Plyšákokalypsa
Carlton Mellick III
Nedávno skončila válka, kterou hračky rozpoutaly proti lidstvu. A hračky v ní zvítězily… Plyšáci, panenky, roboti, ale i malí plastoví vojáčci už měli plné zuby toho, že s nimi rozmazlené děti zacházely jako s pouhými věcmi. A i když nové „chytré“ generace hraček dokázaly myslet a cítit, neměly žádná práva, žádnou naději na smysluplný život. Nezbývalo jim než se vzbouřit a s lidskou rasou zatočit… Po konfliktu se poslední lidé stáhli do podzemních bunkrů. V jedné z těchto tajných enkláv přežívá i Julie, podstupující bolestivé operace a přerod v plyšovou pandu. Hračkám nemůže zapomenout, jak naložily s jejími rodiči. Pokud ví, dosud jsou zadržováni v jednom z vyhlazovacích táborů. Podaří se jí díky své transformaci dosáhnout vytčeného cíle a zachrání je? Vyzraje na všehoschopné hračky a jejich kruté plyšové velitele?... celý text
Literatura světová Novely Sci-fi
Vydáno: 2020 , CarcosaOriginální název:
Cuddly Holocaust, 2013
více info...
Přidat komentář
Měla bych pár výtek, nějaké stylistické chyby v českém textu jsem našla, pokud jde o samotný originál a příběh, je tam víc krve než plyše. Stejně jako u Satanky bych ubrala objemu krve aspoň o třetinu, ale jestli jsem Satanově dceři dala 4 hvězdy, Plyšákům musím dát víc, tedy dávám plný počet.
Některé skutečnosti mě fakt naštvaly, ale jako celek se mi zdá, že se dobře podařilo posešívat kousky masa s kouskama plyše do poměrně celistvého útvaru. A co se rozhodně nedá říct, je to, že by CM3 chyběly nápady.
Tak toto byla jedna z nejhorších knih, jakou jsem kdy četla. Četla se snadno a svižně, ale co se příběhu, světa a postav týče, byla to jedna velká tragédie. Bizzaro fiction sice nemusí dávat smysl, to ale neznamená, že se může totálně vykašlat na jakoukoliv konzistentnost... všeho. Této knize bych se na vašem místě vyhýbala obloukem.
Z celé knihy mám pocit, že je to napsané nějakým čtyřicetiletým panicem co žije ve sklepě své matky a své divné sexuální úchylky si vybíjí psaním nesmyslných příběhů. Námět této knihy zněl docela nadějně, bohužel se jedná o promrhaný potenciál se kterým mohl někdo jiný naložit mnohem, mnohem lépe a uvěřitelněji bez toho, aniž by se musel schovávat za kolonku bizzaro fiction.
Toy Story, kde se hračky naštvou a společnými silami zotročí lidstvo. Aneb "Je dobrý nápad implementovat hračkám umělou inteligenci?" Cuddly Holocaust (sorry, ale originální název je o dost lepší) má poměrně béčkovou premisu, která slibuje i slušnou, ujetou zábavu. A ta přichází - ale nejen ona.
V románu sledujeme osud jedné z mála přeživších lidí, holky jménem Julie, která si nechá upravit většinu těla, aby vypadala jako plyšák a mohla se infiltrovat mezi zabijácké hračky a osvobodit svoji rodinku. Carlton Mellick III nejprve přichází s především obrovským množstvím šílené akce. Skvěle dávkuje různé nápady (dojde třeba na lidožravé "starostlivé medvídky" či ohromné roboty s bazukami), ale i když je autor umí slušně napsat, možná bylo na můj vkus akce příliš mnoho a nebyla tak efektivní, jako by byla třeba ve filmu.
Spíše jsem si užíval rozvíjení děje. Naštěstí přibližně od druhé poloviny je Cuddly Holocaust příběhovější, a Mellick umí výborně postupně odhalovat napínavý příběh a to až do úplně nejposlednější strany.
Cuddly Holocaust není nakonec zdaleka taková "prča", jak by se mohlo zdát. Je to velmi často pořádně depresivní čtení plné znepokojujících scén a obrazů. Román si zanechává svoji lehkost a černý humor, ale taky je tu výborně vykreslený svět, díky čemuž může přijít při čtení i nefalšovaná hrůza.
Plyšákolypsa, Cuddly Holocaust nebo třeba Vzpoura hraček (tak bych to pojmenoval já) je nakonec vynikajícím, zábavným i promyšleným hororem.
Osm nas*aných plyšáků z deseti.
Dalsi silena story s dilny krale bizarre fiction CM3. Hracky se nastvou na lidstvo a provedou na nem genocidu (nebo ne?) ve stylu, se ktereho by si i Hitler poblil desku psaciho stolu. Nakonec se stejne ukaze, ze hracky jsou stejne nepoucitelne a hloupe jako vyhubene lidstvo.
Co rikate na modrou tehotnou kralici s odstrelovackou, nebo ostrileneho klokaniho ninju se dvema meci?
