Podivná doba
Caimh McDonnell
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518759/bmid_podivna-doba-HkS-518759.jpg
4
101
101
V našem světě (a obzvláště v Manchesteru) působí temné síly, a proto buďme vděční za týdeník Podivná doba, který nám o nich přináší pravidelné zprávy. Podivná doba se věnuje tajemným a úžasným (ale mnohem víc těm tajemným) věcem v moderním životě, je to nejpřístupnější týdeník o všem nevysvětleném a nevysvětlitelném. Nebo se tak alespoň sám prezentuje. Skutečnost vypadá trochu jinak. Vydavatel je lidská troska, nerudný, vulgární opilec, který sám nevěří kvalitám (a už vůbec ne obsahu) svého vlastního periodika, a redakci tvoří nesourodá partička ztracených existencí s řadou vlastních tajemství a předsudků. A pokud jde o pozici šéfredaktora… ta se ze všeho nejvíc podobá otáčecím dveřím, které se právě teď znovu otočily a vklopýtala z nich Hannah Willisová se svým vlastním nákladem problémů. A když hned první týden po jejím nástupu do nové práce dojde k tragédii, redakci Podivné doby nezbývá než se pustit do skutečné, seriózní investigativní novinařiny. Ve světle šokujícího odhalení, k němuž dospějí, si najednou všichni uvědomí naprosto nečekanou věc: že některé z článků, které v minulosti sami pokládali za pouhé báchorky, ve skutečnosti popisovaly děsivou, otřesnou realitu.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , FobosOriginální název:
The Stranger Times, 2021
více info...
Přidat komentář
Naprosto boží! Přečteno za tři dny, vůbec jsem se nemohla odtrhnout. Skvěle napsané, čtivé, svižné, má to osobitý humor, prostě pecka. Trochu mi to námětem připomínalo Bena Aaronovitche, kdo zná a má rád, tak mu tohle sedne :)
Od vydavatelství Fobos si v zásadě kupuji jen horory, ale s Podivnou dobou jsem udělal výjimku, protože anotace zněla vysloveně fajn. A udělal jsem sakra dobře.
Pamatujete si devadesátkový bulvární časopis Hrom? Titulky ve stylu Muž žil deset let se sekerou v hlavě? Tak Podivná doba je takový anglický ekvivalent Hromu. Vydává zprávy plné nadpřirozena, kterým sice sami redaktoři úplně nevěří, ale berou to jako poslání. Problémem může být, když se některé nadpřirozené události ukážou jako zcela pravdivé.
Na rovinu přiznám, že mě Podivná doba dostala na první dobrou. Příběh je plný parádně napsaných bizarních postav, plný skvělého anglického humoru v té nejlepší tradici Černé zmije, Otce Teda nebo třeba Black Books a přesto se najde místo i pro lehce hororovou atmosféru.
Takže zbývá jen jediná otázka, kdy bude druhý díl?
báječně praštěná parta "novinářů", nový fantasy svět, na jehož pravidla teprve musíme přijít, humor střídaný napětím. já se skvěle bavila, i když té fantasy tam bylo pomálu - šílená redakce to ale bohatě utáhla sama.
V knihkupectví mě hned zaujala a musím říct, že naprosto oprávněně! Skvělej příběh, plnej anglickýho humoru, magie, záhad a napětí. Ani chvilku jsem se nenudila, všechny postavy jsou naprosto skvěle vykreslený a příběh jede od začátku do konce (kdy bude druhej díl?!). Připomíná mi to humor z Black Books a podobných seriálů a já si to naprosto zamilovala.
(SPOILER)
V případě této knihy jsem měla opravdu šťastnou ruku. Líbila se mi anotace a jako obvykle jsem vsadila na zdejší pozitivní komentáře, i když to bývá ukazatel velmi nejistý. V tomto případě to ale vyšlo, díky bohu knihomolů. Jen obrázek na obálce je, no, podivný. Snad odkazuje k alkoholismu jedné z postav? Kdo ví.
Srovnání s Řekami Londýna je taky sporné, za mě je tento počin rozhodně lepší. Ačkoli mi také rozšířil obzory ohledně jiné profese (vydávání novin), profesní vsuvky nepůsobily nikterak úmorně, naopak všechno plynulo svižně a zábavně kupředu.
Autorův humor mi sedl, takže jsem se nad stránkami chechtala nahlas. To je věc, které si opravdu cením. Ale tím s pozitivy zdaleka nekončíme. Za mě jsou dalším tahounem postavy, a tady to opět vyšlo na sto procent včetně antihrdiny Banecrofta. Každá figurka byla jiná, plastická a dýchající, každá měla nějaké to tajemství. A dialogy mezi nimi jiskřily víc než silvestrovský ohňostroj. Ze srdce fandím Haně, která za sebou sice měla vztahový přešlap, ale nepůsobila jako ufňukaná, sebemrskačská chudinka. Otevřeně se dokázala postavit policii, nadpřirozené zrůdě i Banecroftovi. Respekt.
Zároveň ale nemůžu upozadit děj, spletitý, přesto domyšlený, zábavný i chvílemi znepokojující. V souvislosti s brilantní čtivostí se kniha prakticky nedala odložit, s napětím jsem hltala všechny eskapády, držela palce partičce z Podivné doby a prskala nad padouchem Morettim. S tím souvisí závěr, který mé pomstychtivé srdce naprosto uspokojil, ačkoli to zase vypadalo na sladkobolnou hyperkorektnost.
