byl delší ️
Štítky knihy
boj o přežití švédská literatura zombie posmrtný život
Autorovy další knížky
| 2011 |  Hypnotizér |
| 2013 | Písečný muž |
| 2015 | Stalker |
| 2012 | Svědkyně ohně |
| 2018 | Lazar |
Povedený thriller, promyšlený a svižně psaný. Kniha nezabíhá do zbytečných detailů a přesto je tam řečeno vše podstatné. Napětí se příjemně stupňuje s každou další kapitolou a je téměř nemožné se od knihy odtrhnout.