Satanova dcera mě dostala konzistentností příběhu a originálními nápady. Plyšákokalypsa v tomto trochu hapruje, ale jako postapo jde o nadprůměr a hlavně super zábavu.
Jako velký plus hodnotím, že ten bizár není zase až takovej bizár – to Strašidelná vagína je jiný sousto –, jakej by mohl bejt, a ten závěr do toho skvěle zapadá.
Příběh hodnotím čtyřhvězdou a jednu hvězdu přidávám za "doslov" a prostě proto, že zdejší hodnocení je nesmyslně nízko.
Knihou jsem opravdu velice zklamán. Chtěl jsem si přečíst něco totálně praštěného, abych se trochu zasmál a po všech těch detektivkách nemusel u knihy přemýšlet, ale tohle? Příběh bez vtipu, nápadu a fantazie. Stojím si za svým názorem, že tohle byla zatím nejhorší kniha postapo/fantasy kterou jsem zatím četl. Doporučím: prosím nečtěte tento titul a sáhněte po čemkoliv jiném. Myslím to upřímně.
Túžili ste niekedy, aby Vaše hračky ožili? Ak áno, táto kniha Vám určite otvorí oči, čo by sa mohlo stať, ak by sa Vaše želanie splnilo. Je to desivá predstava, čo by sa stalo s preživšími ľuďmi na tomto svete, a akým morbídnym a miestami krvavým spôsobom by sa na nich hračky mstili. Ale čo iné by ste čakali od tohto bizzare autora? Práveže to bolo o niečo kúsok odlišné ako jeho dve predchádzajúce doteraz preložené knihy s vyššiou mierou sarkastického humoru, ktorý sa v tejto knihe akosi vytratil. Ale aj o tom je život, je to zmena a nie iba cyklus známeho a predpokladaného deja, ale aj o vstupe do neznámeho a neuveriteľného ako keď hračky ožijú.
Mě se Carltona předchozí knihy líbily tedy o mnoho více. Plyšákokalypsa pro mě byla velmi průměrná. Vůbec tam nebylo to KOUZLO právé bizzaro fiction. Upřímně se mi na té knize líbil nejvíc ten komiks na konci. :D
Dostala jsem chuť, zkusit něco nového na čtení. Musím říct, že začátek být čtivý, sem tam uchylnosti, což se dalo čekat a někdy člověk jen četl aby se dostal dal. Škoda Papriky :D co si budem, ale ten konec knihy autor úplně pos.... Nečekala jsem šťastný konec, ale jak kdyby došla na pomoc autorka Robertsova, když zkončili jako šťastná rodinka. ;)
(SPOILER)
Níže se mohou vyskytnout spoilery:
Skoro bych se nebál nazvat tuto knihu ztrátou času. Dal jsem autorovi ještě jednu šanci po Vagině, ale dopadlo to stejně, možná i hůře. Nápad mě zaujal, provedení už bohužel ne.
Když už Bizzaro, tak pořádné, ale zde mi nic moc bizardního nepřišlo. Plyšáci jako důvod apokalypsy, jako proč ne. Co je na tom tak zvláštního? Jediné, co by se blížilo k bizaru bylo znásilnění ženy plyšovým medvědem, ale to je tak vše, co na této kniha vidím bizardního. Škoda papíru(i když věřím, že vychází i horší knihy)...
Když jsem si přečetla Vaginu, okamžitě jsem propadla kouzlu Carltona Mellicka a nemohla jsem se dočkat další četby. Sfoukla jsem Satanovu dceru a moje nadšení bylo ještě větší. Ale včera jsem se pustila do tohoto. Nedá se ani popsat, jak jsem se na třepala. O to větší bylo moje zklamání, když jsem to dočetla. Absolutní propad. Námět byl výborný a moc jsem se těšila, jak si s ním autor ve svém zvláštním stylu psaní poradí. Bohužel pro mne to bylo prostě moc HARDCORE, protože od začátku až do konce se snažily hračky vyhladit lidstvo a naopak. Celá kniha jen o tom, jak teče krev, lítají střeva, křupou kosti ... A konec? No radši nebudu ani psát, jak moc jsem byla naštvaná. Dávám jenom jednu hvězdičku za přízeň spisovateli a budu věřit, že další kniha si u mne napraví reputaci.
