Ples u vévodkyně

03.03.2024

Historicky román s detektivní zápletkou je obrovské sousto, za kterým stojí spousta práce několika lidí. Tady, bohužel vynaložené úsilí neodpovídá kvalitě výsledku. Knížka má krásnou obálku, spoustu věrohodných údajů a přesto jsem při čtení měla pocit přežvykování suché slámy ( ne ze bych to někdy zkoušela ).
Příběhu zoufale chybí šmrc, spád, napětí, prostě něco, co by zlepšilo čtivost. Škoda. Mohl to být super začátek výborné historické série.

20.12.2023

Čtení bylo odpočinkové a příjemné , i když zápletka byla trochu trhlá, ale jako odpočinkové čtení, úžasné

08.06.2023

Byl to příjemný příběh, ale něco mi tam chybělo. Kniha končí naprosto otevřeným koncem, což mě tedy nepotěšilo.

15.02.2023

Stejně jako alnahu, ani já nejsem z této historické romance moc nadšená. Zápletka nebyla úplně špatná, ale při čtení mě vyloženě rušily skoro nesmyslné skoky v čase, nevysvětlené odbočky v příběhu a vyloženě otevřený konec tomu taky moc nepomohl. Snad se ostatní čtenáři dočkají v druhém dílu, já si ho ale nechám ujít.

25.11.2022

Ke čtení mě nalákala pěkná obálka a komentáře uživatelů,kteří četli přede mnou,ale já zase tak nadšená příběhem z renesanční Francie nejsem.

19.10.2022

Ples u vévodkyně je první díl historické pentalogie od slovenské autorky Martiny Monošové. Jsem moc, moc spokojena, krásné čtení, které mi připomnělo časy, kdy jsem v mládí hltala Angeliku a podobné příběhy.
Vydejte se i vy na francouzský zámek Anet, sídlo proslulé Diany de Poitiers, vévodkyně de Brézé, kde se rozehrává nádherný rytířský příběh. Píše se rok 1531, když služka objeví mladou dívku ležící ve stáji, která nemluví... Ano, je to Sophie, naše hlavní hrdinka. Škoda jen, že musím čekat na další část, z takového příběhu se nechce odejít !!!

26.09.2022

Tajemné krásky, nepřemožitelní rytíři, přísná etiketa šestnáctého století, protivenství v podobě úskoků; a zde i němá hlavní hrdinka a zachránce, který zmizí jako pára nad hrncem… To jsou ingredience, ze kterých, jako vždy skvělá Martina Monošová ,„upekla“ tajemný příběh, od kterého se nelze jen tak odtrhnout. V tajemných zákoutích děje a spletitého množství postav se ale vůbec neztratíte. Naopak. Každá postava, která se románem jen mihne, je důmyslným dílkem ve skládance celého příběhu. Síla, kterou příběh má, nelze jen tak popsat slovy, je třeba jej číst. Bavilo mne pozorovat, jak se děj rafinovaně odvíjí a oblíbila jsem si hrdiny, tedy hlavně onu tajemnou krásku tak, že jsem se s nimi jen nerada loučila. Autorka je mistryně popisů a ačkoli je to občas asi na úkor dialogů, je to nakonec jen dobře. Díky mistrovství vystihnout záchvěv i nejniternějších myšlenek i okolností, každého čtenáře děj přímo pohltí a unáší ho neznámo kam. Zase jde o knihu, ve které jsem chtěla zůstat další a další chvíli žít a nikdy ji nedočíst do konce.
Měla jsem to štěstí, že jsem celou ságu již přečetla ve slovenštině. První díl rozehraje obraz doby dávno minulé, doby s příběhy tak silnými, že není možné uvěřit, že je autorka sama neprožila. Jako bonus se ságou míhají skutečné historické postavy.
Co mám na knize nejradši? Příběh je úžasným obrazem dané doby. Věrným a dokonale živým. Obrazem silným, jako je silná a nesmrtelná láska, kterou si nese člověk v srdci. Odvaha jít dál se táhne celým dílem autorky.

