Pod sněhem
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233977/bmid_pod-snehem-YTV-233977.jpg
4
1411
1411
Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu otcových narozenin. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a ipadem, Kristýna s kocovinou. V plném autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace, a atmosféra tak už po několika kilometrech jízdy houstne. A to ještě žádná ze sester netuší, že další nepříjemnosti je čekají v domě rodičů. V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s přirozenou lehkostí podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stává jedním z pasažérů auta jedoucího zimní krajinou.... celý text
Přidat komentář
V průběhu čtení této knihy jsem několikrát změnila názor od "hm, to mě nějak nebaví" přes "chvílemi je to vtipný, není to zas tak špatné" po " on je to vlastně smutný příběh". Knížka se čte rychle, je to oddychovka, ale současně na člověka padá jakási tíseň z těch všech komplikovaných životních příběhů členů jedné rodiny. Rodiče, jež se rozešli po mnoha letech žití vedle sebe, matka samoživitelka, svobodná a nešťastně zamilovaná slečna, matka tří dětí, která si není jistá věrností a láskou svého manžela, začínající puberta jejich dcer.
SAMOTA je asi to slovo co všechny spojuje, ačkoliv sami fyzicky nejsou.
Jediné co mě vadilo a to nejsem puritán, jsou ty neustále se opakující vulgarismy v téměř každém dialogu sester. Proč? Vždyť už jsou dávno dospělé a jsou inteligentní, tohle je zbytečně primitivizuje a sráží.
Autorka snad sledovala naši rodinu :))). Chvilku jsem se poznávala v jedné postavě, chvilku v druhé a viděla jsem tak i ostatní z rodiny.
Výborně a čtivě napsané. Pro mne je to velmi uvěřitelný příběh. Otázkou je jestli jí dočtu, protože jsem se do ní až příliš vžila. Vztekám se spolu s Olgou, Blankou i Kristýnou a jsem permanentně nabroušená.
Veľmi som sa potešil, keď mi v zlínskom kníhkupectve cvrnkla do nosu táto nová Soukupovej knižka. A pustil som sa do čítania hneď. A aj som dočítal jedným dychom. Áno, je to typická Soukupová a jej ľahúčko, pritom absolútne presne a plasticky načrtnuté postavy. Áno, ako je príznačné i pre ostatné Soukupovej knihy, prezreté ťaživé dusno, v tomto prípade podčiarknuté priestorom jediného auta (aspoň v prvej časti knihy), nečudo, že čitateľ otáča stránky opatrne, keď mu je jasné, že k explózii už veľa nechýba. Ale niečo mi chýbalo. Niečo naviac, nejaký bonus, ktorý ostatné knihy mali. Ale neviem čo. To ale nič nemení na tom, že to určite stojí za prečítanie.
Mimořádná kniha, v níž autorka dokonale vykreslila poměry v jedné zdánlivě tuctové rodině - pokřivené vztahy v kontrastu s dětskou nevinností, pubertálním vzorem a hlubokými vnitřními pohnutkami každého ze zúčastněných. Dokonalá psychologická sonda do života naší zdánlivě uhlazené společnosti, pod povrchem lze totiž najít mnoho shnilého. Nicméně není to jen bezúčelné odhalení negativ, autorka nabízí (ale nevnucuje) možná řešení, včetně těch optimistických nebo alespoň smířlivých - a zbytek už je na čtenáři. Výborná kniha, určitě se k ní ráda vrátím.
Zvláštní, velmi reálná kniha nás nechá nahlédnout do života členů jedné rodinky a jejich komplikovaných vztahů/nevztahů. A možná ona reálnost může čtenáře odradit, protože zde opravdu nenajdeme dokonalé postavy, které by prožívaly lásku tipu: a žily šťastně až do smrti...
Ze začátku se mi četla špatně, ale zvykla jsem si na autorčin styl a ke konci mi bylo líto, že kniha nemá minimálně ještě jednou tolik stran. 4*
Další výborná kniha Petry Soukupové. Uvěřitelný příběh jednoho dne, krásně popsané postavy, příjemné čtení.
Prostě se mi líbí autorčin styl psaní, projevu a vůbec všechno. Při čtení jsem měla pocit, že jedu s Blankou v autě a pes mi dýchá na záda, zatím co já podávám prstík Filípkovi. Za mě super, díky skvělému popisu jsem se uměla vžít do každé z postav a plně jim rozumět.
Pro mě deprimující a stresující, těžko uvěřitelné čtení. Hlavní hrdinky netolerantní, neempatické, jediná normální postava mi přišla jejich matka.
