Pobělohorské elegie Pořadí první
Václav Beneš Třebízský
Smutné, spíše lkavé povídky pobělohorské.
Přidat komentář
21.08.2011
Doba pobělohorská znamenala hromadný odchod velkého množství Čechů, neb zde byla nastolená pouze vláda jednoho náboženství.
Autorovy další knížky
1908 | Královna Dagmar |
2010 | Bludné duše |
1958 | Povídky karlštejnského havrana |
1974 | Trnová koruna |
1958 | Anežka Přemyslovna |
Primitivně řečeno - takový Jirásek. Četla jsem výtisk z roku 1911, jazyk je tedy starý, vznosný, obrozenecký, ale člověk se i na takovou notu naladí.
Na rozdíl od Starých pověstí českých zde autor vypráví příběhy malých lidí, byť na pozadí velkých událostí. Doba po Bílé hoře znamenala odliv obyvatel, nastolení pouze katolické víry a potlačení češství na úkor Habsburků. V. B. Třebízský tedy vzal velmi národně-obrozenecké téma, když vypráví o hrdinech, kteří drželi hlavu vztyčenou.
Čtenářsky i literárně to bylo velmi obohacující čtení, i když jsem přečetla zatím jen část knížky. Třeba zase budu pokračovat, teď už vím, že se takového čtení netřeba bát a i jeden příběh za to stojí.