Ke vší chvále mám jen jednu připomínku. Vysvětlení nadpřirozených jevů nějakým Kmenem a Zakladateli bylo sice originální, ale vymýšlet další systém v oblasti, kde už bylo systémů vymyšleno hodně, je jednak kontraproduktivní, jednak matoucí. To bych zjednodušila a napasovala na něco již existujícího. Ale odpouštím autorovi.
Po dočtení se mi stýskalo po postavách natolik, že si knihu kupuju a určitě přečtu znovu. A s nadějí vyhlížím další díl.
Vřele doporučuji.
Po dlouhé době 5 hvězd. Moc mě to bavilo a nemohl jsem se dočkat, až budu číst dál. Postavy zajímavé, děj napínavý a přitom proložený nevtíravým humorem. Doporučuju :)
Skvělá knížka. Přečetla jsem jí během tří dnů, což je na mě hodně krátká doba. Napínavá a fakt vtipná. Nejlepší jsou postavy, originální a opravdu zábavné. Hlavně Banecroft pobavil, co slovo, to perla.
lehké komično pozvolna přechází v lehké fantastično.
oceňuji skvělé dialogy a barvité líčení jak to chodí v tabloidu. víc takových osvícených (ne)novinářů by se hodilo i u nás, protože ty naše zrůdy řádí mnohem hůř, než ty literární.
výborná oddechovka, kterou jsem začal číst jenom proto, že mi přišla do ruky (přiznám, po zhlédnutí hodnocení tady na databázi). a najednou jsem byl na straně 75 pak 163 a pak už jsem to dal v jednom kuse až do konečných tuším 411.
ano, celý čas mi do toho lezli různé situace z Terryho Pratchetta, ale McDonnell rozhodně neopisoval!
Pamatujete na časopis Hrom, vycházející v 90. letech? Místo, kde si podávali ruku mimozemšťané s nadpřirozenem a vše bylo myšleno vážně? Nejeden z nás si tehdy říkal, kdo jen může pracovat v podobné redakci. A právě o nich román Podivná doba je. O novinách, které týden co týden přinášejí ty nejfantastičtější zprávy z Britských ostrovů a o lidech, kteří těmto zprávám věří. Problém samozřejmě nastane ve chvíli, kdy se bizarnost stane skutečností...
C. K. McDonnell má dar zábavného cynika, který sice svět kolem vidí v pozitivních barvách, ale opakovaně pochybuje, že to někomu k něčemu bude. Svoji novou sérii zakládá na podobné premise, jako Ben Aaronovitch s Řekami Londýna, pouze změnil lokalitu a tým hrdinů nestaví do pozice ochránců, ale pozorovatelů. A že jde o povedenou partičku existencí. Právě chemie mezi nimi je tím, co táhne celé vyprávění vpřed a bonusem navíc je prostředí redakce časopisu, kde každý, kdo k téhle práci alespoň trochu přičuchnul, najde své místo. Dokonalost sama.
Kniha se četla jedním dechem.Kulhánek to určitě není ale vyprávění je vtipné a trefné.V knize nebylo jediné hluché místo a kapitoly ani krátké ani dlouhé,za sebe knihu určitě doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Muž bez tváře |
| 2019 | Den, který nikdy nepřijde |
| 2020 |  Poslední objednávky |
| 2023 | Podivná doba |
| 2024 | Sekáč |
Hana Willisová neprežíva práve najlepšie obdobie svojho života. Ako východisko z núdze prijíma pracovnú ponuku v redakcii Podivná doba.
Podivná doba je pochybný plátok prinášajúci správy o nevysvetliteľných, nadprirodzených javoch. Plný svojráznych zamestnancov, na čele so skrachovaným šéfredaktorom Banecroftom.
O serióznej žurnalistike škoda hovoriť.
O to väčší šok prináša zistenie, že nie všetky zverejňované bláboly sú vymyslené...
Tak táto kniha bola jazda od začiatku až dokonca. Smršť vtipných situácií na striedačku s neistými pokusmi o seriózne vyšetrovanie.
Páčilo a čítajte:)
Banecroft se v okně zaklonil a ohlédl se na Hanu. „Co chcete vy?“
„Prosím?“
„K obědu. Netvrďte mi, že nevíte, co to je. Posledních deset let jste kromě jedení nedělala prakticky nic.“
Hana otevřela pusu a zase ji zavřela. „Počkat, vy mě berete?“
Banecroft si povzdechl. „Jo. Životopis máte sice úplně na houby, ale mezi osmatřiceti uchazeči jste byli jen dva, kdo tam neměli víc než tři chyby. Tyhle noviny jsou možná jenom jedna velká žumpa, ale dokud tady budu já, bude to aspoň žumpa psaná bez chyb.“
„Ale...“
„Mimochodem, ten druhý uchazeč, co měl v životopise méně než tři chyby, ho napsal vlastní krví.“
„To se divím, že jste tu práci nedal jemu.“
„Chtěl jsem. Ale odmítl nás. Prý ho vzali v Subwayi. Tak jak jste se rozhodla?“
Hana se rozhlédla po kanceláři a zhluboka se nadechla. „Dobře, beru to.“
„Cože?“ Banecroft se zatvářil nechápavě. „Tu práci? Pochopitelně, že ji berete. Kdybyste měla navybranou, tak tady nejste. Já se vás ptám, už naposledy, co si u všech svatých dáte k obědu."