Dvanáct hodin jednoho obyčejného dne popsaných na více jak 350 stranách a nikoliv, čtenář se opravdu nenudí. Jistě, ke konci už mě přepadal mírně klaustrofobický pocit, z auta, vesnické chalupy, příšerných ženských charakterů a podivných vztahů, ale to hlavně proto, že jsem knihu zhltla během tří dnů. To, jak Soukupová dokáže přepínat a příběh vyprávět tu očima dětí, tu očima dospělých sester smýšlících mlčky o chybách a nedostatcích druhých a tu jejich maminkou, je prostě bravurní.
Kniha si mě dokázala držet od začátku do konce. Jednotlivé postavy jsou dobře zachyceny, místy sympatické, místy nesympatické. Je to taková sonda do života jedné (ne)spokojené rodinky.
Byla to má první kniha od této autorky. Dobře vykreslené charaktery postav, člověk v jejich jednání poznává často sebe nebo někoho ze svých známých, ale zklamal mne také ten useknutý konec, bez sebemenšího náznaku, jak se bude příběh vyvíjet dál.
"Když je nějaká knížka moc dobrá, tak se o ní nedá povídat, leda s člověkem, co ji taky četl, a ani tak to není jistota."
Specifický styl autorky mě baví, jen ke konci mě kniha již tolik nebrala - těch detailních popisů tam na mě bylo už moc.
Jelikož jde o příběh v průběhu jednoho dne, člověk nemůže čekat nějaký převratný konec, ale je fakt, že je nedotažený a působí useknutě.
Dle očekávání výborné - jen ty postavy jsou tak typicky "soukupovské", až mám pocit, že už jsem se s nimi někdy setkala, a to ne jenom v reálném životě, ale už i v předchozích autorčiných počinech. Celý dojem z knihy mi tak trochu zkazil pocit, že čtu něco, co už jsem jednou četla, ale jinak dávám palec nahoru.
Perfektně detailně popsaný den života jedné rodiny, i já jsem ze třech dětí a chvílemi jsem si připadala, že Petra Soukupová čerpala od nás. Nic světoborného se za celý den nestalo, ale domyslíme si z těch zcela banálních situací a dialogů úplně všechno o tom, jak to v životě všech účastníků vypadá. Velmi čtivé a uvěřitelné. Doporučuji k přečtení.
Kniha se mi moc líbila ale nepochopila jsem ten konec...Vlastně si celou knihu stěžovaly a hádaly se ale nic se nevyřeší. Ovšem, čtivost se knize nedá upřít. Hodnotím průměrně a doporučím dál:).
Od Petry Soukupové jsem četla všechny knihy a všechny se mi líbily. I tato. Nechci porovnávat, která byla lepší a která horší. Každá kniha je o něčem jiném. Autorka má přirozeně svůj styl, na který si buď zvyknete nebo ji nemůžete číst. Ona nechce sdělovat něco s pointou, nechce líčit nějaký napínavý příběh, ona jen popisuje všední věci, někde začne, někde skončí a život jde dál. Ale ty každodenní věci, ty životní úmorné stereotypy, ty všední situace dokáže popsat tak skvěle, že já se u toho bavím. Shodou okolností jsem tuto knihu přečetla v době, kdy mám sama malé a ještě menší děti a myslím, že vhodnější dobu jsem si nemohla najít :) Tuším, že ne všechno, co Soukupová popisuje, zažila, ale rozhodně má o věci tak dokonalou představu, že jí to člověk všechno věří. A v tom je to skvělé. Hvězdu dolů ale dávám za tu chybu v postavách. Chybovat je lidské, ale přecejen je to její profese a já to nemůžu jen tak přejít. Není dobré se ve svých profesích plést..
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Pro mě první setkání s touto autorkou a musím říci, že nebude dozajista poslední. Styl autorčina psaní je velmi čtivý, živý, kniha se velmi rychle čte. I přestože se autorka nezabývá moc popisy krajiny, povah hrdinů, prakticky tam tato složka vlastně úplně chybí, tak mi to vůbec nechybělo. A autorka i tak dokáže velmi sugestivně navodit atmosféru zimní zasněženého dne, kdy jsem úplně cítila, jak mě zebou nohy v mokrých botech stejně jako hrdiny románu, líbilo se mi to velmi, možná i proto, že sama jsem jedináček a bylo zajímavé nahlédnout pod pokličku vztahů tří dospělých sester. Nicméně mi z knihy bylo smutno, nemohu říci, že by se jednalo o milý, pozitivní, "sluníčkový" román, ale ano, kniha se mi líbila.