03.06.2022

K prvej časti historickej série Sophie som pristupovala trochu s obavami - bude sa mi to páčiť? Predsalen, ja nie som na historicko-romantické knihy vysadená, aj keď mám pár kníh s touto témou medzi obľúbenými, nie každá splní moje očakávania. Ak môžem Ples u vojvodkyne k niečomu prirovnať, je to klasika (niečo ako Dumas, alebo Zagorka). Prostredie francúzskeho šľachtického dvora (v roku 1531) ako aj postavenie dvornej dámy Diany de Poitiers, panej na zámku Anet a ľudia okolo nej. Jej dcéry, zosnulý manžel (no dobre, ten tam nevystupuje, len sa spomína), vzťahy s ostatnou šľachtou... boli to len maličkosti, zmienky, ktoré dotvorili atmosféru (nap. šperk v tvare slzy na čele, jedlo). Zbožňujem tieto skutočné historické osobnosti, ktoré sú zasadené do nejakého príbehu. Baví ma sledovať, kde je dôsledná inšpirácia dejinam, a kde sa už autorka odkláňa a prepletá ich svojou fantáziou. A áno, takto to mohlo naozaj vyzerať...
Samotný príbeh nie je lineárne vyrozprávaný, striedajú sa tu postavy, ktoré popisujú svoj pohľad, ale aj časový rámec sa občas zmení, no je to ľahko čitateľné a nakoniec sa to pekne objasní.
Kto je tajomná nemá dievčina s jemným vystupovaním a pred akými hrôzami unikla? Je krásna a takmer bosá, na jej drahom odeve vidno, že prešla ťažkú cestu, skoro ako Popluška (prirovnávajú ju k nej aj menom). Dostane sa jej pomoci na zámku, na ktorom sa nachádzajú dve šlachtičné a obe sú zhodou okolností vdovy, no každá má iné postavenie i charakter. Intrigy a vlastné záujmy si rieši nielen šľachta, ale aj služobníctvo, takže je to zamotané. Viem si predstaviť tú časť na plese, ako sa jeden druhému vyhýbajú v tmavých (a tajných) častiach zámku, podobne ako pri tanci a je z toho celkom vtipná zmena identity.
Aj keď pár otázok ostáva nezodpovedaných (čo znamená výrazný prsteň istého rádu pre jeho nositeľov), snáď sa viac dozviem v ďalšej časti.
Bonusom sú francúzske frázy, ktoré sú (na moje šťastie) aj preložené a dotvárajú kolorit trefnými dobovými prirovnaniami.
Ešte dodám, je tu aj náznak nežností a dôverností, dokonca aj nahoty, ale to tak prirodzené (a dobové), že knihu dám prečítať aj prababke (a nebude sa červenať ako pri Bridgertonovcoch).
Akurát že text je vytlačený úsporne, s hustým riadkovaním a menším fontom vo formáte A5, treba sa na to sústrediť. Ale beriem to ako bonus. (Aj to mi pripomína staršie knihy, pri ktorých som si nekupovala tie nafúknuté nemožné rozmery, ako sa teraz s obľubou vydávajú, medzi A4 a A5, ktoré sa nezmestia ani do klasicke kabelky, a kde sú takmer 4 cm okraje čistého papiera dookola textu, čo mi príde ako plytvanie.)
Je to príjemný romanticko-historický román, ktorý môže konkurovať aj svetovým. Teším sa na ďalší diel.

31.10.2021

Historické romány nečítam až tak často,ale keď už, vždy mi ulahodia.

Rovnako,ako prvá časť série o Sophie de Marginel. Okrem tejto ústrednej postavy,sa to tu ľuďmi len tak hemží. Povedali by ste si, že niektoré postavy sú zbytočné. Nie sú. Verte mi. Pani Monošová vyskladala krásny, trošku tajomný príbeh a postupne odkrýva jednak minulosť a všetky okolnosti, ktoré predchádzali súčasnosti (rozumej rok 1531). Či už ide o vojvodkyňu, čerstvú vdovu,Dianu; Lorenzu,ovdovenú,jednu noc vydatú barónku,alebo služobníctvo- každému z nich dala autorka svoj vlastný priestor. Síce je príbeh viac opisný s pomenším výskytom dialógov, vôbec mi to nevadilo. Dostala som krásny príbeh bez nezodpovedaných otázok, ktoré sa mi čítaním zbierali. Na všetko som dostala odpoveď. Musím priznať, že som zvedavá,ako to bude v ďalšej časti s Dianou,zvrat týkajúci sa Lorenzy bol perfektný a Sophie som držala palce,nech jej srdce dostane to,po čom túži (zatiaľ to nie je definitívne,ale na dobrej ceste). Ďalšie detaily, ktoré ma uchvátili okrem krásnej obálky,boli napríklad prvé písmená každej kapitoly, francúzske príslovia hneď v zátvorke preložené alebo samotný jazyk, ktorý autorka používa. Akoby som sa preniesla do toho historického obdobia pred takmer 500 rokmi. Drobnejšie písmo a husto popísané stránky spôsobili, že sa mi kniha čítala pomalšie ako zvyčajne,no napriek tomu som si vychutnávala každú jednu vetu. Určite sa pani Monošová radí medzi moje obľúbené slovenské autorky.