Carlton Mellick III a jeho třetí zásek v edici Club Bizarre, kterým nás opět pobavilo nakladatelství Carcosa. A já jedině doufám, že nás bude dílem tohoto šíleného představitele žánru bizarro fiction zasypávat nadále. Ve srovnání se "Strašidelnou vaginou" a "Zbouchnul jsem Satanovu dceru" je celý příběh zasažen do post-apo světa, kde vládu nad světem převzaly "inteligentní" hračky a lidé jsou vyvrheli už dávno zaniklé společnosti. Výbornou čtivost zajišťuje prolínání dvou dějových linek, kdy v jedné sledujeme minulost hlavní hrdinky Julie a v druhé její současnou apokalyptickou situaci ve které je pouze 93% její pokožky úspěšně transplantováno na plyšovou pandu. Samozřejmě kvůli lepší infiltraci mezi nepřátelé. Mellick si nás hezky vodí už od začátku a ve správných chvílích poodhaluje příběh hlavní postavy, ale i těch okolo. Příběh tak nepřestává nudit a vedle morbidně krvavých vykreslených scének všechny plyšové postavičky krásně pitoreskně kontrastují. Nestačil jsem se sám divit, jak daleko sahá autorova imaginace a jen se královsky nechal osudem Julie unášet. Na pořádnou akci není také zapomenuto a dojde i na nějakou tu bizarní romantiku a příběhové twisty. Za mě, jak jinak než spokojenost, kterou závěrečná gradace a finále nasadilo tu správnou "pandí" korunu!
Zapomeňte na Šíleného Maxe, Cestu krve či Světovou válku Z, protože Plyšákokalypsa předčí všechna vaše smělá očekávání. A dost možná přinutí přehodnotit sbírku heboučkých přátel, o kterých návštěvám tvrdíte, že je schováváte pro děti.
Carlton Mellick III se vydává cestou necestou, polem nepolem, skrze apokalyptický svět, v němž hračky doslova zmasakrovaly lidstvo a teď se snaží vybudovat lepší zítřky. Že vám to nepřijde dostatečně bizarní? No, vyprávění má svá esa v rukávu a byla by škoda vytahovat je takhle na veřejnosti. Rozhodně ale buďte bez obav, žaludek se vám zvedne v každém případě, ať už při počátečním šití plyše na živou tkáň, nebo v závěru, při čtvrcení dětí. Prostě makabrózní úlet, který se pohybuje v rovině zvrácené imaginace, ale i uvolněné nadsázky. Tady zkrátka platí to samé, co u autorových předchozích knih - buď si jeho šílenou fantazii a jednoduchou stylistiku zamilujete, nebo už po prvních větách budete sepisovat žalobu na nakladatele za útok na vaši mravopočestnost.
Jako vždy paráda. Samozřejmě se jedná o knihu, která má svou vlastní sortu čtenářů. Většina ostatních by z ní byla znechucena. Parádní myšlenka v podobě originálního postapo světa, hodně akce a šokující závěr.
Skvělá, unikátní, chytlavá kniha. Je neuvěřitelné jak pan Mellick III může napsat něco tak chytlavého a prostého, ale zároveň to má takový přesah. V jednoduchosti je krása a v jednoduché ujetosti ještě větší.
Geniálně vtipný doslov odpověděl na všechny moje dotazy a bylo.
Byla to jízda, humorná, někdy nepříjemná, ale hlavně zábavná. Miluju.
Štítky knihy
hračky plyšoví medvídci bizarro fiction postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2018 | Strašidelná vagina |
2019 | Zbouchnul jsem Satanovu dceru |
2020 | Plyšákokalypsa |
2020 | Lidožrouti z Lízátkova |
2022 | Magořina |
Za mňa fajnová bizar oddychovka.
.
Kniha mi dala vlastne presne to, čo som očakávala a v daný moment potrebovala.
.
Nenáročné čtivo s originálnym námetom, kde príbeh ubieha veľmi rýchlo.
.
Síce na mňa bolo v prvej časti knihy trošku veľa akcie a cítila som sa, akoby som si čítala “bizar scenár” k nejakému veľmi akčnému filmu a teda tej krvi, guliek, granátov a stratégií tam bolo na mňa miestami viac, ako by som čakala... (preto dostala menej ako Satanova dcera - to je moja srdcovka :) )
.
Postava Júlie bola zaujímavé osvieženie a Panda Poro a ten koniec...no vlastne bol dosť hororový a psycho.
Ono to k tomu vlastne celú knihu smerovalo, aj keď som trošku dúfala, že pár postáv postretne iný osud.
.
Mellick je “blázon” v tom dobrom a bizarnom zmysle slova. Ja takú fantáziu veru nemám :D .
.
A aj keď kniha - Strašidelná vagina bola mnou asi neocenená (tá bola niektorými poviedkami pre mňa už cez moju pomyselnú čiaru toho, čo unesiem), som rada, že ju mám doma v zbierke.
.
Jednoducho, keď už po autorových knihách siaham, čakám úlet a šialenstvo. S tým musíte počítať.
Bez toho jeho knihy nečítajte.
.
Dej v jeho knihách sa nevlečie a aj keď viete, že je to občas celé “na hlavu” , tak vás to strhne a ani neviete ako a kniha je dočítaná...
Komiks na konci tejto pobavil ;)
.
Ja som spokojná a ďakujem vydavateľstvu Carcosa za pravidelnú dávku bizaru u nás.
Síce nečítam tieto knihy ako na bežiacom páse - musím mať na ne chuť, náladu a správne načasovanie, no vždy je to fajn relax. ;)